Na mateřské se skvělým manželem

Rubrika: Určeno pro tatínky

947422_our_precious_baby_girlMile maminky, po precteni nekterych clanku a jejich komentaru se chci podelit o radost ze sveho manzela. Nekdy mi to prijde az neskutecne pohodove, ale ja mam asi vazne doma toho nejlepsiho chlapa-tatku na svete 🙂

Muj manzel, kdyz prijde z prace, da nejdriv pusu mne a hned potom se „vrhne“ na naseho Tomaska – teda pochopitelne kdyz maly zrovna nespi. Kdyz spi tak mame chvilku cas pro sebe, ktery si uzivame, protoze nam ho s narozenim miminka pochopitelne ubylo. Vubec ho netrapi, ze treba neni uklizeno, v kuchyni mam neumyte nadobi od vcerejsi vecere(to se ale stava velmi vyjimecne, protoze z 99% ho uklidi jeste vecer nebo rano nez jde do prace), protoze nas poklad mel spatnou naladu a dozadoval se vecer maminky a dnes jsme byli cely den pryc , nebo ze mi v koupelne visi pradlo na zehleni, ktere jsem nestihla ani dat na hromadu.

Snazim se uklizet, kdyz Tomasek spi a manzel je v praci, abysme pak meli cas vsichni 3 pro sebe, ale vim, ze kdyz to nestiham a doma uz to neni tak uplne ono, tak staci jedine sluvko a moje laska uklidi misto me treba kdyz zrovna kojim, nebo varim. Ba dokonce kdyz se malicky uprostred pripravy obeda rozhodne, ze uz tu pulhodinku nevydrzi a dal by si neco hned, tak nemusi odstavovat hrnce z plotny, protoze staci rict nasemu tatkovi, ktery klidne uvari misto me. Je pravda, ze se treba 3krat prijde zeptat, co ma s cim udelat (varila u nich vyhradne maminka bez pomoci svych 2 synu), ale musim uznat, ze dela pokroky, takze bych si troufla rict, ze se z nej pomalu stava dobry kuchar.

Klidne vyzehli hromadu pradla, kdyz vidi, ze nestiham a potrebovala bych pomoct. Samozrejme se taky umi postarat o maleho – krome kojeni zvlada vse :-))) (a kdyz je doma, tak si ho hned bere na odrihnuti a vetsinou ho i prebali). Ukladame ho oba dva jak to zrovna vyjde, kdo ma cas, nekdy i spolecne.

O vikendech, kdyz nemusi do prace a ja nekdy po nekolika probdenych nocich(jako treba ted po ockovani maleho a naslednych teplotach) rano padam unavou, tak pres to, ze on se taky moc nevyspal(pecoval o nej spolecne se mnou), tak si maleho vezme a me necha spat az do dalsiho kojeni, protoze uznava, ze vzhledem k tomu, ze nekoji, tak to pres tyden dospi, i kdyz ho nekdy pri kojeni probudime.

Nasemu prckovi jsou sice teprve 3 mesice, ale nebojim se, ze by snaha moji lasky mi pomoci ochabla, protoze se vse naopak zlepsuje. Takhle to totiz samozrejme nebylo od zacatku, propracovali jsme se k tomu diky mnoha diskuzím. Muj manzel mel taky pocit, ze doma nic moc neudelam a jsem vecer unavena, ale sam si dobrovolne par dni roli matky na materske „dovolene“ vyzkousel a od te doby ma jasno. Vim, ze nas zivi, a on zase vi, ze kdyz mi pomuze, bude doma vetsi pohoda.

Takze jestli vas „novopeceni“ tatinkove nedoceni, zkuste s nimi o tom mluvit. Nejde totiz jen o to aby si tu roli vyzkouseli, ale aby ji pochopili.

Jsem rada, ze my uz to mame za sebou a vsem ostatnim preji hodne stesti a alespon takove tatinky, jakeho mame my s Tomaskem.

Napsal/a: pomněnka

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)

  • Jovanka

    Vzhledem k tomu, že jsem se ptala na sos poradně, došla jsem na radu Pomněnky až sem – zatím tady nemám moc zkušeností 🙂
    Můj muž nebyl doma zvyklý pomáhat, ani jeho bratr ne, vše zajišťovala maminka. Prostě „klasická“ výchova.
    Doma (se mnou) pomáhá se vším. Musím říct, že to bylo bez problémů. Pochopil, že když oba pracujeme, oba se musíme podílet na chodu domova. I když jsem teď s malou doma, pomáhá, seč může. A má docela náročnou práci. Taky ho musím chválit, ale dělám to ráda 🙂

  • Pomněnka

    Jo, jo, Hančo, někdy je to tak i u holek – že reptají na všechno… Ale jak se osamostatní, tak to ocení… A tak to je podle mě i u kluků. Znám tipy, co žijí nebo žili nějakou dobu sami a byli naprosto neschopní, neuměli si ani vyprat v automatické pračce… A jiní zvládli všechno – asi ti, co byli doma cepovaní, nebo jim „bordel“ a špinevé prádlo nepřipadalo kouzelné… 😉

    No a pak taky po dospělém chlapovi nemůžeme chtít, aby uklidil, když to v životě nedělal, ale musíme mu přesně říct, jak to má udělat…. Jako když Hanča dozoruje nad svými ratolestmi ;o)

  • Oni ti mužský to snad mají v sobě zakodovaný, někdy je ta jejich výchova opravdu dřina, ale zkazit se můžou i holky. Pak je hrůza, když se dva takový potkají a ani jeden nechce ustoupit. Já se počítám za matku „Sadistku“, ale moji kluci/16 a 7/ let si většinou snídaně, svačiny dělají sami, pokoj jim pomáhám uklízet jen v případě nouze a to většinou jenom říkám co kde mají udělat a dělám odborný dohled, pokud možno tak uklízejí i nádobí z myčky a snažím se, aby ho tam i dávali. Když se mnou bydlela i dcera/18/ tak mívala taky připomínky proč má neustále něco dělat, dnes žije s přítelem a oceňuje všechno co se doma naučila.

  • Myslím, že hlavní problém je v tom, co napsala v posledním komentáři Pomněnka – ve výchově synů….teďjsem si vzpomněla, jak moje feministická kamarádka vždycky prohlašovala, že ona chce jako dítě zásadně holčičku, protože by kluka musela drezurovat od rána do večera, aby z něj nevyrostl takový líný parchant jako je její otčím:-)…(osud tomu chtěl, že po několikaletém úsilí má se svým partnerem z IVF nyní půlročního chlapečka – zkrátka vymodlené dítě..takže jsem zvědavá, jak se zhostí úkolu „vychovat z něj pořádného chlapa:-)“)…takže tímto apeluji na matky synů – mějte soucit se svými budoucími snachami a veďte své mužské ratolesti k aktivní pomoci v domácnosti – třeba to jednou jejich partnerky ocení, jak jste je pro ně vychovaly a budete podle nich výborné tchýně – a to je teda co říct, že:-)…

  • Pomněnka

    ………..no a po 10ti měsících ho to pořád nepustilo, tak snad už to tak zůstane ;o)

    Teď mě Hanča v SOS přivedla na to, že jsem tu opomenula 1 myšlenku – záleží na výchově, na mamince, tedy naší tchýni…. Pokud chlap v životě neviděl z blízka koště, nebo houbičku na nádobí, ve třiceti se to asi nenaučí…. 🙁

  • Teda to ti závidím, to náš taťka chce abych pomáhala ještě já jemu. Tento týden jsem musela místo něho na školení/on má firmu- zemědělec, ale já jsem krmička,dojička,pracovník v RV,účetní,sekretářka a manažer firmy/, než jsem odjela, tak malá dostala oběd, byla uložena do postele,ale k mé radosti se pokakala, takže náš tatínek musel poprvé za 22 měsíců přebalit dítě.Ale abych si jenom nestěžovala, je fajn a mně to takhle docela vyhovuje. Když se mi opravdu nechce, tak dělám, že mi je špatně a on mne docela zastane. V poslední době je to každý měsíc jeden den, kdy mám pocit,že se nemůžu ani pohnout/ druhý den Ms/.

  • Pomněnka

    Holky, musím vám sem napsat, že manžel je po 5ti měsících snad ještě lepší :-)))

  • Já si nemůžu na svého muže stěžovat,je to ideální chlap až na chronické žárlení.
    Dokonce i uklidí když je mi zle,uvaří prostě fakticky super.

  • Pomněnka

    Je pravda, ze manzel ma dobrou pracovni dobu (vicemene-taky jsou nekdy akce, kdy se jen sem tam potkame). Ale myslim, ze Marketa ma pravdu, je to i v tech nasich chlapech, jak jsme si je rozmazlily, nebo nerozmazlily. A taky v tom, jak byli zvykli pomahat svym maminkam.
    Kicul, manzel doma nekmita denne, taky vim, ze si chce odpocinout, spis vyjimecne, kdyz toho mam vic(behani po uradech, doktori…), ale nevadi mu to. Tak by to podle mne melo byt – pomoct, kdyz je treba – aby si zase nerozmazlil on me :-)))

  • Tak Pomněnko, tohle je u nás opravdu sci-fi, my máme klasicky smýšlejícího taťku, se kterým se nehne, ale co, máme ho rádi a když tak pracuje, nechci ho, stejně jako Kicul, ještě moc zatěžovat doma. I když bych byla samozřejmě ráda, kdyby se alespoň minimálně zapojil…ale bohužel, z domova mu není dáno. Už jsem se smířila, ale své dceři se budu snažit nenásilně naznačit, že to tak není úplně v pořádku, aby svého budoucího partnera od začátku „naučila“, že si má uklízet aspoň po sobě a neudělala stejnou chybu jako já, když jsem si ho pěkně od začátku rozmazlila a teď už je na „převýchodu“, zdá se, pozdě (teď se tomu sama směju, protože naší malé je 8 měsíců, ale čas letí rychle, ne?)A souhlasím, hlavně zdraví a spokojená rodinka, ne?!

  • Pomněnko na jednu stranu ti závidím, že máš tak uznalého manžela. Ale, když se nad tím zamyslím, tak asi nemá moc náročné zaměstnání, myslím na čas. Já si taky nemám na co stěžovat, i když mi manžel doma skoro nepomáhá – vynáší koš, někdy vyluxuje, vyžehlí si svoje věci a někdy, opravdu zřídka uklidí(když jsem byla v porodnici). Ale má zase náročnou práci, každý den jezdí nejméně 300 km, odjíždí v 7 ráno a když je dobrý den tak přijede v 19,00 hod. Někdy přijede i později. Je rád, že už doma nemusí nic dělat:-)a může se věnovat jen dceři. Na druhou stranu má dobrý plat, takže i když já jsem na mateřské, nijak nestrádáme a můžeme si dovolit, to co dřív, když jsem pracovala. Takže na každém, je něco dobré. Hlavně ať jsou naši manžílkové zdraví a zamilovaní do rodiny jako teď!

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist