Mé soukromé variace na téma – heřmánek

Rubrika: Trocha nostalgie

„Heřmánek – středně vzrostlá jednoletá léčivá bylina, jejíž květy mají široké využití v lékařství i kosmetice…“ tolik stručně z herbáře. Květinek se žlutým terčíkem a bílými okvětními plátky najdeme ve volné přírodě několik – sedmikrásky, kopretiny, plevely… ale jen jedna voní tak krásně a něžně… heřmánek…

Při vyslovení jeho jména se mi vybaví mnohem víc než jen voňavá bylinka, z níž vařím čaj, dělám nálevy a mast.

Jako jedna z prvních vzpomínek mi na povrch vypluje chalupa. Stará chalupa s maštalí přestavěnou na dílnu a splachovací WC, se starou stodolou, v níž visely na stěně pily srovnané podle velikosti… a do které jsem se jako prcek dost bála chodit… ale tak hezky bála, znáte to, hrozně mě to tam lákalo právě proto, abych se na ty širokoústé příšery s posvátnou bázní dívala…. Měl je tam pověšené strýc, truhlář-amatér, moc šikovný a zlatý človíček. Chalupu si koupili s tetou, nádherně ji opravili a my tam trávili každé prázdniny až do mých 8 let, kdy ji prodali.
K chalupě patřila obrovská zahrada s protékajícím potůčkem, rybízovým sadem, malinovou „plantáží“, pískovištěm a strýcovou dílnou, babiččinou zeleninovou zahrádkou, kde rostl ten nejlepší hrášek na světě. Byla opravdu veliká a oni už na ni nestačili… ale to hlavní: chalupa byla v Nových HEŘMINOVECH (odjakživa z toho názvu cítím vůni heřmánku) a stála skoro na konci vesnice. Za ní už byla jen polní cesta a velká HEŘMÁNKOVÁ louka. Dodnes, když ucítím vůni heřmánku, kombinaci vůně čaje a čerstvého másla nebo starého dřeva, vzpomenu si právě na tuhle chalupu a byť jsem tam nebyla osmadvacet let, ještě se mi o ní občas zdává…

HEŘMAN z Altshausenu – postava německé historie, kterou dnes zná asi málokdo. Středověký šlechtic, jehož jako dítě uvrhne obrna na invalidní vozík, se stává jednou z nejdůležitějších postav kláštera v Reichenau, kam vstupuje jako mnich. Je autorem známé modlitby „Zdrávas Královno“ (Salve Regina), je autorem notového přepisu gregoriánského chorálu a ve své době byl velkým učencem – nebyla mu cizí hudba, matematika, astronomie… malý ubohý muž s velkou myslí a srdcem, a něžným jménem HEŘMAN.
Ovšem toto jméno jsem se svému synovi dát neodvážila, byť se mi velmi líbí… ta představa, že mu říkám „Heřmánku“.

Další variace? Heřmánkové – neboli kamilkové mýdlo, kterým mě maminka myla, miminka vonící po heřmánkové koupeli, heřmánková víla z pohádky a chudák Krtek hledající léčivou kytku pro kamarádku myšku v celém světě, aby ji nakonec našel doma za krtincem… není to trochu problém nás všech? 😉

… a hlavně veliká něha ukrytá v tomto voňavém kvítečku… heřmánek 🙂

sponzorČlánek byl zařazen do soutěže Napište o bylinkách a vyhrajte Bylinky pro děti a maminky, do které můžete až do konce března 2009 poslat svůj příspěvek i vy.

Cenu do soutěže věnovalo nakladatelství Grada Publishing.

Napsal/a: Ájík

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Jarmilko, děkuji 🙂

  • Anonymní

    Opraveno.
    🙂

  • Tak – všimla jsem si, že mám v článku chybu…. stydím se a omlouvám :/ – Heřman z Altshausenu není autorem modlitby Zdrávas Maria, ale Zdrávas Královno – Salve Regina … takže všem znalým se omlouvám 🙂
    A k té návštěvě – stále přemýšlím, ale – už jsme si s manžou vyhledali autobus a vzhledem k tomu, že kluci tam byli před 3 lety na táboře a moc se jim tam líbilo, reagovali docela nadšeně, že by se tam jeli podívat…. tak si asi uděláme výlet.
    Bylinkářko (nějak mám problém říkat ti „babko“ :))) ) – i z toho důvodu jsem tam moc jet nechtěla, ale brácha tam byl asi před 10 lety a prý dobré… no, uvidíme…
    Však já dám vědět nebo bych pak napsala pidi článeček, jak to dopadlo – pokud se tam tedy rozjedem 🙂

  • babkabylinkářka

    Ájíku, já heřmánek taky miluju a nedám na něj dopustit, ale nevím, nevím , na tu chalupu už bych se dívat nejezdila, třeba by tě to zklamalo. A bylo by po vůni a po heřmánku ;-(
    Já to takhle s jedním místem z dětství udělala a pak mi bylo do pláče, takže to ještě zvaž. Já jsem pro – uchovat si vzpomínky tak, jak byly.

  • JanaOss

    To je hezké počteníčko. Heřmánek je podle mých zkušeností u nás v rodině hodně dobrá záležitost a vyléčí toho víc, než všechny mastičky od lékařů – u mých synů určitě. Doktorka dávala mastičky, měnila a mámu napadlo vzít na to heřmánek- no a bylo po opruzeninách, po nehojících se kolenech, loktech a dalších podobných záležitostech.

  • Holky, dík 🙂
    Padmé, tak vidím, že i dnes se ještě nějaký Heřman najde… fakt krásné jméno.
    babofko… no, nějak mě to asi nenapadlo… ale možná to napravím 🙂 Fakt je zvláštní, že o některých místech se mi nezdá, co odtud vypadnu, ale tahle chalupa se v různých obměnách vrací….
    Děkuji vám moc :))) – potěšilo mě to 🙂

  • Bramborka

    Moc hezky jsi to napsala, uplně se v té dílně a na louce vidím..

  • Ájíku, krásně napsané… Jen se divím, že ses nikdy nevypravila jen tak, na výlet, podívat se na tu chalupu dnes… Co? 😉

  • Padmé

    Ájíku, to je poezie 🙂 Moc hezky jsi to napsala.
    Je to jako pohlazení – něžné.
    Jinak souhlasím – heřmánek krásně voní a kombinace vůní: heřmánek, čaj a dřevo – to mi mluvíš z duše, je to jedním slovem „nádhera“.
    A k tomu jménu – se mnou na základní škole do třídy chodil Heřman, byl to bezvadný a chytrý kluk, kluci mu říkali „Herdo“ a byl všeobecně velmi oblíbený 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist