Čarodějnice

Rubrika: Tradice a zvyky (nejen) v naší rodině

437036_epiphany_feastPopravdě řečeno, článek o amuletech mě tak nějak naladil, abych tento příspěvek sesumírovala.
Já sama patřím mezi ženy-čarodějnice, tedy nejsem v žádném kultu, nevyužívám žádných praktik a vůbec nejsem maniak. Já nejsem maniak na nic, včetně fanouškovství – asi je ve mně něco porouchaného, ale to je vedlejší…

Je tedy faktem, že čarodějnictví bylo již v dobách pohanských velmi uctíváno a v dobách křesťanských potlačováno. O čarodějnicích psal i Homér a v Bibli jsou také zaznamenány, ovšem jako bytosti hodné zničení. Karel Veliký byl prvním propagátorem jejich usmrcování. Následně přišla inkvizice a mnoho čarodějnic bylo upáleno. Bylo to jedno z nejhorších cílených vraždění v Evropě, což již bylo popsáno v článku Amulet pro štěstí.
Ovšem problém je v tom, a to je historicky dokázáno, že nešlo vůbec o čarodějnice, ale tímto se vypořádávala církev a následně návazně na ni i vrchnost s nepohodlnými lidmi. Sem dokonce patří i smrt nejednoho církevního „funkcionáře“ a nejednoho šlechtice či šlechtičny. Jsou to hrůzné věci.
Postupem staletí se od dob pohanských kult čarodějnic různě měnil a doplňoval, rozrůstalo se množství odnoží a magie jako taková se dělí na bílou (dobrou) a černou (zlou), ovšem v některých případech v tom není až takový rozdíl.
Mnoho z nás si myslí, že čarodějnice dnes už nejsou, ale to je obrovský omyl, neboť ve světě a také u nás, což je pro mnohé opravdu velké překvapení, existují různé kulty čarodějnických sekt, dokonce i ty satanské, což jsou prakticky ty nejhorší.

Je dokázáno různými výzkumy, že třetina žen na této planetě má dar čarodějnictví, dar přírodní síly, ač to třeba celý život neví.

Já čarodějnice jsem, tedy aspoň tomu tak říkám. Fungují mi karty, kyvadlo a mám něco léčitelských schopností. Ovšem využívám tyto věci zásadně jen pro sebe a s tím léčitelstvím – když jsem zjistila, že to, co jsem viděla jako modré světlo v manželově hlavě a považovala jen za zdroj bolesti a na co umřel, byly cysty – přestala jsem vůbec s těmito věcmi.

To je ale zase něco jiného. To je takové vidění čaker, které se hodně používá a hodně popisuje. Neříkejte, že alespoň některé z vás se nezdálo, když jste se dívaly na některého člověka, že jste kolem něj viděly něco jako obal. Většinou máme pocit, že je to jen klam unavených očí, ale je to energie toho kterého člověka, kterou má. Také jistě uznáte, že jste byly v přítomnosti některých lidí nervozní, cítily se příjemně, nebo dokonce vesele, cítily jste tzv. souznění s tím člověkem. A přitom jste nechápaly, proč něco takového cítíte, protože ho neznáte nebo máte vztek a neměly jste k tomu důvod či pocit, že toho člověka nesnášíte. Tak to všechno je vycítění toho druhého a tomu se také říká magie.

Nejsem opravdu fanatik a hodně věcem jsem nevěřila, než jsem si je nevyzkoušela na vlastní kůži. Nechci propagovat magii a čarodějnictví, to v žádném případě. K podobným pocitům a jevům se také vyjádřila věda a tvrdí, že jsou to hormony a energie lidských buněk a dalším faktorem je více vnímavý jedinec, který uhodne podle gest pocity druhého. Co je pravdou, je opravdu diskutabilní otázka, ale myslím si, že ani jedna pravda, ať ta vědecká nebo ta o vycítění, nikomu neublíží. Já si myslím, že pravda je stejně někde uprostřed, protože lidský mozek a lidské cítění a schopnosti nejsou tak přesvědčivě prozkoumány vědou. Všichni přeci známe kartářky a podobné lidi, kterým věříme a přesto se jejich schopnosti vymykají vědeckým závěrům.

Už jsem zmínila, že asi třetina žen planety má magické schopnosti. I kdybyste tomu nevěřily, vemte si již psychologické působení na naše děti. Nemusíte vždy běžet k dítěti s bolístkou s léky na utišení, často stačí pochovat v náručí, pofoukat a bolístka je zažehnána. Dítě lépe usne, když jsme mu nablízku a třeba mu povídáme pohádku, jen v našem náručí se dítě uklidní. Jsou lidé, u nichž se dítě rozpláče a jiní, u kterých se uklidní, ačkoli je nezná. Říká se, že dítě je „nepopsaná deska“, nemá zapsané „postupy v životě“, ale má schopnosti a je nejblíže přírodě. Dítě má instinkty a i novorozeně má cit na okolí.

Chci tím říci jen to, že člověk je tvor velmi vnímavý a to není možné obsáhnout žádnou vědou. A ať si myslíme cokoli, necháme si svá vysvětlení, jak se komu líbí, stejně se určitými pocitovými jevy a náhodami řídí celý náš život.

V různých časopisech je možné najít články o působení různých kamenů, to jsou vlastně amulety, dokonce i bylinkářství se podle některých kritérií řadívalo a ještě řadí mezi čarodějnické praktiky. A používáme jej stále více, čím jsme vzdělanější a techničtější národ. A největší magie – láska? Tu přeci známe všichni. Láska prý je nejsilnější kouzlo magie a nejsilnější ochranné kouzlo. Popravdě – shodneme se jistě s ostatními na tom, že láska je vážně velké kouzlo. To uznávám i já. A když vydrží na celý život, je to to největší a nejsilnější kouzlo, protože nám dává pocit jistoty, sounáležitosti a potřebnosti, milující se lidé chrání jeden druhého, pomáhají si a svou láskou dokáží chránit i své okolí. Tohle já sama pro sebe nazývám magií života – to nemá nic společného s publikacemi o čarodějnických praktikách, které si koupíte pomalu na každém rohu. To je můj názor, nic víc.

Upalování čarodějnic je sice svátek, který vlastně je lidový a měla to prapůvodně být oslava na počest těch, které inkvizice zavraždila. Dnes je to jen zábava pro lidi a řekla bych ponejvíce pro děti. Ohýnky, to je většinou pro naše potomky dost lákavá záležitost, zvláště, když je k tomu pořádný buřtík s tou vynikající kůrčičkou a nepřekonatelnou vůní. V mnohých vesnicích – především na vesnicích – se dělají velká celovesnická shromáždění s různými atrakcemi a pálením velkého ohně. V některých krajích, jako je jižní Morava a jižní Čechy, se na to jde v duchu lidových tradic a krojů. V každém případě je to příjemná oslava, kdy se lidé scházejí. Za dob vlády komunistů sice tato zábava odpadla z kalendáře, ale již dnes je naprosto běžná v celé zemi. A není to jen záležitost Česka, podobné zvyky se udržují i jinde ve světě. Také první máj je dnes úplně jiný pojem, než za mého dětství, což skýtá – bohužel – i to, že se hodně lidí o čarodějnicích opije a pak první máj oslavuje jako opravdu „nepracovní“ svátek práce.

Takže, milé čarodějnice, vytáhněte pomalu svá košťata z černých koutů, vyprašte kožíšky svým kocourům, vytáhněte ze šuplíku své řidičáky na košťata, ty technizovanější na vysavač, a připravte se na svůj každorořní slet a upálení.
Mnoho zdaru!

Napsal/a: JanaOss

Toto taky stojí za přečtení!

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Spoření pro děti: jaké máte možnosti?

S novým přírůstkem do rodiny je čas začít myslet na budoucnost. Chcete-li svým ratolestem zajistit lepší start do života, neměli

Čtu dál →

Jak vybrat ty pravé plenky pro novorozené miminko?

Očekávání miminka sebou nese spoustu radosti, ale také rozhodování a nákupů. Jednou z věcí, bez kterých se určitě neobejdete,

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Milá Jano!
    Souhlasím s tebou čarodějnice již mají nachystaná koštˇata a čekají na konec měsíce až bude ten správný čas na vystartování.Já mám koště nachystané neustále v rohu ve sklepě.Vymetat zlí duchové se musí neustále.Zlí lidé kolikrát horší než ta čarodějnice.Proto se připravte na pořádnou melu.Přeji všem krásný večer.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist