Černý kontinent na vlastní oči i kůži… 10. – ještě ve slumu…

Rubrika: Z našich cest

Ačkoli jsme ve slumu strávili jen málo přes 3 hodiny, viděli a zažili jsme toho tolik, jako bychom tam strávili snad týden. Byl to velmi silný a intenzivní zážitek, který ve mně zůstane asi na celý život.

Lidé, které jsme zde potkali, jsou velmi chudí. Ale přitom z nich není cítit beznaděj, špatná nálada, závist… Bylo to velmi zvláštní, ale vnímala jsem, že jsou šťastní. (A to bez rozdílu. Jak ti, co viditelně pod vlivem byli, i ti, co evidentně ne.) Možná jen z toho, že svítí slunce, že jsou oni a jejich děti zdravé (i když z pohledu našeho zdravotnictví je to jistě relativní), že mají kam složit hlavu (i když my si komfortní spaní nebo hygienické návyky představujeme jinak), že mají co jíst (i když je toho málo), zkrátka že mají svoji rodinu, jeden druhého, a že se tak nějak (zřejmě s pomocí Boží) protloukají životem. A že se tedy mají co ohánět. Bez stálého příjmu nebo dávek.

Kena10_slum10 Kena10_slum5 Kena10_slum4

A o jakém vlivu to pořád mluvím? Tak předně – je naprostý zákaz konzumovat na veřejnosti alkohol. Ale uvnitř, skrytě, se konzumuje vesele. Pravda, nevzpomínám si, že bych viděla nějaké lahvinky na prodej. Zato v hospůdce ve slumu, kam jsme pozváni na kukačku, se tento mok přímo vyrábí. Zdrojem je kokosové mléko, které nechávají v lahvích zkvasit a pak jej pijí. I my jsme podlehli naléhavým nabídkám místních, že se musíme napít s nimi. Navíc v osazenstvu poznáváme známé tváře, a to naši posádku z lodě, která nás vezla na blue safari (viz 7. díl). Podruhé říkám – svět je malej. 🙂 (A aby toho nebylo málo, my běloši bezelstní, jsme si ještě na cestu lodí koupili kokosové ořechy a neuměli se do nich dostat a žádali o pomoc ty kaše kluky opálený, kteří se teda nesmírně bavili. Teď už chápu proč. Oni by to jen tak čerstvé nepili… :-))
Takže – kokosové mléko (tedy to zkvašené), chutná prazvláštně, bude to něco jako burčák. Pít se to asi dá, ale nesmíte k tomu příliš čichat, páchne to totiž podobně jako kysané zelí. Jeden lok nám každému stačil a místní štamgasti se našim ksichtíkům dost smáli. 🙂 Ale jinak byli velmi pozorní, vybírali nám i lepší (chápejte – čistší) kalíšek, aby nás opravdu pohostili. Při našem odchodu na oplátku požádali o cigaretu, jen byli zklamaní, že je keňská a není dovozová. Inu, není Marlboro jako Marlboro. 🙂

Kena10_kokos.mleko Kena10_slum7 Kena10_slum9

Další, co se tady zvesela konzumuje a taky pěstuje, je marihuana. Je však nelegální a byli jsme před koupí, konzumací i držením důrazně varováni. Tady se prý nehraje ani na menší než malé množství a tresty nejsou jen v řádech pokut, ale mnohem tvrdší. Uposlechli jsme a nezkoušeli, ale na první pohled poznáte ty, kteří jakékoli zákazy ignorují. 😉

Ovšem existuje zde i droga zcela legální. Vcelku nenápadné lupínky, které nám běžně nabízeli trhovci, prý užívají hlavně dálkoví řidiči autobusů, aby vydrželi dlouho vzhůru. Údajně má i podobné účinky jako viagra, ale máte-li s sebou ješitného chlapa, který „nemá problém“, zato drží kasu, tak na experimentování zapomeňte. 🙂

Ostatně místní jsou znalci – botanici. Erik nám cestou ukazoval různé stromy, například chininovník (chininem se léčí malárie a přes své předsevzetí, že po prvním komářím štípanci začnu užívat antimalarika, jsem si naordinovala po prvním večeru v Keni, kdy jsem schytala hned pět komářích štípanců, tonic. Abych byla upřímná, gin – tonic. No dobře, jeden mi přišel na léčbu tak závažné nemoci málo. 🙂 A vypadá to, že zabral. Inkubační dobu 6-30 dní mám zdárně za sebou…)

Kena10_slum Kena10_slum3 Kena10_slum_middle

Další věc, která mě fascinovala, byly jejich neuvěřitelně bílé zuby. Já chápu, že u černocha je ten kontrast mezi zuby a pletí viditelnější než u nás, ale jak nám Erik přiznal, „když mám peníze, koupím si Colgate. Když je nemám, žvýkám tohle.“ A zase došel k dalšímu ze stromů, ulomil větvičku, zuby odloupal kůrku, jemně šťavnatou část rozkousal, aby se jednotlivá vlákna oddělila a ukázal nám, jak si čistí zuby. Větve tedy na chuť nic moc, bylo to trpké, slintala jsem po nich jak bernardýn, navíc když nás spatřila naše hotelová obsluha, jak si klacíky jezdíme po zubech, popadali se smíchy za břicha, ale musím uznat, že po pár čištěních se naše zuby začínaly více bělat. Kam se na to Colgate hrabe…

Procházíme dál slumem a docházíme k tabuli, kde jsou křídou napsané časy a nám vcelku známé názvy filmů. Stáli jsme před místním kinem! A Erik zase nedal jinak, než že musíme jít dovnitř. Nakoukli jsme do tmy, kde sedělo pár diváků na jednoduchých lavicích nebo pneumatikách z poloviny zahrabaných do země, kterak koukají na televizi. Úplně normální, běžnou klasickou bednu. Kina jsme cestou potkali celkem tři, jedno z kin mělo dokonce satelit a běžely v něm hlavně fotbalové zápasy.

Ostatně fotbal se hraje v Keni na každém rohu, na každém plácku. Za merunou se honí malí i větší kluci a často hrají bosky, což úplně nechápu…

Kena10_slum_kino Kena10_kino2 Kena10_slum_middle2

Za celých 13 dnů nepotkáme jediný kočárek s dítětem. Všechny děti jsou pevně uvázané v šátcích na zádech žen, dvojčátka se nosí jedno na zádech a jedno na prsou. Proč to říkám? U nás občas čtu nářky odpůrců šátkování o tom, jak je to pro páteř dětí nezdravé. V Africe tímto „nezdravým“ způsobem vyrostou všechny děti. Přesto jsem neviděla jediné dítě či dospělého jakkoli zkřiveného. Všichni jsou velmi štíhlí, ale pevní a svalnatí. A nádherně rovní. Aby taky ne, s tou každodenní zátěží na hlavách, těle i v rukou. 🙂 Žádná posilovna…

A když je řeč o dětech, za zmínku jistě také stojí další výdobytek naší civilizace, který v Keni naprosto postrádají. Alimenty. Chlapci i dívky začínají pohlavně žít oproti nám vcelku brzo a není výjimkou, že dívka co nevidět otěhotní. Pak záleží čistě na otci dítěte (nebo několika dětí), jestli zůstane a nebo ne. Ale pokud by se chtěl spakovat a kdykoli od ženy (a dětí) odejít, nic mu v tom nebrání. Žena nemá žádná práva nárokovat jakékoli výživné na sebe ani na děti. Asi nemusím dodávat, že naše bílé mužské protějšky tahle informace značně zaujala… 🙂

Kena10_slum12 Kena10_slum11 Kena10_slum2

Zdaleka jsme neprošli slum křížem krážem, ale večer se blíží a začínáme tedy zase nabírat směr hotel. Procházíme částí, kde bydlí – jak nám Erik říká – střední střída. Domy už vypadají podstatně lépe, i lidé jsou poměrně lépe oblečení. Mezi černoušky však rozeznáváme více arabů. A jejich pohledy necítím stejně přátelské, jako v „čtvrti“ těch nejchudších.
Nicméně i zde se najde další přívětivá pouliční prodejkyně. S Erikem se zdraví a po pár slovech nám nabízí cosi, nám neznámého. Vypadá to jako brambor, ale brambor to asi není. Erik říká, že je to „kasawa“. To nám pomohl. Prodejkyně bere do ruky neskutečnou mačetu, se kterou předpokládám v poledne podřízla jednu ze slepic, které kolem nás po ulici pobíhají, a ten náš „brambor“ krájí na měsíčky. Současně se nás ptá, jestli si přejeme kasawu osolit. Nevíme, ale Erik radí, že ano. A tak paní hrábne prsty do hromádky soli, těmi prsty pocukruje tu zjevnou lahodu, a z papíru nám kousky podává. Běží mi hlavou všechna špína a všechny bacily, které musíme mít na rukou (a ta paní taky). Kolik dětí jsme si pochovali, kolik prašných cest prošli, co všechno jsme osahali a i když máme v kapse antibakteriální gel, víme, že teď se to sakra nehodí ho vytáhnout… K čertu s našimi evropskými hygienickými návyky! Jestli se teď nepos…me, tak už nikdy… 🙂 Chutná to trochu jako něco mezi banánem a bramborem. Vcelku dobré, dalo by se. Cože? Další kousek? Neeeeee, děkujemeeee… 🙂

Kena10_slum6 Kena10_slum8

Začíná se stmívat a my přidáváme do kroku, abychom byli včas na hotelu. Protože bez veřejného osvětlení neradno kamkoli v noci mimo hotel vylézat. A že tedy dnešek byl pořádně výživným dnem… Dobrou noc…

Napsal/a: babofka

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • meggi41

    ahoj babofko,ja jen v rychlosti,litam.. 🙂 Ten muj kolega jak jsen ti psala,je primo z Nairobi..A jinak je to jak pises..Skratka jsou to skveli lide a mohli by jsme se u nich ucit..to,co je pro cesko „to spravne“a jak ziji oni,je „nic moc,ci dokonce desne podminky“..to je jen vec pohledu..I podle jeho castych slov,neexistuje zadna jedina „tabulka“,co je „lepsi“. Lien to tu napsala presne..“My“ si myslime,jak.si v evrope zijeme..Ale ono je to nekde jinde..
    Ja zboznuji anglicke povahy,nadhled atd atd..A kolega Kenan,to ma umocnene jeste tim,ze pochazi z Keni 🙂 Verim,ze mi rozumis 😀
    Meggii

  • Lien

    Tak děkuji, to jsem chtěla vědět, jestli tam mají kamna nebo jiné zateplení, díky

  • Lien, na pobřeží teploty k nule nejdou. Ale čím jsi dál ve vnitrozemí a ve vyšší nadmořské výšce, tím klesají. Jako bys srovnávala počasí v Evropě – třeba v Itálii u moře a v Alpách…

    Topení v domě ve slumu neměli.
    (Předpovědi na následujících 8 dní ukazují noční teploty v Malindi 24-26°C a to je tam už období dešťů, denně leje a sluneční svit mají jen 2 hodiny denně. Noční teploty tady na pobřeží budou celoročně stejné, s jen mírným kolísáním.
    Tentýž zdroj ukazuje předpověď v Nairobi s nočním teplotami 16-17°C.)
    A tak to tam bude téměř celoročně.

    Těch vesnic jsme projeli nepočítaně a vypadaly hodně podobně jako slum, který jsme navšívili…
    U cest se prodává dřevěné uhlí a stále potkáváš lidi, kterak nosí klacky na podpal domů. Ale je to kvůli vaření, ne topení (ptali jsme se Omara). Lidé vaří na ohni. Nemají naše vymoženosti – plynový sporák, sklokeramická deska, indukce…
    Masajové u NP Amboseli (kousek od Kilimanjara) ve svých chýších taky neměli topení. Ale na Kilimanjaru (cca 5900 m.n.m.) je sníh. Takže zaručeně pod nulou.

    A „teplé“ oblečení (na moje gusto) nosili i v březnu, když jsme tam byli a bylo stopro přes 30°C. Běžně měli na sobě teplé pletené kulichy, dlouhé kalhoty, džíny, košile s dlouhými rukávy. 🙂

  • Lien

    ok, tak mě konkrétně zajímá jestli v keni, kde byla babofka něco takového viděla, měli to taM?

  • Anonymní

    V dotazu jsi zmínila Afriku – že sis myslela, že je tam teplo (ve dne, v noci) – a tak to není.
    Afrika – to je hodně široký pojem….
    Jsou země, kde teplo mají a jsou země, kde je „zima“ (ne jako ta naše, ale zima tam je). A tam samozřejmě teplé oblečení – dlouhé rukávy, dlouhé kalhoty, bundy, čepice – mají.

    Helena Marie

  • Lien

    Tak já jsem si to samozřejmě taky vyhledala, zase nevím, zda zrovna sahara je nějak hustě obydlená, ale zajímala mě právě osobní zkušenost, jestli tam někde bylo vidět něco na topení, zimní oblečení, zda si lidé stěžovali na zimu apod. Jinak na netu se dá najít o podnebí spousta informací to vím.

  • Anonymní

    Sahara je charakteristická velkými teplotními výkyvy mezi dnem a nocí. Intenzivní sluneční záření silně prohřívá vzduch i povrch, neboť obloha je většinou bez mraků. To má zase v noci za následek vyzařování tepla do kosmického prostoru a silné podchlazení povrchu, kdy teplota často může klesat pod nulu!
    25stupňové rozdíly mezi dnem a nocí jsou naprosto běžné.

    Helena Marie F.

  • Anonymní

    TEPLOTNÍ A SRÁŽKOVÉ POMĚRY AFRIKY

    Africké podnebí se vyznačuje velkými teplotními rozdíly denními, zatímco měsíční teplotní rozdíly jsou malé (s výjimkou subtropů).
    Nejteplejší je v Africe severní pouštní oblast (konkrétně západní a jižní Sahara, severozápadní Súdán, eritrejské pobřeží Rudého moře), kde některá místa mají průměrnou červencovou teplotu skoro 40 °C. Místem s nejvyšší průměrnou roční teplotou je etiopský Dalol (34,4 °C). Absolutní teplotní maximum bylo naměřeno v libyjské Azízíji (u Tripolisu) a to 58 °C.

    V jižní Africe mají nejteplejší oblasti průměrnou teplotu nejteplejšího měsíce (tj. ledna) 30 °C, přičemž tyto oblasti zaujímají menší rozsah než na severu. Kromě menší rozlohy jižní poloviny Afriky je to způsobeno větším vlivem moře na jihu, které vyrovnává teplotu a nepřipouští vytvoření tak výrazných tepelných extrémů.

    V okolí rovníku nedochází během roku k velkým tepelným výkyvům. Na guinejském pobřeží a v Kongu jsou roční tepelné amplitudy menší než 5 °C. V jižní Africe vzrůstají na 8 až 12 °C a ve vnitru Sahary na více než 25°C. Na Sahaře noční teploty klesají někdy až pod bod mrazu; při pobřeží se uplatňuje zmírňující vliv moře, takže roční amplitudy jsou tam menší než uvnitř kontinentu (13 až 14 °C).

    V lednu probíhá severem Afriky izoterma 12 °C, zatímco na jihu izoterma 20 °C. V červenci probíhá izoterma 12 °C jihem a severem probíhá izoterma 24 °C. Všeobecně jižní část kontinentu má v zimě vyšší a v létě nižší teploty než část severní.

  • Lien

    Ale měli jsme tu s manželem rozhovor, libovala jsem si, jak to tam mají jednoduché, když nemají zimu, že stačí i taková chatrč, když je pořád teplíčko, že je to fajn. A on mě překvapil, že prý tam někde v noci teploty klesají až někam lehce nad nulu, tak jsem si říkala, že se musím poptat, vždycky jsem měla afriku spojenou s vedry, ve dne v noci.

  • Babofko klobouk dolů. Věřím, že máš zážitek na celý život. Krásné povídáni a fotky.

  • Jindriska8
    Jindriska8

    Opět krásné čtení a úžasné fotky.Zaujal mě odstavec o ženách a dětech,nemají v Keni lehký život.

  • Padmé, děkuju moc. No, nevím, jestli odvážná je to pravé slovo 😉
    A řeknu Ti, že po čištění kartáčkem nikdy nepociťuji své zuby tak hladké jako po těch jejich klacíkách 🙂 A zřejmě i ty silice udělají své. Navíc oni nejí tak často jako my a nepijou různé slazené vody a tak, a to asi taky dělá své…

    Lien, těžká otázka. Keňa je rozlehlá a teploty se liší u pobřeží a ve vnitrozemí. (Ostatně i u nás jsou také teplotní rozdíly v nížinách/na horách.) Je to rovníková Afrika a v době, kdy jsme tam byli my (březen), jsme se na pobřeží potili i večer/v noci. Podle předpovědí mělo být v noci kolem 27°C, kolik bylo opravdu nevím, teploměry tam nikde nebyly, ale tipuju, že méně než 27°C tam asi nebylo. Ráno vyšlo v 6hod slunce a v 7 hod už to zase smažilo téměř k nevydržení. Na safari jsou večery a rána chladnější, údajně kolem 18°C. Ale opravdu záleží na tom, jaká oblast Tě zajímá a v jakém období roku. Každopádně zajímavý dotaz. Proč se ptáš?

  • Lien

    Ahoj Babofko, můžu se zeptat jak je tam v noci „zima“, nebo vůbec, zda jste zjišťovali jaké tam mají teploty v průběhu roku. Konkrétně mě zajímají ty nejnižší. Díky

  • Padmé

    Ahoj Babofko, děkuji Ti za pěkný a zajímavý článek a zároveň díky za úžasné fotky :-).

    Klobouk dolů, jak jsi odvážná, já Ti nevím, jestli bych takhle zkoušela a možná i tak trochu pokoušela ;-).

    K těm bílým zubům – i mě už kolikrát napadlo, jak je to možné, že mají tak krásné bílé zuby a vždycky jsem to „sváděla“ na rozdíl v barvě pleti a na genetickou výbavu… ale je docela dobře možné, že se o ty zuby umějí postarat jinou cestou, tou přírodní… 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist