K tradičním oslavám Jara připadá na vsi každoroční Velikonoční pomlázka. V těchto časech se počet obyvatel vaší obce zdvoj-ztrojnásobí. Nevím, čím to je, ale zřejmě je většina lidí přesvědčena, že Velikonoce se nejlépe slaví na vesnici…
Pro tuto kratochvíli se budete připravovat již několik týdnů dopředu.Zamluvíte si volno na Velikonoční ÚTERÝ…
Koupíte si „samaritána“,což je prostředek, který pomáhá překonávat těžká rána opilcova. Pro jistotu ho začnete SNÍDAT již od pátku.
POKUSÍTE se uplést si pomlázku. Je to záležitost celkem jednoduchá, na některých vsích to umí každé malé dítě. Po tom, co vás vaše žena vymotá z proutěné klece, uložíte pečlivě vyměřené a připravené proutky do hořících kamen, pečlivě zavřete dvířka a pomlázku si koupíte na benzínce po cestě ze zaměstnání.
Donutíte svou paní, aby se zúčastnila davového šílenství při vykupování všech zásob základních potravin a alkoholu v místním supermarketu.
Nasadíte vlastní zdraví, jenom proto, abyste jí přinesli osobně natrhané, zaručeně nepočurané, mladé jarní kopřivy. Chcete nádivku. Hlavně, aby jí bylo hodně, aby vám ji koledníci všechnu nesnědli, než se vrátíte z koledy vy sami.
Vaše paní připraví na dvůr čistý stůl, na něj rozloží alkohol, panáky, kraslice (se kterejma se patlala do dvou hodin do rána a nikdy vám to nezapomene) a nějaké sladkosti pro koledníky mladší osmnácti let.
Ráno v šest vyskočíte rovnýma nohama z postele. Popadnete „tatara“ a uděláte povinné kolečko po vlastní domácnosti. Jestliže neutržíte ani jeden pohlavek, či nadávku, můžete se, pro tento den, považovat za dítko štěstěny.
Po tom, co jste NESNÍDALI, vypijete prvního panáka tohoto svátečního dne, vyfasujete dětičky, pečlivě zabalené do teplého oblečení, košíčky na pomlázku, a pár peprných poznámek na cestu. A půjdete přešlapovat a vobejdovat před sousedův dům, protože se sousedem jste se domluvili, že půjde na koledu s vámi. Soused není mdlého rozumu, takže vstává nejdříve v osm hodin ráno a přijde vás přivítat k brance AŽ POTÉ, co se sám vydatně nasnídal. Vaše děti už jsou mezitím prokřehlé na kost, mají pročurané plínky, mají toho dost a jediné, po čem teď touží, je mámina teplá náruč, hrnek čaje, talíř piškot a na vaši pitomou koledu vám z vysoka dlabou…
Přehlédnete tento fakt jako planinu a plni chlapeckého rozjaření se s kumpanií dětí a rodičů vydáte postupně pro další kamarády, se kterými jste se na tento den domluvili.
Čím vyšší počet kamarádů bývá, tím déle čekáte, neboť někteří z nich jsou právem přesvědčeni, že sváteční VOLNO máme od toho, abychom odpočívali.
Asi tak kolem půl dvanácté už můžete začít obrážet první chaloupky. Berete to od spoda nahoru, aby se vám později šlo lehce domů(((-:
V půl dvanácté a pět minut už budete mít potíže spočítat své děti. Po cestě od chalupy k chalupě se neuvěřitelně plouží a chtějí na koníčka a počítají mravence u silnice. Koníčkovi se už několik hodin trochu podlamují kopýtka a nechtěje děti vystavit nebezpečného pádu z páně tatínkova krku, řve na ratolesti, ať se necourají, ať nezdržujou a že se maminka bude hněvat… Pokaždé, když dorazíte do nějakého stavení a někdo vám nakonec otevře, vaše děti se rozeřvou, protože nesnášejí násilí a nelíbí se jim, když někdo někoho bije. Na otázku: „Umíš koledu?“ Odpoví: „Jsem MALÁÁÁ!“ Či, v lepším případě, chtějí k mamince. Naproti tomu budou to jen a pouze vaše děti, kdo u chalupníků a místních domorodců zapříčiní, že i VY nějakou tu koledu dostanete. („Tady máš, zlatíčko, i pro tatínka a už JDĚTE DOMŮ, aby se maminka nezlobila.“)
S dětičkami jste pár týdnů předem poctivě biflovali velikonoční říkanku, ale když dojde tvrdý na tvrdý, tak jste na tom všichni asi tak přibližně stejně. „Hody, hody, doprovody..“ SKUTEČNOU velikonoční říkanku umí akorát skalní prastarousedlík, říká ji už od svých tří let, takže už ji za svůj život pronášel minimálně tisíckrát. Je moc pěkná a moc dlouhá a vy si z ní zapamatujete jenom „Hody, hody, doprovody…“
Se svou kumpanií obrážíte jeden dům za druhým a všude se setkáváte s udivenými pohledy, že skutečně ANO, chci PANÁKA!!?
Protože po Velikonočním pondělí přichází PRACOVNÍ úterý a většina koledníků není místních, všichni se musí navečer přesunout do svých pravých domovů, nezřídka vzdálených několik stovek kilometrů. Takže kromě vás a vašich kumpánů nikdo o těchto Velikonocích doopravdy nepije.
Poté, co vás děti dovlečou domů, ulehnete v gumákách na gauč a slastně usnete.
„To byl ale dneska hezkej den, viďte děti((-:“
Děti mezitím usnuly ve svých židličkách nad pozdním obědem….
Napsal/a: Bramborka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)
Bramborko – prostě úžasný článek!!!
Já osobně mrskačku na velikonoce taky nemusím – co je to za zvyk, kdy musím „vydržet“, když mě někdo jiný mydlí…
Ale jinak mám Velikonoce ráda, kamarádka má úžasně zmapované týdny půstu před nimi a téměř každý den s dětmi podnikají něco jiného. Pamatuju si třeba na „liščí“ neděli, kdy hledají v lese dobrůtky, které jim tam nechala liška. Musím jí umluvit, aby ty všechny své tradice sepsala, moc se mi to líbí.
My, sice žijící na sídlišti, díky nové „rodině“ v orlu prožíváme velikonoce jako na dědině. Myslela jsem si, jaká to bude romantika a úlet, když mi můj muž sdělil, že se k nám chystá známý s koňským povozem, pěkně v kroji. Jo, romantika to byla ještě když zastavil před panelákem, koníček pěkně klapal, ještě když jsem vyšla před panelák s ošatkou vajec a když dotyčný vytáhl pomlázku. Pak mě přešel humor. Tak sadistickýho „mrskače“jsem ještě nezažila. Nemluvila jsem s ním půl roku. Bylo to hnusné zneužití situace… a to jsem mu nic neudělala! Asi si potřeboval na někom zchladit zlost. Alkohol k tomu.. Oni jak se ti chlapi rozkurážní, věřím, že to k operacím vést může. Hlasuju pro zrušení velikonoc.
HP, pentle taky vážem((-: Nikdo to tu dřívěji nedělal,my s tím přišli a teď se pomlázky pěkně košatí((-:
Bramborko ouplně jsi mi připomněla Velikonoce v Jindřichově, kde jsme bydleli. Tam byla taky parta sousedů a manžela vždycky lákaly na jejich tah po koledách :-))) Měli napletený takový ty dvoumetrový pomlázky a přesně to brali z kopce dolů, aby vůbec došli :-)))
Vždycky došli, ale nalámaní, jak košík dříví, sranda pohledět. Nu což udržovali se sousedský vztahy.
Prakticky až tam jsem se dozvěděla od sousedky, že mám mít připravený pentle pro koledníky, protože jim je mám uvazovat na pomlázku. Jen tak se prý pozná, kolik domácností obešli.
To už dnes ví málo kdo, kupují pomlázky i s pentlema a nevědí proč 🙂
Holkyyyy((-: Já vás nechtěla děsit, to nééé(((-:
Virenko? To snad ne? To je hrozná představa, když já to vidím všechno moc jednoduše a ten náš klidnej, vesnickej život tak připomíná spíš pohádku, že je to až místy kýč… A člověk tak nějak předpokládá, že to tak mají všude))-: Alenko,taky tak(((-: Vytáhnu notas na dvorek, popíjím kafíčko a je mi moooc dobře((-:
Teda Bramborko…. :))))))
Taky jsem se docela lekla a raději jsem dvakrát kontrolovala datum 🙂
Já mám velikonoce docela ráda, asi i proto, že v pondělí tu smečku vystrčím ze dveří a mám dům SAMA PRO SEBE :))))
Nejvíc mě dostala proutěná klec 😉
Nádhera,než to člověk dočte má pocit,že je jedním z nich,jak věrohodně napsáno:)
Taky matně pamatuju z dětství nájezdy strýců,známých o velikonocích a divení,že ten chytrý strejda neumí celou říkanku,kterou nás naučili ve školkách,školách:)
A taky pamatuju, jak nám dospělím bylo ouvej,když velikonoce se zapíjeli a vajíčka se nejmíň půl roku nemuseli:)))
Bramborko, pěkně jsi mě vyděsila. Já velikonoce absolutně nemusím, tyhle svátky bych docela klidně prožila někde úplně mimo křesťanský svět. Najednou tu čtu článek, který popisuje důvěrně známé skutečnosti – až mi mráz přeběhl po zádech 🙂 Musela jsem se uklidnit, že času je ještě dost :-))
Mimochodem, ani pokus vyhnout se velikonočnímu pondělí v práci mi nevychází, každoročně se přijímají ženy zlískané jinými předměty než pomlázkou, s nejrůznějšími problémy, často je to den operační :-(. Prostě, líp tady nebýt nebo vypnout zvonek…
Bramborko, pěkné. Já se jen lekla, že už jsou velikonoce, že jsem usnula na pár měsíců. :o)))
Mobile Sliding Menu