Zdravě jíst v pátek i ve svátek

Rubrika: Od srdce i od plic

…aneb prohřešky se prostě nevyplácejí nikdy. Ani když je úmysl více než dobrý.

Když jsem byla malá, můj bratr skoro zemřel na pozdě rozpoznanou salmonelózu. Byly mu tři a bylo to strašné. Zvracel, svíral se v křečích a nikdo nevěděl, co mu je. (Tak a teď jsem zvědavá, jak z tohohle udělám vtipný článek na neděli.)

Když pak „na poslední chvíli“ lékaři konečně odhalili infekci zákeřnou bakterií, začali se mí rodiče a prarodiče pídit po tom, kde se nakazil. Za detektivní pátrání s minimem indícií by se nemusela stydět ani „Kriminálka Miami“.
Nakonec byly odhaleny dva nejpravděpodobnější původci choroby: meloun nebo cukrová vata.

Musí být hned jasné, jaké potraviny nám v dětství byly pak odepírány. I dnes, když servíruji dětem v létě lahodný meloun, nemám z toho nejlepší pocity a jen čekám, kdy „to“ příjde.

Nutno dodat, že i bez cukrové vaty jsme vyrostli bez jakýchkoliv následků – ta opravdu do zdravé výživy poskytující vitamíny nebo stopové prvky nepatří, na tom se asi shodnem. Tedy snad.

Zcelá jiná situace byla ovšem v rodině manžela.
Tam nikdo vyváženou stravu příliš neřešil (a neřeší) a taky je to vidět (jsou to tlouštíci nemocní cukrovkou a i můj muž se teprve v manželství se mnou sice nerad, ale postupně, učí jíst zeleninu a pomalu vynechávat z jídelníčku sušenky, dorty a čokoládu, které tvořily donedávna základ jeho stravování).

Ano, správně tušíte, manžel miluje cukrovou vatu i meloun… vždyť je obojí tak lahodné a melounu můžete sníst skoro tunu s minimem kalorií…

Takže doma válčíme. Každou pouť řešíme, jestli koupit dceři Karolíně cukrovou vatu a jestli si ten „olezlý“ pán (prostě mě nenapadá popisnější výraz), který praží mandle v karamelu ve špinavém hrnci, má šanci si za celý den, co stojí u stánku, aspoň umýt jednou ruce…

Vatu prohrávám. Karolína sladkosti nevyhledává, ale cukrovou vatu miluje. Líbí se jí, jak je princeznovsky nadýchaná a růžová a voní sladce… a tak, je-li pouti přítomen otec, vždycky alespoň s malou verzí sladké dobroty odchází.

Včera jsem to ale prohrála totálně. 🙂

Přijela k nám totiž pouť. Klasická, venkovská. Pár kolotočů, střelnice, však víte. Hned ráno, jakmile se atrakce rozjely, jsem oblékla děti a vyrazila s nimi ven. Bylo to fajn. Vesnice ještě vyspávala, atrakce nebyly přeplněné, takže jsme si užívali. Poníci, skákací hrad, houpačky… a cukrová vata… áááá sakra…

Odolávala jsem dlouho. Protože byla Karolínka ale extrémně hodná, nakonec jsem jí tu sladkou patlaninu koupila. Navzdory všem předsevzetím, strachu a bla bla bla k svačině se tohle nejí a tak dále, však víte.

Dítě bylo přešťastné a hned si radostně zapatlalo novou bundu i kalhoty. Nevadí. Máme pračku, která vše vypere.

To hlavní mne ale teprve čekalo. Jak sladká byla má nevědomost!!!! Možná i sladší než cukrová vata…

…když jsem totiž Karolínku nakládala do auta do dětské sedačky, kornout růžové cukrové vaty opřela o  mou hlavu a vykouzlila mi sytě růžový punkový příčes. Jako bych se chystala na Czech Tec 🙂

Celé klubko růžového čehosi se mi pomalu roztékalo po vlasech. Nebylo teplo, cukr tál zřejmě pod tím, jak ve mně narůstal vztek.

To mám za to, že nedržím „vnitřní“ pravidla, klela jsem pak ve sprše, když jsem si po čtvrté drhla vlasy a stále ze mě crčela fialová voda… 😀

Poučení pro dnešní den?

Když jste přesvědčeni o tom, že něco děláte správně, dělejte to takhle dál navzdory všemu a všem.

A taky, jak všechny víme, prohřešek proti zdravé výživě bude vždy potrestán. Někdy novým špíčkem na bocích, někdy ale taky fialovou hlavou… 🙂

Mějte nádherný den.

Marta

P.S. A to ani nemluvím o tom, jak jsem se zašklebila na paní policistku, která celou příhodu pozorovala, zatímco nesprávně zaparkovaným autům nechávala nasazovat botičky. Ta dáma se ke mně přitočila a zcela upřímně se mne zeptala: „Víte, že máte ve vlasech cukrovou vatu? „… 🙂

Napsal/a: Marta Procházková

Toto taky stojí za přečtení!

Nevítaní hosté v ústní dutině

Malé oválné vřídky trápí až 25 % populace. Objevují se v ústech nečekaně, ale ti z vás, kteří se s afty

Čtu dál →

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (33 vyjádření)

  • Marta Prochazkova

    Dámy, moc děkuji za všechny komentáře, vůbec bych nevěřila, že tohle téma tolik zaujme. Myslím, že meloun je opravdu prevít – osobně bych nikdy nekoupila jen jeho kus zabalený v igelitu… to ho radši rozdám.
    Domnívám se, že hnojení opravdu může být na vině, přece jen melouny rostou podobně jako okurky nebo dýně na zemi a když se pořádně neomyjí… Hlavně, že už víme, jak na něj 🙂

  • Můj syn se nakazil před dvěma roky salmonelou, v té době špatně jedl, skoro nic, takže jsme nevypátrali, jak a kde se nakazil. Navíc je od malička čistotný, někdy až moc, všichni ostaní byli v pořádku, v té době jsme nikam moc nechodili… Ráda bych v souvislosti s touto nemocí zdůraznila, že se léčí dietou, omezit sladké a zcela vyloučit mléčné výrobky, tělo si pak poradí samo, případně se nasazují lehká projímadla, která pomohou tělo očistit. K tomu jak se dopátrala rodina paní Marty k původci nákazi jsem tedy skeptická, protože pokud by to byla cukrová vata, nakazilo by se spoustu dalších konzumentů a urtčitě by to byla malá „pouťová epidemie“ a pokud by to byl meloun pochybuju, že ho jedl pouze bratříček a tím pádem by opět bylo nakaženo více osob. Doporučuju tedy nové vyšetřování v rámci „Odložených případů“ , ale obávám se, že případ je již promlčený. Ohledně zdravé stravy a čistoty bych to nepřeháněla. Například pečivo ani nemáte možnost nějak „ošetřit“ a raději si ani nepředstavujme kolika a jakýma rukama projde, saháme na kliku kdoví po kom…Všeho s mírou, v rámci základních hygienických pravidel.

  • Anonymní

    Melouny se nemusí nakazit jen krájením. Časté je „posrání se“ či salmonela z melounů v Egyptě například. – Údajně kvůli jejich hnojení a zdejší vodě. Prý se hnojí i lidskými výkaly (ale nevím no). Vodou se i melouny napíchávají, aby byly při prodeji těžší.

    Ovoce utržené doma ze stromu se má omývat kvůli tomu, že je možné od něho dostat do střev jakéhosi parazita (už nevím kerého), nejde o to, že na to nikdo nesahal.

    Za mě – i když tohle všechno vím, musím přiznat, že já jsem prase 🙂 v práci si občas beru od našich „žloutenkových dětí“ (pokud ji zrovna nemají) např. osahanou žvýkačku a lipo anebo po nich foukám do foukacích fixů (oni pak mají radost, že su jejich)
    Jabko si utřu do nohavice, apod…
    Jinak když to jde, snažím se omývat, některé věci bez umytí nejíme, a u syna to řeším o něco víc než u sebe. Ale nehrotím to.

    Markittka.P

  • Virenka

    Lien :mrgreen“
    mýt maso mýdlem, fuj. Kdo to nejí syrové, předpokládám, že to dostatečně tepelně opracuje a je vyřešeno. Jestli tahle éra přijde, možná bude jednodušší začít jíst umělou hmotu 🙂 – myslím teď kvůli příchuti, maso s mycím prostředkem musí být umělé hmotě už docela podobné 😛

  • Lien

    no a moje kamarádka když byla malá umyla kapra na vánoce šamponem, tenkrát se tomu všichni smáli a milého kapra vyhodili, možná je ale nová doba a bude se to tak dělat normálně, a možná to tak někdo už i dělá

    Ještě že jsem „moderní“ člověk a dovoluji si považovat za hysterii, pokud někdo za vybraný druh potravin považuje slupku z banánu, skořápku z vajec nebo třeba vánočního kapra 😛 😛 😛

  • Virenka

    Pro anonymní – ruce se mají omývat mýdlem a nejlépe teplou vodou. Obojí bakterie ničí. Prosté opláchnutí rukou studenou vodou nemusí být k ničemu – lépe řečeno, větší část bakterií skončí v ručníku. Kdo se chce mýt octovou vodou, ať to klidně dělá, každého věc. Já meloun omývám mýdlem a psala jsem to.

    Nepřu se o zdroji salmonely a melounu, píšu jen svůj osobní postoj, že když už je meloun kontaminovaný, omytí to nemusí vyřešit. Pokud vím, velká část nakažených z melounu jsou právě ti, kdo kupujou meloun dělený – čtvrcený a tak, protože než se meloun prodá, to malé množství bakterií, které by samo nic nemuselo udělat, se tam pěkně pomnoží… zapaření v igelitu tomu hodně pomůže.

    E-coli je bakterie, kterou ničí až teplota, propláchnutí vodou rozhodně nepomůže, pokud je už jídlo kontaminované.

  • Anonymní

    a ono nejde jen o salmonelu, ale např. o e-coli, a na tu stačí voda, ne?

  • Anonymní

    Virenka – takže omytím rukou taky neodstraním salmonelu? tak proč se si je teda mýt, že? a salmonelu kromě tepla ničí i kyselé prostředí, tak co tak meloun omýt octovou vodou?:-)

    a meloun je opravdu častý zdroj nákazy. koukni např. sem:http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:04HW-EtrXQQJ:www.agronavigator.cz/az/vis.aspx%3Fid%3D76746+meloun+salmonela&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&source=www.google.cz

  • Jarmuschka

    Nevím, jestli je to tou „okurkovou“ sezonou, ale dnes na Novinkách psali o nějakém výzkumu, podle kterého prý děti, kterým matky vařily doma jídlo (a nekupovaly hotovky ve skleničkách), jí v pozdějším věku více čerstvé ovoce a zeleniny.
    Což toto my potvrzujeme.
    😉
    Ale u nás asi zafungoval ještě fakt, že já, ač hrozný čokoholik, v těhu jsem nesnášela sladké, dělalo se mi špatně už jen při pomyšlení na ně a jedla jsem ve velkém právě rajčata (a další).
    😉
    U nás se po jídle dosud osypala jen Lu a jen dvakrát (no, choť je alergický na kdeco, ale to je jiná kapitola).
    Poprvé po prvním vařeném hovězím – teď už jí dlouho nevadí.
    A podruhé, když jsem poprvé dělala ty lívance s padančatama, co jsem zmiňovala v diskutárně. V pečeném štrúdlu jí nevadila.
    A dnes je zcela v pohodě a ta jablka jí i zcela zasyrova.

  • Virenka

    Jarmuschko, chuť tvých holek na zeleninu ti můžu jedině závidět (a asi nejen já). Vím, že u nás je to dané u kluků alergií na zeleninu, ale i tak mě to mrzí, pro nás dospělé dělám zeleninu méně často, než bych dělala, kdybychom jedli všichni.
    S omýváním melounu, nedělám to pravidelně, přiznávám bez mučení. Moc často meloun nekupujeme, ale i tak, myju asi jen každý druhý. Myju ho proto, že pokládám za správné ovoce omýt. Nedělám to pravidelně, protože právě zmiňovanou salmonelu omytím melounu podle mě nemůžu dokázat odstranit. Když myju, myju mýdlem, nejen oplach vodou, ale i tak. Slupka není neprodyšný povrch, je pórovitá. Pokud byl meloun znečištěn salmonelou, velmi pravděpodobně není jen na tom povrchu. Salmonelu nejde jen tak smýt, pokud by se měla dostat k potravině, musí se zničit teplem. Proto jsem k mytí právě melounu skeptická. Většina melounů nebude naštěstí kontaminovaná tak velkou dávkou téhle či jiné bakterie, ale pokud bude, běžné opláchnutí, jak je asi většina provádí, pravděpodobně ničemu nepomůže.

    Co nedělám, nekupuju meloun porcovaný, právě proto, že nevím, jakým nožem, jakýma rukama a skrz jak špinavou slupku ho někdo připravil. A banán nemyju vůbec, loupu tak, že se dužiny nedotýkám. Kontaminace banánu rostoucího na stromě mi přijde tak málo pravděpodobná, že se zase nechci chovat jako maniak-hygienik…

    A ještě k té nákaze E-coli, vzhledem k tomu, že se velmi pravděpodobně rozšířila v balíčcích s čerstvými klíčky, neumím si představit, jak bych mohla mytím či jinou úpravou semena před naklíčením očistit a zbavit této skutečně smrtelné bakterie. Není to problém nemytých potravin, v tomto případě bohužel. Je problémem kontaminace potravin v intenzifikovaném zemědělství a tomu se my spotřebitelé kromě tepelné úpravy bránit nemůžeme nijak.

  • Jarmuschka

    Hm, Piškotko, u nás spíš nestačíme dokupovat rajčata.
    Ta fakt jedou ve velkém.
    A zeleninového salátu abych dělala kotel – pokud není některý dospělý člen rodiny aktuálně v době oběda doma, má reálnou šanci, že se salátu (kompotu) nedočká – že mu ho ty naše malé saranče spasou.
    😉

    No, a dodržování základních hygienických zásad (umývaní rukou po použití toalety a před jídlem, omytí vybraných potravin před požitím) – to jsem se naučila již v batolecím věku a učím to i své děti. Někteří „moderní“ lidé to dnes začínají považovat snad za jistý projev hysterie – a pak se diví epidemiím bakterie typu E-coli a odmítají kupovat a konzumovat zeleninu.
    Inu, každý ať si to srovná sám se sebou.
    😯

  • Tak já se přiznám, že se k pečlivému oplachování uchyluji spíše u masa, zvláště pak kuřecího, kdysi chytla malá Campylobactera, a i když to mělo mírný průběh, na manipulaci se syrovým kuřecím masem jsem opravdu hodně háklivá a dbám, aby se maso ničeho nedotýkalo, krájet na stejném prkénku třeba zeleninu opravdu nehrozí. Co ale mnohdy vidím jinde, je děs. Meloun ani banán tedy nemyji nikdy, ale otevřely jste mi oči. Něco na tom bude. Já to brala spíš tak, že banán má vlastní hygienickou slupku 🙂 Cukrovou vatu neřeším, pouť je jen 1x za rok a malá na ni extra netrpí, mě štve spíše častost pojídání sladkostí, stále s tím dost bojuji….

  • Lien

    Myslím, že důležitá je také míra, nejen možnost, že tam něco je, to je jasné, že bakterie jsou všude a taky tu hranici má každý jinde. Netvrdím, že je to obsesní, říkám, že MNĚ to tak připadá, pro mně to tak je, ať si klidně myje kdo chce, co chce, já raději podstoupím riziko, že jednou za život, nebo nikdy dostaneme průjem atd., než abych se nervila s tím, že všude jsou bakterie….
    NO vlastně u nás bych se musela někam zavřít, protože zamazaní od hlíny a ho… jsme ¨několikrát denně všichni :-))

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist