Zrychlená miminka

V Od srdce i od plic

233173_newborn_nelly_3Ahoj maminy a taťkové,
chtěla bych se dozvědět, jak se vyvíjela vaše miminka, můj klučina je totiž nějaký „zrychlený“…Ale začnu odjinud. Mám dvě mladší ségry, o 5 a o 11 let, první měsíce jejich života jsem pořád slyšela: pozor na hlavičku nebo nesedej si k hlavičce, ať jí neublížíš! Měla jsem pak trauma, jestli, až budu mít svoje mimčo, ho budu umět vůbec chytit a nejradši jsem chtěla mít mimi tak 3 měsíční, aby už tu hlavičku mělo v pohodě.
Když jsem začala studovat VZŠ, tak jsem si na praxi v kojeneckém ústavu pár miminek osahala a už jsem se tolik nebála.
V lednu 2004 kamarádka porodila holčičku. Celá natěšená jsem běžela do porodnice. Byla malinká, taková „hadrová“, když jsem jí držela v náručí, tak mi srdce bušilo až v krku. To mi na sebedůvěře moc nepřidalo.
Za 10 měsíců poté se mi narodil kluk Daniel. A jaké bylo moje překvapení, když jsem ho vzala do náruče, vůbec nebyl „hadrovej“, hlavičku držel skoro sám, jen jsme mu ji vždycky zlehka podpírali. V 7 týdnech „pásl koníky“, ve 4 měsících se sám otočil na bříško, v 6 měsících si sám sedl a začal lézt, postupně si stoupal a v 9 měsících začal sám chodit. Teď už běhá po bytě jak drak a to teprve 21.11. bude mít rok. Venku nechce vodit za ruku, radši chodí sám (samozřejmě moc daleko nedojdeme, sbírá ze země všechno možné).
Chtěla bych vědět, jak na tom je nebo bylo vaše mimi 🙂

Napsal/a: Sepy

Toto taky stojí za přečtení!

Vyrobte si svůj sirup na kašel

Léto je pro nás maminky vysvobozením od nekonečných martyrií dětských nachlazení. Já jsem si je tenhle rok užila do

Čtu dál →

Kolik % svého platu dáte v létě za zmrzlinu?

30°C ve stínu. Vedro na padnutí. Nechce se vám pracovat, uklízet, vařit. Stejně nikdo nemá na jídlo chuť. Děti myslí

Čtu dál →
sourozenecká žárlivost

Jak na to, když jsou jako kočka a pes

Objevte 3 věci, které dětem pomůžou, aby přestaly žárlit, ubližovat si a dělat naschvály. Ale pozor, ať to nepropásnete.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • Tak to znám, syn se sice narodil dřív,ale v inkubárotu už „cestoval“ amuseli ho sestřičky pořád „usměrňovat“-stále se tak nějak dopravil ke stěně inkubátoru tak, že nohy měl opřené nahoru o stěnu.:o) Na 4.týdnu pásl koníky jak zběsilej a na 10,5měs lítal jak střela…Jeho ségra na tom byla pravý opak…línoučká :o) a ted jí bude rok a sotva udělá 1-2kroky bez držení..no uvidíme

  • Tak mi mame neco podobneho, malej od narozeni nepotrebuje moc velkou podperu hlavicky, od 4 tydne vubec zadnou.Hribatka pase od prvniho tydne.Od 3 mesice chce sedet.Zkousi se zvedat pres brisko jako do lehu sedu.Kdyz ho drzim pred sebou a chci si ho posadit, tak asi od 4 mesice se stavi na nozicky a nechce povolit, takze nam postupne zmizely ty krasne miminkovske faldiky.Ve 4,5 mesicich nam vylezl prvni zoubek a par dnu na to druhy.Malej se otaci na brisko, ale zpet mu to moc nejde.Na zadickach si hraje s nozickama, ale prevazne se otaci na brisko.Oblibil si jidelni zidlicku, rikame tomu kresilko, ve kterem sedi a pozoruje deni v byte.V kocarku lezet nechce, jen sedet.Navic pres den skoro nespi..Takze si taky uzivam..

  • Ahoj, já nejsem na tom lépe…Dcera když byla malá, v 8. měsících už chodila, a synovi ještě není ani 5 měsíců a když nesedí tak ječí jako siréna…takže si užívám…

  • Mám druhé dítě a obě něco v bledě modrým, jsou o měsíc až dva napřed, nop co naděláme, hlavně, že jsou jinak zdraví.

  • U nás to nebylo jiné,chodili jsme už v 10 měsících!

  • Anonymní

    ahoj, my máme něco podobného. Malej na 6týdnech pásl koníčky, na třech měsících se otáčel sem tam, na pěti měsících seděl. Od šesti a půl se staví, ted mu bude za týden 8 měsíců, chodí okolo nábytku, a udrží se chviličku stát sám bez opěry. Takže už zbývá jen se rozejít.

  • Pomněnka

    Ahoj Sepy. Tak my jsme měli něco podobného – od narození držel hlavičku skoro sám, hned 5. den, když ho prohlížela dětská doktorka, tak po překulení na bříško pásl koníčky -podepřený o ručičky, hlavičku zvedal hned. V měsíci se uměl otočit z bříška na záda, ve čtyřech naopak. Odmala byl nejspokojenější v poloze, ze které viděl do světa – autosedačka, náruč, na dece na bříšku, aby se mohl rozhlížet, nebo v šátku, kočárek nic moc, dodnes v něm vydrží jen 2 hodinky, pokud nespí, pak začne naříkat… Ještě nesedí, takže asi mu vadí, že nic nevidí…

    Jenže teď se nám to ňák změnilo – asi před měsícem(to mu bylo 5,5měsíce) si objevil nožičky, takže nejraději leží na zádičkách a hraje si s nimi. Nechce se koulet na bříško, když ho tak položím, tak po chvilce začne brečet. Chtěl by sedět, jenže jak neleží na bříšku, tak se sám neposadí a já ho nechci „polohovat“ – vždyť se říká, že dokud se dítě samo neposadí, tak nemá sedět. Občas ho posadím, to pak je šťastný, drží se krásně rovně. Ale nechám ho jen chviličku, protože zastávám názor, že mu to neuteče. A navíc má jedště pořád kyčličky trošku špatné, tak nechci moc aby se stavěl, tak taky proto (jakmile děti sedí, tak většinou brzy na to i chodí). Ono mu to fakt neuteče, ale někdy si říkám, kam se podělo to naše miminko, co bylo napřed… No co, on to zvládne. Aspoň mi (snad) vydrží přes zimu sedět v kočárku a nebude chtít capkat, to bych z něj tady v Praze měla blátivou kuličku :-)….

    Nějak jsem se rozepsala, tak doufám, že jste to vydrželi až do konce 😉

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist