Mikuláš už je za dveřmi a tak si každý rok kladu otázku zda ho pozvat, či nepozvat…
Mikuláš už je za dveřmi a tak si každý rok kladu otázku zda ho pozvat, či nepozvat.U nás byl zatím každý rok, ale co musím dodat, vždy jsem musela vědět, kdo to je. Aby se mi nestalo, co u sousedů, že měli pozvaného mikuláše s čertem i andělem, kteří se dostavili v podroušeném stavu a děti tak vyděsili, že tříletý klučina se jim začal počurávat a má panický strach spávat sám v pokojíku.
Nejvíc mě asi naštvalo, že samotní rodiče vinu svalili na Mikuláše s čertem, ale byli to přece oni, kdo je vpustili do domu.
Pokud „mikulášská strašidla“ předstoupí před tří nebo čtyřleté dítě, může to v jeho psychice nadělat škodu. Pokud se setkají s dvanáctiletým dítětem, jsou obvykle podnapilí sousedé pro smích. O tom, zda vpustit, nebo nevpustit zdroj traumatizace dětí do domu, musí rozhodnout rodiče, kteří své dítě znají. Matka musí vědět, nebo spíše předpokládat, jaká bude reakce dítěte. Z okolí znám případy, že rodiče své předškolní, neposedné dítě straší celý rok čertem, který je vezme do pytle a odnese do pekla. Takové dítě se pak ocitá v napětí a strachu, když se blíží 6.prosinec.
Někteří rodiče ovšem nic jiného než strašit neumí, o co bylo pro mě horší zjištění, když stéjným způsobem strašila děti i jedna učitelka v naší školce. (Naštěstí pro děti, už je v důchodu).
Trochu strachu dětem neublíží – to je argument mnoha rodičů, ale měli by se zamyslet, co je to ona trocha, kdo tu trochu určil a zda je to ona patřičná trocha právě pro to které dítě.
Dítě musí vědět, že je to „jen jako“.
Existuje přece možnost, kdy rodiče pozvou domů Mikuláše, který je hodný, nestraší, naopak na jeho návštěvu má dítě hezkou vzpomínku, a hlavně se v bytě nezdrží dlouho. Dítě je při jeho návštěvě v matčině nebo otcově náručí, aby cítilo bezpečí a rodiče mu vysvětlují, že Mikuláš je hodný a má děti rád.
Když je trošku zlobivější dítko, tak by měl čert, (když už si ho rodiče přejí), stát daleko u branky nebo o patro níž, aby ho dítě jen slyšelo.
Napsal/a: Nikelka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Marty.XXXX
Obecně jsem pátrak a téměř všude narážím na tosamé,kdy je nejlepší věk pro Mikuláše? A vždy nacházím totožné odpovědi:pod 5 let je brzo a rodiče si musí uvědomit,že by dítěti mohli uškodit!Ovšem nikde není psáno,že to může být i později,dítě i v 15 třebas může ten psychický nápor zkolit a stačí k tomu pár hrůznějších masek(viz foto na http://www.webovsem.wz.cz v galerii mikuláš a čerti!)!Ovšen je tu i věc mě zcela odporná a to dnešní vůle mnoha rodičů dětem na mikuláše kupovat petardy a jiné dělbuchy!Uvědomujete si někteří,že tím spějete k zániku tradice,kdy nakonec pro strach si ten kostým již nikdo neoblékne a zanikne tak více jak dvě století stará tradice???chtělo by to se nad tím zamyslet a položit si otázku:má cenu dělbuchy a vlastním pocitem viny zapříčinit zánik 200 let staré tradice na úkor klidu od svých potomků,jež mi pak přijdou ukázat utržené prsty či snad oslepené od v ruce bouchnutého dělbuchu???Jsem z českých budějovic a upřímně,zde bych některé rodiče důrazně pokáral za výchovný přístup k dětem,kdy jim valná většina vlastně i silnější a o to nebezpečnější petardy sama koupí-co kdyby se pak šli převléknout do kostýmů a šli se večer před svými dětmi tajně blýsknout,aby jim petardami podpálily kostýmy,hm???Možná by si pak nebezpečí uvědomili lépe!
Tak u nás čerti nebyli žádní. Ale jako každým rokem, i letos jsme dali ven za dveře na schody balíčky, které jsme pro děti dostaly od příbuzných…a že jich bylo…4 plné igelitky! Tak jsem je tam vyskládala a že si pro ně malej dojde, jenže koelm šli zrovan čerti a tak jsem ho tam nemohla poslat, to by s ním švihlo…tak jsem tam pak vyslala s Martínkem dědu…po chvilce slyším bujarý smích…jdu se podívat, co se tam venku děje a koukám, že k balíčkům přibyl ještě jeden „dáreček“…naše Micka tam odložila myšku :o)) Martínek si dělal srandu, zda si jí jako má vzít také domů a dát na jídelní stůl :o) Docela jsem se tomu všichni nasmály…
Velmi živě si pamatuji, že když mi bylo asi deset a můj dědeček zazvonil řetězem a zahučel v přízemí na chodbě a já byla v 1.patře ve vaně – málem jsem se utopila, jak moc jsem se bála.
Asi nikdy nedovolím, aby k nám Mikuláš s čertem přišli na návštěvu. Stačí otevřít okno, připravit balíčky a pak zablikat světlem a zazvonit na klíče.
A venku u nás spíše bouchají petardy, než chodí Mikuláši.
Jen na basídce to bývá fajn. Dětí je převaha, i když to také některé opláčou.
Teď to vypadá, že nemám Mikuláše a čerta ráda, ale já se fakt jako holka děsně bála a to mi bylo i víc než 10 let. :-)))
Já beru Ondru každý rok na náměstí na Mikulášskou, čertů se vždycky hrozně bál, ale venku je snášel dobře. Tak jsme je domů nezvali a balíček našel vždy po návratu za oknem. Letos jsme byli poprvé i s Terkou (9 měsíců) a té se čerti hrozně líbily, tahala je za kožíšek, dožadovala se chování a hulákala na ně máma (vážně netušim proč :-D). Prozměnu se jí, ale nelíbil anděl. Mám zkušenost i od kamarádek, že venku na ulici mezi ostatními dětmi je to pěkný zážitek i pro ty bojácnější.
My dnes absolvovali Mikulášskou besídku ve školce….No dopadlo to docela dobře, jen když si Marťu chtěl čert vzít s sebou za jeho „hříchy“, které četl z čertovy kroniky, tak se rozbrečel…ale jinak slíbil, že bdue hodný….Vloni jsme jen nechali ukázat zpoza rohu rohy, protože jinak jak je i slyšel, začal vyvádět a navíc byli „nepozvaní“ a fakt se jich bál i dospělý, jak vypadaly. Takže takový čerty i dnes asi nepozvem dál..jen necháme je zabudlikat za dveřma a dáme tam balíčky…Mám také strach, aby sse právě nezačal počůrávat nebo koktat apod…
NO to naše situace s čertem jsou trošku opačné. Můj starší syn, v září mu byli 4roky, se jich vůbec nebojí. Zveme je už od jeho dvou let, samozřejmě jsou to vždycky takový, koho známe. Tak jsem si myslela, že je pozveme, aby jsme zjistili jestli bude mít syn z čertů trošku strach. Jenže ouha, čerti přišli, syn se na ně tak podíval, pak se k nim rozeběhl a chtěl se od nich chovat, ohmatávat rohy a dost dobře se s nima bavil. A tak je to každý rok. Trošku větší respekt má ale z mikuláše. S tím si jen podá ruku a jde od něj dál. Tak nevím, nemáme doma nějakého malého čertíka?? Sleduju kdy mu začnou růst rohy, no uvidíme.
Mobile Sliding Menu