Ríša má zítra 3 roky a dnes napsal své první slovo

Rubrika: Od srdce i od plic

94722_contract_signingRíša, můj syn, má zítra narozeniny, budou mu 3 roky. Dnes napsal sám, bez pomoci, své první slovo: CHOBOTNICE. Na počítači ve Wordu samozřejmě, rukou by to nezvládl, zatím neumí namalovat ani kruh…

Jak by napsala psycholožka, kreslit neumí, jen „bezobsažně čmárá“. Ale umí celou abecedu, čísla do 80 (do tolika je losování Šťastných 10 po večerníčku), umí počítat do 20. Na dětském počítači umí do dvaceti také sčítat, odčítání zatím trénuje. Tam také nacvičil písmenka (i když začátky jsou v AZ-kvízu) a odtud zná i slovo CHOBOTNICE. Teď zrovna stojí už 10 minut u televize a sleduje s nadšením zrnění na prázdném kanálu. U toho poslouchá písničky a zpívá text. Umí spoustu písniček nazpaměť, taky pohádky, zná celé pasáže.

Myslíte si, že mám geniální dítě? Ne tak docela. Nedá se s ním domluvit. Nereaguje na obyčejné otázky jako „Máš hlad?“ „Chceš napít?“. Buď neodpoví nic nebo zopakuje, co jsem řekla já. Od dvou let do dvou a půl pouze opakoval slyšené, už to bylo často k nevydržení. Já: „Ahoj Ríšo!“ On: „Ahoj Ríšo!“ Já: „Jak ses měl“ On:“Jak ses měl?“ Nejhorší to bylo při nácviku chození na nočník. Já fistulí: „Podívej cos to udělal! Podívej se..“, ukazuju mu hovínko v kalhotech, „podívej se, co to je?! Hovínko! Cos měl říct?“. No a on to samozřejmě celé opakuje a náležitě napodobí i mou intonaci. Ríša je autista. Umí dlouhé texty nazpaměť, ale nerozumí smyslu. Nerozumí tomu, co slyší. A vůbec asi nerozumí spoustě jiných věcí.

Počítat do 20 uměl už ve dvou a půl letech. Dělali jsme si legraci, že si přečte v reklamním letáku, ty si prohlíží obzvlášť rád, kolik co stojí a přitom ještě chodí s plínkou. Dnes už si umí říct, že chce na nočník, říká: „Chceš na nočník“. Ale zas nechce čůrat jinak než do nočníku nebo do plíny. Nechápe, že by mohl čůrat i na trávu, vyžaduje nočník i venku. Takže ven chodí s plínkou, protože nočník se nám tahat nechce, to je jasný.

Dokáže hodinu poskakovat na gauči a u toho se dívat na pohádku. Rád si hraje sám a není rád, když ho někdo ruší. Komín z kostek začal stavět teprve nedávno, myslela jsem, že k tomu ani nikdy nedojde. Nejradši si hraje tak, že rozhazuje hračky a jiné věci po bytě. Venku je naprosto nezvladatelný a je mu jedno, jestli jsem na blízku. Zkoušela jsem se schovat, jen se rozhlédl že jsem opravdu pryč a dál si přesypával jehličí (což už dělal 20 minut). Má rád, když při cestě tramvají říkají zastávky a umí je nazpaměť. A nemá rád, když je něco jinak, než je zvyklý. Jednou se nám stalo, že zařízení v tramvaji nefungovalo a zastávky neříkali. To byl řev.

Od jeho půl roku bojujeme s diagnózou dětská mozková obrna. Patříme k těm šťastnějším mezi rodiči dětí s DMO, Ríša začal ve dvou letech chodit. Zdálo se, že to nejhorší máme za sebou. A je tady další překvapení, autismus.

Zatímco píšu tento text vytahal z koše všechno špinavé prádlo a rozházel po pokoji. Takže já jdu uklízet, stejně už stojí u počítače a trvá na tom, abych mu pustila Word, říká: „Napíšeme dvojité vé“.

Napsal/a: Žlababa

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (22 vyjádření)

  • Žlababo – je dobře, že neházíš flintu do žita :-)) Určitě to bude hodně náročné, ale četla jsem, že pro autisty je nějaká nová metoda, která má úspěchy… Tak držím palce, ať máte lehkou formu!!

  • z maminkovství mas u me za jedna:)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist