O rodičích a dětech

Rubrika: Výchova podle...

891330_sleeping_beautyTaky si občas zavzpomínáte na svá dětská léta a své tehdejší vnímání světa? Na to, jak všechno kolem bylo velké, vysoké, široké, prostě obrovské…

A na ty dva bohy, nebo aspoň polobohy – mámu s tátou, kteří měli odpovědi na všechny naše otázky? Věděli všechno. Jak co funguje, proč je to tak, proč to není jinak, proč to má takovou barvu a mě vždycky nejvíc vrtalo hlavou, jak máma vždycky přesně ví, od čeho je ta skvrna na mém tričku. Přesně rozeznala bláto od čokolády… Nepochopitelné… 🙂 Tehdy jsem doufala, že až vyrostu, budu snad taky tak všechno vědět.

Nedávno jsem byla se svým 14 měsíčním prckem v jednom dětském koutku. Byl tam s ještě jedním chlapečkem nejmladší, zkoumali si navzájem svoje ručky, spolu zkoušeli hračky a plyšáky a oba radostně pozorovali ostatní děti. Byl tam taky jeden chlapeček, který permanentně dorážel na všechny ostatní děti, jak na ty mladší, tak dokonce na ty výrazně starší a ubližoval jim. Jak mohl, šlápl jim na ručičky, přejel dřevěným valníkem, neurvale odstrčil, štípl a to vše před zraky své maminky, která seděla necelé 2 metry od koutku. Nezareagovala ani jednou. Pak se stalo něco, co jsem nečekala. Tenhle malý zloun praštil toho malého chlapečka dřevěnou hračkou, ten začal plakat (co plakat, řvát na celé kolo a ani se mu nedivím) a maminky si vjely do vlasů. Scéna vyvrcholila, když se vřískající malý tyran zmítal na židli vedle své maminky a ta na něj ječela: „Ne, nikam už nepůjdeš! Já se tady nebudu dohadovat s nějakou cizí maminkou!“

No, tak si říkám, jaký základ do života tenhle malý surovec dostane? Vždyť on přeci nesmí jít zpátky k ostatním dětem, protože jim ubližuje! A ne proto, že se máma nechce s někým dohadovat! Nikdo mu neřekl, že mlátit ostatní děti je špatné, že se to nedělá. Nikdo ho nedonutil jít se tomu malému prckovi omluvit, pohladit ho nebo třeba nabídnout lízátko na usmířenou. Jen ví, že nějaká cizí máma byla zlá, napráskala ho a jeho máma s ní nebude mluvit, přemlouvat jí, protože je to zbytečné, protože ta cizí je prostě blbá…
A děsí mě představa, co asi tenhle chlapeček bude provádět za pár let svým spolužákům, možná i nějakým zvířatům ve svém okolí a bude mu to procházet, protože mu nikdo nikdy neřekl, jak se má a nemá chovat.

Napsal/a: babofka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)

  • Babofko, hezký článek!
    Je to hrozné, když se maminka chlapečka nebo v případě Ájíka tatínek takhle zachová – taky mi v danou chvíli docházejí slova.
    Syn (26m) je docela divoký, ale zase jak kdy. Měl období, kdy se chtěl s každým dítětem kamarádit, ale bohužel si vybral špatnou formu – přišel a strčil, bouchnul. Pořád jsem vysvětlovala, byla v pohotovosti, když se blížil k dětem. A někdy mi také bylo trapně, já vím, jsou to děti, ale stejně… Teď už je to lepší. A je zajímavé, že s někým z dětí si začnou hrát bez problémů a někdy ještě jsou nějaké strkanice. Asi jako my dospělí, někdo nám sedí víc a někdo méně, jen to dítě to neumí povědět!
    Snažím se, aby hračky (třeba na písku) půjčoval- že pak děti půjčí i jemu. Smutné je, když on půjčí a čeká stejně od druhých a narazí, to se těžko vysvětluje…

  • Ájíku, nic si z toho nedělej, taky bych mu ho nechala. Inu, jsme poznamenané asi stejnou výchovou… 🙂

  • Babofko, prokouklas mě :))) Jenomže já jsem tak „blbá“, že bych mu to lepší opravdu nechala…

  • dancingmary

    JO tu vážnou tvář už jsem tak yzkoušela, ona se mi zadívá do očí, ale za chvíli se začne smát a čeká, jestli se budu smát taky a i když se nesměju, stejně to udělá zas.Jo fakt to zkouší, oni jsou sice malí, ale vyčůraní. Jo ona to prostě bere jako hru, holt začne u nás asi tvrdý režim.

  • Ájíku, ty šibalko! Ty jsi vypočítavě chtěla nechat druhého kluka, ať si vezme ze slušnosti to horší a lepší byste vyhráli vy, co? A ono to nevyšlo! :-)))
    Jóóó, slušnost se dneska nenosí… 🙁

  • DM, hned po činu ji musíš chytit, pevně držet, podívat se zpříma do očí a říct NE, to nesmíš, to se nedělá. Žádný úsměv, žádné legrácky, jen vážná tvář. Oni to zkouší a jakmile na naší tváři vykouzlí úsměv, vyhráli a ví, že je to zase v pohodě, že to byla hra, že se ve skutečnosti stejně nezlobíme… Bacha na to. A hlavně ta důslednost… Držím palečky!

  • dancingmary

    Jo sice ji občas lupnu,ale stejně to na mě zkouší a považuje to prostě za hru,řeknu nenene,tytyty,nesmíš,ale ona jde a schválně se mi dívá ještě tak čertovsky do očí a prostě to udělá. No jasně, že ji plácnu po zadečku nebo přes ruku,ale řekla bych,že to nějak nepomáhá, okřiknu ji,ale ona prostě má úplně ty jiskřičky v očích, prostě to jde udělat a dívá se přitom tak na mě,protoe ona asi fakt už ví,že to nesmí,ale čeká,co na to já.No je to malej čertík. Jenže taky ji nechci mlátit nějak hrubě nebo tak,vždyť je to malé dítě, ale prostě zatím nevím,jak jí jinak vysvětlit teda,aby to nedělala.

  • DM, já chápu, každé mámě je líto na toho malého drobka křiknout nebo mu jednu třepnout – po ručce, po zadečku. jenomže to jinak nejde. Dítě zhruba od 8m si začíná uvědomovat, že něco se může a něco ne a i podle výzkumů už docela malé děti začínají rozlišovat , co je dobré, a co asi už moc ne… Je v zájmu dítěte i jeho okolí,aby se naučilo, že některé věci prostě tolerovat nelze. A malé děti logicky zkoušejí, co rodiče „vydrží“ – je to pro ně součást „hry“ – ale tady je třeba opravdu důslednosti. Když jednou povolíš a jindy ne, bude v tom mít dítě zmatek a nebude vědět, co může a co ne… a ty jako rodič ho máš nejen vychovávat,ale poskytovat mu i bezpečí ve smyslu – že některé věci jsou prostě neměnné. Babofko, zajímavý článek. Nám se stalo něco podobného, když jsme s Martínkem (tehdy asi 4letým), čekali na hematologii na vyšetření krve. Naši kluci seděli u mně, ale pak se pomalu otrkali a šli si hrát s hračkami, které tam byly. Byla tam i dvě odrážedla – jedno hezké, druhé kapku rozvrzané. A taky tam byli rodiče se dvěma dětmi. Odhlédnu od toho, že jich byla plná čekárna a rodiče je ani trošku neusměrnili… spíš mě docela dostala reakce tatínka: jeho syn si vybíral mezi odrážedly a náš Martin taky – na můj popud čekal, až si vybere chlapeček. A tatínek synkovi řekl: „Tak si vem to lepší a to horší nech klukovi.“ Drobnost, prkotina… já byla docela neschopná slova… a pak se divíme, odkud se berou dospělí sobci…

  • dancingmary

    jo toho jsem si fakt všimla, že je dcerka moc vychytralá a někdy už chápe, že to nesmí dělat a přesto to zkouší, jenže co s tím? Přece tak malé dítě nebudu bít? Já ji plácnu po ručičce, aby pochopila, že to třeba nesmí dělat nebo lehce po zadečku, ale nějak mám pocit, že to nepomáhá. Tak poraď nějaké metody, jak na ni, aby pochopila, že to fakt nesmí dělat? Ona toho dělá takhle víc, co nesmí, jenže já nějak netuším, co mám dělat, řkenu jí nenene,ona to sice zopakuje, zakroutí hlavou, ale stejně jde a udělá to zas. Prostě netuším, jak takové malé dítko zvládnout, snad nejsem tak špatná matka, ale je mi líto ji bít a nechci na ni ani křičet, i když občas fakt okřiknu, protože dělá to samé dokola a nemá to dělat. No jo, jenže je to pořád malé dítě a já mám pocit, že mě má spíš v hrsti.

  • Dancingmary, děti jsou pěkně fikané i když na to nevypadají, ale věř, že na důrazně řečené „NE“ teda slyší. Dítě musí vědět, kde jsou hranice a ty je dobré učit od začátku, ne až od nějakého věku a hlavně být pak důslední a dodržovat je. Přece nenecháš malou do roka a půl něco dělat, i když se ti to nelíbí (např. mlátit tě) a pak, protože už má ten věk, „kdy už chápe“, jí to začneš zakazovat. To nejde. Nebude chápat, proč to dřív směla dělat a teď už ne. Stejně jako když jsi pak nedůsledná a jednou dovolíš, jednou ne. Dítě je pak zmatené, nerozumí tomu a zkouší to na tebe. Ví, že někdy povolíš a tak tě testuje a chce vyhrát!:-)

  • dancingmary

    No třeba ho maminka nechtěla jen mlátit před ostatními, ono to taky docela blbě vypadá, když mlátí svoje dítě na veřejnosti. Těžko říct, jak to maminka myslela, každopádně i tahle reakce byla docela divná, asi měla dítěti vysvětlit, že se to nedělá, než zakázat hraní si s dětmi.
    Ale taky už jsem se setkala s podobnými případy, některé maminky zmlátily své děti na veřejnosti, což vypadalo taky divně, jiné maminky dětem raději vysvětlovaly, co se dělá a co ne. Po pravdě, dceru mám roční, 13 měsíců, mlátí s hračkama kolem sebe hlava nehlava a ručičkama i hračkama bije mě i ostatní, docela se děsím toho, že zažiju něco podobného, až půjdu v jarním či letním počasí s malou na písek. Jak takovému malému dítěti vysvětlit, že se to nedělá? Slyšela jsem, že většinou děti začínají chápat od roku a půl, no dcera zatím rok a půl nemá, i když jí říkám, že to je ošklivé a nedělá se to, že má dělat malá a ne baci baci, zatím je to jak do dubu. Ale nechtěla bych, aby moje dítě bilo ostatní děti nebo aby někdo bil moji dcerku. Asi bych se jí snažila vysvětlit, že se to nedělá, snad ani bitím přes zadeček, nevím. Ona je to těžká situace, kdy ty mámy kolikrát vybuchnou a já vidím, jak je mydlej hlava nehlava. Nebo vztekající děti v obchodech… jak chtějí to a to a máma jim to nekoupí a oni se nehnou a nehnou, dokud to nedostanou, vážně se nedivím, že ty mámy pak vybuchnou, protože se také stydí a nevědí, jak to dítě utišit. Někdy jsou děti asi nezvladatelné. Ale svoje dítě bych bránila a asi se s maminkou hádala nehádala, prostě slušně vzala děti k sobě a snažila se je dát dohromady a říct jim, ať se pohladí a vezmou za ručičky a společně si hrají, prostě si nemyslet o té druhé mamince, že je blbá a nechat to být, prostě nepůjdeš si hrát. To vážně není řešení.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist