Vánoce jsou svátky rodinné pohody

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

Naší malé byl nedávno rok, takže letos bude poprvé pořádně koukat na stromeček, světýlka, ještě z toho asi nebude mít úplně rozum, ale už se těším, jak si to užije.
Ačkoliv….


Už jsme se tímto s manželem dopracovali k prvnímu sporu. Každý máme vzpomínky na Vánoce jiné, to je pochopitelné, a teď jak to skloubit… Vánoce pro mě byly vždycky něco úžasného, jako dítě jsem prožívala Štedrý den jako něco kouzelného a těšila se na večer, na kapříka, na stromeček, dárečky a vůbec, člověk byl celý den napjatý a šťastný. Když jsme ještě věřily na Ježíška, tak to bylo o to krásnější… „Jak to ten Ježíšek udělal a jak se k nám ten stromeček dostal…?“ To byly otázky dětských mozečků a to nádherné překvapení..no to už se nedá popsat. Jakmile člověk nastoupí do reality života, tak se Vánoce mnohdy stávají spíš stresem, mám tedy pocit, že hlavně pro maminky…jak vše stihnout připravit a hlavně v pohodě, aby byly Vánoce opravdu svátky rodiné pohody a štěstí. Někdy to dá pořádnou makačku, co? Ale… Chtěla jsem se tímto „článkem“ spíš s Vámi podělit o tradice, které se na Štedrý den drží, tedy hlavně pro děti, a zeptat se, jak je to u Vás?

A abych se tedy dostala k tomu našemu sporu s manželem. Je logické, že člověk si přináší různé zvyklosti ze své rodiny. Když jsem věřila na Ježíška, tak jsem vždycky viděla stromeček až večer, až když Ježíšek zazvonil a my jsme se šli podívat na dárečky. Většinou nás vzala babička s dědou na procházku, aby rodičové stihli vše připravit, obývák byl zavřený a až večer jsme do něj se sestrou mohly s napětím vstoupit. Manžel zase říká, že oni stromeček normálně viděli, prý ho přinesli andělíčci…a Ježíšek pak večer dal pod stromeček dárečky. Já nevím, asi budu muset manželovi ustoupit, protože nemáme „dveře do obýváku-:)))“, ale pořád si říkám, proč nemá to překvapení ze stromečku zažít také moje holčička, když vím, jaké to bylo pro mě krásné?! Další věc byla, že jsme skoro nikdy na Štědrý den nechodili ani po návštěvách, byli jsme prostě celá rodina pohromadě doma nebo na procházce a babička a děda přišli za námi… Tady nás také potkalo nedorozumění, tchýně chce, aby se malá přišla odpoledne podívat na stromeček…to je i v rozporu s mým přáním, aby viděla malá stromeček až večer. No…asi si říkáte…“co to tady řeší?“…taky mám ten dojem, že si zbytečně komplikuju život, ale Vánoce jsou teď hlavně pro děti a chtěla bych, aby i naše malá měla stejné zážitky jako my a vzpomínala na ně jako na svátky štěstí a rodinné pohody, i když v tom stromečku to úplně nebude, že. Tak věřím, že zvládnu nebýt ve stresu a že se naše malé spory vyřeší a prožijeme krásné Vánoce, to Vám samozřejmě také přeji, bohatého Ježíška, ať vašim dětičkám září očička štěstím a hodně štěstí…

A děkuji za Vaše komentáře a připomínky, jak to chodí na Štedrý den u Vás? Doufám, že to není úpně mimo mísu a těším se na Vaše reakce…

Napsal/a: Markéta

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)

  • Mám jednu velkou výhodu, že mužskej je tak trošku flegmatik a Vánoce nijak zvlášť neprožívá, takže je mu celkem fuk, jak budou probíhat. Tudíš si věci můžu zařídit podle sebe. Má to ale i pár nevýhod – třeba strojení stromečku mu nesvěřím, protože se obávám, že by se na něj pak nedalo koukat :)). Vlastně i nákup stromku si radši nenechám ujít, jinak si nejsem jistá, že by nám tu pak nestálo nějaký opelichaný křoví. Takže moje výhoda je vlastně i nevýhoda – vše je sice podle mě, ale zase si to všechno musím vymyslet a připravit sama.
    A v tom byl ten kámen úrazu – dlouho jsem nevěděla, jak to všechno zařídit – strojit stromeček jako překvapení, nebo s dětmi….Už jsem na to přišla – dokavaď budou prťaví, budu ho strojit sama a až trošičku povyrostou, budeme to dělat spolu.
    Když jsem byla malá, bylo to asi taky tak. Vlastně si vybavuju až ty časy, kdy jsem zdobívala spolu. Dívali jsme se v televizi na pohádky a čekali na zlatý prasátko. Docela se u nás ujal zvyk stromeček 23. večer donést domů do pokoje, on se tady přes noc krásně rozvoněl a když jsem ráno na Štědrý den vstala, už tu na mě čekal. Tak asi takhle to chci dělat i nadále.
    Vlastně chci před překvapováním dětí dát přednost tomu, že budeme v tomhle čase všichni spolu a budeme to spolu prožívat.

  • Všechny moc zdravím.
    My jsme s manželem neměli problémy sladit Vánoční zvyky, ve většině věcí jsme se shodli. Takže u nás se stromeček zdobí na Štědrý den dopoledne s pomocí dětí. U nás to taky tak probíhalo, často jsme jako děti vyráběly ozdobičky a řetězy a bylo pro nás obrovská slavnostní chvíle to vše na stromeček pověsit. Děti si zdobí stromeček, aby měl Ježíšek kam složit dárky.
    Pro Petru: U nás byl stromeček také v dětském pokoji. Bylo to ale asi jen opatření z nedostatku místa v obýváku – panelákové, sice 4+1, ale pro pětičlenou rodinu, také žádná sranda.
    Na Štědrý večer dostávají dárky od nás. Od babiček pak postupně o svátcích.
    Mám jen takovou perličku z dětství: Také jsme měli jednou dva Štědré večery a to 23. a 24.12. Tatínek totiž pracuje na dráze a to znamená příšerné směny. A tak to jenou nevyšlo, i když se snažil vzít dovču. A tak nám maminka udělala Štědrý večer 23.12. i s tatínkem a 24.12. nás taťka před nástupem na směnu odvezl k babičce. Jako děti jsme byly nadšené!

  • Ahoj všichni.
    My také museli smíchat manželovi a moje zvyky, popasovat to na náš byt a situaci, vymyslet novou legendu a naučit ji všechny příbuzné:-).
    Já vyrůstala v rodinném čižáku – tři byty, tři rodiny (babička + děda, naše rodina a rodina mamčiný sestry). Večeře se podávala společná u babičky a Ježíšek naděloval pro všechny na střídačku u nás a u tety. Ježíšek chodil po večeři a děda si stále přidával tu řízek, tu rybu, tu salát a my jako děti napnutý jak kšandy, kdy konečně dojí. Nakonec přece zazvonil zvoneček a my přišli do setmělého bytu kde hrály koledy a zářil stromeček, prostě pohádka.
    Teď, když mám svoji rodinu srojíme doma stromeček co nejdříve i s dcerou. Štědrý večer totiž trávíme u manželových rodičů a ostatní svátky objíždíme zbytek rodiny, tak aby jsme si ho užili.
    Ale ten pravý nadělovací stromeček nosí až Ježíšek společně s dárkama. Tchánovci mají spojenou kuchyň a OP, tak by stromeček rozptyloval. Mají ho od dopoledne nazdobený v uzamčené v ložnici. Po večeři jdeme my ženské venčit psa a vyhlížet, zda Ježíšek už letí. Mužský zatím přestěhují stromeček a dárky.
    Na Hod Boží jezdíme k mojemu taťkovi a na Štěpána ke zbytku mých příbuzných. Tam už dárky pod stromečkem jsou – Ježíšek už přece chodil a dcera má tu záplavu dárků rozdělenou a oni vidí jak se jí líbí.
    Pro Petru – nevznikla ta tradice vánočního stromku v pokojíčku právě proto, že tak jeho rodiče vyřešili problém stolovat v jiném pokoji než je stomeček?

  • Petra Vymětalová

    Taky se přidám se svými zážitky (a s naším sporem)…

    Jak už tu psal někdo přede mnou, tak nám taky rodiče strojili stromeček v noci z 23. na Štědrý den. Ráno po probuzení jsme se honem běželi podívat do obýváku, jestli si tam Ježíšek ten stromeček na večer nachystal, aby měl kam dát dárky. Vážně si ještě teď pamatuju ten zvláštní pocit (asi úlevy?), když tam ten nazdobený stromeček byl.
    Pak jsme byli taky doma, nechodilo se po návštěvách, maximálně na procházku. Večer nás většinou nějak naši udrželi mimo obývák (koupání, příprava večeře, strojení – to všechno zabralo docela dost času), ten se před večeří zavřel, zhaslo se tam, aby Ježíška nikdo nerušil (tuším, že bývalo i otevřené okno, ale to už si nejsem tak moc jistá).
    No a pak po večeři se z pokoje ozval zvoneček a my věděli, že „UŽ TAM BYL“. Přes prosklené dveře do pokoje bylo vidět, že na stromečku svítí žárovičky, které byly původně samozřejmě zhasnuté.
    Časem jsme přišli na to, že žárovky rožíná táta, když se od večeře vytratí na záchod, ale můžu vám říct, že hodně dlouho mi vrtalo hlavou, jak zvoní na ten zvoneček – evidentně to totiž šlo z pokoje a žádný provázek, za který by mohl zatáhnout, jsme nikdy neobjevili.

    A ještě na jeden zvyk si vzpomínám – když byly všechny dárky rozdané, tak jsme celá rodina nahlas poděkovali.

    A ten náš spor?
    V manželově rodině se stromeček zdobil společně s dětmi na Štědrý den a pak stál celou dobu v dětském pokoji.
    Můj návrh na zdobení v noci, aby bylo překvápko, prošel bez problémů, ale náš tatínek trvá na tom, že by stromeček měl stát v dětském pokoji. Nemůžu si pomoct, ale nějak je mi to pořád proti mysli. Asi jsem konzervativní, ale mám utkvělou představu, že o Vánocích musí být stromeček tam, kde trávíme nejvíc času – takže v pokoji. No uznejte, není to paráda, když je večer klid (dítko spí) a vy si rožnete nazdobený stromeček?

  • Když jsem byla malá, tak u nás probíhaly Vánoce tak, že na Štedrý den dopoledne jsme strojily stromeček celá rodina pohromadě, to aby Ježíšek poznal, kam má dárečky dát. Odpoledne jsme šly na procházku a na mši a večer po večeři? Já jsem šla s mamkou do ložnice vyhlížet Ježíška a zpívat mu koledy a taťka zatím přichystal dárky a rozsvítil stromeček. Pak se najednou ozval zvoneček a ….

  • Markétko, já si vybavuju Ježíška tak, že jsem jako malá přišla do pokoje po zazvonění zvonečku a stál tam stromeček, bylo otevřené okno a Ježíšek právě „odletěl“. Přesně takové vánoce jsem vždycky dělala dětem a nejvíc jsem milovala rozzářené dětské oči, když uviděly nazdobený stromeček. Dárky byly až v druhé řadě. Děti odpoledne odešly s dědou na procházku, když se vrátily, byl zamčený obývák, aby nerušily Ježíška. Po věčeři vykukovaly z oken, jestli někde neuvidí Ježíška. Když byly starší, bylo jim divné, jak je možné, že na stromečku máme každý rok stejné ozdoby, jak je možné, že se Ježíšek každý rok trefí správně. Takhle jsme měli vánoce hodně dlouho, i když už děti věděly své, vždycky jsme si všichni „hráli na překvapení“. Teď jim je 22 a 20 let a pořád vzpomínají na své dětské vánoce.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Co si pamatuji, doma jsme stromeček zdobili děti s tátou, 23. večer… mamka dělala salát a nosila nám na ochutnání…
    Na Štědrý večer jsme pojedli, pak se zpívaly koledy u stromečku, nakonec rozdávaly dárky…
    Od gymplu jsem doma zavedla to, že na Štědrý večer jsem po večeři s rodinou měla ještě ve městě sraz se spolužákem (občas s více spolužáky) – dávali jsme si dárek – drobnost. Co to bude trochu určovalo písmeno, které jsme si asi měsíc předem vylosovali…

    Co jsem s manžou, byl stromeček jeho „práce“, až na štědrý den…
    Vloni jsme měli doma holčičky pár dní, byli jsme u manželových rodičů a moji rodiče a sourozenci nás navštěvovali tam, letos budeme taky u tchánovců, ale na Štěpána se sejdem s rodinou u mých rodičů…

    Už se těším, co budou holky říkat…
    ;o)

  • Já jsem byla jako malá také zvyklá vidět nastrojený stromeček s dárky až po večeři, ale u manžela strojila stromeček vždycky celá rodina (je z jedenácti dětí), tak to u nás probíhá stejně. Kluci už jsou velcí (10+12), takže už nejspíš „vědí“, ale nikdy se o tom u nás nemluvilo. K babičkám jezdíme 25. Máme je blízko sebe, tak to zvládneme. S mým taťkou bydlíme v jednom domě, tak ho zvu na štědrovečení večeři a jde s námi i na rozbalování dárků ke stromečku. Letos poprvé bude u stromečku i malý Jareček, tak se moc těším, jak bude koukat.

  • Tak my zdobíme stromeček 23.12. večer, když už děti spí, ráno mají překvapení, že už nám ho Jéža ozdobil, na oběd přijde můj taťka, je sám a tak ho zveme na oběd. Po o jdeme na procházku, taťkovi tajně předáme dárky, usmažíme mu řízky a dáme salát (večer u nás nechce být). Pak jdeme večeřet, po večeři vyrážíme ven na Štědrovečerní troubení (to přijede kočár tažený koňmi, v něm Ježíšek a andělíčci-ti zatroubí a pak jdeme domů a tam mezitím nám nadělí Ježíšek (manžel jde s námi ven, pak si jako třeba zapomene vzít rukavice, tak se vrátí, vše tam nandá a přijde za námi). Letos bude mít hoňky, protože bude muset ještě do sklepa pro kolo a novou autosedačku. Jinak ostatní dárky mám už připravené v sedačce v úložném prostoru, ta je hned vedle stromku. Když přijdeme z venku, tak ještě musíme stihnout zapálit prskavky, pustit koledy, připravit kameru atd. Jsou to fofry, ale ty rozzářené očička stojí za to.

  • Letošní vánoce budou hodně jiné – poprvé s Ondráškem, ale také poprvé bez manželovy maminky, mojí milované tchýně…. Jinak my řešíme stejný problém jako Markéta už čtvrté vánoce, zatím vítězím já a manžel strojí stromek tajně, věřím, že za rozzářená očka potomků to stojí. Jestli to tak bude i letos, nevím. Manžel už se pokouší Kačku přemluvit, že Ježíškovi je třeba pomáhat, Kačence se moc nechce, ona na to pomáhání zkrátka není, raději má to překvapení:))) Ale co pilně trénuje, to jsou vánoční koledy. Koupili jsme CD, hraje to tu od rána do večera a malá zpívá a zpívá. O svátcích vyrazíme po příbuzných a pak si až do konce roku budeme užívat toho, že jsme spolu všichni pěkně pohromadě.

  • Anonymní

    Na začátku prosince se dcera s manželem a 10ti měsíční Johankou odstěhovali do svého nového bytu a také řeší kdy a jak to udělat se stromečkem a s rodiči. Myslím, že to vyřešili docela šalamounsky. Pozvali oboje rodiče už na štědrý den dopoledne, jedny přivezou kapra a polévku, druzí salát a řízky. Mamka s taťkou v klidu odpoledne nazdobí stromek a připraví slavnostní tabuli, zatím co babičky budou venčit dědy a Johanku. Přejeme krásné a pohodové svátky. Babča

  • Martyčka

    U nás taky dlouho nosil Ježíšek i stromek a stejně jako ty jsem si lámala hlavu, jak to v našem průchozím bytě, bez dveří mezi kuchyní a obývacím pokojem, udělat.
    A tak nakonec zdobíme stromek dopředu, i když pravda je mi to trochu líto…
    Že bychom ho letos nazdobili na balkóně?:-)

  • jsme na tom stejně, vloni naše malá pod stromečkem a u rozdávání dárečků spala v sedačce, letos jí je už 13.měsíců a tak to budem prožívat jinak. Halvně hlídat, aby netahala za ozdoby, jako to dělal její bráška, když mu bylo půl roku na své první vánoce :o)U manželový maminky msuí děti říct jen pěknou básničku u stromečku a doma rozkrajujeme jablíčka nebo pouštíme „lodičky“……letos to bude u nsá trochu smutné, protože (kdo si četl TAM-TAM nedávno) jsme minulý pátek pochovali mého děděčka a tak to je bolestné…ale děti nám snad od smutku pomohou….Tak pěkné vánoce všem!

  • Kasparek

    ahoj Markétko,já ač mám už děcka velká tak tento spor mám každý rok.Já bych nejraději stromeček strojila už 23.ale manžílek až 24 co nejpozději.Pravda,v obyváku to pak vypadá na zemětřesení a vše se uklízí opět.Když byli děcka malé,strojil se stromeček,tak jak si přeješ i ty,později ovšem už za pomoci dětí.Byla to velká sláva,to bylo dětem kolem 8 let.Co se týče návštěv tchýně,tak pravidelně jeden rok jedna 25 a druhá 26 příští rok obráceně.Teď už jsou děti velké a možná budu brzo babičkou,tím jsem se dostala do druhé poloviny života,tedy jako skoro tchýně a proto ti mohu odpovědět i na tento problém.Já bych moc ráda měla svoje dětičky tady u našeho stolu,ovšem nemůžu.Máme to ještě komplikované,já žiju na severu,děti na Moravě a Lucinky rodiče na Šumavě,což je nereálné aby se mohlo dohadovat jak to bude.Tak děti slaví svoje svátky v Brně,pak jedou na Šumavu no a konec roku budou tady.Což znamená,že budeme mít dvoje Vánoce,neb jsem poslala dárky ale ty hlavní jsou tady,nemohla bych jim nic nedat na pravý Štědrý den a čekat až se ukážou,tak takovou povahu nemám a proto dnes už šel balík i s cukrovím na Moravu a těším se na Silvestra,až si společně zaspíváme koledy a uvidim jejich radost,že jsme vše dobře udělali.papapa

  • Nasi strojili stromecek v noci, 23.12. aby jsme ho rano nasli se segrou, jako prekvapeni od Jeziska. Kdyz jsme byli vetsi, tak jsme jim pomahali… darky pod stromecek dali nejak tajne pred veceri, myslim, ze kdyz jsme byli male, zabavil nas deda a pak uz jen tatka vklouznul do obyvaku, rozsvitil prskavky a my se mohli ukoukat !!!
    Ted je to ulehcene, ja mam rodice daleko, takze se jde k manzelovym pribuznym, ale na Stedry vecer jsme doma. Ohledne svatecniho „menu“ si take nemusim delat starosti, protoze manzel pulku nezna a tim padem neji ;)))
    Az prcek vyroste, zdokonalim se v klasickym ceskym tradicich a ukazu ji, jak se hazi strevicem atd…. 😉

  • Markéto, úplně chápu, že si chceš vánoce udělat po svém, tak jak si je hezky prožívala ty sama. My taky několik let bojovali s tradicema v jedné i druhé rodině. Až teď po několika stresových vánocích, které byly plné kompromisů, jsem se pevně rozhodla, že o vánocích budeme doma sami, návštěvy odbudem o svátcích a budeme si konečně v klidu užívat. Jsem zvědavá, jak to vyjde 🙂 Jinak se stromkem to máme podobné jako tvůj manžel, my jsme stromek pomáhali strojit, aby Ježíšek věděl, kam má dárky položit 🙂 Ono se to i u vás časem vyvrbí, jak budete svátky slavit spolu s dětmi. Chce to asi několik let zkoušet než se najde ten ideál ;-), tak pevné nervy!

  • Tak my jsme jako děti dokonce na Štědrý Den dopoledne pomáhali strojit stromeček, aby měl Ježíšek kam ty dárečky složit…a ani nevím, kdy jsem na něj přestala věřit, ale bylo to hodně brzy..vzhledem k tomu, že jsem měli 2+1 a jedli jsme v obýváku, kde byl stromeček, tak tuším, že jsme potom vždycky šli s tátou jako do kuchyně a tam čekali, až Ježíšek ty dárečky pod stromeček naskládá:-) kupodivu nás s bratrem nikdy nenapadlo pídit se po tom, jak vlastně Ježíšek vypadá, možná proto, že již o útlého dětství jsme byli k jeho existenci tak trochu skeptičtí…dopoledne jsme jezdili k mámině mamince (vdova bydlící u mámina bratra, takže vlastně popřát i jeho rodině),ale tátovi rodiče bydleli 350 km daleko, takže to bylo vyřešeno…myslím, že pokud jsou v dosahu obě rodiny prarodičů, mělo by se to podělit spravedlivě – třeba na Štědrý den nikam, na Štěpána k jedněm, na Boží hod k druhým..tak to dělá většina lidí v mém okolí (u nás jsou pro změnu babičky 350 km na opačné strany, takže to máme taky v suchu:-))

  • My jsme stromeček strojily před Štědrým dnem a dětem jsem říkala, že Jéžišek nosí dárky pod stromeček. Jeden rok opravdu hodně zlobily, tak jsme byly pořád bez stomečku. Na Štědrý den jsem je celé odpoledne držela o patro níž u babičky a stromeček strojila až odpoledne.Jelikož jsme vždy večeřeli u babičky a dárky si dávali u nás, tak byly chudáci celou večeři vyplašený a nevěděly co je čeká. Tak mněly jedny vánoce s velkým překvapením. Teď co jsem vdaná po druhé, tak se musí strojit stromek až na Štědrý den,večeříme v obýváku pod stromečkem, protože nemáme jídelnu. Honzíkovi je už sedm a na Jéžiška zatím stále věří. Po večeři ho chodí s tátou vyhlížet do patra.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist