Přišla jako dar z nebes

V Výchova podle...

Rozhodla jsem se vám napsat, protože mě velmi zaujala Výchova Nevýchovou. Zatím v kurzu nejsem, ale videa která jsem zatím zhlédla (a nebylo jich málo), mě rozbrečely, neboť se dotýkaly přímo mě samotné. Tedy mého dětství.

Před rokem a půl jsem porodila své první dítě. Nádherného, zdravého a šťastného chlapečka jménem Petr. Mimochodem jméno má po svém tátovi. Toto jméno jsem nevybírala náhodně. Už tady jsem věděla, jak ho samotného může ovlivnit. Věděla, že s touto bytostí chci mít úplně jiný vztah, než jak bývá zvykem, jenže zatím jsem nevěděla jak na to.

Vím, že naše mysl má obrovskou moc a proto jsem mu i sobě již od početí posílala krásné afirmace. Nevěděla jsem však, jestli to bude chlapec nebo holčička. No spíš jsem nevěřila, že je to, co říkají doktoři. Nechtěla jsem tomu malému u mě v bříšku ublížit, kdyby to byla nakonec holčička, tak jsem v mysli používala střední rod. Prošla jsem několika různými emočními kurzy, tak vím, že to už je pro někoho, kdo se chystá na svět věc, co ho může zatížit po celý život.

Ale teď zase kousek zpět.

Musím říct že, těhotenství jsem měla nádherné, stejně tak i porod. Lidé kolem mne byly úžasní, tatínek byl s námi po celou dobu pobytu v porodnici. No, vše dopadlo přesně tak, jak jsem si představovala.

Jednou se můj partner náhodou zmínil o nějakém znakování s miminky. Moc mě to zaujalo a začala jsem o to zajímat. Surfovala jsem, kde se dalo, a sháněla jsem veškeré materiály. Dopadlo to tak, že ve třech měsících jsme začali znakovat. Rozuměl mi velmi rychle, znakovat však začal mnohem později. Už jsem to kolikrát chtěla vzdát, ale nevzdala

Výsledek stál za to. Je to báječná věc.

Problémy začaly v nemocnici

Máme spolu nádherný vztah, ale po nedávném pobytu v nemocnici se něco stalo a už to není co bývalo. Možná nám zrovna začíná období vzdoru, ale spíš si myslím, že to způsobilo násilí, které bylo potřeba v nemoci použít, aby dostal léky, které potřeboval. Nikdy předtím jsme ho k ničemu nenutili. Oba jsme s ním byli po celý pobyt v nemoci a drželi ho v náruči. Do jejich postýlky nechtěl, tak jsme ho tam nedali.

Nějak cítím, že tam jsme i tak ztratili jeho důvěru, kterou v nás měl. Pořád se mu to snažím vysvětlit, že jsme neměli jinou možnost a že jsme se o něho hrozně báli. Říkám mu to přesně tak, jak teď vám, ale on jako by to nechtěl slyšet. Věděla jsem, že znakovka mi v tomhle nepomůže. Potřebuji něco, co mi pomůže nahlédnout do jeho duše, co teď zrovna cítí, čeho se bojí, abych mu mohla pomoci a zase to bylo mezi námi krásné, a to ne na chvíli, ale napořád. Potřebuji vědět, co se děje v jeho duši v jeho srdíčku.

Další krok

Výchova Nevýchovou mi přišla jako dar z nebes. Je to další krok, který intuitivně cítím, že mám udělat.

Abych byla upřímná chci do toho jít také kvůli sobě. Chci být správnou mámou, ale zatím se mi daří být přesný opak. Jsem jedna z těch co se nazývají policajt a učitel v jednom. Přitom se to ve mě hrozně bije. Vím, že to není správné, jenže já nevím jak to změnit.

izabela

Tedy nevěděla jsem do té doby než jsem narazila na web Nevýchovy. Teprve teď jsem si uvědomila, že vlastně vůbec neumím komunikovat s ostatními. Jsem známa jako ta hodná, slušná holka, co každému pomůže a všechno si nechá od všech líbit. Uvnitř jsem však nešťastná duše, která je plná agresivity a zloby vůči svému okolí i sobě,která jen touží po skutečné bezpodmínečné lásce a normální úctě a jen to v sobě dusí, protože hodné holky přece nezlobí!

Chci být partner

Pochopila jsem, proč jsem nikdy neměla kamarádky. Nyní už tomu rozumím. Nebyla jsem a dosud nejsem ničí partner, protože v té své zaslepenosti a zahořklosti k okolí a hlavně v neustále sebelítosti jsem se zapomněla soustředit na ty druhé a na to, aby jim se mnou bylo dobře. Místo toho jsem na ně chrlila jen své problémy.

Teprve nedávno mi došlo, jaký je rozdíl někoho poslouchat a někomu naslouchat. Myslím, že je to problém hodně lidí. A kdo to neumí, ví, že naučit se to je hrozně těžké.

Pochopila jsem také, že ty moje návaly vzteku a zlosti a nervozity, kterou často odnáší jak partner, tak i náš syn, když něco není, jak si představuji, pramení z mojí nejistoty a z mého ztraceného sebevědomí.

„Co když je to špatně co právě teď dělám?“

Proto bych moc chtěla jít do toho kurzu. Potřebuji ve svém dětství konečně najít kořeny svých problémů se ztraceným sebevědomím.

Nějak cítím, že to je ta cesta, která mi v tom pomůže. Ze srdce chci být tou skutečně správnou mámou, zdravě sebevědomou, laskavou, trpělivou a chápající partnerkou pro svého přítele a svého syna.

V žádném případě nechci dopustit, aby se k mému synovi chovali tak jako ke mně a aby se cítil jako vetřelec všude, kam přijde. Vím, že ho nemůžu naučit něčemu, co sama neumím a nemám v sobě, a proto jdu do toho!

I vy můžete vstoupit do kurzu Výchova Nevýchovou. Pokud byste si ho chtěli nejdřív jen oťukat a zjistit, o co jde, zkuste bezplatný rychlokurz o tom, jak snadno a trvale vyřešit 5 nejčastějších problémů s dětmi bez křiku, pohlavků a zbytečného pláče.

Toto taky stojí za přečtení!

Jak dostat děti ven

V mediích hodně často slyšíme, že děti sedí doma u tabletů, nemají fyzičku, jsou stále nemocné, obézní. Proč tomu tak

Čtu dál →

3-2-1 teď, ať je tady snový svět!

Napadlo vás někdy, jak by svět vypadal, kdybychom mohli žít naše sny? A máte vůbec nějaké  své sny? Umíte

Čtu dál →

Ani papierové plienky, ani látkové?!

Jednorázové plienky pomaly zamorujú našu planétu, naviac obsahujú dioxíny. Máme sa zodrať pri praní látkových? Nie, predstavte si, že

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist