Maminka mé přítelkyně nám věnovala část těsta na perníky, ať si také něco zkusíme, ať si také provětráme troubu. A tak jsme provětrali. Nejen troubu, ale také hlavu. Hlavně já. Najednou se totiž člověk zastaví a dojde mu, že Vánoce nejsou o tom, kolik a jak rychle seženeme dárků, ale o tom, že aspoň na chvíli je nutné se uvést do pohody a nebláznit. Vánoce sice na krku, ale co na tom. Vždyť i to banální pečení může být chvíle na rozjímání. Alespoň mně se to u perníků podařilo.
A proto přeji všem, kdo tak, jako já, začínal pomalu šílet z toho, že Vánoce jsou zase na krku, aby zvolnil tempo a třeba šel s pohodou v mysli manželce/přítelkyni, manželovi/příteli pomoci s cukrovím, přezouváním zimních kol na autě či jen třeba s úklidem. Vytrhnout se na chvíli z vánočního shonu za to stojí. Už jen proto, že jsou to svátky krásné a že po třech dnech je po nich. A za to ten stres nestojí a Vánoce jsou svátky klidu. Tak to pojďme společně dodržet.