Pes – nejlepší přítel člověka

V Od srdce i od plic

541162_bagiraPes je nejlepší přítel člověka a když odejde do toho psího nebíčka, tak si teprve člověk uvědomí, kolik místa a radosti v jeho životě zaplňoval…Ale abych začala od začátku.
Před cca osmi rokama dostal můj táta štěňátko vlčáka. Dal mu jméno Bak. Od začátku byla ta malá kulička nejmilejším členem rodiny. Vždy nás všechny vítal a vrtěl u toho ocáskem. Vidět jiskřičky v jeho očích, když si s ním někdo hrál nebo jsme šli na procházku, byly krásné a radostné okamžiky. Léta plynula a Bubík rostl. Do rodiny přišly děti a i ty si ho oblíbily a on měl rád je.
Každý den lehával na terase a hlídal. Podle jeho štěkotu jsme věděli, jestli k nám jde někdo na návštěvu nebo jestli jde pošťačka.:o))
Od začátku tohoto týdne onemocněl. Přestal žrát a byl smutný. Veterinářka řekla,ž e má mít dietu, že asi něco špatného snědl. Ale den ode dne to s ním bylo horší. Vzali mu krev a včera jsme si měli zavolat na výsledky vyšetření. Jenže ráno už bubík ani nevstal na nohy. Hned s ním táta jel k veterinářce znovu a tam mu řekli, že výsledky krve nedopadly dobře a musí Baka operovat. Ať si pro něj přijedeme v šest hodin.
Byly to snad nejdelší hodiny čekání v mém životě.
Na šestou hodinu pro něj jel táta s maželkou a mojí nejmladší sestrou. Bohužel přijeli zpátky bez něj. Bak měl nádor na játrech a už mu nebylo pomoci. Všichni jsme to obrečeli a zapálili mu svíčky na rozloučenou.
Někdo si řekne: Je to „jen“ pes, ale byl to náš přítel a kamarád a vždy tu byl, když jsme byli smutní a potřebovali potěšit.
Je smutné dívat se z okna na to prázdné místo, které bylo jeho nejoblíbenějším.
Jen bych mu chtěla popřát, aby jeho dušička našla klid. Baku – budeme na tebe vzpomínat s úsměvem. Děkujeme za ty chvíle radosti, které jsi nám dal. Máme tě rádi.

Napsal/a: martof

Toto taky stojí za přečtení!

Ako trávite prázdniny s deťmi?

Pracujem z domu. Kto to zažil, vie, akú treba mať disciplínu, aby sa človek držal plánu a urobil to, čo si

Čtu dál →

Soutěž u příležitosti 10. výročí Agátina světa

Je to až neuvěřitelné, ale obchod Agátin svět si letos připomíná deset let své existence. K této příležitosti převzaly

Čtu dál →

Vyrobte si svůj sirup na kašel

Léto je pro nás maminky vysvobozením od nekonečných martyrií dětských nachlazení. Já jsem si je tenhle rok užila do

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (9 vyjádření)

  • Pro babušku.
    ahoj babuško,moc ti děkuju a tvojí rodině a pejskovi přeji hodně radostných a hlavně společně prožitých chvil dokud to jde.

  • Ahojky martof,je mi moc líto odchodu nejlepšího přítele.když jsem četla tvůj komentář,tak jsem si se slzami v očích vzpoměla na to jak naše rodinka skoro přišla o pejska.Náš pes s námi žije už sedm let.vloni před vánocemi to bzl rok,co nám z ničeho nic přestal chodit na zadní packy.Veterinář nám oznámil,6e se buť z toho dostane a nebo to bude hodně smutný.Tenkrát byl náš nejmenší syn hodně malí.Dostali jsme léky a já našeho psa začala léčit.Jelikož bolestí učůrával,tak jsem mu dala staré pleny po dětech a přebalovala jako dítě.Najednou jsem měla dvě mimina.Toto trvalo měsíc.Už jsme nevěřili že by se mohl postavit,a začali hledat nového pejska.Když se najednou zvedl,tak jsme brečeli radostí(jak se najednou dokáže obrátit slzi z lítosti v slzi radosti).Od té doby je náš pes v děční za každou chvíli kdy může bý u nás na klíně(skoro pořád).Jen v letošní zimě už toho má dost,jelikož bydlíme v bytovce tak musí jen na krátké procházky a moc rád by šel na delší.Doufám,že tvoje bolest po pejskovi brozy odezní a zůstanou jen vzpomínky na pěkné chvíle prožité s ním.Ahoj.

  • Ahojky martof,je mi moc líto odchodu nejlepšího přítele.když jsem četla tvůj komentář,tak jsem si se slzami v očích vzpoměla na to jak naše rodinka skoro přišla o pejska.Náš pes s námi žije už sedm let.vloni před vánocemi to bzl rok,co nám z ničeho nic přestal chodit na zadní packy.Veterinář nám oznámil,6e se buť z toho dostane a nebo to bude hodně smutný.Tenkrát byl náš nejmenší syn hodně malí.Dostali jsme léky a já našeho psa začala léčit.Jelikož bolestí učůrával,tak jsem mu dala staré pleny po dětech a přebalovala jako dítě.Najednou jsem měla dvě mimina.Toto trvalo měsíc.Už jsme nevěřili že by se mohl postavit,a začali hledat nového pejska.Když se najednou zvedl,tak jsme brečeli radostí(jak se najednou dokáže obrátit slzi z lítosti v slzi radosti).Od té doby je náš pes v děční za každou chvíli kdy může bý u nás na klíně(skoro pořád).Jen v letošní zimě už toho má dost,jelikož bydlíme v bytovce tak musí jen na krátké procházky a moc rád by šel na delší.Doufám,že tvoje bolest po pejskovi brozy odezní a zůstanou jen vzpomínky na pěkné chvíle prožité s ním.Ahoj.

  • Chtěla bych všem moc a moc poděkovat za podporu.Věřím,že se má ted Budbík dobře a rozhodně na něj budeme vzpomínat
    jen v dobré,.
    Takže mockrát děkuju.

  • Ahoj Martof,je mi také velmi líto,že jste přišli o skvělého člena rodiny,ale já si myslím,že jste si s ním užili krásný kus života,a že je důležité,když už onen konec přišel,že Bak netrpěl.Věděl,že ho máte rádi a že pro něj uděláte vše.Minulý týden v pondělí nechali moji rodiče uspat také svého psa – Bulyho,familiérně Bulínka – byl to čivavák,starý 13 let,mazel,vztekloun,miláček,zlobidlo…prostě právoplatný člen rodiny.Mamina mi volala až ve středu a ještě se jí zlomil hlas…Od čtvrtka s ním chodili každý den na veterinu,a v pondělí už to bylo konečné…Náš pes si také prožil svůj docela dlouhý život – u těchto „šlechtěných“ se prý hovoří o 10 letech života – v průměru,a poslední půl rok na něm bylo znát,že už je na konci života.Netrpěl,nebyl nemocný,ale prostě bylo vidět,že už není tak čilý,hravý…Myslím si,že rodiče udělali to nejlepší,co mohli.Možná by ho mohli léky udržovat,ale byl by to důstojný psí život???
    A neboj se,i pejsci mají svoje nebíčko,odkud na nás koukají…věř mi…já to vím!!!

  • Martina 2

    Ahoj Martof, dovedu si představit, jak Ti asi je. Také jsem před pár lety ztratila čtyřnohého miláčka, byl členem naší rodiny 15 let. Pejsci bohužel nemají tak dlouhý život jako my a nezbývá nám než se s tím smířit a ten jejich život jim udělat vedle nás šťastný. A to Bak určitě měl, to je poznat z toho, jak hezky o něm píšeš. Doufám, že až to trochu přebolí, uděláte šťastného dalšího pejska, tak jako my.

  • Ahoj Martof,taky je mi to moc líto.Máme fenečku Belinku,která má epilepsii a asi 3krát měla záchvaty tak silné (klastra i status epileptikus),že se z nich už málem neposbírala a taky jsem u ní vždycky seděla a brečela.Má už 8 roků a drží se statečně,ale taky může přijít den,kdy se už po záchvatech nezvedne.Možná by byla pro tatínka i vás jako náplast nejlepší pořídit nového pejska ,ne Baka,ten byl jen jeden,ale nějakou jinou potvůrku,která zaplní to prázdné místečko.Tak ať to smutnění zvládnete.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    jo jo, štěstí v neštěstí, že se netrápil moc dlouho…
    známí měli pejska, co měl taky rakovinu, a trvalo to asi rok… jezdili s ním po doktorech (přes půl republiky), několikrát byl na operaci… ale nemoc byla nakonec silnější…
    Tak vám přeju, abyste to brzy překonali a, jak píše Káča, zůstali vám ty dobré vzpomínky…

  • To je mi moc líto, martof, že vás tohle tak najednou potkalo…ale ono je možná lepší takhle najednou než kdyby se měsíce a měsíce trápil a vy s ním…teď je to sice pro vás rána, ale jeho už nic nebolí…v tomhle je to jako u lidí…
    Přeji vám, aby to hodně bolestivé brzy odeznělo a zůstaly jenom ty hezké vzpomínky na vašeho „člověčího přítele“…i on vás měl určitě moc rád a prožil ve vaší rodině šťastný psí život…co víc by si mohl přát…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist