Ahoj maminky.Dneska jsou snad erupce na slunci, nebo porušený geomagnetický pole, jsem rozčílená a naštvaná snad na všechny lidi. Dneska jsem měla perné dopoledne, obíhala jsem úřady a tak jsem musela trochu cestovat MHD. Že mi do tramvaje nidko nepomohl, tedy až na nějákého opilce, o tom snad není ani třeba mluvit…
Cestovala jsem s dvouapůlletou dcerkou a osmiměsíčním miminem v kočárku, naštěstí nejstarší syn chodí do školky. Naházet to všechno do tramvaje byla fuška, pak prosit o uvolnění mista vyhrazeného kočárkům, držet dcerku, aby nespadla.
Sice mi jedna paní nabídla, že dcerku vezme na klín, ale jsem zásadně proti tomu. Prostě mám o své děti strach a tak jim nedovoluji bavit se s cizími lidmi, což zmíněná paní nemohla pochopit.
Pak začalo miminko knourat, měla prdíky a hned se našla jiná ohromně ochotná paní, která hned radila at dám malé dudlík, že její děti měly dudlík a nikdy neplakaly.
Byla jsem ráda, že můžu konečně vystoupit. Zpátky jsem šla radši pěšky, což se ukázalo jako chyba. Je to asi dva kilometry a malá šlapala statečně, ale dost se unavila a začala poplakávat.
Bohužel bydlím v Praze a nedaleko se nachází dům Armády spásy, takže o podivná individua a opilce u nás není nouze. Co čert nechtěl jedno takové individuum, notně posilněné alkoholem přiskočilo k mojí holčičce a zvedlo jí do náruče a začalo na ní šišlat at nepláče. Krve by se ve mě nedořezal, skočila jsem po něm, vytrhla mu řvoucí dítě z náručí a jak jsem se dostala domů ani nevím, ještě ted se mi klepou ruce a mám slzy na krajíčku. Měla jsem takový strach!
Ted, když jsem se trochu uklidnila chápu, že mi ty lidičky chtěli pomoci, ale at mě radši nechají na pokoji a hlavně at nesahají na mé děti! Copak nechápou, že jsou pro nás absolutně cizí a v dnešní době člověk nikdy neví.
Už se zase rozčiluji, tak radši končím a všem maminkám přeji at je nic takového nepotká.
Napsal/a: Catharine
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)
Taky moc nastesti nemusim jezdit MHD,ale musim souhlasit s Martinou,ze kdyz se clovek umi ozvat a usmat, hned jde vsechno lip. Me nastesti nikdo „nemaka“na dite,ale stane-li se tak, pak ten clovek jest synem smrti.-)))Vrrrrrr!! :-))
já bych se chtěla zastat lidí v MHD. Je pravda, že si někdy musím říct a že musím někdy lidi požádat, aby uvolnili místo, kde může stát kočárek, ale říkám jim to s úsměvem a nikdy se mi nestalo, že by mě někdo odmítl nebo naštvaně odcházel z jeho stanoviště. Dokonce se mi párkrát i někdo sám nabídl. Bydlím v Brně a po městě občas jezdívám. Nechce se mi chodit v té hrozné zimě kilometry pěšky. Je fakt, že až bude teplo, tak se raději projdu. a s tím nastupování – vždycky nastavím kočárek držadlem ke dveřím a toho ochotníka požádám, aby kočárek chytl za držadlo – je to jednodušší než sáhodlouze vysvětlovat, za co to má chytnou na druhé straně 🙂 Já to mám zmáklý, takže nastupování a vystupování je otázkou pár vteřin.
Martino, skoro se mi chce napsat, aspoň vám ty popelnice nepřetejkaj odpadem. :-)))Než jsem se úspěšně stala matkou, zdály se mi některé maminky poněkud histerické. (No některé asi oprávněně). Dneska ale vím, že je to naše povinnost, bránit ty naše drobečky před cizími vetřelci.
Ahoj Catharine,
to co popisuješ dobře znám. Bydlím také v Praze a u nás v průjezdu bezdomovci vybírají popelnice. Je tam jedna paní, která když jedu okolo s kočárkem, přiskočí a volá na mně: „Nech te mě podívat na miminko“. Taky jsem z toho vždycky šílená a zdrhám pryč.
Milá Catharine, naprosto chápu, že se ti nelíbí, když cizí lidé šahají na tvoje děti. Mě se to taky nelíbí, naštěstí se mi to stalo snad jenom jednou. A s tou MHD – já moc necestuju, mám z toho fóbii, takže když jsem někam jela s kočárem, tak jen s doprovodem. Mám prostě to štěstí, že nikam nemusím. O tom, že málokdo pomůže s kočárem do tramvaje, slyším na každém kroku.Ale že lidi na místě pro kočárky stojej jak tvrdý Y a civěj, to znám sama.Je tady ale jedna věc, hodně maminek nastupuje do tramvaje s kočárem obráceně – tj. nejdřív korba, potom rukojeť. Takhle tahat kočár nahoru je ale strašně těžký, zkuste se nad tím zamyslet. Tohle pak může od pomoci spoustu lidí odradit.V každym případě nám všem přeju jenom ochotný a usměvavý lidi, co se nevnucujou.
Mobile Sliding Menu