Tak je dnes zase neděle. Svítí sluníčko a já se ptám, co budeme dnes dělat. Můj drahý mi řekne, vždyť jedem dnes na hasičské závody do Kněžpole. Po třech letech, bez přípravy se opět mařatští hasiči vrací do řad dobrovolných hasičů a na závody…
Doufám jen, že to nebude ostuda jako před 6 lety. To bylo tehdy opravdu kruté. Kluci v podnapilém stavu nastoupili na start, pro zpestření s dalšími štamprlemi na startu / každý než vyrazil musel vypít pořádnou štamprli/. Co bylo potom to si ani radši nechtějte představit. Kluci zamotaní v hadicích, děti uplakané a volající, ať se nesmějem jejich tatínkům, a my ženské popadající se za břicho.No a teď po šesti letech jsme čekali ,jak se říká repete. Naštěstí to tak nebylo.
Vyjeli jsme kolem jedné. Asi kolem 8 dospělých a 10 dětí, možná i víc, protože se to už nedalo ani spočítat, jsme se nasoukali tak tak do hasičské avie. Teda chytit nás policajti, ti by nám asi dali. Ale máme i zážitek, že nás jelo asi 27 dospělých. Jak to si radši taky nepředstavujte, někteří na zemi na sobě, někteří i na střeše. Taky by se policajti divili. Dojeli jsme v pořádku tam i když trochu s křikem, naše malá to nějak nezvládla, ale jinak v pohodě. Kluci šli na řadu 5. Všichni v očekávání jak to dopadne hleděli na časomíru. Já s foťákem, s malou u nohy, se snažila zachytit nějaké momentky. A světe zboř se, kluci to zvládli. Nakonec skončili 11, bez jakékoli ostudy a ještě s vyhlášením zvláštní ceny pro veterány. Kluci mají v průměru asi 37 let. A to už je pro takový sport dost. Jsou tam už mladší generace. Ale ostudu si nepřidali, byli spokojení s úsměvem na tváři a my jim to ze srdce přáli. Doufám, že jim ta chuť ještě vydrží a možná se naše děti potatí a budou taky závodit. Zvláště tedy u nás, jelikož to máme v rodině. Manžel je profesionální hasič, švagr taky, malý už se zajímá o hasiče taky.
Napsal/a: pipi
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)
Mezi hasiči mám spoustu přátel (patřil k nim i bývalý ředitel pražských hasičů Kohout, který již bohužel není mezi námi), ale trvám na názoru, že dobrovolní hasiči ve většině případů svým chováním kazí náhled i na ty profesionální. A to, že děti vidí podnapilé hasiče na soutěžích mi připadá ostudné, ne veselé.
A ke článku. Paní Petra uveřejňuje podle mého většinu článků co jí zašlou zdejší čtenářky, neuveřejní snad jen ty co jsou v rozporu s autorským zákonem či zákony. Možná se ale pletu.
V každém případě to co popisujete vy je slátanina. Nic více. A můžete se tu vztekat jak chcete.
Zlaté články od Jaholky, Vanduly, Kicul, Andrei a ostatních. Jsou poučné. Ramira mě, alespoň rozesměje, když už nic jiného. To co píšete vy je trapnost.
Naštěstí to tu nebodujute jen Vy, takže mě potěší názory maminek, které zažívají doma na MD stejné obyčejné zážitky jako já a pro ně to je. Mimochodem články ke zveřejnění vybírá Peťka, takže, kdyby to opravdu nestálo za nic, jak říkáte, tak to tu není.
A hasiči – no jednalo se o dobrovolné, profesionála mám taky doma a přála bych Vám, když máte takové mínění o nich, aby jste je jednou potřeboval.
Články si tu čtu všechny, právě abych si o nich udělal názor. Od článků, které jsou zařazeny do soutěže očekávám, že mě sdělí něco poučného, případně mě pobaví. Váš neudělal ani jedno. Když tu každý začne popisovat svoji neděli tak jako vy, tak web bude zahlcen nic neříkajícími články. A podnapilí hasiči mě fakt nebaví. Už se nedivím názoru na hasiče.
Pisatelka psala svůj příběh z neděle, komu se to nelíbí ať to nečte.
Nevím co vedlo pisatelku k napsání tohoto nic neříkajícího článku. Ani ho bodovat nebudu. Nula tu bohužel není. Pavel
Tak u nás jsou taky dobrovolní hasiči, -čky a čátka… A klidně se pochlubím že jsou převážně 1. – všichni kromě chlapů – ty nevím proč ale končí na místě 2. :o))
Všichni zmáchaní a šťastní, a vždy kyž přijíždějí tak maj svou hymnu a tu řvou – každou sobotu mi budí děti co spinkaj po „O“!!! Ale nerozčiluju se, vím že až bude Kačce 6 roků bude taky řvát a jezdit s nima… jako já když byla malá „jiskřička“ :o)) a pak „pionýrka“ – mě to bylo fuk jak se to jmenovalo, hlavně že byla sranda a plno kamarádů
Pipi, manžel byl dobrovolný hasič a když jsme neměli děti, trávili jsme pořád někde po soutěžích…Pak přišli děti, on má víc práce a tak už pak nezbyl na to čas a tak odešel…Teď aspoň jezdíme do hasičárny, každou neděli na oběd..bydlí tam totiž moje tchýně :o) Teda přímo nad hasičárnou a tak když se něco děje, máme to jak na dlani :o)))
Mobile Sliding Menu