První důležité rande

Rubrika: Trocha nostalgie

858609_dora_and_grantVůbec nezáleží na tom, kolik ti je let, je úplně jedno, zda jsi kráska nebo tuctovka, první rande je první rande! A příprava na první rande je vyčerpávající záležitost. Pro ty, které jsou jako já ´klukovský typ´, je to nadlidský výkon hodný zlaté olympijské medaile…

Moje první rande a první přípravy. Vidím to jako dnes. Ovšem dnes už jen s nostalgickým úsměvem v lehce zdvihnutých koutcích úst. Je to dvacet let. Nezdá se to, ale čas je neúprosný. Tenkrát byla úplně jiná doba, všechno se po obchodech shánělo na třikrát, hezké oblečení jsme si půjčovaly mezi sebou a šminky jsme si koupily tři kamarádky dohromady. Takže než nastal den D a hodina H, bylo potřeba vše pečlivě naplánovat, prodiskutovat, vyjednat a připravit…
K tomu nutno dodat, že výše mého sebevědomí se blížila bodu mrazu a s ohledem na fakt, že moje sestra je neskutečně krásné stvoření s nádhernými dlouhými vlasy, cítila jsem se často jako kopřiva vedle růže. Takže jsem to konečně chtěla vzít do vlastních rukou a jít na to. Pochopila jsem, že samo od sebe se to nevylepší, že se musím přičinit.
Přípravy na první rande jsem zahájila návštěvou kadeřnice a nechala jsem si dát trvalou. Po vyfoukání jsem obdržela návod a pokyny: koupit tužidlo ve spreji, po umytí nanést na vlasy a přes kartáč vyfoukat, poté nalakovat. Na mě dost složité. Několikrát jsem si to musela nechat od kadeřnice zopakovat. A memorováním zasunovat do své paměti. Povedlo se, v drogerii jsem koupila tužidlo ve spreji, lak na vlasy + lak na nehty, což jsem brala jako nezbytnou součást příprav. Jak se blížil den D, zvětšoval se počet létajících motýlků v mém žaludku. O kolenou ani nemluvím, protože ta se mi chvěla od okamžiku, kdy jsem HO viděla poprvé.
Po pečlivém vydrhnutí celého těla každým dostupným mýdlem v koupelně jsem si půjčila maminčinu pinzetu a za soustavného au, au, auauaááá jsem se poctivě snažila upravit si obočí vzezření „Brežněv“ do nějaké lidštější, rozuměj ženštější, podoby. Poté jsem si vypůjčila tatínkův holicí strojek na vousy, vsunula do něj novou žiletku zn. Astra a začala si holit nohy. Původní plán byl odstranit nežádoucí ochlupení. Můj plán vzal okamžitě za své. Změnil se v žiletkový masakr. Brala jsem chloupky i s kůží. Po čtyřech krvácejících ranách jsem to vzdala… Nohy oblepené obdélníčky náplastí jsem vyhodnotila jako absolutně nepoužitelné a tudíž vhodné pouze k pečlivému zakrytí.
Poté jsem si pečlivě přečetla návod na tužidle, protřepala a do dlaně nastříkala kouli jakési hmoty. Myslela jsem, že bude bílá, ale byla oranžovo-růžová. V daném okamžiku, znalým situace nemusím vysvětlovat, už téměř smyslů zbavená jsem tomu nevěnovala pražádnou pozornost. Hmotu jsem rozetřela do vlasů, přes kartáč foukala a foukala, až mě začaly brát křeče v pažích a přes veškerou úpornou snahu se mi nedařilo účes stejnoměrně vytvarovat. Lakem na vlasy jsem své dílo zpečetila, aby vlasy držely v požadované podobě, přestříkala jsem je několikrát a tím vytvořila jakousi helmu, kterou soukromě nazývám Kazisvět šestý, z Boží vůle král! O tom, že jsem se v koupelně téměř udusila lakem na vlasy, se nebudu raději ani zmiňovat.
A se stejným neústupným nasazením jsem si začala lakovat nehty. Jedna ruka, druhá ruka, hotovo. Pro rychlejší zaschnutí pofoukat… a lak ne a ne zaschnout, začala jsem mávat rukama nahoru a dolů a ve snaze proces urychlit jsem pohyb zrychlovala, až to vypadalo jako tanec svatého Víta. Po deseti minutách úporné spartakiády se dílo zdařilo. Namalovala jsem si obličej jako velikonoční vajíčko, řasenkou jsem si několikrát málem vypíchla oko a měla ji všude, jen ne na řasách a pak jsem se snažila tužkou na oči nakreslit linky, přiznávám, že zvítězila touha mít i nadále obě oči zdravé a na původním místě.
Vyzkoušela jsem si všechno oblečení, které jsem našla, asi osmkrát jsem se komplet celá převlékla, včetně spodního prádla, až jsem se konečně rozhodla a dooblékla.
Vzala jsem si plášť, kabelku, boty a při pohledu do zrcadla v předsíni jsem zůstala celá tumpachová stát. Nevím, kdo tam byl se mnou, ale já tam nebyla… Stála tam nějaká úplně cizí zrzavá osoba… Srdce mi tlouklo jako o závod. To mi udělalo to tužidlo! Přirozeně jsem hnědovlasá! Už jsem neměla čas na nějaké další změny. Tak jsem prudce otevřela dveře a se závanem čerstvého větru se vydala na cestu v očekávání neočekávaného…

Když jsme se uvítali, políbili a usadili, dozvěděla jsem se, že má manželku v lázních a tudíž 6 týdnů volna… a že nevěděl, jak mi to má říct… snubní prstýnek vytáhl z kapsy… prý mě nechtěl při seznámení vyděsit, tak počkal až na naše „rande“…

Doprovodit domů jsem opravdu nechtěla, celou zpáteční cestu jsem bulela, do toho začalo sněžit a mě tekly po tvářích oranžové pramínky rozpuštěného tužidla, modré stíny a černá řasenka… Prostě dokonalá! S vypětím všech zbývajících sil jsem se doplazila domů, tatínka málem ranila mrtvice, maminka přestala mluvit a já jsem zoufalým mávnutím ruky utnula své sourozence.
Když jsem ze sebe všechnu tu hrůzu smyla, cítila jsem se mnohem líp, tak nějak volná a teprve potom mě napadlo, jestli mi to vůbec stálo za to, dělat ze sebe někoho jiného, než ve skutečnosti jsem… Životní zkušenost je bohužel nepřenosná a teprve jejich získáváním se z děvčete stává žena. A mě trvalo hodně dlouho, než jsem na to přišla.

A ještě jednu velmi užitečnou zkušenost jsem získala: všechny nákupy provádějí krátkozrací s optikou na nose!

Napsal/a: Padmé

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (14 vyjádření)

  • Padmé

    Martaska: to víš, starší ročník, už toho docela dost pamatuju 🙂
    Jinak děkuji všem za milou a pro mne velice příjemnou odezvu 🙂

  • quendolina
    quendolina

    Padmé, moc hezké ! Pobavilas mě.

  • Padmé, krásný článek. Nejvíc mě rozesmál Brežněv a žiletky zn. Astra.

  • Padmé

    Zdendula: díky za tvoje „rande“, krásné vzpomínky zůstanou 🙂

  • Hezký den,ještě se s Vámi podělím o jednu lásku s mládí.Seznámili jsme se na odpoledních čajích při živé muzice.Po půl roce chození a hlazení,líbání jsme přistoupili k tomu hlavnímu.Ztráta panenství,bylo to 14 dní před mýma 18.narozeninamaˇ.Můj milý mi pak dal přezdívku-POP-Popelka-Přišla o panenství.
    Jednou jsme se mazlili a po chvíli šlo do tuhého a když byl partner v tom nejlepším,jsem prohlásila-vstaň a běž si vyčistit zuby.Chodili jsme spolu až do jeho nástupu na vojens.službu.Jednou jsem ho navštívila,co by vojáka a pak se s ním rozešla.Ne proto,že bych nevydržela 2 roky čekat,ale byl to partner prchlivý,výbušný,až moc temperamentní,žárlivý,několikrát mne i dal bolestivý pohlavek.Rozhodla jsem se správně a hned.Přesto si na něj také ráda vzpomenu.

  • Hezký den,ještě Vám musím vylíčit jednu lásku,ta byla také volká a trvala přes rok,spíše na dálku,více jsme si psali,než setkání.Jezdila jsem s rodiči do autocampingu Nový rybník u Nepomuku.Bylo tam nádherně.Z počátku úplně skromná camp,bez elektřiny,záchody na splachov.hadicí,umývárny-studená voda a koryta,oheň možno rozdělávat téměř všude,skromných pár chatek,ale paráda.Nyní už je to camp moderní,vybavený se vším všudy.Jezdilo tam hodně Němců,Holanďanů,Francouzů a my Češi.Jednou jsme si chystali dřevo na večerní oheň a kolem našeho stanu prošel vysoký chlapec německé národnosti.Podívala jsem se na něj dlouze a hlasitě pronesla-no ty jsi hezký chlap,tebe bych chtěla mít.Bylo mi 16 let.On pak přišel večer k nám k ohništi i s kamarádem,mamka uměla dobře německy,tak pomáhala s překladem.Seznámili jsme se spolu a on mne pak navštěvoval do místa bydliště,často jsme si psali.Mamka mi pomáhala s překladem a psaním dopisů-byla to sranda-samé ich liebe Dich a nic.Jednou jsme tak spolu leželi nahý a on mne hladil a cítila jsem,že by chtěl více,když se o to chtěl pokusit,já řekla nein a on mne poslechl.Bylo to zlatíčko hodný a něžný.Jak jsme se spolu rychle seznámili,tak jsme se i rozešli.Taťka si nepřál,abych chodila s Němcem,zakázal mi návštěvy u nás doma,chvíli jsme si psali,ale pak najednou přestali.Ráda si však na něj vzpomenu,žije-li a jak se asi má.

  • Pěkné zážitky,člověk na to s úsměvem vzpomíná,i když to třeba nedopadlo podle našich představ.Ve 13 letech jsem byla až po uši zamilovaná do jednoho blondáka kousek od mého bydliště.I já jsem se mu líbila.Scházeli jsme se v takové menší boudě-klubovně.Na stěnách výstřižky z novin-sport-fotbal,box a podobně.Zalezli jsme tam a olizovali se jak dva pejskové.Já pak přišla domů,lehla si na postel,zavřela oči a po tělě mně běhal takový příjemný pocit,no zkrátka,už jsem asi dospívala.V létě jsem odjela na tábor a stále jsem na něj myslela.Když jsem se po 3 nedělích vrátila,moje láska už se mnou moc nebavila,začal být vulgární,asi se s tím svěřil svým pubertálním kamarádům a ty se mu vysmáli.Styděl se za city,které mi projevil a raději se se mnou rozešel,než aby si udělal ostudu před svými kamarády.Moc mne to tenkrát mrzelo,ale přišly další lásky a ty byly také moc krásné.

  • Padmé

    Lussy: moc pěkný rande, holt není Vašek jako Vašek 🙂

    Bokul: já jsem si na to svý „rande“ vzpomněla v souvislosti se psaním TaHad na Tam-Tamu o schůzce naslepo, nikdy nevíš, co tě čeká 🙂
    A co ty? Jak ti je? Pořád v jednom kuse?? 🙂

    Ájík: to víš, že jsem byla „krasavice inteligentní“; asi jako když vylezla Marfuša z toho kachňáku!!

    Bovinkabovinka: na první rande se nezapomíná 🙂 A rande snů? Já sním pořád, i když už jsem „velká“ holka! Takže určitě můžeš snít i ty :-)) Třeba tam pro tebe někde je a taky na tebe čeká….

    Stanleynka: děkuju za krásnou pochvalu i za tvoje první rande.

  • Stanleynka

    Padmé, zmála jsem se, až mě začalo píchat v boku:) Fakt super …no a k tomu rande, můj první kluk byl o rok starší než já, mně bylo 14 jemu 15 a seznámili jsme se na školní diskotéce u babičky na vesnici (on byl odtamtud). Po kamarádech mi poslal odkaz, že se mu líbím, jestli s ním nechci chodit, no a když jsme se na druhý den potkali, tak jsme se šli projít i s našou partou (parta rozuměj já, sestřenka a asi 10 kluků) a hned se chytli za ruku (nevím, jestli se to dá brát jako rande). No a večer, když mě doprovodil domů, jsem se poprvé v životě líbala:). Vydržalo nám to 4 dni, pak mi řekl, že už se mnou chodit nechce. To víte, nosila jsem brýle a vytahaný trička a prsami začala růst tak o rok pozdějí:). Ale moc smutná jsem nebyla, hned v ten den jsem si našla náhradu:) to byly časy, když největší frajer byl ten, kdo se držel s holkou za ruku a taky se s ní líbal!:)

  • bovinkabovinka
    bovinkabovinka

    Skvely článek. Moje prvni rande. No to je taky dávno. Me bylo 11:-). Prvni láska a jedina opětovana. Tak si taky vzpomínám. Ale treba me to rande snu ještě čeká…

  • Padmé, úúžasné :))))) Musela jsi vypadat nádherně 🙂 – no hlavně že to dopadlo takhle a nakonec jsi toho svého „pana božského“ našla 🙂
    Mé úplně první rande bylo taky dost tristní a ON byl spíš šílený než úžasný…. 🙂 Bylo mi patnáct… prostě to k tomu věku asi patří 🙂

  • bokul

    Diky za tento prispevek! Paradne jsem se u nej nasmala 🙂
    Urcite na to s usmevem vzpominas, vid?
    Jsem moc rada,ze tu na VD mohu byt prostrednictvim inetu v mobilu-skvele mi to pozvedlo naladu!

  • Anonymní

    Padmé a Lussy máte krásné příběhy,když vzpomínám na moje první rande tak to dopadlo podobně

  • Lussy

    Krásný článek:-))).
    Tak jsem taky zavzpomínala na své první rande. Bylo mi 13 let a šíleně jsem tajně milovala jednoho kluku,kterého jsem znala jen od vidění z autobusu. Když mi kamarádka řekla,že mě zve na rande,že na mě bude čekat v sobotu ve dvě u kašny,byla jsem štěstím bez sebe. Nechtěla jsem tam postávat jako první,tak jsem nenápadně kroužila kolem náměstí a můj idol nikde,jen nějaký obyčejný kluk. Najednou ten obyčejný kluk šel ke mně směrem od kašny a řekl:Ahoj,já jsem TEN Vašek!!!No trapas jako hrom. Prostě já samozřejmě milovala jinýho Vaška a když mě to kamarádka vyřizovala,nenapadlo mě,že se zase já můžu líbit někomu jinýmu. Tak jsme 4 hodiny MLČKY chodily po městě,pak mě vyprovodil na autobus a jediný jeho slova byla,že je opravdu strašně upovídaný,ale měl takovou radost a zároveň trému,že jsem na to rande přišla,že ztratil řeč:-)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist