MVD: Rok uplynul jako voda

Rubrika: Rostou jako z vody

Zdravím všechny po dlouhé době, říkala jsem si, že to vám prostě nemůžu udělat a musím se podělit o nádherné zážitky s naším teď už rok a dva měsíce starým klučíkem. Stihli jsme toho za rok opravdu hodně. Už i šití roztrženého obočí na ORL. Prvně musím moc pochválit moji nejlepší chůvu na světě – dceru Sárinku, která mě dokáže v podstatě v jakékoliv činnosti skvěle zastoupit. Je to už slečna a jednou se jí to bude určitě hodit.
Denisek je opravdu velmi energické dítě, chvilku neposedí, je zvědavý, všechno chce zkusit, nesmí se nudit. Mnohokrát jsem uvažovala, že mateřská v 38-39 letech už prostě není pro mě. Měla bych si to užívat a z jistého pohledu i užívám, ale není to už takové to nadšené hopsání, dlouhé hodiny na písku, procházečky a učení všemožných říkadel, jako bylo kdysi, u první dcerky. Na rovinu říkám, prostě se mi už tolik nechce.
Na první krůčky jsme si i přes jeho šikovnost a obcházení nábytku už v 8. měsíci nakonec počkali do 13. měsíce. Je to podle mě pořád ta nejdojemnější chvíle, ze které jsem úplně naměkko. A co teprve tatínek?! Ten se v něm vidí.

bonus 2Denis

A malý je opravdu celý taťka. Takže si asi dokážete představit, jaké bylo Deniskovo první slůvko… No samozřejmě TÁTA. Na zahrádce bych si to s malým měla užívat, ale jaksi zapomněl, že i venku se chodí po nožkách a stále se všude vrhá po čtyřech. Je to průzkumník, a když ho postavím na nohy, začne se pěkně vztekat. Momentálně ho fascinují kolem projíždějící autobusy, to má asi po mamince, kdysi jsem jeden chtěla řídit. Jinak je to úžasný hudebník. Sestřička hraje na kytaru, taťka na basovou kytaru a tak doma často máme hodně veselo. Pohupováním v kyčlích dává jasně najevo, která písnička ano a která ne.

Musím se znovu vrátit k Sáře. Jsem nadšená, že k malému pěstuje takovou lásku.
Jen co přijde ze školy, vítá mě se slovy: „Dééj mi ho na chvilku, miláčka našeho…“ A klidně i hodinu o nich nevím. Je to pro mě velká pomoc, protože můžu zpočnout. A jen tak pro zasmání, bude z něho nejspíš pěkný rošťák, protože jakmile něco udělá a já to zjistím a dám to najevo třeba slovy: „Podívej se, co zas udělal…“ a nebo „Počkej, ty uvidíš…“ tak na nic nečeká, všechno pustí z ruky a po čtyřech prchá pryč. Je to prostě kluk každým coulem. Ještě nás asi čekají všelijaké chvíle. Jsem ale moc šťastná, že ty děti mám.

Tinky shopsČlánek je součástí projektu Mateřská s VD, jehož partnerem je Tinky shops.

Napsal/a: Piškotka

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče podruhé

Před časem jsem dětem (i sobě) pořídila knížku 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče od nakladatelství XYZ, ilustrovanou Karlem

Čtu dál →

Jak každodenně zabíjíme důvěru svých dětí?

Neděláme to schválně, ale dopouštíme se toho snad každý den. Jsou to jen zdánlivé malichernosti, ale důsledky jsou mnohem

Čtu dál →

Recenze: Pohádková logopedie

V dnešní době, kdy spousta dětí navštěvuje logopedii, jsou prostředky, které nácvik správné řeči podpoří hravou formou, k nezaplacení. Tedy alespoň

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Jindriska8
    Jindriska8

    Moc pěkné čtení

  • danasi

    Ahoj, pěkný článek. Také jsem si říkala, že už jsem stará, na nebo ti naši Denis moc čiperni. Zatím je Deni jen postrach rodiny, ale jestli nám z nich vyrostou postrachy okolí.

  • Pavluschka

    Krásný článek a nádherné fotky.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist