Co pro mě znamenají Vánoce. A pro vás?

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

Jako malá holka jsem měla vánoce moc ráda, snad jako každé dítě. Byly to kouzelné svátky. Těšila jsem se na dárky, byla napnutá, jestli konečně uvidím Ježíška a zlaté prasátko…Měli jsme takový zvyk, že mě po večeři vzal taťka do pokojíčku a koukali jsme z okna, jestli uvidíme, jak k nám Ježíšek letí. Naproti je panelák a svítí tam okna různými barvami. Vždycky jsem hádala, že v tom modrém bydlí Ježíšek, v tom červeném Mikuláš, v zeleném čert…

Pak zazvonil zvoneček a pod stromečkem byly dárky. A mě vrtalo hlavou, jaktože jsem toho Ježíška zase prošvihla. Pak jsem jednoho krásného dne odhalila, že Ježíšek není, ale zvyk jsme dodržovali dál, mám totiž dvě mladší sestry.

A teď? Vánoce mi nahánějí hrůzu. Nemám je ráda. Cukroví nepeču, nemám na to trpělivost. Každý rok si lámu hlavu, co koupím za dárky a kde na ně vezmu peníze. Já mám rodiče, dvě ségry a dvě babičky. Manžel má rodiče, ségru s manželem a dvěma puberťáky, dvě babičky a dva dědy. A dohromady máme ročního Daníka. Každý rok jsem ve stresu, rozčilují mě lidi, jak se všude tlačí, jsou na sebe zlí.

Tak se ptám, kam se vytratilo to kouzlo vánoc? Neměli to lidé dříve lepší, vánoce byly svátky klidu, pospolitosti, pokoje. Nikdo nečekal, jestli dostane pod stromeček mobil, počítačovou hru nebo značkové oblečení. Rodiny se prostě sešly, povídalo se, zpívalo.

Tak nevím, příští rok se taky budu snažit navodit vánoční atmosféru – kvůli Daníkovi. A letos? Už se těším na leden.

Napsal/a: Sepy

Toto taky stojí za přečtení!

Nevychováváte je stejně! … i když si to myslíte

Tak to prostě je! Můžete se o to snažit sebevíc, ale nikdy nebudete všechny své děti vychovávat stejně.

Čtu dál →

Deník prvňáčka: listopad a prosinec

Při našem posledním setkání jsme se loučili s tím, že dcerka měla neštovice a všichni jsme s napětím čekali,

Čtu dál →

Jak využít deprese, krize a propady ve svůj prospěch

Byla jsem čerstvou maminkou vytoužené holčičky a přijela jsem domů z porodnice. Těšila jsem se, jak začnu zažívat vše,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Ahoj Sepy. Přesto že bojuju s většinou věcí jako ty (cukroví – pořád se mi ta drobotina nedaří, dárky pro příbuzné a peníze na ně – bez komentáře….), tak Vánoce stejně miluju. Ony přece nemůžou za to, že si je lidé přetvořili na svátky konzumu! Docela s tebou souhlasím, že dřív to bylo asi o něčem jiném. Že se lidi sešli, udělali si sváteční atmosféru a byli spolu a nešlo o to, kolik darů najdou pod stromem….
    Možná je to taky tím, že děti vnímají vánoční atmosféru prostě jinak než dospělí. Pak se nám zpětně zdá, jak to bylo všechno jiný a klidný, ale naši rodiče se taky určitě trošičku stresovali – hlavně hospodyňky, aby bylo všechno jak má být :)), na ten sváteční večer.
    Tak se vykašli na ostatní, ať si sháněj a cpou se v obchodech jak je jim libo, ať si kazej svůj anvent, když se jim chce :)).

  • Teď mě ještě napadlo – tu atmosféru doma taky máme vánoční, mě spíš vadí ostatní lidi, jak se honí za dárkama a tlačí se v obchodech a ve tvářích mají děs a mračí se , protože nestíhají.

  • Já na tom zapracuju, ale až příští rok 🙂

  • Ahojky, já nebo spíše my, vánoce prožíváme docela v pohodičce. Jsem taky toho názoru, že jaké si je uděláš, takové je máš. Záleží jen na tobě, jak tyto svátky prožiješ a jaké zvyky naučíš své dítka :O) Podle toho se budou i těšit na Ježíška, večeři, jíti pod stromeček a rozbalovat :o) dárky, ať už bohatší či chudčí. Vánoce nejsem o tom, dávat to nejdražší co je, ale o tom, že se tam všichni sejdeme a pobudeme, tenhle krásný čas spolu. A když vidíš ty dětský očička jak se rozjasní, jak sem tam vykřiknout ty brďo či jé to jsem si moc přál,,tak ti to uplně stačí a řekneš si,,stojí to za to :o) A cukroví se u nás peče jen pozvolna, žádné přehánění :o))

  • Nezlob se na mě, ale Vánoce jsou takové, jaké si je uděláme. Dříve byly krásné, protože nám je udělali krásné naši rodiče a teď se prostě musíme snažit sami, a Vánoční atmosféru si každý doma vykouzlí sám.
    Já letos paču cukroví po dvou letech a zatím se daří. Peněz taky moc nemáme a tak každému dítku koupím jednu hračku a pár drobností, s manželem se odbydeme věcmi, které potřebujem, aby jsme také pod stromkem něco měli. Manželova vánoční pohoda spočívá v dobré baště- to asi u většiny chlapů.
    A ty rozzářené dětské oči u stromku stojí za všechen předvánoční shon.
    Vánoce jsem milovala jako dítě a nikdy jsem nepřestala, dokonce od doby co mám sama děti ně každý rok dojímají.

  • Ahoj Sepy, jak se na tvůj názor, že za tvého dětsví byly vánoce svátky pospolitosti a klidu dívá tvoje mamka? Nevěřím, že je při „podplácení“ prodavačů a shánění nedostatkového zboží brala jako oázu 🙂
    Já jako dítě vánoce taky milovala. Prožívali jsme je ve velké rodině ( babička, děda, rodina máminý sestry). Ale na prahu dospělosti jsem si začala uvědomovat ten stres a chaos (nejspíš se mamka přestala přetvařovat, když už nejsme malé děti :-)). Pak jsem se vdala a užila si jedny vánoce pouze sama s manželem a tří měsíční dcerou – no byla to nuda. Teď vánoce ( Štědrý den) trávíme s manželovými rodiči a bratrem. Přípravu si s tchýní napřed rozdělíme a díky dceři si vánoce zase užívám. Už jen uhlídat to tajemství, že dárky nosí ježíšek mě vrací do dětství. Jo a také mám širokou rodinu, ale s nimi jsme si už dávno na férovku promluvili a dárky si nedáváme, leda nějakou mňamku, fotku, dcery obrázek.
    Se zbytkem rodiny se scházíme na Hod Boží a na Štěpána a spíš hodujeme a kecáme, popíjíme…
    Ahoj Andrea

  • Já mám taky Vánoce hrozně ráda. Vůbec mě ta předvánoční nálada nestresuje. Naopak, miluju vánoční výzdobu a tu atmosféru. A teď ještě víc, protože máme dceru, je to s ní o sto procent ještě lepší. Protože se s ní vracím do svých dětských let, kdy jsem na ježíška věřila. Cukroví mě taky nestresuje, co napeču, napeču, ostatní dostanem od našich a tchýně. Mám ráda vánoční program v televizi a s úklidem si taky moc hlavu nelámu. Hlavně ať je klid a pohoda.

  • Vánoce mám stále ráda a těším se na ně možná víc než děti.Súklidem si hlavu moc nelámu, dárky nakupuji ráda a hlavně se těším na to jak se všichni sejdem u rodičů. Každým rokem nás přibývá a zatím máme v rodině stále malé děti, tak jsou vánoce o to krásnější. Jediné co mě může náladu zkazit je to, když nepřijedou manželovy děti a ani se neozvou. Už jsou dospělí a táta je bohužel moc nezajímá. Tak šťastné a veselé.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Co si pamatuju, už jako „dospělá“, Štědrý den a večer byly vždy dost nervózní…
    Ale nezapomenu na jeden Štědrý večer, kdy nám vypnuli proud (což se na našem konci stávalo ostatně dost často…).
    Mamka dál statečně smažila řízky, při svíčkách.
    Babička ležela v obýváku a zabrala se do „meditace“, tatínek se hroutil…
    My s bráchou jsme si vzali kytaru a flétnu a začali hrát koledy… Ségry se přidaly a zpívaly.
    Nálada se uklidnila, taťka taky, mamka dosmažila řízky, světlo se rozsvítilo a Štědrý večer mohl začít…
    ;o)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist