Další měsíc utekl jako voda a opravdu hrozně moc se blíží Vánoce. Nyní se náš život, kromě pracovních a školních povinností, točí okolo vánočních dárků. Ráda bych měla dárky vyřešené co nejdříve, ale syn má snad každý den jiná přání, stačí zalistovat vánočním katalogem…
A tak diskutujeme a probíráme, co by asi mohl Ježíšek přinést, protože ne všechny nápady se dají finančně zrealizovat.
Nechci, aby byl dětský pokoj zavalen dalšími hračkami, protože už nyní toho mají dost a dost. Šuplíky přetékají a bohužel s prarodiči není rozumná domluva. Už několikrát jsme je prosili, aby nekupovali plyšáky a není snad jediná oslava, kdy by ho děti nedostaly. Většina po dni či dvou skončí v šuplíku a stejně si s nimi nehrají. Mám pocit vyhozených peněz a co pak s nimi? Prodat? Vždyť to skoro nikdo nechce. A vyhodit je mi to také líto.
Starší panenky už taky leží někde vespod. A autíčka už můžeme sami prodávat a oblíbených je jen pár. S kým jsem se o tom bavila, tak má úplně stejné pocity a problémy. Radost dětem udělat, ale nepřehánět to. Pokud máte radu, jak na přeplněný pokojíček, tak sem s ní.
Ale k našemu životu s Nevýchovou…
Nejhorší je synův projev, když není po jeho. Teď je nějakou dobu okamžitě podrážděný a protože s tím zatím neumí pracovat, tak se to projevuje boucháním a házením věcí.
Pokud něco chce a my mu to nedovolíme, obrátí svůj „hněv“ občas i na nás. Před pár dny přišel a kopl mě do nohy, protože jsem ho neodvezla do Tesca, podívat se na LEGO. Musím se přiznat, že takový výpad mě nastartoval a tak Výchova Nevýchova dostal jednu přes zadek. Šel trucovat a po vzájemném vychladnutí jsem se pokoušela zjistit co, proč a jak.
Moc jsem se toho nedozvěděla. Vůbec se o tom nemínil bavit.
Většinou je to u něj projevem únavy a že není po jeho a tento koktejl je velice výbušný.
Nakonec se dílo podařilo a on se zklidnil. Ze začátku jsem měla tendence ho poučit, že takhle mu to nebude držet nikdy, ale nakonec se mi povedlo mu ukázat, kde je chyba, aby si ji uvědomil on a spolu jsme to dali dohromady.
Teď stavíme často, občas podle návodu, jindy podle fantazie. Hlavně dcera mě překvapuje svými originálními nápady.
S Nevýchovou stále hledáme cesty a cestičky
Teď budu mít volno a ráda bych si poslechla kurz znovu a doplnila si informace. Zapracovala na věcech co nefungují. Nevím kde je chyba, zda principy Nevýchovy neumím použít nebo děti ji nechtějí používat. Když se jich totiž zeptám, jak by to chtěly oni, tak dost často odpověď vůbec nedostanu.
Když po nich něco chci – utřít nádobí, uklidit hračky…, tak přemýšlím nad tím, jak to říct jinak, než jsem byla doteď zvyklá, což bylo rozkazem. Někdy to jde líp a někdy hůř, ale na cokoliv pracovního mám hluché děti.
Myslím, že se opravdu snažím Nevýchovu používat, ale odezva není taková jakou bych očekávala. Říkám jim tedy, jak bych to potřebovala já a čekám co oni na to. Jak jsem psala výš, tak z nich jejich názor těžko dostávám.
Nahoru a dolů
Občas se stává, že něco pěkně běží, mám pocit, že už jsme na to vyzráli a BUM a jsme zase na začátku. Už u nás pěkně fungovala příprava do školy a je to asi dva týdny, kdy bylo BUM a vše trvá neskutečně dlouho a je hotovo až večer před spaním. Musím konstatovat, že největší problém s tím mám opět já, život mě naučil si udělat povinnosti a pak mám klid.
To dětem předat neumím a tak mají na vše času dost.
Chválím děti, za konkrétní věci, které se jim povedou. Mazlím se s nimi, jak to jde. Syn je sice větší mazel, ale přeju si, aby ani dcera nebyla o dotyky ošizená. Povídáme si, hledáme na internetu co je zajímá, zpíváme, hrajeme hry… Neříkám, že jsme to nedělali před Nevýchovou, jen si to nějak víc s nimi užívám. Ne vždy se mi to daří, ale pokud mi něco říkají, snažím se jim dát plnou pozornost.
Pokud to jen trochu jde, tak dětem večer čteme, jsou na to od malička zvyklé.
Chtěla bych vám doporučit knížku – Josífkův pekelný týden od Daniely Krolupperové. Vypráví příběh kluka, který v neděli napsal do školy vyprávění o své rodině a náležitě si postěžoval na zákazy a příkazy rodičů a hned v pondělí se začaly dít divné věci.
Užívejte předvánoční čas v pohodě, klidu a ve zdraví. Šťastnou ruku při výběru dárků.
A hlavně přeji porozumění s partnerem a dětmi.
Krásný advent
přeje Květa
Napsal/a: Kvitek1
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Ohledně přeplněného pokojíčku jsem rozepsala komentář a pak mě napadlo, že by to bylo spíš téma na další článek. Jdu to doladit a připravit ke zveřejnění ještě na tento týden 😉