Za pár minut vylezl tatínek a šel ke své mamince. Chvíli jsme ho sledovaly a pak jsme vybuchly smíchy. Tatínkovi z pláště čouhal zadek. Přišla jsem za ním a ptala se ho, proč se svlékl celý. „Ale sestřičko, řekla jste mi, abych si odložil a oblékl plášť, myslel jsem ,že si mám obléknot jenom plášť.“
Tatínek byl celý rudý a nedočkavě povzbuzoval maminku k porodu aby už měl tu ostudu za sebou. Takhle historka bude po našem porodním sále kolovat ještě asi dlouho. Od té doby radši pečlivě každému tatínkovi vysvětlím, co si má odložit a co obléct. :o)