Koleda, koleda Štěpáne…

Rubrika: Tradice a zvyky, Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

… co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu, koledu,
upad jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.


Co mám smutný dělati,
musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.

Tuhle koledu asi znáte. Ale víte, kdo to byl sv. Štěpán?
Štěpán byl řecky hovořícím Židem. V dějinách je znám jako první mučedník pro křesťanskou víru – za obvinění nejvyšší židovské samosprávné rady v Jeruzalémě z vraždy Krista, byl odsouzen k smrti ukamenováním u bran Jeruzaléma.
Svatý Štěpán se stal patronem námořníků, ale i koní – těm se toho dne ještě před východem slunce pouštělo žilou, aby zůstali celý rok čilí a zdraví. Proto se světil oves či jiné obilí, jako potrava koní či jarní setba. Z tohoto zvyku se zrodil další lidový obyčej – házení zrní po děvčatech, do jejich tváří – aby je prý měly hezké, zdravé a červené. A aby se brzy vdaly. Házení hrsti zrní po knězi při mši v kostele mělo připomínat ukamenování svatého Štěpána.
Se svátkem svatého Štěpána je spojeno veselí, obdarovávání (koleda), římští otroci dostávali na tento jeden den svobodu. Hospodáři obdarovávali i dobytek a stromy, mlynáři mlýn a pilu.

Křesťanské vánoce mají zcela jistě původ v oslavě zimního slunovratu. Koledě se v lidové tradici připisovala magická moc, která měla přinést štěstí a blahobyt do každého stavení.
Z vykoledovaných předmětů se věštila budoucnost koledníka.
Koledovalo se o Štědrém večeru, na sv. Štěpána, na Nový rok, na Tři krále, na Hromnice.
Slovo koleda má prý původ v latinském slově calendae, které označovalo první lednové dny, kdy se slavil zimní slunovrat.
Ve středověku se koledy šířily Evropou díky potulným žákům, kteří často účinkovali v oblíbených vánočních hrách.
Koledou zprvu chodili nejváženější členové obce. Později se koleda stala spíše zvykem pro radost a zábavu. Postupně se staly příležitostí pro méně majetné obyvatele, aby si u bohatších sousedů vyprosili dárek

Štěpáne, Štěpáne,
tabáček nemáme.
Dej patáček na tabáček,
spolu vyšňupáme.

Koleda, koleda, Štěpáne,
strejček tetu přetáhne.
Hleďte, teto, dobře tak,
máte strejčka poslouchat.

Z lidové tradice nepocházejí jen koledy, ale se svatým Štěpánem jsou spojené i některé pranostiky.

  • Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
  • Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
  • Svítí-li na den svatého Štěpána slunce, bude drahé ovoce.
  • Svítí-li na koledu v noci měsíc, bude ve stodole hojně obilí.
  • Tak, jaké bude jaro? Jaká bude úroda vína a ovoce vůbec? Jak to bude s tím obilím?

    Napsal/a: Jarmila Vrkošová

    Toto taky stojí za přečtení!

    Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

    Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

    Čtu dál →

    Co pomáhá na dětský kašel?

    Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

    Čtu dál →

    Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

    Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

    Čtu dál →

    Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

    • Jarmuschka

      Tak nevím, jaké to bude – u nás byla včera fakt hustá mlha (dnes ráno též), bezvětří a blátivo.
      😯

    Co na to říkáte?

    Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

    Sdílet
    Sdílet
    TOPlist