Na stará kolena

V Od srdce i od plic

187964_grandmothers_rocking_chairMého manžela a jeho sestru vychovali babička s dědou poté, co jim zemřela jejich máma. Manželovi tehdy byli 2 roky. No a s výchovou také rád pomáhal svobodný strýc dětí, který s nimi bydlel ve společném domě…Babičce bylo tenkrát 60 let a dědovi o 5 víc. Strýc měl 33 roků, když k nim děti přišli.
Nyní je manželovi 30 a celých 5 let, než se nám narodila Eliška, se staral o dědu (zemřel v 88 letech, a poslední rok už jenom ležel) a babičku, která nyní už asi rok leží, nyní má 89 roků, žádná nemoc jí netrápí, pouze stáří a již zmiňovaný strejda.
Celý život nechtěl strýc o ženské ani slyšet, ne že by s žádnou nic neměl, ale on je takový divný patron a strašně těžko se s ním vychází. Každá ženská pro něj byla jen „křapka“ (to je jeho výraz, nevím ani přesně, co to znamená), a všechny by chtěly jen jeho peníze. V té době jich ještě neměl.
Před třemi lety odešel do důchodu, dostal rodinný domek od rodičů, jejich zahradu a levně koupil a opravil dva rybníky. Dneska má v těchto nemovitostech docela slušný peníze, jestli se tak dá nazvat pár milionů.
V domku bydlí pouze se svojí matkou, o kterou se nyní stará on…. no stará, nevím jestli se to tak dá nazvat. Před rokem poznal jednu rozvedenou 55-letou paničku, udržovanou a hubenou, že by jí mohla leckterá modelka závidět. V létě spolu jeli na dovolenou, matce říkali, jak to bude krásné, jak budou spolu hospodařit, jak se paní bude o babičku starat….. a ejhle, před vánoci se vzali, nikomu nic neřekli, že prý jsou dospělí a mohou si dělat, co chtějí. Babička se to dozvěděla asi po měsíci a div ji z toho neranilo.
Strýc od babičky utíká k manželce (bohužel bydlí asi 10km od našeho města), v baráku jí netopí (a to mají plyn), jídlo jí dává podle toho, jak má čas, a paní……. jezdí k babičce tak jednou za 14 dní a kolikrát ji ani pozdravit nejde, takto se o ní stará.
Strýc na stará kolena užívá života a snaží se dohonit to, co v mládí odsuzoval.
A babička… trpí jak „za války“, neměla bych to psát, ale nechci se dožít takového stáří. Jídlo na příděl, nevytopený barák, sama celej den ležet v posteli, bez televize, bez rádia, jen se svými myšlenkami a čekat, jestli dneska přijde syn dříve, nebo se objeví někdo jiný, kdo jí bude dělat společnost.
Vychovala 5 svých dětí a dvě vnoučata a stejně je tam skoro pořád sama. Manžel se snaží tam každý den zajít, dát jí najíst, kdy je třeba, ne když má čas, a hlavně jí v domě zatopit. Když nám to vychází, jdeme s ním, jenže dvě děti se špatně skloubí jedno s druhým, natož aby jsme do toho ještě zahrnuli babičku.
Chudák babička, strýc si užívá a ji postupně odepisuje.

Napsal/a: erča

Toto taky stojí za přečtení!

Kolik % svého platu dáte v létě za zmrzlinu?

30°C ve stínu. Vedro na padnutí. Nechce se vám pracovat, uklízet, vařit. Stejně nikdo nemá na jídlo chuť. Děti myslí

Čtu dál →
sourozenecká žárlivost

Jak na to, když jsou jako kočka a pes

Objevte 3 věci, které dětem pomůžou, aby přestaly žárlit, ubližovat si a dělat naschvály. Ale pozor, ať to nepropásnete.

Čtu dál →

Soutěž: Nečekaná přátelství

Příběhy o zvířátkách mají rády snad všechny děti. Tři knížky, které jsou jich plné, vám chci dnes představit. Jednu

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Je to hrozné, jak se někteří potomci chovají ke svým předkům…vždyť to snad nejde zapomenout, jak se o nás naši rodiče (popř. prarodiče) starali…mám s tím bohaté zkušenosti – ne tedy osobní, ale z práce z nemocnice – tam je člověk svědkem opravdu diametrálně odlišných přístupů rodin ke starým lidem (od naprosto samozřejmé spolupráce a vzorné domácí péče až po něco, nad čím zůstává rozum stát…) a moje teta pracovala jako pečovatelka v domově důchodců a to teprve byly zkazky…naprostý hyenismus:-(…myslím, že vztah ke starým a nesoběstačným příbuzným je jedním z hlavních ukazatelů skutečných kvalit člověka…bohužel, protože dříve bylo samozřejmé postarat se…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist