Školáček Zuzana

Rubrika: Vaše příběhy

…a první školní rok je za náma. Kvůli stávce učitelů začal trochu netradičně – 2.září. Byla jsem „moooc“ ráda. Ředitel školy má už spoustu let zvyk vítat žáky a jejich rodiče dlouhou řečí v místním kině. Nenudila jsem se tam 8 let jenom já a všichni ostatní žáci a spolužáci, ale i někteří učitelé. Teď to čeká naši milovanou dcerušku…

Radovala jsem se předčasně. Kino se sice nekonalo, ale ve škole nás vítaly na chodbě seřazené židličky pro prvňáčky, naproti nim už seděli za stolem zástupci školy a města. Svou nevoli si dovolili dávat najevo jen mladší sourozenci nových žáčků.

Po uvítacích projevech si prvňáčky paní učitelky zavedly do tříd. Ta Zuzčina byla krásně nazdobená, učebnice a sešity nachystané na stolech. A Zuzanka se pořád těšila do školy……..

Začátek školy byl těžký i pro mne. Ráno jsem vedla Zuzku do školy, Tinu do školky. Pak domů nebo na nákup. A když se náš nejmladší po obědě vzbudil, tak jsme to kolečko absolvovali znovu. Asi za 3 týdny už bylo pod Zuzčinu důstojnost, aby ji mamka vodila do a ze školy a tak začala tvrdě vyžadovat mou nepřítomnost u jejích samostatných krůčků. Měla jsem strach ji pouštět, ale dostala kázání jak a kterou cestou bude chodit.

Nebudu podrobně rozepisovat co se dělo každý týden. Až na malé změny a vzrůša bylo vše jednotvárné. Začalo to tím, že ji škola přestala bavit. I nezúčastněný člověk by to poznal na první pohled. Měla jsem pocit, že při vyslovení slova ŠKOLA jí někde na těle naskakuje ošklivá vyrážka. Škola byla hnusná, psát čárky a vlnovky ji nebaví, děcka tam moc křičí (znám ji, a pochybuji že by někdo křičel víc jak ona) a jí z nich bolí hlava…….No prostě samé „geniální“ výmluvy.

Když zjistila že jsme neoblomní, a do školy i přes své protesty chodit musí, tak nasadila větší kalibr – simulaci. Ano, nejvíc byla nemocná před odchodem do školy a při psaní úloh. A zvládala to skvěle. Často jsem po jejím odchodu do školy přemýšlela jestli jí opravdu něco není- slzičky ronila opravdově. V té době se jí už paní učitelka snažila i přes její protesty nacpat do hlavičky psaní písmenek a čtení. Písmenka ještě nebyly tak strašné, ale slova a věty………….A nejhorší – diktáty a přepisy. Pro naši berušku byli (a jsou) čárky a háčky ve slovech naprostá zbytečnost, což bohužel nedokázala pochopit paní učitelka a podle toho ji taky známkovala. Jenomže ne moc přísně. Já bych jí za některé psací kreace dala nižší známky než paní učitelka.

Se školou čas plynul nějak rychleji. Už tu byl Mikuláš a Vánoce. Všude nazdobené stromečky,koledy,…….A Zuzanka 6. prosince s horečkou. Konečně se jí to povedlo – nemusí do školy. Ale radovala se předčasně a určitě v duchu na školu myslela jenom v dobrém. Dostala totiž neštovice a to pořádné. Několik dní měla vysoké horečky a ječela jak siréna protože ji svědily boláky. Když už jí bylo líp, tak jsme si vyzkoušely domácí školu. Má to něco do sebe,ale také to nutilo Zuzu si pořádně vymýšlet. Na záchod chodila několikrát za hodinu, o hladu a žízni ani nemluvě. Postupně dostaly neštovice i její mladší sourozenci a tak bylo o vánoční zábavu postaráno.

V lednu bylo první vysvědčení. A na něm velikánská jednička. Jedničku dostaly všechny děti.

Na jaře si Zuzka obula toulavé boty. Chodila s družiny pozdě s výmluvami, že jí paní družinářka pustila pozdě protože zapomněla na hodiny, protože si Zuzka chtěla ještě domalovat obrázek,…….. Ovšem kalhoty, boty, aktovka a pytlík na papuče od hlíny tomu nenasvědčovaly. Nebyly to velké časové skluzy, ale i tak jsem se bála že se jí něco stalo.
Až jednou…….Měla přijít domu už před hodinou, a já lítala od okna ke dveřím při každém zvuku výtahu a v duchu vymýšlela nějaký velký trest. Nevydržela jsem to a telefonovala do družiny. Nikdo to tam nebral. Tak jsem vyzkoušela další možnost -kancelář školy a doufala že tam ještě někdo bude. Byla tam velice milá paní a ochotně se šla podívat jestli je malá s družinou na zahradě. Zuzana tam byla. “Maminko,nemějte strach, Zuzanka je živá, zdravá a lítá po zahradě v plavečkách, děti mají soutěže a za chvilku vám přijde domu“. V plavečkách ????????? , měli ten den plavání, ale že by jí někdo ukradl oblečení a ona chudinka musela zůstat v plavkách? Ne ,naší slečně bylo jenom „hrozné vedro“ a aby se nepotila, tak si oblékla plavky, měla je suché, protože jim plavání odpadlo.V tu chvíli jsem už nepochybovala že je živá, ale o jejím duševním zdraví jsem začala dost vážně pochybovat.

Těch 10 měsíců uplynulo jako voda. Zuzka poznala spoustu nových kamarádů, naučila se aspoň trochu číst, psát a počítat. Nezměnila názor na školu, ale už ví že máma s tátou na tom byli stejně. To ji možná trochu uklidnilo. Plánuje, že bude pracovat u koní nebo léčit zvířátka a proto se bude muset dobře učit. A hlavně, je to pořád ta naše milá a hodná holka.

PS: A na vysvědčení měla samé jedničky.

Napsal/a: Eva M

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Ahoj Evi, opravdu moc hezký příběh. Mě se s mým synem stalo a to ne jednou něco podobného. Když chodil do školky, tak mi jednou utekl z obchodu a šel sám domů. Byl na sebe moc pyšný, že to zvládl, ale já před obchodem umírala strachy, že ho někdo unesl. Pak taky utek ze školky a to zase umírali strachy učitelky.

  • Hezký příběh.
    Evo,to jsou nervičky,když se dítko nevrátí ze školy,vid? A ty myšlenky,co. Taky už mám něco za sebou. A jak píšeš,taky jsem přešlapovala o kna a vymýšlela tresty. Ale myslím,že když jsem syna viděla zdravýho a v pořádku ve dveřích,tak ten strach a vztek zároven ze mě nějak spadl. Je pravda,že někdy byl zaracha,ale taky k tomu přispěly ty lživé výmluvy nebo to „okecávání“ ,proč se zdržel.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist