Modré oči

V Trocha nostalgie

okoKdyž Petra nadhodila téma – První pohled – samozřejmě mi do hlavy hned naběhla krásná vzpomínka, na ten nejbáječnější a nejúžasnější první pohled z očka do očka při narození mých holčiček.
Budu psát ale o jiném pohledu.
Není to tak dávno, co jsem musela během 2 let podstoupit celkem 5 operací v celkové narkóze. A jelikož jsem zatím neměla žádné zkušenosti, velmi jsem se toho obávala. Na klidu mi nepřidávaly kamarádky, které ochotně vyprávěly, zaručeně pravdivé příběhy, z operačních sálů. Takže jsem si vyslechla, jak se jeden pán probudil uprostřed operace, jak druhý pán nemohl usnout a další paní se naopak nemohla probudit.

Nastal den D a já, ani nevím jak, jsem se ocitla na sále. Vše probíhalo hladce a i sestřičky byly milé, když se jim napoprvé nepovedlo napíchnout žílu, dokonce se i omluvily. A v ten moment se mi nad hlavou objevil obličej. Byl to anesteziolog. Nutno dodat, že mladý, sympatický a pohledný. Představil se a začal mi vysvětlovat, co se bude konat. Pohled ze spodu, když ležíte a druhou osobu vidíte obráceně, byl i tak dost zajímavý. Pan doktor tedy klidným hlasem pravil: „Paní, …ová, nyní ucítíte teplo a pak budete v klidu spát… BUCH. Dál nevím, už jsem neslyšela vůbec nic.

A nejednou jsem opět z dálky zaslechla ten příjemný hlas, který mě vítal ze spánku. Snažila jsem se dobře poslouchat, šlo to těžko, ale přeci jen jsem otázku zaslechla. „Paní …ová, vidíte mě? A znovu. Paní …ová vidíte mě? Otevřu jedno oko, druhé, koukám, hledám, ale nevidím vůbec nic. Jen mlhu. Slyším opět stejnou otázku, ale odpovědět nemůžu a ani kývnout na znamení, že jsem tu, nelze.
Uběhlo ještě pár sekund a už je to tu. Ten milý obličej anesteziologa konečně vidím! Ale co to? On je tu třikrát? Zaostřuji, opravdu se usilovně snažím, mrkám, kulím oči a stále vidím tři totožné obličeje. Pokusím se tedy aspoň o slůvko a hle, jde to.
Vypálím ze sebe: „Třikrát.“
Lékař nechápe, hned ale vysvětluji: „Vidím vás třikrát.“
On: „ Tak to je skvělé a kolik mám očí?“
Přemýšlím, proč mi pokládá takovou hloupou otázku a bez myšlení vyhrknu: „Dvě“.

A nelžu. Už se mi povedlo neposlušné oko zastavit, ustálit a nade mnou se sklání pouze jeden člověk. Jehož oči jsou opravdu krásné, modré a veselé. Tak to je ten můj první pohled. Pana doktora jsem od té doby nikdy nepotkala, ale jsem si jistá, že ty jeho oči bych poznala kdykoliv, kdekoliv a třeba i o půlnoci v černočerné tmě.

Článek na téma týdne První pohled, které bylo vyhlášeno v rámci projektu Pojďme si povídat… pěkně od začátku.

Napsal/a: Peťka

Toto taky stojí za přečtení!

Vyrobte si svůj sirup na kašel

Léto je pro nás maminky vysvobozením od nekonečných martyrií dětských nachlazení. Já jsem si je tenhle rok užila do

Čtu dál →

Kolik % svého platu dáte v létě za zmrzlinu?

30°C ve stínu. Vedro na padnutí. Nechce se vám pracovat, uklízet, vařit. Stejně nikdo nemá na jídlo chuť. Děti myslí

Čtu dál →
sourozenecká žárlivost

Jak na to, když jsou jako kočka a pes

Objevte 3 věci, které dětem pomůžou, aby přestaly žárlit, ubližovat si a dělat naschvály. Ale pozor, ať to nepropásnete.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)

  • Peťko, krásně napsané… Úplně ty jeho oči vidím… 😉
    A připomněla jsi mi jednoho patologa, který ač ve zralém věku, taky chlap s nádhernýma očima a neskutečně hlubokým pohledem… A vidím to jak dnes, jak ty jeho oči vystupují z roušky a čapky a v ruce, jen kousek od obličeje, třímá lidské srdce, na kterém se zaujetím ukazuje infarkt… Byl to velmi zvláštní pohled a rozporuplné pocity…

  • Peťka

    Holky, moc děkuji! 🙂

    Virenko, při psaní článku jsem docela přemýšlela, jak dobře a výstižně popsat pocit koukání se na obličej, který se na tebe dívá obráceně. Ty jsi to vystihla naprosto přesně, toto slovní spojení by mě nenapadlo. Obličej v protisměru – pěkné. 🙂

    Ivčo, oni jsou sálové sestřičky na podobné probouzení asi zvyklé, ale i tak se musela určitě dobře pobavit, když jsi ji prosila o chvilku spánku navrch. 🙂

    Je to pravdu zvláštní pocit, kdo nezažil, těžko pochopí. A je zajímavé, že jsem se pak po probuzení cítila ohromně fit a vyspale. Až tak, že jsem následující dny neměla potřebu spánku téměř žádnou.
    No jo, není nad pohledné anesteziology. 🙂

  • Krásně napsáno, pobavila jsem se. Hlavně to 3x.

  • keenspeed

    jo moc hezky napsaný… :-), v narkoze jsem nikdy nebyla a doufám, že ani nebudu, ale koukat do modrých očí.. to bych brala 🙂

  • Petko, moc se mi to líbilo……takový pohled do modrých očí by uchvátil i mě:-)

  • Ivča a Domča

    Peťko, hezký článeček:-) Taky mám podobný zážitek, před třemi lety, a taky to byl anesteziolog, ale byl starší, ale velice příjemný člověk, vím, že měl husté černé vlasy:-)
    A pak ještě si pamatuji, ale to už je dávno, bylo mi tak 25 let, ale to si dodneška pamatuju jen sestřičku, která mě „otloukávala“ tváře a pořád opakovala „Paní, jak se jmenujete..“ a já jí na to odpovídám „ještě chvíli mami…“ Jo, jo, co dokáže udělat narkoza:-)Myslela jsem si asi, že mě budí máma do školy nebo co:-)

  • Virenka

    Peťko, dobře, že jsi napsala, nedivím se, že si to tak dobře pamatuješ. Jako dospělá jsem narkózu nezažila, musí to být opravdu zvláštní pohled – obličej v protisměru 🙂

  • Peťka

    Moc děkuji za reakce. Váhala jsem, zda napsat článek na toto téma. 🙂

  • Lien

    Peťko, moc pěkný článek, mám z něj takovou nějakou dobrou náladu, tak ti chci poděkovat.

  • Zava

    Moc hezky napsané. Neumím si představit ty následné noční můry, kdyby tě probouzel někdo ošklivější:-))

  • Petra

    Peťko, pěkné 🙂 Taky se nedivím, že je pro tebe tenhle první pohled důležitý.

  • Peťko jsem ráda,že vše dobře dopadlo a věřím,že ty oči si budeš pamatovat pořád:-)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist