Velikonoce u nás

Tak mi to nedá a jdu se pokusit napsat pár řádků k Velikonocům, aby v tom Nuninka nebyla sama, když už s tím měla tolik práce. Hned z úvodu musím připsat, že Velikonoce zrovna nepatří k mým nejoblíbenějším svátkům. K tomuto postoji jsem došla věkem.
Jako dítě jsem je milovala, s holkama jsme chodily od baráčku k baráčku a domů se vracely s plnými košíky vajíček a mlsků. Když ze mě začala být malá slečna, košíček jsem nechala uklizený a s mamkou jsem pro své koledníky připravovala vajíčka a mašličky. S holkama jsme se předháněly a psaly čárky, kolik kluků přišlo na koledu a pak si to porovnávaly :D. No a když už jsem byla větší slečna, tak k vajíčkům a mašličkám přibyly chlebíčky a nějaká ta lahvinka na panáčky. Ještě v tuhle chvíli to bylo mé oblíbené období, sice jelítka na stehýnkách byly, ale byla jsem ráda, když kluci dorazili a hlavně když mezi nimi byl nějaký ten můj oblíbenec …

Zlom nastal, když jsem se vdala a ze slečinky se stala mladá paní, která bohužel bydlela v okrajové části vesnice a tam už docházely party koledníků značně unavené. To by mi až tak nevadilo. Pár let jsem i mlácení pod záštitou pomlázky snášela, stejně tak jsem snášela i koledníkům pohoštění. Mé zanevření na koledu nastalo ve chvíli, kdy se mi na jedné koledě rozbrečeli kluci, že maminku mlátěj a koledníci na to nebrali ohled. Nehledě na to, že mi jeden šikula spadl na stůl s občerstvením a rozbil co se dalo. Ten rok jsem koledníky tohoto stylu vítala naposledy. Říkala jsem si, že tohle opravdu nemám zapotřebí.

Pojmula jsem to trochu jinak a řekla bych, že hlavně ke klidu mému. Byteček si vyzdobíme, vajíčka namalujeme a snažíme se pojmout i to ostatní, co k tomu patří, jako je pletení pomlázek, vajíčkový salát klasika po pomlázce, nádivka na pomlázku atd.

Dopoledne si s klukama objedeme pár známých a oni si naplní košíčky, tyhle návštěvy milujou snad víc jak já. Některý rok jsou u taťky, tak si oběhnou vesnici klasickým způsobem, ani o to nejsou ošizeni. Po koledě jedeme do Kutné Hory na Sedleckou pouť, kde si krásně užíváme zbytek dne. Vždy se nechám na nějakou atrakci zlákat i já…

Velikonoce u nás teď probíhají v poklidu a já můžu říct, že je začínám mít více ráda a beru je jako vítání jara takové, jaké má být. Je škoda, že z tak krásného svátku, a někde určitě moc hezky prožívaného, dokáží někteří koledníci udělat spíše nepříjemný zážitek…

Všem přeji krásné a pohodové Velikonoce, takové jaké mají být, a koledníky lepšího ražení, než na jaké jsem měla štěstí já.

Tento článek byl zařazen do soutěže Velikonoční pisatelská soutěž. Stačí jen do 4. dubna poslat svůj příspěvek do redakce a tím se zapojíte do soutěže o tři krásné knihy.