Ohlédnutí za rokem 2010 (kubovozlaticko)

Včera večer jsme se vás pokusili nalákat na dvě silvestrovské soutěže, od rána můžete hádat, co se skrývá na upraveném obrázku v Silvestrovském hádání, a až do 9. ledna se s námi můžete podělit o své silvestrovsko-novoroční ohlédnutí za rokem 2010. To první nám poslala uživatelka kubovozlaticko…

Jsou udalosti velke, na ktere se nezapomina a ty mensi, ktere potesi, nebo posramoti nase srdicko ve chvili vlastniho prozivani, ale za par chvil je hodime za hlavu a vic se jimi nezabivame.

Co tedy bylo pro me tim osudovym okamzikem roku 2010 na ktery nikdy nezapomenu? okamzikem, pri jehoz prozivani jsem myslela ze se nic horsiho uz stat nemuze a dnes se tomu jen zasmeju?

Je rano, 20. kvetna a ja mam plan jasny. dam si jen nejaky rychly obed a hned pojedu na nakup. Maji na vykend prijet rodice, tak at tu mame co jist 😀 no a kdyz se vratim, tak uklidim. vsechno si to pripravim uz dnes at s tim nemam zitra zbytecnou praci. Ok, plan se mi zdal primo dokonaly. Na obed jsem si usmazila hranolky, ale co cert nechtel, prvni varka letela zrovna do kose. ja je spalila a druhou jsem presolila. Hranolky mi dnes nebyly prany a ja to mela brat jako varovani. usedla jsem s temito presolenymi hranolkami k pc a pri bedovani nad mnozstvim soli hrala oblibenou hru.

Cele dopoledne se z chodby naseho paneloveho domu ozyval ramus. Nejdrive jsem jen vykoukla kukatkem, ale kdyz jsem nikoho nevidela, nevenovala jsem tomu vic pozornosti. Tudiz jsem nevenovala pozornost ani stejne znejicimu ramusu v nasem byte. Az kdyz se ozvala rana, ktera vypla proud. Nastvane jsem se zvedla od pc ze uz toho mam teda ddost a jdu zjistit co se to deje. Kdyz jsem vysla z pokoje, zjistila jsem, ze na vine nejsou panove na chodbe, ale ja. ke dverim pokoje mi sel naproti husty cerny dym, ktery nasledovaly plameny vykukujici z kuchyne.

V prvni chvili me popadl zmatek. behala jsem po byte tam a zpet a nadavala si temi nejvybranejsimi slovy ze byt jeste neni nas a ja ho uz podpalim, co ted… Nastesti jsem si uvedomila, ze olej nesmim hasit vodou, ale co ted? cim? pri behu kolem loznice jsem popadla prikryvku a tu dala na ohen. chvili klid a pak… zar jeste vetsi. nenapadlo me ale nic moudrejsiho, nez dojit pro druhou. tu jsem tam dala ale az o chvili pozdeji. nejdrive si nachystala vodu. takze rychle akce. prikryvku na ohen a vodu na prikryvku driv, nez to prohori. Jeden hrnec vody, druhy, treti… „sakra, proc je tu tak nizky tlak vody? vzdyt je to nekonecne!“ Jednou rukou jsem hasila a druhou vytacela cislo 150. Jenze v tom stresu jsem se prehmatla a najednou se mi z telefonu ozvalo „policie pardubickeho kraje“  a co ja? zoufale jsem vykrikla „kurva, to je omyl, ja potrebuju hasice, tady hori“ nastesti me pan na druhem konci uklidnil, at mu vse nahlasim a ze se o to postara. Mezi tim uz planely ulehly ke spanku a ja mohla jit pryc ze zakoureneho bytu.

Privolani hasici byt jen zkontrolovali a sepsali skody, rzp me odvezla do nemocnice, kde jsem musela stravit noc na kysliku.

V te dobe jsme se snazili o miminko. Byla to jedna z prvnich jejich otazek. Odebrali mi krev na pritomnost hcg a oznamili, ze pokud tehotna jsem, musim na potrat, protoze dite by bylo vazne poskozene pridusenim. Po pul roce snazeni jsem si prala jako nikdy driv nebyt tehotna..

Skoda se vysplhala na 100 tisic a dnes se teto prihode dovedu uz i zasmat, ale ten den jsem myslela ze se mi zhroutil svet. Kuchyn mame opravenou, dokonce to pritele donutilo premalovat i obyvak do ktereho se mu pred tim nechtelo a spolecne se tesime na to vysnene miminko, ktere vedelo, ze ma prijit jeste o mesic pozdeji.

Napsal/a: redakce