„Velikonoční čas k nám přišel, budiž z toho každý vesel.“
Tak tato slova z písničky od Hradišťanu mi v posledních dnech běhají neustále hlavou. Asi to bude tím, že se jich letos už nemůžu dočkat! Věřím, že to konečně budou Velikonoce, které si všichni tři pěkně spolu prožijeme a užijeme.
Přípravy na svátky jsou u nás již v plném proudu. Během dlouhých dní, kdy je manžel v práci, chystáme s Matouškem výzdobu. Zatím jsme se pustili do malování přáníček a brousíme si zuby na výrobu holubiček. Dneska byl prcek při razítkování modrého papíru ve svém živlu. Plácal všechna možná zvířátka a na kytičky se pak vůbec nedostalo. 🙂
Těším se, že budeme mít letos výzdobu ve folklorním duchu. Nic extra, jen pár modrých a červených holubiček, vazby s proutím, ozdobeným stužkami a kraslicemi, které snad namaluje manžel, přeborník ve zdobení vajíček.
Co se přáníček týče, už před Vánoci jsme objevili možnosti prstových barviček. A musím, říci, že si je nemůžeme vynachválit. Matoušek si s nimi hezky vyhraje, jdou perfektně smýt a dají se s nimi dělat divy. Tak snad potěší i tentokrát.
Po dlouhé době se chystám péct tvarohové frgále. Jsem zvědavá, jak to dopadne, protože je to už řada let, co jsem si na ně naposledy troufla. To jsem byla ještě svobodná, bezdětná a měla fůru času na experimenty. No, uvidíme. Vytáhnu svůj vlastnoručně psaný recept, který jsem získala při asistenci jedné z odbornic na jejich pečení, a snad se mi podaří vykouzlit pořádnou dobrotu.
Je toho spousta, co mě ještě čeká připravit a nachystat, ale zase si říkám, že když se všechno nepodaří či nestihne, nevadí. Hlavní je, abychom se všichni pospolu měli hezky a v pravé velikonoční náladě vše pořádně oslavili.
Vzpomínám, jakou nádhernou atmosféru nám rodiče na Velikonoce vždycky připravili a to je to, co bychom zase my chtěli vytvořit a předat našemu synkovi. I když je to ještě drobek, v červnu mu budou dva roky, věřím, že je pomalu čas s tím začít. A tak s námi na Květnou neděli ponese do kostela kočičky, na Zelený čtvrtek bude baštit špenát, na Velký pátek nebude jíst maso a na Boží hod velikonoční se s námi bude veselit a učit se tradicím ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
A co se Velikonočního pondělí týče, na to už tatínek pomalu obhlíží nejvhodnější vrbu v okolí a děda má zas vyhlédnutý pěkný jalovec. Oba dva se už těší, jak budou Matouška zaučovat v mrskání cérek. Pro tuto příležitost manžel oprášil dokonce i koledu ze svého dětství a mládí. Bohužel synek mu zatím pomůže jen u slov dej a ven. Ale stejně už se moc těším, jak budou ti moji dva ogaři koledovat.
Milé holky, přeji vám i vašim rodinám krásné Velikonoce!
Ať je prožijete v klidu, pohodě a hlavně pěkně radostně.
***
