Opět se nám blíží jaro, a s ním i Velikonoce – někým zavrhované, jiným zas opěvované. Pro mnohé z nás je období půstu a Velikonoc vnímáno hlavně jako křesťanské svátky. Moc o nich ale nevíme, a proto jsem se rozhodla několika články přiblížit především postní dobu.
Abychom si to čekání nejen na jaro trošku zpestřili, přidám ke každé neděli i nějakou zábavu pro děti.Popeleční středou by mělo končit všechno masopustní veselí. Začíná období půstu, které trvá 40 dnů. Že vám to nevychází? Máte pravdu, je to proto, že se do těchto dnů nepočítají neděle. Doopravdy Popeleční středa tedy připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Velikonoce jsou, jak víte, pohyblivé svátky, a proto se i Popeleční středa slaví pokaždé v jiný den – světe div se, dokonce už někdy od 6.-7. století.
Název tohoto dne je odvozen od popela kočiček, jenž byly posvěceny v Květnou neděli minulého roku. V tento den věřící chodí do kostela, kde jsou znamenáni právě tímto popelem křížkem na čele, což upomíná na tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání. Nejčastější vysvětlení této symboliky je to, že si máme uvědomit svou nicotnost a bezvýznamnost (znamenání je doprovázeno slovy „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš“).
Popeleční středě se také říkalo černá nebo smetná. Pozor, neplést se sazometnou středou, která se slaví až v posledním týdnu před Velikonoční nedělí.
V různých krajích se také dodržovaly různé zvyky. Třeba na Přeloučsku chodívaly ženy ráno s hrncem, ve kterém bylo rozpuštěné mýdlo a štětcem natírali muže, kteří se ještě „neprobrali“ z Masopustu. Na Ledečsku zase chodíval směšně oblečený muž s lucernou a hledal po všech staveních Masopust. A na Bydžovsku se v tento den nemělo prát prádlo – bylo by po celý další rok špinavé. Nakonec jeden rozšířenější zvyk. Na popeleční středu se každý měl napít svěcené vody, což mělo na celý rok od dotyčného zahnat komáry, ovšem někteří muži místo svěcené vody pili spíše kořalku.
Napsal/a: JanaK
