Reklamní akce

Rubrika: Od srdce i od plic

527898_cooking_an_eggZrovna včera se mi zase po delší době dostal do ruky krásně vytvořený letáček na reklamní akci o zdravé výživě. Před 4 lety jsme se stěhovali sem a takové akce u nás nebyly.
Později jsem pochopila proč…Benátecko je místo zemědělců, sice bohatých, ale poměrně rozumných ve věci investování peněz. Každá rodina má dost peněz, ale především se používají na zabezpečení dětí a vnoučat a neutrácí se za rádoby prima věci. U místních lidí je tomu trochu jinak, především zde důchodci jsou opravdu důchodci a nepracují doslova do úpadku na svých latifundiích. Užívají si svého času i peněz a jak jsem díky těmto akcím zjistila, nemají jich málo. Ale k tomu se dostaneme.
Takže jsme si přečetli letáček o besedě na téma zdravá výživa, k tomu bylo připsáno, že dostaneme nějaký dárek a občerstvení. Jako dárek měly dámy dostat tříkilový Persil prášek, občerstvení měla být káva a zákusek. Za vstup se platilo 20kč. Takže jsme se s dcerou vypravily. Tak jsme konečně poznaly věci, o kterých mluvil jen můj tchán, který jezdil na výlety pro důchodce s Beckem atd.
Nebyla to žádná beseda o výživě a novinkách v ní, představovali nám jen hrnce a vysvětlovali, jak z ostatních brzy umřeme. Vstupné vybrali, ovšem tím občerstvením byl decový kelímek neslazené minerálky. Kávu a dortík jsme si mohli dát, ale za svoje peníze. Celá akce měla trvat necelé dvě hodiny, drželi nás tam přes tři. Dalo by se říci, že jsme odcházeli jako novopečení odborníci na hrnce. Já jsem člověk velmi pragmatický, takže mě jen tak neopije nikdo rohlíkem, jsem ekonom, takže si umím občas i něco spočítat. Věřím sice, že značka dělá zboží, ale beru v potaz to, co mám vyzkoušené. Ale nic se nedělo, přežily jsme to s Jájou ve zdraví a odcházely jsme sice unavené, ale poučené, že podobné letáky už nebrat. Jako dárek jsme neobdržely prací prášek velké kvality, ale nejlevnější prací gel. Nešly jsme tam pro dárek a nikdy jsme na takové akci nebyly a přesto jsme věřily, že dárek dostaneme. Když už jsme zjistily, co je to za reklamní akci a vzpomněly si, že tchán vozil vždy vše, co měl na letáku, čekaly jsme víc.

Jenže já chytrolínek, jsem naletěla znovu. Tentokrát to nebyly prostředky zdravé výživy, ale posezení s přáteli spojené s besedou o zdraví. Přijďte, setkáte se se svými známými, dozvíte se, co je nového, posedíte, máme kulturní program atd. Kluci mě nutili, abych šla, že jsem jen doma, že tam budou známí a tak jsem nakonec šla. Říkám si, no – deštník není špatný, na tom není co zkazit. Dostanu deštník a určitě to není to, co jsme absolvovaly s Jájou. Houbelec. Bylo to nemlich totéž. Rozdíl byl v tom, že představovali ještě krásný velký kuchyňský robot. Kulturní program? NO – to by jeden nevěřil. Jezdil s nimi jeden z chlapců z Luneticu a zazpíval písničku Moje máma. Celé to kulturní vystoupení. Vzhledem k tomu, že jsem se tam setkala s některými známými tvářemi, přeci jen jsme tu už bydleli skoro rok, nebylo to tak hrozné. Jenže nikdo nečekal, co tentokrát zažijeme.
Kluci začali po výkladu o všech oficiálních výrobcích nabízet drobnosti jako lanolínový prostředek na prádlo atd. Nejdřív mě udivilo, jak tvrdí, že je to 100% lanolin a na láhvi bylo, že je tam jen pár procent a je to čistící prostředek s lanolinem. Prý se to může používat na obličej, ruce atd. Kdo by to zkusil, zaplakal by. Lidé to odmítali a chlapci začali být dosti nervozní. Začali lidi přemlouvat, aby si ty jejich předražené hrnce koupili atd. A už docela ostře. Našlo se pár takových a přeci jen sepsali jakousi smlouvu. Jenže chlapcům to bylo málo a tak doslova začali lidi psychicky vydírat, dokonce začali nadávat, že musíme koupit každý aspoň nějakou tu maličkost jako čistič nádobí za tři stovky, onen „rádobylanolín“ za dvěstěpadesát atd. Nakonec nadávali, že oni to dělají pro nás a my to pro ně neuděláme. Musela jsem se hodně držet, abych neřekla svůj názor. Jedna paní řekla, že jsou na ní sprostí a oni jí sebrali její účastnický lístek a odmítli jí dát i ten deštník Měla to být sice káva a deštník, ale mám dojem, že byl každý rád, že odešel. Všichni byli znechucení a vím, že odešlo několik stížností na onu firmu, kterou zastupovali.

Krátce na to nás pozvala má matka k sobě a že má pro mě a děti dárek. To bylo dost neobvyklé, protože my jsme ti, na něž se vždy zapomínalo, ale nakonec si dnes říkám, kdyby mi byly ty ruce raději upadly, ale nechtěla jsem zase být nevděčná. Stejně mě za víc, než vyvrhela máti nemá, ale neumím se k ní chovat sprostě. Tak jsme si dárek vzali. Co čert nechtěl, dostali jsme ono nádobí z té reklamní akce a ještě velký robot. Hrnce mají sice silné dno a tím rychleji vaří a déle zůstávají teplé, ale o ony zázračné vlastnosti nepřipalování a udržování teploty, nebo dokonce ono převratné vaření v hrncích nasazených na sebe – to je vtip nebo zbožné přání. Hrnce se připalují, pánev je tak akorát na směs masa na cibuli nebo míchaných vajíček. Navíc pánev po prvním použití zhnědla. Dostala jsem i záruční list. Opravdu se o toto nádobí jedná, matku to stálo šedesát tisíc i s robotem. Robot je to obrovský, zabírá velkou část linky – u nás ne, je v krabici a nikdo ho nechce. Je to robot se dvěma nádobami – mísící a mixovací nástavce. Ale – v mixéru neuděláte ani majonézu, ani není možné ušlehat sníh, v mísící nádobě už vůbec ne – nemá to otáčky a když zapnete jedno, druhé jede automaticky s tím. Tah to nemá, ačkoli to má mnoho různých nástavců včetně mletí masa. Je naprosto nepoužitelný a po minutě používání se vypne vnitřní pojistka a zapne asi po pěti minutách – ta přehřívací. Tedy dar nedar, někdo říká danajský dar.

Ale máme tu třetí návštěvu podobného podniku. Náhodou, aniž bychom cokoli tušili, jsme šli kolem kina, kde se toto konalo. Někdy se tam pořádají takové ty trhové výprodeje atd. a název akce tomu napovídal, šli jsme se tedy podívat blíž. Já trouba, která nemá paměť na lidi, jsem nepoznala onoho mladíka a nechala jsem se zlákat, abychom se také šli podívat. Nebyla to prodejní akce, ale právě má třetí a poslední akce reklamní. Nebudu popisovat opět stejný postup výkladů atd. Horší bylo, že se mnou byl prcek a ještě dorazil Jeník. Prcek tu pusu neudrží a tak měl hloupé připomínky k výkladu o nejskvělejších hrncích planety a u robota dostával škytavku. Zvládla jsem to.
Přišla řada na „losování dárků“. Dostali jsme poukazy a podle čísel se to nějak losovalo. Na deset z nás vyšla výhra a tou byla magnetická podložka. Jenže – po asi čtvrthodinovém proslovu mladíka nám konečně došlo, že jsme nic nevyhráli, ale že nás vybrali. K té podložce jsme prý získali nějaké ovčí rouno – deky a polštáře, hrnce, kolečkovou tašku, nože a ještě něco prý v celkové hodnotě asi šedesát tisíc a prý to dostaneme jen za zaplacení darovací daně. V té době byla asi tři procenta a já, človíček vzdělaný v účetnictví a dělající účetnictví manželovi jsem věděla, že daň se platí jen finančáku, jsem se divila. Chtěli 29 tisíc.
Nejhorší zážitek byla paní učitelka, která se za pár měsíců stala třídní prcka v páté třídě. Skákala tam radostí, že nikdy nic nevyhrála a honem běžela vybrat peníze z účtu. Bylo dost složité pak vsugerovat prckovi, že ta dementní ženská je člověk s mozkem a to mozkem učitelským a že si jí má vážit. I to malé dítě pochopilo, jaký je to podvod. Navíc ta zkušenost s nádobím doma. Sice jsme si vyslechli zase docela nepříjemná slova od přednášejících hochů, ale už jsme si z toho nic nedělali – tedy za to, že jsme nechtěli nic koupit. Já jsem mu jen odpověděla, že jejich výrobky mám a není důvod pořizovat další. Dostala jsem sice sáhodlouhé školení, co by za to jiní dali atd., ale mně to jde jedním uchem tam, druhým ven. Také jsme nedostali dárek. Čert ho vem.
Ta zkušenost stála za víc, než nějaký pytlík žluklého starého kafe.
Zaráží mě jen jedna věc, za co všechno jsou ochotni důchodci vyhodit takovou sumu peněz. Většinou jsou to právě důchodci, kdo takové „sleziny“ navštěvují a také kupují. Můj tchán nakoupil takových věcí spoustu. A jen malá poznámka k důchodcům tohoto okolí – dcera pracuje v supermarketu a vždy s údivem vykládá, kolik a co kupují důchodci a kolik peněz zde babičky a dědečkové vydají za jedno dítě při různých příležitostech. To není balíček pro vnoučka za padesát, ale třista, čtyřista Kč a každý kupuje takový sortiment v pěti šesti vydáních. Je pravda, že skláři mívali velké platy – tím to asi bude. Jen mě udivuje ta hloupost lidí, kteří vidí kolem sebe, kolik co stojí a přeci se nechají přesvědčit. Stejně jako když chlapci tvrdili, jak špatné jsou „studené“ indukční plotýnky, které nestojí jejich 39 tisíc, jiné stály 19 tisíc a běžně jsou k dostání do 2,5 tisíce Kč.
A tak nějak jsme probírali ještě jednu otázku, která, když jí zbagatelizuji a řeknu opravdu vulgárně, zní – na co potřebuje bába s dědkem nad hrobem mixér za čtyřicet a nádobí za šedesát tisíc, když mají svou domácnost dobře za ta léta zařízenou a všude vidí a čtou o různých značkách atd. např. Tescoma je špičková značka a jejich ceny jsou obecně známé.

Jsou věci mezi nebem a zemí, které mi připadají nepochopitelné…

Napsal/a: JanaOss

Toto taky stojí za přečtení!

Další důvody, proč s dětmi mluvit o penězích

Posledně jsme si na téma finanční gramotnosti posvítili a bylo zmíněno 5 důvodů, proč s dětmi mluvit o penězích. Dnes

Čtu dál →

Jak zařídit, aby mu to ve škole šlo

Kdo z vás si nepřeje, aby se jeho dětem ve škole dařilo? Přihlaste se! A kdo si naopak přeje,

Čtu dál →

Pomóc, moje dítě nejí maso!

Svíčková. Knedlíky s omáčkou si přidá, maso nechá. Šunkofleky. Miluje je, ale šunku vždycky vydoluje do posledního kousku. A nesní.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • JanaOss

    Nevěřila jsem, že k tomubude chtít hodně lidí co říci.
    No- důchodci? To, co mi vypráví dcera, když nakupují důchodci, to si snad nikdy dovolit nebudu moci. To, co nakupují dětem k jedněm vánocům- myslím čokoládu a cukrovinky – to měly moje děti za deset let.
    A hloupost? Kdo by tu nechtěl být do sta? tak se nechají ukecat, že jedině s těma hrncema budou zdraví.
    Deky- můj tchán si koupil ony ¨“100% ovčí deky“ dal za to kolem 30tisíc a v tu dobu jsme dostali domů katalog s podobnými výrobky, které se tam prezentovaly přímo od výrobce v ceně od 2,5tisíc kč. – hloupost lidská opravdu nezná¨mezí.
    Něco podobného jsou různé kosmetické a drogistické řetězce. Kdo to dělá jako my jen proto, aby si koupil levnější kosmetiku, dobré, kdo je fanatik a honí lidi atd, to už je stejná zvrácenost.

  • Holky, já taky jen tiše žasnu, za co někteří lidé utratí takový majlant… Bohužel, ti starší jsou nepoučitelní. Mí rodiče sice neutratili takové horentní sumy za hrnce, nicméně pár podobných zbytečností by se u nich taky našlo a ne za malý peníz… a nejhorší, že to bylo v průběhu asi 15 let čtyřikrát.
    A že důchodci nemají peníze, o tom mě opravdu nikdo nepřesvědčí – stačí zajít v pátek na nákup do supermarketu, když začínají slevy 🙂
    Na téma prodejních akcí jsem slyšela dost nepěkných zážitků, takže mě nelákají ani úžasné zájezdy s dárkem a obědem za 99,- 🙂
    Podobnou akci jsem navštívila jen jednou – vloni. Volali mi z „nejmenované hodonínské“ firmy :), u níž jsem před časem koupila jeden kompletní výrobek – musím říct, že za necelé 2.000,- a jsem s ním velmi spokojená. Prý jsem dobrý zákazník a pro nás nejlepší 😀 připravili reklamní akci s večeří a dárkem… vzhledem k sortimentu firmy jsem si říkala, že nějaký pomocníček do kuchyně nebude k zahození, tak jsem šla. Nakonec to byla dvouhodinová předváděčka vakuových dóz za „pouhých“ 30.000,- , my jako dobří zákazníci „jen“ za 20.000,-. večeře sice byla, nicméně pán byl taky docela „drsoň“ – prostě z jeho chování čišelo, jakou nám prokazují milost, že nám tohle nabízejí a něco darují a kdo se náhodou opozdil, na ty byl dost nevybíravý. Jo, a dárek představoval „parfém“ v hodnotě asi 150,- Kč.
    Takže jsem se zařekla, že víckrát už ani náhodou – mám svou hrdost, ne?
    A hrnce – myslím, že když si jednou za čas pořídím jeden kvalitní hrnec třeba za 1.500,- , vyplatí se to mnohem více. Mám takové dva – byly zhruba v této ceně, ale jsou velmi kvalitní a nemůžu si je vynachválit.

  • Taky jsem na takové akci kdysi byla, jednalo se o zájezd do safari parku v Rakousku s „krátkým kulturním programem, občerstvením zdarma a za účast na nezávazné čistě dobrovolné předváděcí akci“. Takže kultura byla opravdu krátká, zahrál nám tam maník na harmoniku a zazpíval pár lidovek, ovšem až při přestávce mezi jednotlivými dobrovolnými akcemi, které dohromady trvaly 3,5 hodiny. Kafe bylo orpavdu zdarma, jenže turek zalitý snad studenou vodou,,protože se lógr nepotopil a zůstal navrchu, cukru omezeně, takže kdo sladí 2 kostky měl smůlu. No a safari bylo také tak skvělé jako všechno ostatní- z celého safari jsme měli přistup jen k pavilonu s opicema a pár sudo a licho kopytníků, toť vše, protože jednak pořadatel zaplatil jen ty nejlevnější vstupenky a jendak bylo safari jako na otvoru v rekonstrukci.Na předváděcí si nejmladší švagrová vydobila od sestry polštářek z ovčí vlny který se prýý může normálně prát v pračce-ale po zásahu pračky byl polštář nepoužitelný. Já si i se starší švagrvou koupila také podložku z ovčí vlny, která měla původní tvar také pouze do vyprání, anžto se také může normálně prát v pračce. stála ale necelé 300, tak mě to až tak strašně nemrzí.Tekdy jsme tam byla se svýým dnes již manželem a poslechli jsme si přednášku o skvělých hrncích, a hádejte co jsme od mé babičky dostali svatebním darem… ony skvělé hrnce. Nejsou nejhorší, to je fakt, ale vařit brambory v deci vody opravdu nelze-ty navrchu jsou nedovařené, naspod převařené. takže úsporně moc nevařím, vařím jako v normálních hrncích za 200Kč,ovšem vařím v hrncích za 20tis.Kč.

  • Horempádem

    Ahojky, já se naštěstí těmto akcím vyhýbám, protože vím, která bije :-)) Byla jsem jen jednou a to mě tam ještě dostali pod klamnou záminkou a já byla tehdy hodně mladá, bylo mi dvacet, takže důvěřivá.
    Volali mi tehdy a já odpověděla na několik otázek a zařadili mě do nějakého slosování. O týden později volali znovu, že jsem vyhrála a rovnou zájezd :-)) Já blbka mladá tehdy čapla přítele (manžu) a šli jsme. Nakonec z toho vypadlo, že se zájezd bude aukčit a musí se to zaplatit hned. Já byla nasr… jak zákon káže a poslali jsme je do háje. Zanedlouho to běželo v telce, jak podvádějí a okrádají lidi. Byla to firma Wacation Club. Jak jsem byla ráda, že jsme zachovali zdravý rozum.

    Jinak okolo sebe slýchám dodnes, jak někdo provedl podobně výhodný nákup, ať už šlo o kuchyňské přístroje, deky či cokoli jiného. Nejvíc mě zaráží, jak si někdo může koupit vysavač za 80 litrů 🙂 Není to tak dlouho a kdosi mi volá na mobil. Mluvil tak rychle a přátelsky, že jsem nevěděla s kým to vlastně mluvím. Pak z něj vypadlo, že na mě dostal číslo od mé kamarádky, se kterou jsem se neviděla roky. Ona si koupila onen zázračný Rainbow (nevím jak se to píše). Prý když mi bude moci doma provést reklamní předváděčku, takže ona dostane zdarma nějaké doplňky. Hned jsem ho zchladila, že se u nás nacházejí všeho všudy jen dva koberce a to ještě jen ty pod stůl , aby nezábly nohy 🙂 Nezapoměla jsem pohrozit manželem, který je doma a hned by ho vyhodil ze dveří, neb lidi jeho typu nesnáší :-))) a bylo vymalováno. Kamarádce bych ráda pomohla, ale ne za tuto cenu.
    Naše babička je námi zcela zpracována v tom smyslu,že opravdu nemá cenu na tyto akce chodit a cokoli od nich kupovat, ať se jí to zdá bůhvíjak výhodné a domů si taky nikoho nepouští. Zaplaťbůh.
    Její sestra ale dopadla hůře. Tehdy ještě žil její manžel a přišel k nim nějaký maník a nabízel zázračné magnetické pásky, ještě ke všemu se zapojovaly do elektriky, které vyléčí všechny neduhy. Oni nemocemi prošpikovaní mu uvěřili a hned podepsali. S tím, že si onen vykutálenec přijede za týden pro peníze. Pak zjistili k čemu se upsali a že by za tohle nesmyslné zboží zaplatili 30 tisíc !!!!!! Volali nám co s tím. Věděla jsem, že tyto firmy mají mnohdy dost dobře postavené smlouvy, které když podepíšete, tak není úniku, maximálně se soudit. Zkusili jsme to tedy po svém. Teta nám zavolala v den, kdy měl maník přijet, a my tam přijeli i s manžou. Když vylezl, tak manžel na něj spustil, co si to dovoluje okrádat tímto způsobem důchodce a ať okamžitě zruší smlouvu nebo že ho vezme za flígr a odtáhne na policii a rovnou podá trestní oznámení. Manža deformovaný svou profesí i bez uniformy asi působil zlověstně a tak koktající maník vytáhl z auta smlouvy, naštěstí byly všechny, včetně kopií a před námi ji roztrhal :-))) Měl je u sebe všechny jen díky tomu, že nebylo ještě zaplaceno. Kdyby zaplatili a pak nám to řekli, tak už není cesty zpět, páč kopie se rozletí na pobočky a pak děj se vůle boží.

    Takže lidičky nevěřte jim. Já vím, že se každý živí nějak, ale tohle je moc. Vydělávájí jednak na lidské blbosti či nevědomosti a u stařečků na jejich dobrotivosti a důvěřivosti.

  • frančice

    Na takovéto akci jsem byla jem jednou s tchýní. „Skvělý masážní polštářek a čistička vzduchu“ suma sumárum 30.000,- Kč. Tchýně si chtěla koupit masážní polštářek a on jí řekl, že to prodá jen společně, ale když nemá tolik peněz, že může na splátky. Psala se 90.léta a to bylo docela dost peněz. Naštěstí to tchýni přešlo, protože tu čističku vzduchu nechtěla. Občerstvení bylo hospodský kafe a studený párek a tvrdým chlebem.
    Kamarád jezdí s autobusem a povídal, jak sledoval hochy prodejce a ti si říkali, že musí dneska udolat alespoň deset zakázek. Říkal, že mu bylo těch dědoušků a babiček docela líto. Nalákali je na prohlídku zámku a tam nakonec ani nemohli, protože se reklamní akce „nechtěně“ protáhla o 2 hodiny.

  • Lussy

    Jani,
    manželova babička si 1x v životě udělala takový výlet a stálo to teda za to.Jela tam se svojí odolnou sestrou,která nikdy nic nekoupí,jen si udělá výlet a dostane se mezi lidi. Babička byla poučená,ALE. Přivezla si matraci do postele za 9999,-+dárek zdravotní polštář. Nechtěli v žádném případě peníze v hotovosti a tak 78 letá babička si na místě vyřídila splátky u Multiservisu- 36 měsíců měla platit 399,-.
    Doma začala brečet,že to vůbec nechce,že neví,proč si to koupila. Děda jí vynadal,protože si spočítal,že ještě skoro 5000 přeplatí.Že by ještě pochopil,kdyby to koupila za hotový.
    Nakonec jsem sepsala odstoupení od kupní smlouvy,spolu s polštářem jsme ho poslali do pořádající firmy a čekali. Kupodivu asi za měsíc přišla zpátky záloha 200,- a dopis,že smlouvu ruší.
    Když jsme se babičky ptali co jí napadlo říkala,že je ze staré školy a že ti mladící byli takoví milí a hezky si s ní povídali a pořád říkali,tady to podepište,podívejte se co je za vámi lidí,přece je nechcete zdržovat. No a to já nerada někoho zdržuju a obtěžuju,tak jsem to podepsala…
    To je prostě mentalita starých lidí. Syslí každou korunu,doma sedí potmě,topení vypnuté,záchod splachují vodou,s kterou vytřeli podlahu a pak vyhodí šílené peníze,protože na ně byl někdo milý.

  • Svatá pravda.Asi tak před 15ti lety mě na takovou akci vytáhla naše sousedka-důchodkyně.Akce-protialergické,vlněné pokrývky.Samozřejmě občerstvení bohaté a dary nevídané.
    Příjemná paní dlouho povídala,vychvalovala,zboží na splátky slibovala.Takový zájem o jejich zboží je,že mají problém všechny uspokojit v krátké době.
    Sousedka při penězích hned smlouvu podepsala a zboží to týdne obdržela.Mimochodem dělalo to kolem 10tisíc a psal se rok 1984,kdy plat jsem měla kolem 2500,-.
    No a já mladá na splátky podepsala.Do týdne mi místo zboží došel dopis,že až celé zaplatím dojdou deky.A tak jsem sedla a odepsala jim,že když mají takový problém uspokojit zákazníky jistě jim nebude vadit,že deky nechci a mám nedůvěru vně,že zboží po zaplacení obdržím,když jejich pracovnice tvrdila o okamžitém dodání.
    Do týdne dopis vyhrožující soudy o nesplněných podmínkách a zaplatit stornovací poplatek.Nakonec se vůbec neozvali.
    A ty super dary-jedna svíčka v plechové krabičce,která stejně nešla zapálit.
    Shrnuto=na vždy vyléčená z podobných akcí…

  • Jano,já taky hledím co lidi dovedou koupit za hovadiny a ještě si to donesou domů a je to nefunkční.My jsme byli s manželem taky na jedné akci,měla to být debata a čistících prostředcích-nic takového,hrnce a robot na zmrzlinu.Na jídlo jsme dostali karbenátek,ale připadal mi jako oválený tak jsem ho radši nejedla.Dárek jsme taky nedostaly,ale nic jsem si nekoupila takže mě nakonec hřálo u srdce,že jsem si žádnou kravinu nekoupila.Akorát co nás stála cesta autobusem 99.-.Víckrát jsme s manželem nikam nešli a řekli jsme si,že nám bude líp i bez těch věcí.Přeji hezký večer.

  • Jano, tyhle akce jsou neštěstí. A odpovím ti, na co kupují ti dědkové a báby mixéry za 40. Svým dětem a vnoučatům. A myslí si, jaký skvělý dárek jim dali…
    Taky jsem dostala k Vánocům od babičky s dědou sadu nožů v kufříku za 20 000. S většinou těch nožů se krájet nedá, jak se ohýbají. V Globusu jsem tentýž kufřík (jen bez nápisu) viděla za 1200,-. Rozdíl mezi částkami schlamstnou pronájmy za sály a zejména provize prodejců…
    A babičkám to stejně nikdo nevymluví, že kupují za vešlké peníze šunty… Protože jinak by nebyly tak drahé, že…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist