My měli letos dobu před vánoci krapet hektickou. Manžel si šel asi 1,5 týdne před štědrým dnem lehnout do nemocnice na kapačky, protože dělal co neměl a pohnul si s páteří. Takže vše zbylo na mě. Dodělat cukroví, upéct vánočky, nakrabicovat a rozdat cukroví. Napřed jsem se toho děsila, ale nikdo se mi tu nepletl, nedával chytré rady, a tak jsem zvládala všechno podle plánu. Mamince jsme s Dominikem vše dovezli už v pátek před Štědrým dnem, takže jsem byla docela v klidu.
Jen co bylo ve hvězdách, bylo, zda bude manžel na Štědrý den doma nebo v nemocnici. Protože sám měl strach, že nebudou Vánoce jak by měli být, tak ukecal doktorku a udělal mi přepadovku už v úterý.
Takže nakonec Štědrý den už probíhal v klidu, v rámci pohádek a ke štědrovečerní večeři byl klasický bramborový salát a letos místo kapra smažený amur. Domča protože salát nejí a rybu nesmí, měl jeho oblíbený kuřecí řízek a bramborovou kaši. Polévku jsme měli rybí a Domča hráškovou s opečeným rohlíkem, ale pochutnali jsme si všichni.
A po večeři se Domča konečně dočkal, že i k nám přišel Ježíšek a donesl mu i dárečky, o které si psal. Hlavně se mu líbil Lovec duchů, od té doby se mi zavírá do koupelny a od tam se ozývá chechot ducha. Ale i ostatní dárečky mu udělaly velkou radost.
První svátek vánoční k nám přijely všechny děti a vnoučata a byl tu Ježíšek podruhé. Děti byly nadšené a ani dospělí nepřišli zkrátka. Mladší dcera měla radost z náušnic a starší dostala nějaké oblečky na miminka, co čeká. Takže radost byla na všech stranách. Myslím si, že nakonec letošní Vánoce, i když to tak ze začátku nevypadalo, byly docela fajn.
Dokonce k nám po novém roce přijela dcera s vnučkami na víkend, takže jsme se trochu užily.
Začátek roku mi začal vytopenou kuchyňskou linkou. Vyleji vodu do dřezu a slyším, jak ta voda teče, no netekla do odpadu, ale do linky a za linku. Trubka byla vypadlá, jak se to po tolika letech podařilo, nechápe nikdo. Ale proč ne, kdyby se něco nedělo, tak to by byla nuda.
