Hračky

Rubrika: Výchova podle...

1118784_ninaPřivřete oči a cvičně si představte dítě bez hraček. Přijde Vám to taky tak zvláštní? Rozhlédněte se teď kolem sebe, pokud nesedíte zrovna v internetové kavárně nebo v knihovně, ale nacházíte se doma, kde s Vámi žije i nějaký ten malý človíček, určitě Vaše oko spočine i na nějaké hračce. Pokud ne, podezírám Vás, že dřepíte na WC s notebookem na klíně – to je závislost na internetu jako vyšitá, to už snad vyžaduje i návštěvu odborníka. Ale závislosti tu dnes řešit nemíním…

Zpět k hračkám. V okamžiku, kdy jsem se rozhodla věnovat jim několik řádků, začala jsem přemýšlet o tom, jak bych je mohla rozdělit do různých kategorií. Nabízí se srovnání podle věku dítěte, rozdělení na velké a malé, levné a drahé, vhodné a nevhodné. Jenže to pořád nějak není ono. Vezměte si třeba „vhodnost“ hraček. Určitě jste se s tím už setkaly – koupíte štěrchátko pro tříměsíční miminko a doma s hrůzou v očích zjistíte, že výrobce je doporučuje až od tří let. Komedie? Tohle jsem možná opravdu přehnala, ale máme doma hrazdičku pro tříleté, kolotoč nad postýlku pro děti od 12 měsíců a desetiměsíční dítě, které si s nimi „hraje“ asi od svých 4 týdnů. Jsem nezodpovědná matka, když neposlouchám dobře míněné rady výrobce? Pochlubte se, jak moc jste nezodpovědní Vy!

Ale vraťme se k těm hračkovým kategoriím. Chvíli jsem Áňu pozorovala (beztak kromě vysedávání u počítače nedělám nic jiného ;-)) a dospěla k závěru, že všechno s čím si hraje, se dá rozdělit vlastně úplně snadno:

Hračky – hračky
Sem patří všechno, s čím si hraje a co je k tomuto účelu i předurčeno výrobcem, prostě to, co koupíte v hračkářství – od štěrchátek, přes hrazdičku s kolotočem a plyšáky až po kostky atd. První u nás zdomácněl kolotoč, od svých 4 týdnů ho Áňa vydržela sledovat a poslouchat docela dlouho a já si konečně mohla v klidu umýt vlasy. Večerní nádobí jsem zvládala „na tři kolotoče“ a podobně jsem měla rozplánované i další činnosti.
Nebojte, nebudu se rozepisovat o každé hračce, kterou doma máme. Jen bych se ještě ráda pozastavila u plyšáků, naši Áňu sice doposud nijak neuchvátili, ale já se někdy nestačím divit, co všechno se dětem nabízí. Když se podívám na zvěřinec, který se nám zatím doma sešel, mám pocit, že výrobci pochopili, že finanční situace rodin s dětmi nebývá vždy zrovna nejlepší, a tak se jim snaží aspoň trošku pomoci nějakou tu korunku ušetřit. Nechápete? Vy nemáte doma vycpaná zvířátka 2 v 1 (někdy i 3-4 v 1)? My se záplavou plyšáků chlubit nemůžeme, ale přesto už tu máme prasopsa (ten je navíc ještě šmrncnutý teletem), tygrokrávu, žirafovelblouda a pak ještě neplyšové, ale „kinklací“ cosi, co má být nejspíš veverka, ale celkem snadno by se to mohlo vydávat i za medvěda, zajíce nebo hnědou kočku. Jaké mutanty máte doma Vy?

Hračky – nehračky
Do této kategorie bych zařadila to, co není sice k hraní původně určeno, ovšem děti si s tím vyhrají až až.
Spoustu takových věcí Áňa objevila, ukořistila a už jí zůstaly. Krabičky všeho druhu, proložky z bonboniér (samozřejmě prázdné, o to jsem se mileráda postarala), nějaká ta PET láhev, kolíček na prádlo – to všechno už dávno patří k jejím pokladům. Vzdala jsem se už i jedné mísy, do které všechny ty cennosti skládá a vzápětí je z ní vyhazuje, aby je tam mohla naskládat znovu a zas vyházet a tak pořád dokola. Občas si půjčí nějakou tu vařečku, naběračku, lžíci, nedávno si do pronájmu vzala malou pánvičku.
Pak jsou tu věci, které jí nepůjčujeme, jenže ona se stejně neptá a jakmile je jen koutkem oka zahlédne, neomylně vystartuje správným směrem. Kdo by to neznal – mobily, klíče, dálkové ovladače… když se zmocní balíčku papírových kapesníčků, do několika vteřin to v našem pokoji vypadá, jakoby se tam přehnala sněhová vánice. A za čím se Áňa začala poprvé plazit? Za mobilem. Co leželo na stolku, když si u něj poprvé klekla? Ano, opět mobil. Já jsem se údajně učila chodit tak, že si naši mezi sebou kutáleli snubní prstýnek a já za ním pelášila jako divá, my si doma nejspíš budeme přehazovat mobil.
A ještě jednu perličku – byli jsme na návštěvě u známých, kteří mají zhruba stejně starou holčičku. Ta je vybavená spoustou krásných barevných hraček. Co myslíte, že si z toho nepřeberného množství značkové parády naše slečna vyštrachala? Z koutku zaplněného různými pískacími, zvonícími, hrajícími a blikajícími telefonky, zvířátky, míčky atd. vytáhla plechovku od Coca-coly naplněnou desetníky a dvacetníky.

Hračky-plačky
Určitě je doma taky máte a není jich zrovna málo, pokud jste je ještě neobjevili, gratuluji a uděluji Vám pomyslný titul „svědomitý a předvídavý rodič“.
O čem je řeč? Jedná se speciální odrůdu hraček-nehraček, která ovšem u dětí způsobuje pláč. Patří sem předměty pro děti nejen nevhodné, ale i nebezpečné, bohužel o to zajímavější – nůžky, nože, skleničky, horká káva nebo čaj, odpadkový koš, čisticí prostředky, prací prášky, elektrické zásuvky, kabely a šňůry od všeho možného… Je jich spousta a máme jich plné domovy. Naneštěstí si nebezpečnost řady z nich člověk uvědomí až v okamžiku, kdy zpozoruje, jak se na ně dítě sápe. A pak naštěstí přichází ten pláč. Proč naštěstí? Mám na mysli pláč, kdy se prtě vzteká, že jste mu zrovna sebrali tu nejúžasnější věc pod sluncem, se kterou si přece chtělo jenom trochu pohrát, možná ji lehce ožužlat. V takové chvíli jsem ráda, že jsem stačila dcerku rozplakat včas. Pořád doufám, že tomu tak bude i nadále.
Teď budu trochu mentorovat, snad mi to odpustíte, ale aby takových „hraček“ mělo Vaše dítě k dispozici co nejméně – zkuste prolézt byt pěkně po čtyřech a tak jich co nejvíc vychytat. Představte si, že jste miminko nebo batole a všechno, co najdete strčíte do pusy (stačí si to představit, nemusíte všechno ochutnávat, ale možná se u toho i pobavíte…).

A tady mám i prosbu – napište, jaké hračky-plačky jste zatím objevily Vy. Třeba je máme doma taky, jen o nich ještě nevíme.

Toto taky stojí za přečtení!

Zařizujete svým dětem společný pokoj? Poradíme vám, jak na to

Pro rodiče je často náročným úkolem zařídit pokoj pro jednu svou ratolest. Zvážit všechny jeho potřeby, které musí s

Čtu dál →
muzikál Mauglí na Mall.tv

Muzikál Mauglí bude k vidění na Mall.tv

Muzikál Mauglí Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové v režii dua Skutr uvádí pražské Divadlo Kalich od září roku 2013. Od

Čtu dál →

Hledáte parťáka pro své koníčky? Zkuste to se svými dětmi

Malé děti znamenají ve většině případů sice menší starosti než ty velké, ale přece jen většina rodičů – a

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • Marci55

    Dobře napsané

  • No fotky ti toho tolik neřeknou. To by chtělo si tam udělat výlet ať už s dětmi nebo bez dětí. Aby jste nasáli tu jejich pravou atmosféru.

  • Ty jsi dobráá 😀 No už podle fotek to vypadá skvěle.

  • Je to http://www.hamleys.cz a je to teď naše nejoblíbenější hračkářství. Aspoň něco máme společného s britskou královskou rodinou. 😀

  • A do jakého hračkářství jste šli? Tam je mraky a mraky těchto obchodů.

  • My jsme zašli do nového hračkářství v Praze. A teda můžu říct, že to je něco úplně jiného. Tam se vyplatí zajít jen tak jako na výlet, to bylo jako království hraček a i nás dospělé tam zaujalo všechno.

  • Tak to je vážně povedený článek, to by měl být příspěvek měsíce. Vážně jsem se pobavila.
    Naše holčina si ještě moc nehraje, krom strkání kousátek do pusinky a první otočení na bříško a potom cucání podlahy. Směje se často, nahlas jen občas. Já se musím pomalu stavět na hlavu, aby se zasmála nahlas, ale manžel? Ten musí jen naladit úsměv a malá se může usmát. Nechápu, co je na něm tak směšného.
    Je pravda, že se nám také už sešlo pár hraček, tak u plyšáků máme beruškoželvu a pesokrálíka.
    Pořídili jsme hračky co děti rozvíjí, každá tlapka jiná, něco píská, šustí…. Ale co se Any nejvíce líbí jsou obyčejné kroužky a tuby od mastiček – ty jí ale nedávám na hraní, pouze po nich natahuje ručičky.

  • Martina 2

    Moc hezký článek. Pro naší Kami se teď velikou atrakcí stala klec s papoušky. Naše dvě rosely tráví většinu času žraním (máme to v rodině). Hezky si v pařátku drží semínka, slunečnice a kukuřice, zobáčky je louskají a prázdné šlupky vyhazují z klece. Nebudou si přece dělat doma nepořádek. A Kamilka sedí pod klecí a vděčně čeká, co zovna přilítne. Nejdříve si všechny ty zajímavé slupky jen prohlížela, tak jsem měla čas jí je hbitě sebrat, ale teď už na nic nečeká a hned si je strčí do pusinky. Má to ale i své výhody, několikrát denně luxuju.

  • Pro naše 9 měsíční prtě je teď nejoblíbenější hračkou nafukovací balónek.Tak šťastný pohled jsem u ní při hraní ještě neviděla a zvonivý smích neslyšela.Kolik radosti udělá taková maličkost za pár korun a pohrajeme si u toho všichni. Na oslavě narozenin balónky určitě chybět nebudou.

  • PObavil mě článek a musím se pochlubit, že i my máem doma mezi krásnými plyšovými hračkami právě mutanty, o nichž se píše v článku. Máme ovečku,vydávající zvuk spíšeš vyděšešného osla,pak zvířátko-nevím zda jde o tele nebo prase či medvídka,ale vydávám zvuk, který silně připomíná opilcova rána nad toaletní mísou.Přesto ale se naše 3měsíční dcerka na tuto hračku velice často směje, jakmile zmáčknem patřičný „čudlík“ na bříšku onoho zviřátka.
    K hračkám-nehračkám se musím aké vyjádřit-není to tak dávno, co náš,za 3měsíce,4letý syn nedávno objevil na záchodě krabičku od dámských hygien.potřeb a uchvátila ho tím, že na tom byl obrázek motýlka.Zabavil mě jí,že se mu líbí a dá si do ní autíčka.Těžko jsem mu vysvětlovala, že do této krabičky (jejíž obsah vysypal,jelikož pro něj neměl význam)se autíčka nedávají.Prostě jsem to po 5minutách vzdala a syn si do ní opravdu dal autíčka a po zbytek dne jí nespustil z očí.Sotva usnul, krabičku jsem zbavila hodila do koše.Přišlo mě blbý,aby mezi jeho hračkami se válela krabička od slipových vložek.Jsem to ale ošklivá matka,co? Jindy zase si hrál s kvedlačkou a obracečkou a mísou,že jako vaří „jako maminka“.takže jsem pak občas tápala po bytě a hledala naběračku nebo kvedlačku apod…Ale to asi dělají všechny děti,když jsem pak přijela na návštěvu ke známé a všude se válely různé misky, mísi, mističky a mezi tím naběračky,kvedlačky…
    Hračky-plačky, když náš syn začal lézt a poté se stavět,středem jeho největšího zájmu se stal odpadkový koš, který jsme po pár převrhnutí dali na chodbu.
    Ještě občas denska si najde hračku, které je nejméně vhodná k hraní.
    Jediná věc, nejde o hračku, co ho doháněla k pláči, byl radiobudík,který vydával při buzení zvuk kohouta.To sputil na plný kolo a řval k nautišení.
    No a co se stalo poslední dny jeho hitem?Krabice od jogurtů,do níchž mu babička udělala dírky-jako okénka a krabička se rázem proměnila ve chlíveček pro takové ty malé sady zvířátek – pes,kočka, slepice, kráva, husa,kůň atd…z víček od limonád a piva se rázem stali korýtka, babička vystříhla z katronu žebřík pro slepičky do kurníku a z papírků natrhlai a udělali zobání pro slepice,izolepou slepila malou hrstku sena a z kuliček popcornu mají slepice také zobání :o)Já jsem chlívek vymalovala barvičkami a to je teď nejmilejší synova hračka. Když syn jí, slepice a ostatní obyvatelé chlívečku také…ksyž jde syn spát, zvířátka také…Jak mál ostačí k opravdové dětské radosti.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist