Dneska se naše rodina názorově rozpoltila. Téma rozkolu bylo přitom tak nevinné a čisté – Ježíšek…
Vzniklo to tak, že jsme s naší dvouletou dcerou nakreslily dopis Ježíškovi, daly ho za okno a já jsem dceři řekla, že v noci přiletí a odnese si ho, aby věděl, jaké dárky nám má přinést. Dcerka se při představě temné postavy u okna začala bát. To samozřejmě nebyl můj záměr, tak jsem jí dál vysvětlovala, že to je hodný chlapeček, který má rád všechny děti a nemusí se ho bát. Slyšel mě můj manžel a že prý, proč dceři „blbnu hlavu“. Ježíšek je přeci starej děda v červeném kabátě a s pytlem přes rameno. Mimino by přece neuzvedlo pytel plný hraček pro všechny děti a už vůbec by je nestihlo všechny obejít. Názor jistě logický, ale manželova představa Ježíška spíš ukazuje na Santu Klause nebo Dědu mráze. Já si pořád myslím, že v Čechách nosí dárky Ježíšek, což je miminko, chlapeček. Ale třeba mě z mého omylu vyvedete. Jak vlastně vypadá Ježíšek?Napsal/a: Kicul
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (59 vyjádření)
Docela s tebou cori souhlasim. Vánoce jsou pro mě někdy dokonce lepší než moje narozky . A myslím, že je Ježíšek malý chlapeček
Ježíšek není žádná lež. Chodil k nám odjakživa, bylo to malé Jezulátko, z nebe posílalo anděly, kteří mu pomáhali s roznášením dárků.
O Vánocích se zpřítomňují betlémské události, narození Krista, klanění mudrců, Ježíšovo dětství a jeho křest. Dárky, které si navzájem nadělujeme, jaou připomenutím, že Ježíš dal pro celý svět vše, co měl, i vlastní život dal za nás. Časem, jak jsme my děti rostly, se nám osvětlila spojitost mezi dětskou vírou na Ježíška a skutečností.
JanoK, děkuju za odkaz. Nádhera. Zrovna včera jsem na netu hledala hry pro děti a tam jsou krásné, navíc brzy aktuální. Jen jsem nenašla výsledky soutěže, ale jak bude více času, mrknu se pořádně, děkuju 😉
Matildo, to je krásně napsáno.
Mám to štěstí, že ten tajemný Ježíšek k nám chodil i v mém dětství, a i když v mé hlavě bylo ono děťátko v jesličkách jako reálná postava, mnohem důležitější bylo vždycky to, čím tak nějak vše kolem dýchalo. Cítila jsem spojitost mezi tím a mívala jsem opravdu pocit, že o vánocích je celý svět lepší. (I když maminka uměla někdy tvořit zbytečné hektično.)
Dobrý den, už pár let nám při představě čekého ježíška pomáhají sami děti, cca před 2 lety (nebo už 3?) byla vypsána soutěž: Jak vypadá český ježíšek? Výsledek je podle mne celkem pěkný – koukněte na stránky http://www.ceskyjezisek.cz. Každý rok je tam i nějaká pěkná soutěž…
Tak se stromečkem si vůbec hlavu nedělám. Baňky máme sto let staré a k tomu každý rok něco málo přikoupíme a s dětma vyrobíme každý rok alespoň velkou vystřihovánku. Vesměs to, co je IN, není vůbec můj styl, a lhala bych sama sobě, kdybych se měla tomu přizpůsobit. Naštěstí to máme s mužíčkem stejně.
Ale když zapátrám v paměti do dětství, tak musím říct, že u nás nebyl v rodině nikdy nikdo věřící a k historii vzniku křesťanství, narození Ježíše a proč se slaví Vánoce a další křesťanské svátky jsem se dostávala až v průběhu dospívání a dospělosti, vše jsem si musela pozjišťovat úplně sama.
Takže ano, dárečky nám přinášel „jakýsi“ Ježíšek, ale my s bráchou jsme vůbec nevěděli, kdo to je, pro nás to byla jakási pohádková postavička se jménem jako třeba Tomášek… Vůbec jsme se nepozastavovali nad myšlenkou, kde se vzal, proč chodí jednou za rok a nosí dárky, byl to pro nás jen symbol vánoc dohromady se strojením stromečku a smažením kapra. Každoročně zvonil na zvoneček a my jsme vtrhli do obýváku jak velká voda a dárky byly pod stromečkem. A tím to haslo… A dneska to vnímám jako velkou prázdnotu, Vánoce pro mě byly spojené jen s dárky, s ničím jiným, naši nepouštěli koledy, neuznávali adventní neděle, nechtělo se jim vyrábět lodičky ze skořápek, lít olovo, maximálně se rozkrojilo jabko a dal peníz pod talíř.
Všechno se změnilo, když se mi narodila první dcerka. Od staré babičky mého bývalého manžela jsme dostali před Vánocemi, když už malá byla na světě – tehdy měla na své první vánoce sedm měsíců – krásný papírový barevný betlém. S tímto dárkem mě teprve obklopila ta zvláštní atmosféra, to malinké dítě lezoucí po zemi, jak se snažilo dostat k té skříňce s rozloženým betlémem od babičky… Dodnes si vzpomínám, jak jsem malé ve svém náručí ukazovala Ježíška v jesličkách a Marii s Jozefem a zvířátka k tomu… A od té doby to u nás vypadá na vánoce jinak, pouštíme koledy, vyrábíme ozdobičky, zapalujeme svíčky, užíváme si to. Pokaždé při začátku adventu mám slzy v očích a úplně tomu propadám. Miluji vánoční trhy a živý betlém a vidím na očích svých dětí, že pro ně pojem Vánoc je posunutý jinam, než co jsem cítila já, jako dítě.
Bráním se veškeré komerci, nemáme elektronické blikačky v oknech, i když by si to holky moc přály:-) a ani žádné jiné ozdůbky, věneček na dveře si zdobíme sami…
Ježíšek prostě k vánocům patří, mám pocit, že nás opravdu každý rok navštíví znovu a znovu, abychom mohli všechno přehodnotit, pozastavit se nad smyslem našeho žití, nad tím, co jsme udělali dobře a co se dá změnit k lepšímu. A přesně jak píšete, větší děti samy od sebe tak nějak přijaly fakt, že Ježíšek nosí dárečky malým dětem, ty větší obdarovávají rodiče a pomalu pak cítí potřebu to sami od sebe oplácet, takže aspoň vyrábí maličkosti, aby dali něco rodičům naoplátku.
Takže když se bavíme o Ježíškovi, tak pro mě v mém nitru se bavíme o podstatě Vánoc jako takové, neumím to od sebe oddělit. Tak nějak jsem měla potřebu vám to napsat:-)
Dani, ahoj, no já mám pořád Ježíška v hlavě jako starého dědu. Se stromečkem s tebou souhlasím a nelíbí se mi, jak pořád píší, co je momentálně IN 🙁 Fialové baňky, černo – bílá kombinace, to si mám jako kupovat každý rok nové baňky, abych byla in? 🙂 pche 🙂
Docela by mě zajímalo, jak se vám srovnávalo to, že Ježíšek je stařec a přitom se právě narodil. To mi nějak nejde do hlavy.
Cori, na ty postavičky mám podobný názor. Ale mně se zase líbí kýčovitý stromeček, ověšený vším možným barevným.
No, Corin, tak jak jsi říkala Ty – já si Ježíška konkrétně v dětství nepředstavovala, protože mi to nějak nešlo – myslím, že by malé miminko – jezulátko nadělovalo. Kreslila jsem ho jako dědu Mikuláše, o Santa Clausovi jsem,tehdy logicky, neměla potuchy.
Mari, jéje! No ale to je, promiň, kýčovité…nee, to prostě nemusím
Když jdeme třeba v zimě po sídlišti na procházku a tam na skoro každém paneláku do okna leze postavička 🙁 hrůůza 🙂 no ale když se vám to líbí…víš, já prostě tohle beru jako převzetí od Američanů, to prostě není české
Corinko, sluníčko, my ho minulý rok malé pořídili, krásně nám tam visel…………………………..:)
Mě jsou k smíchu ti Ježíšci, co jako lezou zvenku někomu do okna, příšernéé!!! Děs.
U nás je Ježíšek chlapec s blond vlásky, asi vě věku deseti let:))))
Červený kabát náleží santovi a nebo marazíkovi:)))))
A já tím taky blbnu hlavu dcerce:)
Tak já ho tedy mám jako starého dědu s vousy a zvonečkem v hnědé sutaně.
Hani, tak mě celoročně Ježíšek nenaděluje, škoda
A jaké máš představy? Já tedy v červeném dlouhém kabátě a bílé vousy..něco jako am. Santa Claus, nebo jak se to píše 🙁
Taky jsem dětem blbla hlavu, mě to nepříjde divné
Mně připadá legrační, že si někdo Ježíška představuje jako starého dědu, když Ježíš se vlastně dožil tak asi mého věku.
A ten chlupatý anděl, to je úžasné.
O tomhle jsem měla představy dost realistické. Tedy v dětství samozřejmě silně ovlivněné různou lidovou tvořivostí, která se projevovala na betlémech všeho druhu a v koledách.
Záleží podle mě hlavně na atmosféře, jestli Ježíšek nosí nebo nenosí dárky, tím se nic nezkazí, ale bohužel ani nespraví, pokud to není ve všem ostatním.
Babofko slavíme a řeknu jí pravdu, až se zeptá, že ježíš byl a lidé mu nosili dárky a od té doby se slaví vánoce. A lidé si dál dávají dárky mezi sebou. A možná je někomu nosí ježíšek, ale mě se to nikdy nestalo. Až bude mít pod stromečkem dárek, který jí nikdo nedal, tak jí řeknu, že to byl možná ježíšek, ale budu si to muset myslet taky, ne jí říkat něco, co vím, že tak není. Asi tak si to představuju.
Danielo, já jsem ten dotaz do poradny dala právě proto, že si v tomhle ohledu potřebuju utřídit co chci a co ne, takže si rozhodně nemyslím, že ostatní to dělají „špatně“, jen moje cesta je a nejspíš zůstane jiná.
No teda…. to je debata… :))
My jsme věřící, ale u nás Ježíšek naděluje taky – nevidím v tom nic divného a nepovažuji to za lež… lež v pravém smyslu slova. Nemají právě proto pro děti vánoce kouzlo o to větší, že dárečky nosí tajemná bytost? Jistě, Ježíšek je malý Ježíš, takže u nás rozhodně miminko – a s vysvětlením velkou potíž nemám, ani potom, co už kluci chápou souvislost mezi Ježíšem, kterého „navštěvujeme“ v kostele a Ježíškem, který nosí dárky. Když povyrostli (ti větší), bez újmy a traumatu přijali fakt, že dárky nosí rodiče 🙂 – šli jsme na to pomalu. Jak povyrostli, učili jsme je, že dárečky si lidé dávají i mezi sebou, jako výraz toho, že se mají rádi, a že část jich nosí Ježíšek. Takže byli odmala zvyklí o vánocích dávat i přijímat.
Dájík s Jendou zatím mají jasno – Ježíšek. A já taky – prostě o vánocích naděluje Ježíšek :))
Já to mám jako Bramborka – Ježíšek mi naděluje celoročně. A taky to mám přesně jako Corina, ty představy o Ježíškovi.
Zrovna dnes mi Ježíšek přinesl nový monitor k počítači a taky mi ho zapojil.
Nám vždycky naděloval a bude nadělovat jenom Ježíšek.
Mobile Sliding Menu