V roce 2000 jsme s přítelem (dnes manželem) koupili starý rodinný domek. Z původně plánované menší opravy se vyklubala prakticky demolice domku a stavba nového. Byli jsme mladí (myslím mladší než dnes), plní elánu a optimismu a naše stavba s 1500 m2 velkou zahradou se stala brzy oblíbeným místem různých dýchánků,pařeb a oslav…Nelpěla jsem totiž na tom, aby mi někdo náhodu něco nepošlapal, nezničil nebo nějakým jiným způsobem nezdevastoval. Akce se konaly od jara do podzimu, když bylo krásně, postavili jsme na zahradě stanové městečko, když bylo ošklivo, spalo se v domě na betonových podlahách na karimatkách.
V roce 2003 nás nějak spontánně napadlo, že bychom mohli zase udělat nějakou akcičku, ale udělat jí nějak nevšedně. Dali jsme s manželem hlavy dohromady a celkem rychle se shodli na tom, že uděláme Vánoce v létě, že to je celkem originální. Obvolali jsme kamarády a známé co na to říkají, všichni byli nadšení a šli s námi do toho. Aby toho na nás nebylo moc, rozdělili jsme si úkoly a každý pár nebo rodina musela něco zařídit.
Počasí nám přálo až moc, bylo přes 30 C, sluníčko pralo jak o život, prostě Vánoce naprosto naruby. Kamarád sehnal v sokolovně stoly a židle a na zahradě jsme připravili tabuli jako na svatbu. Někdo přinesl staré vánoční ubrusy, svícny a výzdobu. Já v papírnictví dokonce sehnala i ubrousky s vánočním motivem. Kamarádka z hospody půjčila 30 talířů, příborů a skleniček. Jako vánoční stromek posloužil malý smrček,co rostl na zahradě, klasicky jsme ho ozdobili. Každá ženská přinesla buď cukroví, salát, rybu, vinné klobásy, řízky nebo bramborový salát. K pití jsme koupili sud piva. Domluvili jsme se i na dárcích, hlavně kvůli dětem. Ty byly nadšené nejvíc. Rodiče jim vysvětlili, že letos naděluje Ježíšek 2x, že nemusí čekat do prosince, že bude nadělovat už teď. Po večeři jsme si zazpívali koledy a vyslali jsme děti na procházku po vsi s jedním dospělým, aby šli vyhlížet Ježíška a my mezitím nandali dárky pod stromek. Předem jsme si dali limit 10,- za jednu věc. Takže děti měli různé omalovánky, pastelky, lízátka a další drobnosti. Dospělí si nadělili škrabku na brambory, skleničku, propisky, prostě drobnosti do desetikačky. Já tátovi doma prohrabala knihovnu a s jeho svolením jsme rozdala knížky, které snad ani nikdy nečetl a už je nechtěl. Kamarádi, co si zrovna koupili domek k rekonstrukci, dostali knihu Budujeme podkroví. Kamarádka, milovnice všech zvířat, dostala Začínáme s chovem koz. Kamarád, blázen do veteránů dostal Jak opravit Spartak bez cizí pomoci atd. atd. Po večeři jsme rozkrajovali jablíčka a házeli botou.
Jedinou skvrnou na kráse byla absence sněhu. Měli jsme totiž vymyšleno, že táta kamaráda dělá na zimním stadionu s rolbou a že až budou udržovat ledovou plochu,že by nám hromadu sněhu přivezl. Přijel, ale na vozíku měl chlazení na pivo. Myslel chudák,že v tom „sněhu“ chceme chladit sud s pivem a tak aktivně sehnal chlazení,že to je lepší než sníh :o)).
A abych nezapomněla, tohle se odehrávalo v pátek odpoledne a v sobotu byl samozřejmě Silvestr. Bylo šílené vedro a tak jsme se šli vykoupat do rybníka, pak udělali jednohubky a chlebíčky a grilovali maso. O půlnoci jsme bouchli šampus, stříleli petardy, holky lítaly po zahradě s prskavkama ve vlasech jako Simona Stašová v Pelíškách, no prostě se to povedlo.
Naštěstí bydlíme na kraji vsi a navíc od dalších domů nás odděluje stodola se zahradou, takže sousedi byli na naše občasné akce zvyklí a neměli to z první ruky. Přesto druhý den přišel nejbližší soused popřát k tomu, že jsme se konečně vzali. Když jsme mu vysvětlili, že jsme neslavili svatbu, ale Vánoce a Silvestr, řekl jenom AHA a šel domů.