Předvánoční zvyky

Rubrika: Tradice a zvyky, Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

VÁNOCE – JEJICH „OSOBY A OBSAZENÍ“
A je to tu zas… Pomalu zacínají Vánoce. Vánoce totiž nejsou jen Štedrý den. Vánoce zacínají první nedelí, která je nejbližší 30.listopadu. Tohle období, které trvá 4 týdny a ríká se mu adventní, kdysi brávali lidé velmi vážne…

Naposledy si zatancovali o svátku patronky muzikantu – Cecílie, tedy 22.listopadu. Pak už byl konec s veškerou zábavou, nepovolovaly se ani svatby. Naopak se pilne pracovalo a hlavne všichni drželi prísný pust. Nejedli nejen maso, ale také vejce, mléko a sýr. Dneska bychom jim asi ríkali ortodoxní vegetariáni, že?

Prece jen si ale naši predkové našli chvilky, kdy se pozastavili ve své práci a potešili ducha i telo. Bylo to predevším o ruzných adventních svátcích. Hned tím prvním byl 30.listopad – den svatého Ondreje. Byl to první veštecký den predvánocního období. Nejedna dívka se tázala, vdá-li se príští rok, koho si vezme, nebo zustane-li svobodná. Jedním z mnoha zvyku, jak predvídat budoucnost, byl i ten, kdy dívky šly o pulnoci pred sv.Ondrejem klepat na kurník – ozval-li se kohout, byla nadeje, že se dívka brzy vdá, pokud zakdákala slepice, musela si na vdavky ješte pockat.

4 .prosince mají svátek Barbory, opet šance nejaké prognózy pro vdavekchtivá devcata. Ta si musí v tento den prinést domu višnovou nebo trešnovou vetvicku a až do Štedrého dne ji prepeclive opatrovat ve vázicce s vodou. Pokud vykvete, znamená to príchod ženicha do domu. Tento zvyk se jako jeden z mála zachoval až do dnešních dnu. Svatá Barbora ale také predstavovala tajemnou osobu, nadelující hodným detem do puncochy. Barborkami byly dívky prevlecené do dlouhých bílých šatu, s pomoucneným oblicejem a rozpuštenými vlasy, na kterých spocíval zelený venec, symbol cistoty a nevinnosti. Nekteré dívky rozdávaly jablícka, cukroví a orechy, jiné zase vyplácely nehodné deti metlickou.

Známý Svatý Mikuláš má svátek 6.prosince. Byl uctíván jako rucitel štastného manželství, patron a ochránce moreplavcu, mlynáru a obchodníku. Mikuláš má totiž skutecný predobraz – biskupa z Myry z Malé Asie, který se narodil nekdy kolem roku 250.
Každý z nás zná trojici, která v predvecer jeho svátku obchází našimi mesty a vesnicemi. Dríve však byl mikulášský doprovod mnohem pocetnejší. V pruvodu nechybeli husari, kominíci, mastickári, Turci, mourenínové, medvedi, ba ani smrt. Tyto obchuzky pripomínaly období veselého masopustu. Jak dnes, tak i dríve se o mikulášské prekvapení pricinili vetšinou rodice. Zhotovovali detem ježka tak, že do velkého jablka zapíchli tri drívka, která vytvorila podstavec. Na další do jablka zastrkaná drívka pak povesili orechy, malá jablícka nebo švestky. Mezi ne zapíchali zelené vetvicky z brusinek nebo zimoztrázu. V blízkosti jablka stával švestkový cert nebo panenka z datlí. Nechybela ani zvírátka z hlíny nebo jiné drobnosti.

Na svuj svátek, 7.prosince, chodíval Ambrož. Na hlave mel cernou homolovitou cepici, oblicej i postava byly bíle zahaleny, v ruce držel papírem polepenou metlu. Z uzlícku rozhazoval sladkosti, a když je deti chtely posbírat, honil je. Spolu s ním se objevovala i Perchta, která detem vyhrožovala, že jim za zlobivost provrtá bricho a nacpe do nej koudel. Tento obycej vznikl v jižních Cechách, kde byla Perchta ztotožnována s bílou paní z Rožmberka. Nekde chodívala Perchta i na Štedrý den. V nekterých krajích zase cekávali na Klovcovou bábu — nebo také Štouchavou ci Vrtibábu. Mela dlouhý nos, žádná fešanda to nebyla, ale krome trestání také nosila dárky. Hospodynky se tešily na Ometacku nebo Smítálka, kterí chodili ometat plotny metlickou a tím každé plotne požehnali.

Lucie je další postavou predvánocního casu. Má svátek 13.prosince. Ríká se, že Lucie noci upije a dne nepridá. Porekadlo je odvozeno od zimního slunovratu, kdy je nejkratší den a nejdelší noc. Dnes pripadá približne na 23.prosince, ale podle juliánského kalendáre se však slavil práve na Lucii. Lucie mela v ruzných krajích ruznou podobu. Bývala to nejcasteji bíle zahalená žena se škraboškou na tvári a s velkými zuby vyrezanými z repy. V jižních Cechách mela dlouhý zobák a v ruce držela husí kosinku, kterou vymetala smetí z koutu svetnice. Obvykle nemluvila. Byla symbolem cistoty a ochránkyní pradlen. Na její svátek se však príst nesmelo a neposlušné pradleny byly Lucií trestány.

No, a pak už se jen konaly prástky, dralo perí, uklízelo, smejcilo, peklo a všichni toužebne a s napetím ocekávali príchod Štedrého vecera.

Napsal/a: klarita

Toto taky stojí za přečtení!

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Anonymní

    Je to pěkné, ale vadí mi to úhledné psaní.. Nebo spíš, neúhledné psaní.
    Příště se prosím Tě snaž, aby to trochu vypadalo. Háčky, čárky máš tak, jak tě jen napdane 🙂
    Ale jinak moc pěkné! chválím. A souhlasím s Káčou;-).
    Zařaď se do soutěže…

  • Já si je začínám uvědomovat s přicházejícím adventem..do té doby jsem tak nějak v pklidu, od adventu v „pohotovosti“
    Posledním zvykem, který tu v okolí je a připomene tak i všem ostatním, že „už je to tady“ je nejprve každoroční Vánoční benefiční koncert pro dětské domovy v Broumově a pak právě, republiku objíždějící, Coca-cola kamion…
    Jinak v každé rdině asi to jsou zvyky stejné, mám na mysli hlavně CUKROVÍ A PŘEDVÁNOČNÍ VÝZDOBA A HONBA ZA JEŽÍŠKEM :O)))
    Jinak Klarito, pěkný článek!

  • klarito – hezký a aktuální článeček, hodně pro mě nových a zajímavých informací – zařaď se taky někdy do soutěže:-)…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist