Ahoj maminky a vlastně i tatínkové, ráda bych se tu podělila o to, jak jsem díky svému manželovi prožívala nádherné těhotenství a zvládla porod u kterého mě doprovázel…
Mám asi velké štěstí, že můj manžel je typ chlapa, který nepovažuje mateřství jen za ženskou záležitost a nesedí při porodu v hospodě, kde čeká na to, až mu manželka zavolá, že to má za sebou, a on se může radostně opít…. Nikoho neodsuzuji, ale jen bych ráda některým tatínkům naznačila, že když se ti DVA rozhodnou pro rodinu, tak u jejího vzniku jsou DVA a tak by to mělo být i v celém tom průběhu těhotenství, porodu, společné radosti z toho tvorečka, ve výchově….. Je to jen názor normální ženské, která už nyní dokáže posoudit, jak moc každé mamince trocha pochopení pomůže. Takže když jsme se s manželem rozhodli, že už je na miminko čas, tak jsme netušili, jaká rychlost to bude, je mi 27 a bála jsem se, jestli to půjde, jak dlouho to bude trvat, jestli jsem po zdravotní stránce pro mimčo připravená…. No asi to zná každý, kdo do toho jde. Zadařilo se velmi rychle. a když jsem si udělala těhotenský test a ten malý modrý proužek se zbarvil, tak jsem si sedla na vanu a dlouze a hluboce dýchala, protože když o tom člověk jen mluví, je to fajn, ale pak když se to stane, je to neskutečný pocit radosti, naplnění, ale i strachu….Řekla jsem si, že to Ondrovi řeknu až večer, celý den v práci mě přepadal strach, že test byl špatný a já těhotná nejsem…. Koupila jsem dudlíčka a položila ho v ložnici na manželův polštář….. Neumím popsat výraz v jeho očích, to světýlko radosti, které tam problesklo, když pochopil, co ten dudlíček znamená, budu mít už v paměti navěky. Hned jsem mu řekla, že se bojím, že test byl třeba špatný, a že si chci udělat ještě jeden, než půjdu k doktorovi. Ondra hned druhý den koupil ten nejdražší test v lékárně a odpoledne jsme testovali…. Ta minutka čekání byla hrozná, já se tak bála, asi se budete smát, ale už ten jeden den, kdy to víte, znamenal tak moc, že jsem si neuměla představit, že by to teď bylo jinak a ten druhý test nevyšel !!! Ale vyšel a já to obrečela, jak se mi ulevilo.
Od začátku těhotenství jsme s manželem blbnuli jak malí, já nakupovala oblečení, manžel vybíral autosedačku, kočárek, už jsme jukali po postýlce…. Každý den jsme trávili spolu, hladili rostoucí bříško…. Musím podotknout, že jsem na začátku opravdu hodně zvracela a i v tom ten můj chlap trpěl se mnou, ale ani nemrkl, když jsem celý den ležela, nakupoval, staral se o domácnost, vařil a hlavně se věnoval mně! Myslím, že se o mě bál…. Ale nepředstavujte si, že mám doma nějakého uťáplého chudáčka… Můj Ondra je pořádnej chlap, kterej když mě obejme, tak si přijdu malinká a křehká…. I když k tomu mám daleko :-), no ale když jsem tedy dozvracela, tak už jsem do práce nenastoupila a byla doma, probrala jsem to s manželem a on sám usoudil, že v práci bych byla moc stresovaná, a tak jsem byla doma.
Od pátého měsíce jsem kvetla, rostlo bříško, já byla šťastná a klidná, manžel mi každý večer mazal bříško a povídal té naší holčičce, jak se na ni těší. Společně jsme sledovali, jak se mimčo v bříšku hýbe, a mazlili se s ním….. Možná proto je ta naše princezna teď tak pohodové miminko! Ondra nás opečovával jak dvě kytičky a já si to užila tak moc, že ještě dlouho po porodu mi to bříško a ty chvilky hrozně chyběly…..
Ondra k porodu chtěl, řekla jsem si, že bych ho tam moc ráda, ale ne za každou cenu, hodně maminek to dneska bere jako něco IN…. Ale myslím si, že nutit chlapa, když to sám nechce, je hloupost! Takže jsme o tom mluvili a manžel mě ujistil, že to je přece naše společná cesta, a tak ji zvládneme spolu….. A zvládli, bylo to naprosto úžasné, a jak mi moc pomohl, popisuji v rubrice MAMINKA a článek se jmenuje Jak jsem se stala maminkou, tak už to nebudu popisovat znovu, ale bez něj bych to asi nedokázala, taková podpora, jakou mi dal, se slovy nedá vyjádřit!
No a v závěru, když už máme panenku doma, manžel od prvního dne koupe, bere malou do náruče, když pláče a chce se s náma pomazlit, dokáže přebalit a dokáže podpořit i mě, když je toho na mě moc. Věřte mi, nevymyslela jsem si ho, i tací muži ještě existují a tím bych všem tatínkům chtěla říct, že to, jak je maminka v pohodě v těhotenství, jí dává sílu v šestinedělí, také miminko je podle toho v pohodě a i pro tatínka je to pak lehčí! Prosím, tatínkové, myslete na to, že Vás potřebujeme, že hormony nám opravdu blbnou a Vaše podpora je ten nejlepší lék……. Každému, kdo to dělá, moc děkuju za všechny maminky.
Omlouvám se všem šťouralkám za případné hrubky, ale už letím zase kojit….. 🙂
Napsal/a: Valeska
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (20 vyjádření)
tak tomu říkám táta na jedničku, klobouk dolů!!!
Jak tak koukám, myslela jsem si že jenom náš tatínek je svým způsobem „brontosaurus“ ( jako že už není moc k vidění), protože je to bezva chlap a skvělý táta. Samozřejmě, že toho nejlepšího manžu mám doma já ((((-:
Jinak, anonymní, netrap sebe ani děti, seber se a jdi. Jsou centra pro maminky v takové situaci, v jaké se právě nacházíš. A věř mi, že obavy, že na ženskou s dětmi dneska nikdo nečeká, jsou liché. Je spousta chlapů, kteří by chtěli mít rodinu, děti a nemají. Naše mamka to „zabalila“, když měla děti tři a tomu nejmladšímu byly dva roky. Nenechávej se otloukat, nemáš to zapotřebí, nikdo nemá..
Promiň anonymní, ale když víš, že je všechno špatně, z čeho máš ještě strach? Čekáš, že se stane zázrak a on se změní? Nestane, seber děti, svých pět švestek a pryč, nečekej, až se stane něco zlého… Kolik holek se tady na stránkách VD rozhodlo, že ukončí neperspektivní vztah, zkus svůj příběh napsat do diskutárny nebo Tam-Tamu a uvidíš, co Ti poradí ostatní, ale nebudu daleko od pravdy, když budu předpokládat, že to co já… Držím palce a přeji hodně síly a odvahy.
Ahoj, tak já se přidávám, ten „náš taťka“ – na první pokus!- je ten nejlepší chlap pod sluncem, dělá pro nás první poslední a i když má od svatby 15kg navíc, pro mě pořád zůstává krásný a – no prostě ten nej! Anonymní, nemůžu ti poradit nic jiného, než abys sebrala odvahu a odešla. Je spousta lidí ochotných tady v tom pomoci, jsou různé poradny, zkus mrknout na net. Ale třeba by se stačilo zmínit někde u pediatra, gynekologa… určitě by ti poradili. Máš dvě děti, mysli na ně! Určitě jsi skvělá ženská a je tě škoda pro alkoholika, nehledě na to, že od verbálního napadání je jen krůček k tomu fyzickému. Neboj se a rozetni to! Zvládneš to bez něj a určitě se ti uleví! Držím palce, ať to zvládneš!
Jdou mi slzy do očí když si čtu Vaše příběhy. Já mám dvě děti 7 a rok a půl. Prvního syna mám z prvního manželství,toho druhého mám se svým přítelem se kterým žiju. Je to alkoholik a podstatné je pro něho jen práce a kamarádi,každý víkend je opilý je nepříjemný ubližuje mě i dětem,nic ho nezajímá. Pořád brečím i před ním ale místo toho aby mě pohladil tak mě ještě bud před dětmi a nebo před známíma poníží jaký jsem debil atd. Nemám sílu odejít ptotože mám ztrach. Poradíte mi co mám dělat?
To je bezvadný článek i reakce.
Holky, je to tak fajn číst, jak se máme dobře, jak máme rády ty naše nejlepší tatínky. Kéž by nás bylo čím dál více :-))
Tatíkové na jedničku přišli letos na sváte otců s dětmi ve Vyškově… a příští rok jich jistě bude více
http://www.regionvyskov.cz/551569-sportovni-odpoledne-ke-dni-otcu.php
Tak azse za rok
každý chlap je jiný, ale přeci stejný – je náš – a hlavně, charaktrový vlastnosti se dají rozpozpozna, už když jsme dpolečně začínali…Můj přítel je dobrý títa – sice u přeblování ohrnuje nos – já to mám doma celý den – už jsem otrnulá:-) – tak se mu nedivim – ale vim, že až bude malá větší, a bude s ní moci „blbnout“ bude to dělat – a hrozně se na to těší…
Musím říct, že i já mám toho nejlepšího chlapa :-). Na domácí práce sice nemá čas, protože pracuje do večera, ale když přijde, věnuje se mě a našim třem synům. Je to můj nejlepší kamarád a moc hodný člověk. A má krásné oči a všechno:-). A má se mnou trpělivost, jsem děsně upovídaná a on mě umí vyslechnout, taky pochválit a utěšit. Holky, hledejte, toho pravého najdete.
To bývá štěstí, ale nejen chlapy mají své mouchy, bývalá přítelkyně odešla od toho svého vyvoleného po 12 měsících s třítýdení dcerou, a já podlehl jejímu pláči. Do roka je pryč, a ukázalo se, že jí šlo jen o to aby někdo dělal kasičku.
MILÁ LUCKO!!JAK SE ŘÍKÁ- ALKOHOL JE METLA LIDSTVA A JE TO SVATÁ PRAVDA.MLUVÍM I Z VLASTNÍ ZKUŠENOSTI.ŽILA JSEM 4 ROKY S MUŽEM,KTERÝ MĚL RÁD ALKOHOL.STÁLE JSEM VĚŘILA,ŽE SE TO ZLEPŠÍA ŘÍKALA SI,ŽE KDYŽ ODEJDU BUDE TO S NÍM JEŠTĚ HORŠÍ..AŽ KDYŽ MĚ MÁLEM UŠKRTIL,ZAČAL V NOCI PO PŘÍCHODU Z HOSPODY VZBOUZET NAŠI DCERU“PROTOŽE JI PŘECI CELÝ DEN NEVIDĚL“,ZVÁT SVÉ KAMARÁDY A KAMARÁDKY K NÁM DOMŮ ATD..PAK TEPRVE JSEM ODEŠLA-BYLY JÍ 4ROKY.DNES MÁ DCERA 18LET,JÁ JSEM PODRUHÉ VDANÁ A MÁM 6LETOU DCERU,BEZVADNÉHO MANŽELA A JÁ POZNÁVÁM O CO VŠE JSEM PŘIPRAVILA SEBE I SVOU PRVNÍ DCERU.TAKŽE NEHÁZEJ FLINTU DO ŽITA,DOBŘÍ MUŽI JEŠTĚ ŽIJÍ.PŘEJI TI HODNĚ ŠTĚSTÍ!!!!!
Muj pritel se mnou byl na kazde predporodni prohlidce kdyz slysel ze budeme mit holcicku zaradoval se tak /nahlas/ ze pani doktorka rikala ze takovou reakci a radost jeste nevidela.Bydle se mnou celou dobu na nadstandartu.U porodu pomahal pri siti poleval me desinfekci atd neb asistentka nekam odbehla a pan doktor pozadal jestli mu to nevadi kdyz mu bude asistovat:-)
V nemocnici partner mnohem obratneji nez ja osetroval pupicek miminka 🙂 Taky prebaloval, prevlekal.Doma to byl jen a pouze on kdo od prvni chvile koupal protoze /asi to mame v rodine/ jsem z toh mela strach./ze mi mala spadne apod./Po dvou mesicich jsem nemohla kojit nebylo mleko tak jsme zacali s Omneem.Partner si kazdy vikend v sobotu i v nedeli bral malou k sobe /do jine mistnosti/abych si mohla prispat jak budu chtit.To mi ostatne nabizel od prvniho dne doma vzdy mezi kojenim kdyz treba nespinkala a dlouho plakala.Jednou me dokonce musel nahradit na navsteve u pediatra.Umi cistit ouska i strihat nehtiky.
Partner vstava v 04.30 a vraci se denne kolem 16.30.Pokazde vezme malou zhruba na 2 h ven.Pak malou vykoupe ja ji obleknu do spinkaciho a muj milacek pripravuje kasi a sunar.Pokud neni v praci 100 % pomaha s tim co je zrovna potreba.Neni den aby neprebaloval nebo si malou neoblekl nez s ni jde ven. Podotykam ze to neni zadna „baba“ :-))) je to krasnej chlap byvaly sportovec.Nekdy mam opravdicky pocit ze mu to jde kazdopadne stejne ale nekdy i daleko lip nez me.Jsem mu moc vdecna protoze mi vse neuveritelne! usnadnuje.
Ahoj anonymní, já jsem to asi psala, jak když mám jen já jediná toho pravého, ale pro mě je to ten nejdokonalejší manžel na světě. To že spolu máme Terezku, je to nejkrásnější, vím co to je, když se vlastní táta nestará, můj vlastní otec byl takový a kašlal na nás, když se naši rozvedli. Já a Ondra jsme si to miminko naplánovali spolu a povedlo se nám to hned, o to je to krásnější, když z velké lásky vznikne nový život a nám se to podařilo. Přeji to všem maminkám.
Krááása,a moc ti to přeju!!Zvláště,když není „pravej táta“,o to je to krásné a vzácné!!!!!!
Ale bych si vyprosila,Já mám toho nej chlapa na světě:o)Tedy taky ho mám!!!!!!!:o)
A když vidím,každý den,měsíc a rok,jak vlastní otec starších dětí na ně kašle,ani jim už nevolá,syn.pošle k narozeninám jen strohý,natisklej pohled..a můj manžel jim dělá skvělého tátu..Tak si říkám,že tohle bych přála zažít všem,tu lásku,zájem!!Někdo žije tak,že rezignuje,zvykne si,nic nežádá,jen dává..ale lásky se mu za to nedostane!!!..Jenže nemůžu všechny ty ženský chytit za ruku a říct-holka,prober se,žiješ jen jendou.. Přeju ti, anonymní upřímně,aby jste spolu měli ještě kupu dětí a vše vám klapalo!!!!!
I ja potkala toho praveho na druhy pokus. Chlap, kteremu jsem duverovala a zila v iluzi, ze je to ten pravy, uz byl jednou rozvedeny a vychovaval sam syna a platil na dceru, ktera pry ale neni jeho, to tvrdi on.
Ja vychovavala jeho syna jak nejlip umim, ale samozrejme, ze jsem touzila po vlastnim diteti, tvrdil mi, ze si to taky preje… Kdyz jsem si udelala tehotensky test a sdelila mu nadsene, ze jsem tehotna, rekl mi na to, at z nej nedelam vola, jako jeho byvala zena, Buh vi s kym jsem si to uhnala…
Sbalila jsem se a odesla… Sverila jsem se svemu kamaradovi,ktereho jsem nahodou po delsi dobe potkala ze nevim co dal. Od prvni chvile pro me delal prvni posledni,nastehoval si me k sobe, abych nemusela k rodicum,kazdy den jsem dostala snidani do postele,na prvnim ultrazvuku, kdyz sestricka v cekarne rekla „tatinku, pojdte taky dovnitr“ se jen zeptal „muzu?“, kdyz jsem prikyvla, rozzaril se jako slunicko. Od toho okamziku se z nej stal Tatinek,byl se mnou na kazdem vysetreni, opecovaval me doma, kdyz jsem poslednich par tydnu lezela na rizikovem v nemocnici, nejradeji by si pred vchodem postavil stan. Byl i u porodu,prestrihl pupecni snuru a mel NASI dceru jako prvni v naruci.Druhy den prijel za nami do porodnice a pozadal me o ruku… Dnes ma mala deset tydnu, jsem stastna mama a mam toho nejbajecnejsiho manzela na svete, co koupe, chova, hlida, at se vyspim mezi kojenim … Vi, ze neni biologicky otec, ale lecktery biologicky by se od nej mel co ucit. Verim, ze mu za vsechnu tu lasku a peci, co nam denne dava, ja dam brzo jeho vlastniho potomka…
Děkuji moc všem, Lucko je to určitě těžké, ale už jsi jistě překonala hodně a věř, že na Tebe někde ten pravý teprve čeká. Lehko se mi to říká, ale on se objeví až to budeš nejmíň čekat…..u mě to tak bylo 🙂
Luci,je mi to upřímně líto!!!!!Věřím,že potkáte super chlapa!!!!!!!!!
ahoj moc ti to přeju máš opravdu velké štěstí kéžby se mi taky povedlo někoho takového najít mám 11měsíčního syna a jsem s ním sama protože jeho otec je alkoholik, bohužel jsem na to přišla až moc pozdě. Hodně štěstí!!!!!! pa Lucka
Kráása a přitom velká vzácnost!!
Ale i já mám doma poklad,našla jsem ho na druhý „pokus“!!A o to víc si ho vážím,že miluje a bere za svoje, od prvního dne,i mé děti z prvního manžel.!!!A i proto jsem s ním překonala zdravotní problémy a chtěla miminko!Ted máme spolu holčičku a můj manžel je čím dál lepší!!A já děkuji i jeho mamce,že ho tak skvěle vychovala!A i proto mám ráda i jí a skvěle si rozumíme!!
A ještě k tomu všemu je můj manžel sexi chlap:o),dokáže mě rozesmát i obejmout,ikdyž zrovna třeba „kopu“!Váží si žen a dává mi to najevo!A už vícx mi ukázal,že je super,postaral se skvěle o děti,když jsem byla vícex v nemocnici,podporuje mě v mém snu a zálibě…Přeju všem takového partnera!Ten můj je zároven i můj nej přítel a kamarád!!
A ještě něco.Často vidím okolo skvělé ženské,co si sebe neváží tak,že se nechají od manžela ponižovat,urážet a nebo dokonce mlátit!A přitom jsou to skvělé maminky,samostatné,veselé..jen sním ne..Je mi pak z toho moc smutno na duši!
Hodně lásky všem!!!!!!
krásně napsané, máš opravdu velké štěstí, takového člověka, jako je tvůj manžel, potká málokdo
Mobile Sliding Menu