Maminky měly svátek. Někdo to slaví, někdo ne. Ale vzpomenout si na svou maminku je přece pěkné.
Letos měla pro maminky naše školka překvapení. A kdo se těšil nejvíce?
No přece děti…Snad každé dítko miluje překvapení a co teprve, když se ho může zúčastnit a pomoci.
Když je pěkné počasí, chodíme do školky pěšky.
A když jsme se blížili ke školce, bylo vidět, jak děti netrpělivě vyhlíží svou maminku. Snad každé dítko bylo v okně a čekalo a mávalo a nakonec běželo mamince naproti.
Bylo to kouzelné.
Malý u mě volal na sestřičku a ona nám zase mávala.
Byl také připravený program, do kterého byly děti plně zapojeny.
Zpívalo se, byla pohádka a zábavné úkoly pro děti. Vše bylo jako pohádka, kterou nás prováděli dva lesní skřítci a naše děti. Představení bylo moc pěkné a hlavně bylo dělané pro děti. Ty nemusely pouze sedět a dívat se, ale pohádkovým bytostem pomáhaly a plnily jim přání. Vždyť ony mají také maminky.
Nakonec každé dítko řeklo své mamince básničku nebo písničku.
Bylo to moc pěkné odpoledne. Pro maminky i pro děti.
Možná jde o maličkosti, ale děti mají obrovskou radost, když Vám mohou dát dáreček, který pro Vás samy udělaly. A když Vám k tomu také dají kytičku, je pak těžké říct, kdo je šťastnější.
Vy nebo děti?
Vy jste pyšná na své dítko a dítko má obrovskou radost, jak to zvládlo.
Kéž by bylo takových dní bylo více. Děti strašně rády pomáhají, mají radost, když Vy máte radost.