Zcela cíleně se každý rok vyhýbám marketingovým atakům, blikající světýlka, ohromné reklamy, mluvící Santové a všudypřítomné koledy mě nedostanou. Nenechám se strhnout k nákupům věcí, které nechci, a nedám se vmanipulovat k „výhodným“ obchodům. Každý zdravý (rozumný) člověk může usměrňovat své jednání a rozhodování. Není mi zapotřebí brát si úvěr (půjčku) na vánoční dárky a využívat podobné nesmyslné nabídky. Vánoce nejsou o dárcích a o mamonu. Vánoce nejsou o šílenství z generálního úklidu či štvaní se po shánění posledních novinek na trhu. Výsledkem toho totiž často bývá napjatá atmosféra, rozhádaní rodiče, vyčerpaná maminka, uražený táta a znechucené děti. Vánoční svátky nemají připomínat zběsilou jízdu.
A pro tohle všechno si nenechám vnutit představu okolního světa o tom, co bych v určený čas měla či neměla dělat, a dělám to tak, jak sama uznám za vhodné.
Vánoční dárky. Nemám nejmenší chuť prodírat se davy kašlajících lidí ve vánočně nazdobeném (a přitom tak emočně sterilním a kýčovitém) supermarketu a s nadlidským úsilím vybírat dárky mezi nákupuchtivými spoluobčany ve stresu a shonu, že někoho zdržuji či někomu překážím.
Objednám většinu dárků přes internet. Mám-li k dispozici tuto moderní vymoženost, využiji ji ku svému prospěchu. Neteře budou obdarovány stříbrnými kousky šperků, syn a synovec dostanou pohádky na DVD a knížky, rodičům jistě udělá radost pan Svěrák, ať už v psané či hudební formě (knížka, CD) a manžela potěší totéž – pěkná knížka, hezký film či nové CD. Jeden večer u počítače a mám vyřešeno.
Cukroví. Tomu u nás nikdo neodolá. Mám ráda vánoční cukroví, kluci ho milují a bez vůně vanilky, ořechů a skořice si Vánoce vůbec neumím představit. Takže cukroví peču. Peču ráda a s potěšením zdobím, baví mě to.
Generální úklid. Neřeším. Už léta neřeším. Uklízí se průběžně a nijak zvlášť. Chci, aby má rodina byla v pohodě, cítila se doma hezky a útulně. Setřená podlaha je za 15 minut, to zvládnu s úsměvem i já a okna se odkládají na jaro (stejně to poznám jen já ;-)).
Výzdoba. Udělám vánoční svícen ze smrkových větviček a doprostřed dám jednu svíčku, ozdobím stůl mísou s vlašskými ořechy a červenými jablíčky. Jednoduché a krásné.
Kouzlo Vánoc se dá vytvořit i bez kouzel. Budeme spolu. Celá rodina. Užijeme si každou společnou chvíli. Půjdeme na procházku a ruku v ruce si vychutnáme štípající mráz a křupající sníh. Budeme si vařit horký čaj a společně koukat na pohádky, budeme se u nich bavit a smát se ve stejnou chvíli, užijeme si společně strávený čas. Pak si dáme všechny hry od Člověče, nezlob se až po oblíbené Prší. Budeme spolu a bude nám dobře. Lyže už jsou připravené a čekají. Jen co zaťuká na dveře dovolená a dětem vánoční prázdniny, vyrazíme na pořádnou lyžovačku.
Připravím štědrovečerní večeři – bramborový salát, obalím kapra a udělám šnečky z klobás. Malý bude netrpělivě nakukovat do oken, jestli neuvidí Ježíška. Bude poskakovat a plést se mi pod nohy, bude vyzvídat a klást tisícero otázek. V tu chvíli ho dostane na starosti tatínek, abych mohla v klidu a nerušeně vše připravit…
Zazvoní zvoneček. Rozhoří se svíčky a prskavky spustí. Nastane ten krásný okamžik. Otevřená očka dokořán, uvidím v nich radost, štěstí a uslyším dětský smích… To mám ráda. A na to se těším. Rozbalíme dárečky. Pěkně jeden po druhém a budeme se těšit z radosti toho druhého všichni dohromady. Pohlazení a pusa patří ke každému dárku, tím se šetřit nebude…
A teprve pak se porovnáme k sobě k večerní vánoční pohádce…
Užijeme si každý den, vychutnáme každý okamžik a poděkujeme „tam nahoru“, že jsme tu všichni spolu.
Pokusím se synovi předat to, co rodiče dali mně, krásné a bezstarostné dětství, nezapomenutelné příjemné a milé vzpomínky a Vánoce takové, jaké mají být: pohodové, klidné, voňavé a plné lásky. V tomto čase mají na sebe lidé být hodní (víc než obvykle), mají se mít rádi a rodina má být pospolu… doufám a věřím, že to tak má být…
Prostě kouzelné Vánoce.