Co už se tady napsalo o strachu o naše děti! Naposledy jsem se znovu bála včera. Kde? Když jsem nechala Kubu v dětském koutku…
Když byl menší, moc se vždycky těšil do dětských koutků a kolikrát jsme ho ani nemohli odtamtud dostat. Teď mám na mysli koutky s hlídáním. Nejvíc se mu líbil dětský koutek „Človíčkov“ v Metropoli na Zličíně. Už jenom ten název je kouzelný. Kdykoli jedeme do Prahy, tak se ptá, jestli jedeme do toho Človíčkova. Tenhle koutek má v sobě nějak zafixovaný a jinam teď už prostě nechce. I mně se tam tehdy líbilo. V klidu jsem si tam po nákupech sedla ke kafču a čekala, až si dohraje. V Praze je takových možností určitě hodně. U nás je koutek s hlídáním jenom v Globusu a ten teď zrušili. A upřímně řečeno – nebyl nic moc. Koutek bez hlídání je pouze v pár restauracích a v Baumaxu, kde si můžete dítě „odložit“ mezi barevné balónky se skluzavkou a televizí. A právě tam jsem si včera najednou vzpomněla na nedávné vyprávění mé kolegyně a tak rychle jsem upalovala mezi regály zpátky do koutku, že bych možná udělala rekord v této disciplině.
Povídala mi o nějakých známých, kteří takhle „odložili“ mezi balónky svou pětiletou holčičku. Když se pro ni vrátili, dcerku nemohli nikde najít. Okamžitě zalarmovali vedení marketu a ti na upozornění o právě přítomné skupině zahalených asiatek dali market ihned uzavřít a prohledat. Maličkou prý našli na dámských toaletách vystrašenou, s ostříhanými vlásky a oblečenou do chlapeckých šatů. Zjevně připravenou na únos. Naštěstí se prý vše odehrálo velmi rychle, tak nestačili únosci dílo dokonat. Ještě teď mi jde při té myšlence mráz po zádech a přepadá mne hrozný strach.
Nevím, co je na tom příběhu pravdy, ale ať je to tak, či trochu jinak, určitě se to může stát a statistiky o unesených dětech hovoří jasně. Byli jsme vychováni v jakési důvěře, možná až přílišné důvěře jednoho k druhému, ale bohužel současná doba a život nás nutí, bohužel někdy až dost pozdě, k tomu, být stále více nedůvěřiví. Je to vlastně všechno jenom na nás a na naší zodpovědnosti. A vlastně na tom našem strachu. Ale to bychom nemohli děti pustit za chvíli ani hrát si ven. No, možná to tak i brzy dopadne – mám příbuznou, která žije v centru Říma – tam neexistuje pustit děti samotné ven. To je prostě něco nemyslitelného. Všude je vozí – do školy, ze školy, na zájmové aktivity, k přátelům a kamarádům. Tam to prostě takhle je a nikdo si to jinak představit neumí. Mají o ně jednoduše strach a kdyby se něco stalo, odnesou to v první řadě oni – měli zajistit jejich bezpečí.
Buďme tedy alespoň vděčni za to, že ve velkých nákupních střediscích jsou koutky hlídané. Že je tam někdo za ochranu a bezpečí našich dětí na ten pro nás potřebný čas zodpovědný.
A co vy? Zajímal by mne váš názor na dětské koutky a jak řešíte nakupování s dětmi vy?
Napsal/a: mamia
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (27 vyjádření)
Já jsem nedávno slyšela, že to může být i konkurenční tah, některého obchodního řetězce.
No, já to o té holčičce taky slyšela, ale ve variantě, že rodina (asi maminka a 3 děti) byla v Ostravské IKEA.No a 4-letá holčička, která „poletovala“ kolem, najednou nebyla. To, kde ji našli a v jakém „stavu“ (prý byla navíc oblbnutá prášky a spící) už je zase obdobné. Člověk si řekne, že je to tak hrozné, že to snad ani pravda být nemůže, ale vždyť to znáte – na každém šprochu pravdy trochu… Já zatím s holčičkama chodím jen tam, kam se pohodlně vejdu s kočárkem, nákupy v super- a hypermarketech obstarává manžel. Společně jsme tam ještě nebyli. Ale v nehlídaném koutky bych holky nenechala. Teď občas v některém obchodě (přesně vím, kde si to mohu dovolit) nechám kočárek u pokladny pod dohledem prodavačky. A nákup urychluji jak je to jen možné.
Jednu dobu jsem uvažovala, že by bylo fajn, kdyby existovalo něco jako mateřské centrum (nebo jak to nazvat), kde by maminka mohla své dítě na nějakou dobu nechat, když potřebuje třeba vyřídit něco na úřadě a nemá možnost jiného hlídání (babička nebo někdo takový) ani nemůže robátko vzít s sebou. Byla by to taková „krátkodobá školka“. Pokud vím, na takové podnikání je třeba jak osoba s pedagogickým vzděláním, tak dětská sestra jako garant… Ale to už jsem odbočila…
Ale, ale, ale, … , buďme tolerantní ( jak ke článkům, tak i ke komentářům ). Osobně mám pocit, že je lepší mít svůj názor, třebaže nekoresponduje s ostatními, stát za svým a vědět proč, než nemít názor nebo ho papouškovat po někom a nevědět proč. Mějte se báječně a zbytečně se nerozčilujte :-))). Zdraví Vendula
A už je tu zase. Pár kritických postojů k článku, pisatel onoho článku se „rozpláče“ nad hrubostí ostatních a už vyhrožuje, že nebude psát další články. Tak to mi připadá daleko horší, než když někdo napíše, hele to se mi zdá jako pěkná blbost, já s tebou nesouhlasím atd.
Ahojky, už nestíhám, ale přesto mi to nedá, musím se ozvat, byť to nebude přímo k samotnému článku (s dětskými koutky zkušenost nemám).
Vlastně chci „jen“ napsat, že souhlasím s mamiou… také mi některé reakce připadaly jako „příliš“. Je pravda, že se to snažím vidět i z jiné strany…určitě je to také můj problém – stále si připomínám, že internet je „studený psí čumák“, kam „jen“ chodím sbírat informace:)… Je přeci jasné, že pohled na věc může být odlišný, ale dost mi chybí tón hlasu a tak… proto málo reaguji na příspěvky:)
Tak se mějte
Nerada bych se následujícími větami zařadila mezi ty „bumerangové“ odpovědi a aby potom komentáře k mému článku vlastně sklouzly někam úplně jinam. Dost jsem bojovala s tím, zda reagovat, ale prostě asi musím. Všem, které můj „blud“ nebo „fáma“ vystrašily, se omlouvám. Také chci všem říct, že jsem v žádném případě svým článkem nechtěla šířit paniku mezi maminkami. Prostě jsem to o té holčičce slyšela, tak jako denně přijímáme i jiné informace. Slyšela jsem to poprvé. Zda je tento příběh známý jako „falešný pětník“, já nevím. Čtu pravidelně denní tisk, sleduji televizní zprávy, ale zda se tam tohle dostalo či ne, nevím. Nečtu všechny noviny a nesleduji veškeré zprávy. Proto mi asi uniklo, že to MOŽNÁ není pravda. Ta informace mi prostě jen připadala jako zajímavé téma na zamyšlení nad bezpečím dětí. I nad tou svou „nezodpovědností“, když klidně svého téměř šestiletého syna nechám bez dozoru mezi kuličkami v obchoďáku. Je velmi samostatný a k tomu ho také vychováváme a možná moje nezodpovědné odkládání ho do koutku také pramenilo z toho, že jsem u mých starších dcer před lety tyto pocity strachu takové neměla – byla jiná doba. Jen jsem si po vyslechnutí té zprávy uvědomila, že se něco podobného opravdu může stát. Ať už to byla pravda, či nikoli, ať to bylo v Ikee nebo jinde, ať to byl kluk nebo holčička – dnešní doba to s sebou nese. Bez ohledu na to, jak to bylo nebo ne, myslím, že se taková věc, že se ztratí dítě, ať už kdekoli a jak, stát může. V době, kdy je kolem nás hromada krádeží, lumpů, násilníků a vrahů se není co divit. A pořád je určitě lepší si o takovém možném nebezpečí říct, než se potom třeba stát jeho účastníkem. Měla jsem v úmyslu také napsat článek o tom, jaká zvěrstva jsou rodiče schopni na svých dětech páchat, chtěla jsem reagovat na týrání dětí, které neustále v televizi vidíme, zajímal by mne názor vás mladých maminek, ale už ho nenapíšu. Opravdu mne bolí, že některé komentáře k článkům jsou poslední dobou často pouhými útoky místo vyslovení názoru. Když na něco nechci reagovat,tak na to nereaguji, prostě svůj názor nenapíšu, ale neútočím, protože nechci nikomu ublížit ani nikoho urazit. Ještě jednou se tedy omlouvám všem, kterým můj článek nahnal strach nebo paniku. Bylo to nevědomky a to jsem opravdu nechtěla. Ahoj všem.
Tak tenhle příběh už jsem párkrát také slyšela. Naše Kamča je ještě malá, takže využívám pouze Človíčkov, kde jsem s ní. Moje sestra má děti dvě a klidně je v nákupních centrech do placených dětských koutků dává, nikdy s tím nebyl problém a děti se tam už předem těší. Myslím si, že je opravdu lepší nechat děti mezi hračkami pod dozorem než s nimi kličkovat mezi spousty lidmi mezi regály.
Oprava – ta věta měla znít, že ne o každém vyšetřování policie se musí vědět… Nějak jsem to na odchodu špatně napsala.
Ale nechci se dohadovat, proti koutkům s hlídáním nic nemám, i když mě zatím fakt nenapadlo je využít (možná proto, že máme ještě dost a dost času). A o nehlídaných mám stejný názor – respektive o lidech, kteří tam nechají malé dítě- jako Vandula.
Mám 2,5 letého synáčka a do koutku chodí normálně. Někde nám ho teda nevezmou, že mu ještě nejsou tři. Samozřejmě mám na mysli koutek s hlídáním asistentky, kde se za to zaplatí. Nemůžu si na nic stěžovat, vše je naprosto v pořádku. I když přijdu dřív a koukám potají, co se tam děje, tak se jim opravdu věnují. Mám zkušenosti z Globusu-Čakovice a Tesco Letňany.
Pomněnko nezlob se na mě, ale pokud by se to skutečně stalo, myslíš, že by se to obešlo bez vyšetřování policie, bez upozornění veřejnosti?
Pomněnko, nechci se dohadovat o tom, kdo zpanikařil, nezpanikařil či kdo by po přečtení toho bludu mohl zpanikařit. Právě proto, že ve zprávách je denně hrůz až až, tak si tady snad nemusíme předávat další fámy. Máš pravdu, že všechno ve zprávách být nemusí, zatím se ale zdá, že takovéhle informace se do nich dostanou okamžitě. Ale to je vedlejší.
Bydlím taky v Praze a kupodivu si nemyslím, že by se tu nedalo nikomu věřit. Dokonce naše starší dítě dávám do hracího koutku už od dvou a půl let – byl větší a vyspělejší, tak ho tam vzali. Samozřejmě píšu o hracím koutku s hlídáním, protože dát tak malé dítě někam bez hlídání a odejít by dokázal snad jen absolutní ……
Mám s tím koutkem jenom dobré zkušenosti a nemám nejmenší důvod jeho služeb nevyužívat.
Vandulo, to, že mě překvapilo to, co Mamia píše, a že je to podle mě hrozné, ještě neznamená, že jsem zpanikařila… A nikde nikdo nemůže tvrdit, že se to prostě opravdu nestalo. Kdyby se ve zprávách neobjevila reportáž o únosu holčičky na Slovensku přímo z nemocnice, taky bys jí nevěřila, protože by určitě šla od maminy k mamině… Ne všechno musí být ve zprávách, ne o každém vyšetřování se musí vědět policie… A že se to nestalo, ještě neznamená, že se to stát nemůže!!! Bydlím, jak už jsem psala, v Praze, a tady se nedá věřit vážně nikomu.
A jak jsem taky psala, nikdy by mě ani před přečtením tohoto článku nenapadlo dát Tomáše do dětského koutku, a už vůbec ne do nehlídaného!!!
No my jezdíme nakupovat do Hypernovi, dk tam mají ale ani mě nenapadlo tam Káťu dát!!! Proč? Nechce tam, chce s námi nakupovat… a je to takové šídlo že by jim odtamtud v pohodě zdrhla :o( – takhle jí mám pod dohledem já a jsem v pohodě, jednou jsem jí nechala v Baumaxu, ale očima jsem byla sztále u ní – takže mi to nakonec nedalo a raději jsem si pro ni došla a dala do vozíku a jezdila se mnou :o)) spokojená a já taky :o))))
Zrovna podle tvého prvního komentáře se mi pomněnko zdálo, že to určitou paniku vyvolalo.
Vandulo, Mamia sama píše, že to nemusí být pravda. A tenhle článek nepovažuji za šíření paniky, spíš to beru jako oživení diskuze o dětských koutcích. A takových věcí a příběhů, které „se říkají“ je určitě plno.
Kristepane tenhle příběh je známej jak falešnej pětník. Jednou se to „stalo“ v Ikee, podruhé jinde. Jednou to byli zahalení asiati (jak nenápadné), jindy tajemná dvojice. Ve skutečnosti se to nestalo nikde – dle časopisu Týden je to dokonce dobrý způsob, jak poškodit konkurenci.
Děti si musí každý rodič hlídat jako oko v hlavě, to je beze sporu. Ale jestliže budeme takhle přispívat k šíření paniky, nic dobrého nám to nepřinese. Jenom zbytečný a neopodstatněný strach, že s dítětem se nedá vyjít ani na ulici!
Tak právě o tomto únosu se hodně psalo na rodině. Já tomu prostě nevěřím, v novinách nic nebylo, policie nic neřešila a nakonec se to šířilo jen „vzduchem“ jedna paní povídala. Nic to ale nemění na tom, že děti bychom neměli nechávat samotné běhat po ulicích. Jde o to, že jim ale nemůžeme dělat chůvu do 18. Musí se najít přiměřená hranice, kdy už dítěti musíme dát trochu samostatnosti. Můj muž si dělá legraci, že já budu pouštět Lišku ven samotnou až když jí bude 18. Tak snad tak nedopadnu.:o) Naštěstí u nás na vsi dopadne jak Smolíček pacholíček a unesou jí opravdové lišky, než že by jí unesl někdo zlý.
Ahoj Mamio,
ja si tedy mimco zatim nosim vsude sebou (je jeste v brisku), ale tenhle pribeh je sila !! Ohledne unosu deti toho bylo tolik napsano a i kdyz jsou rodice obezretni, staci mala chvilka nepozornosti …. I v cizine jsou nekdy obrazky se ztracenymi detmi treba na krabicich od mleka. A to, jak pises o Rime, deti nepousteji na krok… dokonce tady v NY je zakon, ze deti do 11-ti let nesmi byt samotne na ulici…
Doma jsme si hrali pred barakem, pozdeji za barakem a rodice od nas meli klid. Ted mi kamaradka rikala, ze sveho cerstveho skolaka by ven, tak jak jsme byly zvykle, ani ven ve meste nepustila.
ahojda, ja mam 2 letou holčičku, no a odlozit ji do koutku hlídaného a nebo ne, mě ještě nenapadlo. Proste ji svěřit do pece nekoho koho nezam, jasně,žee mi za niručí, ale kdyby nahodou…..Všude tedy jezdí s námi….
Teda Mamio, já kokám…s hrůzou v očích… Jasně, že bych své dítě nespustila z očí, ale po tvém článku už vůbec ne, ani na minutku… BYdlím v Praze, takže se vážně bojím… Prcka beru všude s sebou… Každopádně je štěstí, že malou našli, mohlo to dopadnout strašně (tada, jak píšeš, pokud je to pravda).
Já zatím Tomáška nedávám a asi ani dlouho dávat nebudu do žádného koutku, vozím si ho pěknš v kočárku, nebo v autosedačce v košíku, nebo hrdě nosím v šátku. Ale to ho taky nebude bavit věčně. Mám asi štěstí, že tady v okolí je dost hlídaných koutků…
Mobile Sliding Menu