Co už se tady napsalo o strachu o naše děti! Naposledy jsem se znovu bála včera. Kde? Když jsem nechala Kubu v dětském koutku…
Když byl menší, moc se vždycky těšil do dětských koutků a kolikrát jsme ho ani nemohli odtamtud dostat. Teď mám na mysli koutky s hlídáním. Nejvíc se mu líbil dětský koutek „Človíčkov“ v Metropoli na Zličíně. Už jenom ten název je kouzelný. Kdykoli jedeme do Prahy, tak se ptá, jestli jedeme do toho Človíčkova. Tenhle koutek má v sobě nějak zafixovaný a jinam teď už prostě nechce. I mně se tam tehdy líbilo. V klidu jsem si tam po nákupech sedla ke kafču a čekala, až si dohraje. V Praze je takových možností určitě hodně. U nás je koutek s hlídáním jenom v Globusu a ten teď zrušili. A upřímně řečeno – nebyl nic moc. Koutek bez hlídání je pouze v pár restauracích a v Baumaxu, kde si můžete dítě „odložit“ mezi barevné balónky se skluzavkou a televizí. A právě tam jsem si včera najednou vzpomněla na nedávné vyprávění mé kolegyně a tak rychle jsem upalovala mezi regály zpátky do koutku, že bych možná udělala rekord v této disciplině.
Povídala mi o nějakých známých, kteří takhle „odložili“ mezi balónky svou pětiletou holčičku. Když se pro ni vrátili, dcerku nemohli nikde najít. Okamžitě zalarmovali vedení marketu a ti na upozornění o právě přítomné skupině zahalených asiatek dali market ihned uzavřít a prohledat. Maličkou prý našli na dámských toaletách vystrašenou, s ostříhanými vlásky a oblečenou do chlapeckých šatů. Zjevně připravenou na únos. Naštěstí se prý vše odehrálo velmi rychle, tak nestačili únosci dílo dokonat. Ještě teď mi jde při té myšlence mráz po zádech a přepadá mne hrozný strach.
Nevím, co je na tom příběhu pravdy, ale ať je to tak, či trochu jinak, určitě se to může stát a statistiky o unesených dětech hovoří jasně. Byli jsme vychováni v jakési důvěře, možná až přílišné důvěře jednoho k druhému, ale bohužel současná doba a život nás nutí, bohužel někdy až dost pozdě, k tomu, být stále více nedůvěřiví. Je to vlastně všechno jenom na nás a na naší zodpovědnosti. A vlastně na tom našem strachu. Ale to bychom nemohli děti pustit za chvíli ani hrát si ven. No, možná to tak i brzy dopadne – mám příbuznou, která žije v centru Říma – tam neexistuje pustit děti samotné ven. To je prostě něco nemyslitelného. Všude je vozí – do školy, ze školy, na zájmové aktivity, k přátelům a kamarádům. Tam to prostě takhle je a nikdo si to jinak představit neumí. Mají o ně jednoduše strach a kdyby se něco stalo, odnesou to v první řadě oni – měli zajistit jejich bezpečí.
Buďme tedy alespoň vděčni za to, že ve velkých nákupních střediscích jsou koutky hlídané. Že je tam někdo za ochranu a bezpečí našich dětí na ten pro nás potřebný čas zodpovědný.
A co vy? Zajímal by mne váš názor na dětské koutky a jak řešíte nakupování s dětmi vy?
Napsal/a: mamia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)
Dvakrát až třikrát do roka chodíme do IKEA, starší dcera se vždy do koutku těší,ale chodí tam asi až od 4,5roku /mladší bych tam nedala/.Jsme spokojení,hlavně ona,že si tam pohraje a nemusí se s námi „otravovat“při nákupu.
Tento příběh se vypráví v různých obměnách nezávisle na sobě v různých zemích. Je to jedna z fám (nebo chcete-li novodobých městských legend), které najdete v knize Černá Sanitka.
Já mám děti dvě a tak nakupování s nimi je spíš horor a absolvuji ho jen v naléhavém případě. Když jedeme jednou za měsíc na velký nákup, dáme Martínka (4 roky) do dětského koutku a Elí (1,5 roku) jede v košíku s námi. Marťas ale miluje společnost dětí a do koutku se těší. Žádnou špatnou zkušenost nemám. Příběh o únosu jsem taky slyšela a nevěřím tomu.
Cvrček
Taky jsem tu příhodu slyšela, strašně mě vyděsila a ve zkrytu duše doufám ,že se nestala. Pracovala jsem v Človíčkově na Zličíně. Dopoledne tam chodily maminky s dětmi u od jednoho roku, můžete si tam s nimi vlézt. Odpoledne a o víkendech spíše děto od tří tak do šesti, sedmi let. Zábavu si tam najde skoro každé dítě.
Nejsem clenem Presto chci napsat svuj nazor.Ted mam 2letou holcicku nespustim ji z oci je to vycerpavajici to znate.Nikdy bych ji nikde nenechala ani na hlidani Prihoda ze supermarketu projela i Brnem.Kazdy ma jiny nazor hlavne se holky nedohadujte budte radi ze si mate s kym pokecat.Ja se ani nebudu prihlasovat moc to neumim s pc.Nekdo je vic uzkostny bojim se moc ovsechny sve deti mame s muzem 4 jsem vdana 22 let
Teď jsem přečetla jarmuschčinu úvahu o „mateřském centru“ (nebo jak to nazvat) a já ve svém okolí vím o 2 takových zařízeních (tedy ani v jednom,jsem zatím nebyla) – první je v Praze Holešovicích – taková „školička“, kde, tuším, 4x týdně můžete dát pohlídat dítě na 3 hod. dopoledne – věk dítěte 2-4 roky, nevadí,že má plíny,nemluví, nenají se samo…1x týdně (v jiný den) je potom to samé, ale v přítomnosti maminek (jako nejdříve to zkusit s maminkou, potom – až si zvykne, tak event. i samo), lze tam chodit pravidelně nebo jen podle pořeby…..další možnost hlídání je u nás za rohem v mateřském centru „Knoflík“, kde je k disp. herna a tuším 2x týdně odpol. a 1x týdně dopol. možnost hlídání (taky na 3 hodiny, platí se za hodinu) – tam se právě v nejbližší době chystáme – mám to ani ne 5 minut, a herna v zimě se hodí (hlídat ho zatím nenechám),ale omrknu to a dobudoucna – když člověk nemá babičky jako my – tak je to třeba jen na hodinku – dvě veliká pomoc (běhání po úřadech apod. – vždyť to všichni znáte)…možná i někde ve vašem okolí takového něco je a ani o tom nevíte:-)
pro zajímavost – adresy:
http://www.skolicka.wz.cz
http://www.volny.cz/kmc.knoflik
Když du nakupovat oblečení nebo tak něco tak jedu do EDENU.Vemu tříměsíční Natálku,jedno a půlletou Elišk,7leteho Filípka a 14 letou Pavlínu ajdeme na nákup.Ani neotravujou.Těší se do ČLOVÍČKOVA.Kde jsou v koutku asi 1hodinu.Sammozřejmě bez Páji a Natynky.
Mobile Sliding Menu