Dneska mám klídek

Rubrika: Určeno pro tatínky

836466_my_boyDneska mám klídek, hlídám malýho. Taková malá pánská jízda. Už se na ten bezvadně strávený čas těším. Nevidím v tom problém. Když to zvládne ženská, tak proč by to nezvládnul chlap…

Malej si brouká v postýlce, tak si ještě chvilku schrupnu. Přece nebudu vstávat v šest. No, nespal jsem dlouho, zazvonil zvonek a za dveřmi stála sousedka a stěžovala si, že malej brouká poněkud nahlas a poněkud dlouho. Semetrika. Copak já můžu za to, že je v paneláku všechno slyšet i přes dvě patra?

Jiřík mě uvítal s úsměvem na tváři a chemicko-biologickou zbraní v plence. Než jsem našel gumové rukavice, nebylo „to“ jen v plence. Budu muset vymalovat.

Chtěl bych být majitelem továrny na výrobu vlhčených ubrousků. Když si spočítám, že k jednomu přebalení spotřebuju jeden balíček, tak bych byl za chvilku v balíku.

Náhradní oblečení mám připravené. Louži na zemi utřu později. Následuje odchyt dítěte, položit dítě, zalehnout dítě, vložit pod něj plenu, zapnout plenu. Vzít punčocháčky, odchytit dítě za nohu, přitáhnout a obléci punčocháče. Jednu nožičku, druhou nožičku a další nožič… Kruci, zase si to svlíknul. A od kdy vlastně chlapi nosí punčocháče?! Uf, jak to ty ženský vlastně dělaj? Hotovo. Jiříku, teď tady počkej, jdu pro hadr. Jiříkůůů néééééé!!! Pozdě. Jdeme převlíkat.

Dopoledne nám uteklo docela rychle a začínám pociťovat trošku únavu. Ale co, po obědě si lehnu s malým.

Oběd máme připravený. Vypadá to, že už ho někdo jedl. První lžičku Jiřík spapal. Druhou jsem ani nestačil dát do jeho uječené pusy. Stačilo mávnutí malou ručičkou. Ručičky jsem schoval pod bryndák. Pevně. Jiříček své protesty zdokonalil. Už neječí jen uááááá, ale dělá i brrrrrrrrrrrrrr. Nevadí, stejně musím vymalovat pokojíček, tak to vezmu s kuchyní najednou. Příště mu ohřeju párky. Mám dobrý kuřecí, dietní. Budou se mu dobře držet a navíc se neumaže.

Ze spánku nebude nic. Musím uklidit. Stačil jsem jen sklidit stůl a vytřít a slyším naše zlatíčko. Hlavu si umeju až večer, teď jdu vypustit Krakena. Znovu nastává přebalovaní anabáze. Zvládnul jsem to perfektně. Postýlka do večera uschne. Jdeme ven.

Na písku musí být fajn. Je tu spousta maminek a dětí. Během té hodinky vím, kde stráví maminka A dovolenou, že manžel maminky B je děsná držgrešle, s kým si začla naše sousedka. Už asi po stopadesáté vysvětluji, že na mateřské jsem jen tenhle den, že od nás maminka neutekla, ale že má dnešek jen sama pro sebe.
Koukají na mě jak na blázna a evidentně mi nevěří, protože dostávám recept, jak uvařit kuře s jasmínovou rýží. Brr, to je snad ještě horší než ten Jiříkův oběd. Mezi těmi všemi informacemi vysypávám Jiříkovi písek z bot, vyčesávám z hlavy a neustále mu vysvětluji, že písek není k papání. Nikdy bych nevěřil, že dostat písek z pusy jde tak těžko. Jo a abych nezapomněl, doma pak musím najít septonex a náplast.

Hlavu mám jak globus a asi brzo začnu kvokat. Ještě že je čas na večerní koupání.

V předsíni jsem vysypal z Jiříka tunu písku a jdu napustit vanu. Jiřík si zatím vyklepal plenky. Nevadí, žena se za chvilku vrátí a uklidí to.

K večeři má naštěstí sunar. Udělám si ho do zásoby na dva dny, to je brnkačka. Mixér hodím pak do myčky.

Teď přečtu jen pohádku, Jiřík usne a já si konečně dám to kafe a kouknu na telku. Jdu číst.

Byla jednou jedna holčička a ta se jmenovala Červená Karkulka. Jednou jí maminka povíd……..Karku…síš…….chrr …. šššš

Napsal/a: Ramira

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech

Sourozenci, Hmyzí hotel a Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech… Co mají společného? Jsou to knižní novinky, které vám

Čtu dál →

Děti a jídlo: 10 zásad, 3 tipy a dárek

Nejsem expertka na výživu pro děti, Stellince vařím to, co jíme my a nestuduji dětské jídelníčky. Ale jedno vím

Čtu dál →

Ako láskou a prijatím rozpustiť detský hnev či zlú náladu

Bol piatok trinásteho. Po náročnom týždni s nadšením odchádzam z práce a stretávam sa s Elou a jej otcom (mojím

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (20 vyjádření)

  • Anonymní

    Tak tohle bylo opravdu supr čtení a jak už zde někdo zmínil vtipná to realita 🙂 za týden mám první termín porodu a takovýhle hlídání si dokážu úplně živě představit: můj přítel a náš syn :)no uvidíme, co nás čeká :))Kikča

  • Je to ze života, když hlídá vyjímečně můj manžel naše dvě ratolesti – kluci ve věku 3,5 a 1,5 roku, vždycky se hrozím toho, jak to dopadne. Naštěstí bydlí hned naproti tchýně, kdyby bylo potřeba zasáhnout. Většinou to zvládá, ale za cenu obrovského nepořádku. Když se vrátím domů, sedí všichni tři spokojeně na velké hromadě nepořádku. Jen mě pak trvá celý následující den, než to zase všechno uklidím podle svých představ.

  • Ramiro, skvěle jsem se pobavila, jako už hodně dlouho ne, patří Ti mé dík! :o)

  • Anonymní

    Já se teda rozhodně nepos…!:-) A jestli si to chcete vychutnat ještě víc, přečtěte si, pánové a dámy, od Petra Šabacha „Hovno hoří“. Jedna z povídek je taky o vlastní zkušenosti otce v domácnosti.
    Kačulda

  • Anonymní

    Abyste se baby neposraly!!! Tatka Otakar

  • Jovanko tak to je teda dobrý, chlap je z toho vyčerpanej a my to máme zvládat s noblesou a pořád….. ;o)

  • mimi ZaM

    To bylo dost dobrý, opravdu si to dokážu živě představit, jsem tu poprvé a pěkně jsem se pobavila.

  • Jovanka

    Ramiro, bylo to perfektní 🙂
    Jsme asi v tomto lepší a odolnější – pamatuji se, když jsme svého času onemocněly já a naše dvě děti, tak můj první muž po třech dnech starání se o zvracející a (jak slušně napsat kakající) rodinku upadl do horšího stavu než jsme byly my. Doktor (chlap) na pohotovosti mu po vylíčení podrobností právě uplynulých dní řekl – no pane, vy jste vyčerpaný, musíte si odpočinout, to přece nemůžete zvládnout!
    Je to no comment :-))

  • jo, fakt trefný:-)) u nás to při tatínkově hlídání vypadá přesně tak – jen mi ještě párkrát zazvoní mobil, kde že je ten oběd a ty punčocháčky a ten septonex a náplast… kouzelné, večer dám přečíst manželovi..

  • Petřice to jsem moc ráda. :o)

  • to bylo super fakt,perfektní,tak jsem se dlouho nezasmála.

  • super clanok.odporucam film Panska jizda – je to super.Ved my zeny sa mame tak dobre…

  • Chacháááá, jak máš ty chlapy pěkně prokouknutý:-))))…vůbec se nechce věřit, že ti to nediktoval nějaký upřímný tatínek se smyslem pro humor – smysl pro nadsázku ani mít nemusí, tady je dost humorná čistá realita:-))))…

  • Holčiny – děkuju. :o)

  • Ramiro, taky jsi mě pobavila.

  • Nejpravdivější článek na světě,smekám..

  • Opravdu jak ze života. Umím si při tom představit svého manžela. Mám tyhle veselé historky ráda – jen tak dál Ramiro, ať se můžem zasmát.

  • Tak tendle článek fakt nemá chybu. Dlouho jsem se tak nezasmála.

  • Chromle díky.
    Doma dávám číst vše co vyplodím a věř, že občas bych se kvůli kritice nejraději zahrabala sto metrů pod zem. Ale tohle se kupodivu líbilo. Asi proto, že to není popis hlídacího dne mého muže a musím na něj prásknout, že ač jsem od něj jako od chlapa čekala solidárnost, on projevil značnou dávku škodolibosti.

  • Ramiro, na tvoje povídání se vždy těším:-) bylo to příjemné počtení, jen nevím, jestli jsi to dala číst taky doma:-))
    My žijeme s tchyní, takže když jde do tuhého a dcerku má mít na starosti můj muž, vždy po nějaké době nastoupí babička – a přiznám se, že se mi zároveň trochu uleví:-)) Na lumpárny a hraní je tatínek kanón, ale ty nudné praktické věci jej minuly:-))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist