Tatínkovýma očima: Láďa poprvé – SVATBA

Rubrika: Trocha nostalgie

1108050_wedding_bouquetSvatba je v dnešní době čím dál méně oblíbeným obřadem. Ne snad kvůli svatebnímu dni samotnému, ale spíš kvůli tomu, co po něm následuje – manželství. Já proti této instituci nic nemám a jelikož se mně i mé krásné, skvělé a milované partnerce podařilo dodělat školu, nebránilo nám nic v tom, abychom si užili svatbu se vším všudy…

Svatbě samozřejmě předcházelo pár příjemných věcí (zasnoubení včetně prstýnků, žádání o ruku a informování známých a příbuzných) a pár věcí, které člověku radosti zrovna nepřidají (hlavně zařizování a sepisování seznamů hostů, darů, atd.). Osvědčenou technikou při přípravě akce pro asi 50 lidí je rozdělení úkolů a zodpovědnosti. Svatba se konala v místě bydliště manželčiných rodičů asi 100 km od našeho hnízdečka lásky, takže většina zařizování připadla na budoucího tchána a tchýni. Tento krok považuji za jeden z nejdůležitějších proto, aby nám svatba zůstala v paměti opravdu jako náš velký, slavnostní a krásný den. Nedovedu si dost dobře představit zařizovat všechno kolem svatby ve dvou lidech a pak si svatbu ještě pěkně užít. Navíc co potěší tchýni víc, než když může své prvorozené dceři zařizovat na malém městě mezi samými známými svatbu? Jedině vnoučata. Jediný problém nastává ve chvíli, kdy něco chcete mít opravdu po svém a trváte na tom. Většinu věcí, které si totiž navymýšlíte, už má organizátorka svatby domluvených. Nemůžete po ní přece chtít, aby domluvila přípitek šampaňským pro 5 lidí, když její kamarádka počítá s přípitkem vínem pro 3. Když na něčem ale opravdu trváte, zařídíte si to prostě sami a organizačnímu výboru to jen oznámíte, pokud ovšem máte moc konkrétní věc ovlivnit. Klidně se vám totiž může stát, že se domluvíte na červeno-bílé výzdobě slavnostního stolu a protože v květinářství mají málo červených karafiátů, skončíte za zelenožlutým stolem. Nevadí, že jediným požadavkem na výzdobu byla ta „pravá“ barevná kombinace. Zdobitelka místní restaurace prostě zdobí karafiátama a dostatečný počet jich měli jen ve žluté barvě. Každopádně ať se stane během přípravy či během samotného svátečního dne cokoliv, mávněte nad tím rukou. Vaším jediným úkolem dne je užívat si a věnovat se svatebčanům. Se šéfem hospody ať se hádá někdo za vás.

Svatební den samotný je událost, na kterou většina mladých lidí nemá kde trénovat. Připravit se můžete psychicky jak chcete, ale pokud se nestihnete ráno najíst, stejně se budete u obřadu klátit. Určitě uvolňujícím pocitem je vědomí, že si berete někoho, koho opravdu milujete a s kým chcete prožít zbytek života. Proto doporučuji nebrat si lidi, které nemáte rádi, nebo dokonce nenávidíte. Přece si nebudete kazit svatbu! Svatbu si nekažte ani starostmi o zbytečnosti. Užívejte si, bavte se, klidně si vymýšlejte, co byste chtěli jíst, pít nebo dělat. Vy jste ti hlavní, kvůli kterým se sešla nejen celá vaše rodina, ale i rodina vašeho miláčka a vaši známí.

Obřad je sice na svatbě nejdůležitější částí, ale z celého dne zabere jen poměrně malou část a i vzpomínky přímých účastníku se budou spojeny daleko častěji se zábavou, kterou byste měli před svatbou zajistit. My měli to štěstí, že rodina mé milované měla bohaté zkušenosti se slavením a se zábavou z několika svateb či velkých oslav narozenin, takže jsme nemuseli vymýšlet, čím se budou svatebčané bavit. Jako na všech oslavách se tancovalo a zpívalo a nejvíc veselí vzbudil tradiční váleček. Pro nezasvěcené se jedná o hru při které stojí svatebčané v kruhu, jeden z nich si mezi stehna vloží klasický váleček na nudle, se kterým musí přeskákat na druhou stranu kruhu, aniž by ho upustil a poté váleček předá osobě opačného pohlaví. Zakázané je dotýkat se válečku rukou. Nejvíc si tuto hru užijí samozřejmě starší ročníky a při pohledu na předávky „zezadu“ a podobné lahůdky se jistě pobaví každý, v kom zbyl aspoň kousek puberťáka, což v našich rodinách byli opravdu všichni.

Svatba se nám opravdu povedla. Nezkazili jsme si ji ani přehnanou konzumací jídla či alkoholu ani rozčilováním se nad drobnými odchylkami svatebního dne od našich představ. Věřím, že nejen my (novomanželé) máme pěkné vzpomínky a že se rozhodně nebudeme muset stydět, až naší malé Elišce, která se narodila do roka po svatbě, budeme na videu pouštět, jak jsme byli mladí, krásní a zamilovaní a že nám krása a láska vydrží navěky.

Snad tento tatínkův pohled na svatbu nerozcupujete. Rád bych se s vámi příště podělil o tatínkův pohled na 9 měsíců před narozením naší Elišky. 🙂

Napsal/a: Láďa

Toto taky stojí za přečtení!

Zařizujete svým dětem společný pokoj? Poradíme vám, jak na to

Pro rodiče je často náročným úkolem zařídit pokoj pro jednu svou ratolest. Zvážit všechny jeho potřeby, které musí s

Čtu dál →
muzikál Mauglí na Mall.tv

Muzikál Mauglí bude k vidění na Mall.tv

Muzikál Mauglí Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové v režii dua Skutr uvádí pražské Divadlo Kalich od září roku 2013. Od

Čtu dál →

Hledáte parťáka pro své koníčky? Zkuste to se svými dětmi

Malé děti znamenají ve většině případů sice menší starosti než ty velké, ale přece jen většina rodičů – a

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • Nám svatbu taky zařizovali rodiče a musím říct, že byla báječná a všichni jsme si ji užili. Bylo nám fuk, jestli máme červenou nebo třeba zelenomodrou výzdobu a jestli se bude jíst knedlíčková polívka nebo česnečka s chlebem. V obřadní síni nám varhaník místo Lohengrina zahrál z recese Žlutou ponorku a od té chvíle jsme věděli, že svatba bude přesně podle našeho gusta! Sešlo se tam 20 našich nejmilejších, veselili jsme se do hluboké noci a dodnes na to s celou rodinou rádi vzpomínáme.

  • Láďo,pěkný článek..až jsem u toho zavzpomínala sama na dobu, kdy jsem se vdávala..na vrcholné přípravy a zařizování. Většinu jsme si zařídili s partnerem sami. Svatební přípravu provázelo nejen to pěkné, ale mám i ošklivé vzpomínky…nějak jsme se nepohodly s mou kamarádkoou, co mě měla jít za svědka a tak s tímto „postem svědkyně“ asi týden před svatbou praštila. Nakonec jsem si našla jiného svědka a svatba dopadla dobře, dle našich představ.Největším zpestřením na svatbě, byl náš (tehdy16ti měsíční) syn, který každého bavil svými kousky! Po pořádném popoledním spánku vydržel do půlnoci s námi „juchat“. Poté odjel domů s babičkou a dědou (tedy mými rodiči).Dnes, když mu jsou skoro 4roky a prohlíží si svatební album, vždy si na něco z onoho dne vzpomene a tak jsme rádi, že nejen my máme na onen podzimní den roku 2002 pěkné vzpomínky.

  • Anonymní

    Láďo,
    gratuluji tvé partnerce.
    Tvůj článek je výpověď zralého muže, který ví, kde je jeho místo!
    Svatební den je NEJVĚTŠÍ den v rodinném životě hned po narození dítěte.
    Rád bych si ještě přečetl o Elišce!
    Hodně zdaru!

  • Anonymní

    Láďo,
    myslím, že svatba je novomanželů, a proto by si ji měli „vyrobit“ podle svého gusta a ne podle přání „maminky“. Doporučuji také výběr hostů rozšířit tak, aby neoblíbené tetičky, které tam prostě „musí“ být, byly pokryty a zastíněny větším počtem vašich kamarádů a známých. Ideální počet mezi padesáti a stem, víc už mívají jen fotbalisti (zkušenost svatební fotografky….)Pak si dopřejete skutečnou zábavu – mejdlo se jménem svatba:-) A mejdlo už snad organizoval každý z nás, byť přitom nenavštívil zrovna radnici:-)

  • Rád bych se dozvěděl i váš názor a zkušenosti se svatbou.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist