Nestíhám, nestačím….

Rubrika: Od srdce i od plic

1052838_delighted_4Jestli mám ve zvyku meškat? Já jsem v tom přímo odborník. Ale jenom tehdy, když mám jet někam s manželem. Když někam mám jít sama, pomalu nemůžu dospat, protože mám strach, že přijdu pozdě…Zato manžel, ten to odnese. Za svoji trpělivost by si zasloužil svatozář.

Jezdí služebně po republice, a tak často já i děti cestujeme s ním. On pracuje a my chodíme po městě, po památkách, po cukrárnách. Zkrátka pohodička.

Jenže než se vypravíme…

Před každým takovým výletem si říkám, hlavně si vzpomeň, holka, jak to bylo minule.

„Měli jste odjet ráno v osm, tak sis něco zabalila už večer. Ale k čemu to, když ráno ty čtyři tašky zase vysypeš a znovu balíš. Proč čtyři tašky, když jedete jen na jeden den?“

„Proč? No mám tam věci na převlečení. Jednu mikinu pro mímo, další pro mímo, to kdyby si ušpinilo tu první na převlečení. K tomu dvoje tepláčky, dvoje body a asi dvacet plen. Pro případ katastrofické situace. To samé mám pro Elí.“

„Takže odjezd ne v osm, ale v deset. Je to tak?“

„Ne, odjížděli jsme v jedenáct, protože Eli se polila čajem a já jí musela převléknout.“

„A to ti trvalo hodinu?!!

„Ne, to ne, ale ještě jsem si vzpomněla, že nemám pro ně čaj a piškoty.“

??????????????

„Pak ještě čepičku a šátečky pro případ, že by foukal vítr.“

„Pořád mi to nedává hodinu…“

„Když už jsem byla dole u auta, zjistila jsem, že nemám autosedačku. Ale pak už jsme fakt vyjeli.“

„Konečně.“

Ale když už jsme byli za městem tak jsem si vzpomněla, že jsem asi nezamkla…..

Tak při tomto monologu si pokaždé říkám a příště, příště to bude jinak.

A co myslíte???

Napsal/a: Ramira

Toto taky stojí za přečtení!

Tři důvody, proč přemýšlet o pláči svého miminka jinak

Pláč miminka představuje pro rodiče už od jeho narození jednu z největších výzev. Pokud miminko pláče, většinou máme tendenci ho

Čtu dál →

[Soutěž] 33 fotbalových nej

Další várka knižních novinek pro děti je tu a opět se soutěží. Jeden z vás vyhraje 33 fotbalových nej.

Čtu dál →

Co dělat, když miminko pláče

“Jak ho mám utišit, když už jsem zkusila všechno a nic nezabírá? Jsem z toho zoufalá.” … je vám

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    …hm, tak já Ti teda neporadím….
    ;oD

  • Kicul, já jsem zvědavá jak zabalím na tu naši Dámskou jízdu. Nesmím nic zapomenout a taky nesmím toho nabalit moc. A teď babo raď :o)

  • Ramiro, mluvíš mi z duše. Jsem naprosto neschopná balička věcí a hlavně zaručeně vždycky něco zapomenu:-( Ale myslím, že se to už taky zlepšuje. Díky Barunce, která už povyrostla, nemám tolik věcí, co s sebou tahat. Jen pití a něco na převlečení. Zatímco dřív nám to trvalo hodinu, teď už jsme to stáhli na půl. Uvidím, jak se mi to prodlouží s druhým mimčem.

  • Holky, že vám to stojí za to, bavit se s někým, jako je anonymní, vždyť už ten podpis označuje člověka, který nemá dostatek odvahy, podepsat se pod svůj názor.

  • mamcalenca

    anonymní,utvrzuješ mě v názoru,že tady vůůůbec nejsi anonymní,že to děláš záměrně,jak se ti to hodí!!
    a ještě něco:mě nevytočíš!! hezký den,ikdyž vidím,že ty to asi neumíš!!…

  • No jo, to je většinou možné – dokoupit co zapomeneš. Ne tak tam, kde máme chalupu. Tam nekoupím ani rohlík :((. O zapomenutym kartáčku na zuby nemluvě.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Když jedeme na delší dobu (zatím jen návštěvo-dovolená u rodičů, jinam jsme se zatím neodvážili…), tak se uklidňuji tím, že co nemám, koupím…
    Pravda, když byly holky úplně malé a my jeli třeba v sobotu kolem poledne, byl by trochu problém shánět narychlo třeba mlíko, kaši nebo plíny, ale čím jsou holky větší, tak to tak nějak čím dál tím méně prožívám….
    Vloni jsme takhle jely na týden k rodičům. Manža nás vezl a večer se vracel. A co já nezapomněla doma!? Přebalovací podložku (no, týden ji může zastoupit deka) a kojící polštář – což teda byl trochu problém ¨(nevím, kde bych ho narychlo sháněla, a navíc za tu cenu si kupovat na týden druhý…) Manžu jsem nakonec přesvědčila a druhý den nám to dovezl. Ale těch několik hodin stačilo bohatě – holky nechtěly pít, a s polštářem už jo…

  • Ano, výpravy – to je moje. Odjakživa s nimi mám problém. Když se nám narodilo miminko Š, trochu jsem se zlepšila. Pořád to ale byla hodina příprav na půl hodiny procházky. Když přibylo miminko A, opět jsem se zlepšila – možná o čtvrt hodinky – docela úspěch. To jsem ale ještě netušila, že po narození miminka M budu lámat veškeré svoje dosavadní rekordy – až se někdy sama sebe leknu, jak rychle se umíme vypravit :)).
    Dokonce jsme už absolvovali první společný víkend na chalupě. Dlouho dopředu jsem se děsila, jak zvládnu všechno pobalit, hlavně na nic nezapomenout. No a zatímco kdysi mě celodenní balení dvou dětí totálně ničilo, tentokrát jsme během dopoledne vše připravili a jeli. Tak nevím čím to je – buď mojí leností tenkrát, nebo mojí výkonností teď :)))….(hotová jsem ale byla stejně :)).

  • Anonymní

    Zrovna ta pravá se rozčiluje nad anonymem.

  • mamcalenca

    semi zdá,anonymní,že asi napíšu nějakej článek,herdek práce:-))
    abych byla tedy borka a nahonila si body,ooo to se mi bude lépe žít:-))ikdyž jsem si celou dobu myslela,že tady píšou maminky články pro radost,pobavení a poučení ostatních..no to jsem tedy popleta,že?:-((!!
    anonymní-nebo jsi vůbec anonymní?..ty budeš určitě hooodně spokojenej človíček v životě,vid?:-(( bubu..

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No, to jste měli vidět mě, když jsem se někam balila… hrůza…. narvanou gemu jsem dokázala mít na 14-ti denní vandr se spaním v přírodě i na prodloužený víkend u příbuzenstva…. Manža pak na mě vyzrál a „přiděloval“ mi zavazadlo – a já si prostě sbalila jen to, co se mi vešlo…. a před odjezdem na dovču jsem měla už den volno, abych zabalila….
    A pak se narodily holky. Když jsme s nima jeli na první vánoce (ve věku 1,5 měsíce), měla jsem pro ně snad 5-6 tašek. Ještěže jsme už měli kombíka… A já najdenou vystačila s poloprázdným kufříčkem. A než jsem holky nabalila, tak jsem je snad 2x přebalila, nakrmila….
    A teď!? Už mám na to „gryf“ a náš kombík je poloprázdný. A já se, naštěstí, stále držím svého poloprázdného kufříku…

  • redakce

    Od začátku roku platí nová pravidla KLUBkové soutěže, podle kterých zaslání příspěvku (jeho zveřejnění) neznamená automatické přidělení klubíček. Klubíčka získají autorky příspěvků oceněných v soutěži „Příspěvek měsíce“, případně pověřené autorky informačních článků.
    Za redakci Jarmila

  • Milá anonymní, vzhledem k tomu, že na VD posílám příspěvky 1x do roka, tak těch klubíček moc nenahoním. Naposledy jsem poslala pár příspěvků vloni, tuším, že v červnu.
    A pokud se ti nelíbí, nedá se nic dělat. Nemůžu se zavděčit všem.
    Kdyby se to mělo líbit jen jedné jediné čtenářce budu spokojená.

  • Anonymní

    A vám se to nezdá jako honění klubíček, když tu skoro každej den něco má? Kvalita článků nic moc a jsou o ničem.

  • mamcalenca

    milá anonymní,já bych stebou jela-do hlubokého lesa:-))kde už ty nevlezaš a chválíš a chválíš,že?:-((
    já jsem tedy spíš opak,to můj manžílek,je v tomhle horší,než ženská,jak se říká:-))já už dávno sedím v autě a to nakojím malou, nachystám věci,starší děti skontroluju,byteček….a on se ještě 3x vrací-zapomene „nutné“ autorádio,zapomene se navonět,neví jaké tričko…:-))
    co se týče balení věcí,nějak jsem se toho ,na ženskou, naučila brát málo a to nutné,takže žádné 3 kufry se nekonají..asi to mám z doby,kdy jsem s dětma byla sama,takže mi bylo jasno,že když s nima chci cestovat,tak bez chlapa nám musí stačit vláčet jednu tašku:-))

  • Tak tohle teď řeším, když jedeme na 14 dní pryč. Vůbec nevím, co mám malé vzít. Takže taky beru skoro všechno :o) Ale zase na druhou stranu- lepší je vzít víc věcí pro dítě, než míň a pak toho litovat, že?

    Anonymní – tak to prostě nečti ne? Psal/a jsi, že se ti Ramiriny články nelíbí, tak když na ně narazíš, tak je prostě přeskoč a nemusíš tu ironizovat ;o)

  • Anonymní

    A to má být jako co? To se mám smát? Já být tebou tak se tímhle ani nechlubím. S tebou bych nikdy nikam nejela.

  • Tak to znám, ale zlepšila jsem se. Zatímco s Lucinkou jsem nebyla schopná se vypravit dřív jak za hodinu a s obrovitou taškou, s Lucinkou a Honzíkem se stihnu vypravit do půl hodiny a s jednou normální taškou. Tedy když se Honzík těsně před odjezdem nepokadí, nepoblinká nebo Lucinka nepobryndá, nepoleje… A náhradní oblečení tahám pro oba, radši taky dvoje, co kdyby náhodou…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist