Další povídání o našich zvířecích miláčcích a o tom, jak Liška byla na operaci.
Lidičkové moji, už nemám tu svoji ošklivou tečku na čelíčku. Maminka s tatínkem mě objednali do Motola na odd. ORL, kde nám slíbili, že mě ten hrozný hemangiom odstraní…
Druhý den mě paní doktorka zkontrolovala jizvičku na čelíčku a poslala nás domů. A to jsem byla moc ráda. Budu zase spinkat ve svojí krásné postýlce. Všichni mě budou rozmazlovat a já občas zakňourám, abych jim ukázala jak moc to byla těžká operace. 🙂 Strašně jsem se těšila domů, na dědu, na babičku a na našeho pejska.
Jenže následoval moc smutnej den. Vraceli jsme Larynku. Štěněcí dětství jí skončilo a začala jí tvrdá práce. Tvrdá, ale prý moc užitečná. Každý kdo zná Ládíka říká, že si jí nedovede představit jako slepeckého psa. Chudák slepej, co jí vyfasuje. Bude samá boule a modřina. Je to totiž děsný třeštiprdlo. Teda Lara, ne ten slepejš. V Jinonicích si jí ještě jednou vyzkoušeli a řekli, že je moc dobrá. Tak jsem si jen pomyslela, že naše milá Larynka jim ještě ukáže v čem je dobrá. Třeba v tom, že sežere na co přijde, chi chi. Maminka zase brečela, asi jí spadl do oka Lařin chlup. Jeden z těch, na který vždycky nadávala. Ale já vím, že to tak nemyslela.
Táta ten to vzal sportovně a zaměřil se na Matýska. Někdy si říkám, že táta se minul povoláním a místo lovce myšiček měl dělat v nějaké zkušebně. Proč to sem teď pletu? Napadlo mě to, když jsem ho pozorovala, jak na Matýskovi dělá zkoušky v tahu, ohybu, tlaku a pod. Divím se, že Matýsek tátu nesežral nebo alespoň nepoškrábal. To já, kdyby mě takhle někdo mučánkoval, táta sice tvrdí, že jsou to nějaké vědecké metody na kontroly koček, ale já mu stejně nevěřím, to já bych řvala jak tur. Taťka je vůbec vědátor. Teď si pořizuje vzduchovku a bude prý s ní kontrolovat stavy koček. Ale jak to chce s tou věcí dělat, to nevím. Že by jí používal jako ukazovátko? Ty půjdeš do kytiček, ty a ty taky……Alespoň tak nějak to šeptal.
Napsal/a: Ramira
