Mohl bys mi, prosím tě, vytřít ten makeup z obočí?

V Od srdce i od plic

1206135_make-upPravák je pravák a levák levákem zůstane… Co však počít, když pravák pravou k dispozici nemá a levá je fakt LEVÁ…

Na netu jsem viděla maminku, bezrukou, která přebalovala své miminko nohama. Zpětně jí skládám poklonu…Když jste na nějakou ruku zvyklí a najednou ji nesmíte používat, navíc víte, že si za to můžete sami, a navíc má asi PĚT KILO NAVÍC, je to k vzteku…

Vždy jsem byla pravák. A nepřipadalo mi to nijak zvláštní ani nepohodlné. Nyní s tím mám obrovský problém…

Lahve, zavařovačky, nekapací hrneček – vše otvírám nesprávným směrem. Pak se divím, že to nechce „povolit“.

Poněvadž jsem tele a zlomila jsem si loket na PRAVÉ ruce.

Občas prostě nějakou sklenici neotevřu. Utahovaný šroub, řeklo by se…. Občas ťuknu svoje miminko do hlavy sádrou… Už ani nebrečí… Zvykla si, řeklo by se…

Dvouletou dceru „lapám“ levačkou a někdy to nevypočítám a „padne“. Jsem prostě LEVÁ, řeklo by se…

Svůj domácí chlebíček nožem neufiknu, a když jo, vypadá, že ho „krájel“ náš boxer. Culíka si neučešu, ani v hlubokém předklonu… Jednou se mi to „trochu“ povedlo, a když jsem za svůj UM chtěla od manži pochvalu, opravdu srdečně se nejprve rozesmál a TEPRVE POTOM mne začal zajíkavě chválit.

Zkuste si namalovat rukou, kterou nejste zvyklé, třeba řasy. Absolutně nemožné… Na následující tři týdny jsem vzdala nějaké oční linky.. Pro své děti musím zůstat vidomá. A vidoucí….

Díky bohu za přípravek pro usnadňování rozčesávání vlasů, jinak se mé půlmetrové vlasy proměnily v půlmetrové vrabčí hnízdo.

Přebalit holky a nevyrobit jim při tom odřeninu od sádry na prdýlce – výkon hodný ocenění…

Lžíce v levé ruce? No, a!

Začínám chápat araby, že jednu ruku při pozdravu prostě nepodávají, protože si s ní utírají p…..

Umyjte jednu ruku jednou rukou…

Zkuste oloupat brambory, zamíchat kaši, přiložit do kamen….

ROZETŘÍT MAKEUP, ANIŽ BYSTE, NÁSLEDOVNĚ, NEUDĚLALY OSTUDU SVÉMU MANŽELOVI….

Nechci si stěžovat, to ani náhodou, jenom, proboha, HOLKY, dávejte na sebe pozor a buďte opatrné, děti vás potřebují celé… (Nebo si, alespoň, zařiďte úrazovou pojistku, kterou já nemám, a čehož hořce lituji… Mohlo být třeba na parádu pro holčičky..)

Toto taky stojí za přečtení!

Soutěž: Justýnka a asistenční jednorožec

Mám pro vás opět tři tipy na knižní novinky, které nedovolí, aby vaše děti trpěly „akutním nedostatkem fantazie“, jak

Čtu dál →
vláček

Jakou hračku má rád můj vnuk?

Mám 6letého vnuka a ten zbožňuje mašinky, vláčky, koleje a všechno co se týká železniční dopravy.

Čtu dál →

Moje nej hračka – vzpomínka na dětství

Já si zavzpomínám na své dětství. Bohužel žádné fotografie hraček  z dětství nemám. A nejen  z dětství, ale já

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (19 vyjádření)

  • bamiska

    krásně a vtipně napsané moc jsem se pobavila, určitě to není nic jednoduchého,ale člověk si to nějak nepřipouští dokud se to nestane,jak je to velký problém, hlavně k tomu přistupuješ s nadhledem…nějak mi uniklo jestli ještě sádru máš, nebo už jsi zase obouruč:-)

  • Horempádem

    Kráása 🙂 připomnělo mi to období, kdy jsem před lety měla podobný problém, naštěstí jsem byla tehdy bez dítěte, takže obstarat jen sebe a manžela 🙂 Sádru jsem měla půl roku, pak mi ji sundali, měla jsem jít za pár měsíců s tou rukou na plastickou operaci a za týden se mi podařilo tu sádru mít zpět a zase na půl roku. Bylo to moc fajn rok používat levou:-)) Ale je fakt , že pohyb jsem vypiĺovala natolik, že jsem levou uměla i psát a jednoruč mýt nádobí (tehdy jsme neměli myčku) a mnoho dalšího. Manžel si po pár měsících zvykl na občasný conckout v noci. Na závěr chci říci „UŽ NIKDY“, nebo alespoň doufám, že dlouho žádnou takovou sádru mít nebudu.

  • Virenka

    Lenous, já jsem kdysi přesně ve stejném duchu, tedy v zájmu procvičení obou hemisfér, začala jíst levačkou, používat nůž na drobnější úkony, pletla jsem na levačku. Jen mírně, ale přesto to byl problém, protože jsem potom na sále ve vypjatých okamžicích začala třeba nůžky brát do levé ruky a kolegové mě museli upozorňovat, že nejsem levák. Musela jsem přestat, protože přece jen, při operaci je přesnost a jistota to hlavní a nechtěla jsem riskovat. Už se mi to nestává.

  • Bramborka

    Děvenky, fakt moc děkuju(((-:. Je tedy pravda, že se malá Libuška (21 m ) projevuje jako velká pomocnice. Prádlo do pračky, umyté nádobí do skříně a ráda svléká Amálku (prakticky pořád(((-: ). Ruka tolik nebolí, spíš krk a záda, protože je to fakt těžký kus((-: a taky to zkrouceny kojení po nocích(((-:. Ale krátí se nám to, už snad jen do příští středy. Opatrujte se.

  • Bramborko, moc si mě pobavila a nemyslím to ironicky. Uvažuji nad tím, že v rámci procvičení obou sfér mozku začnu zkoušet některé věci opačnou rukou 😀
    Já to mám na střídačku, protože píšu sice pravou, ale některé věci dělám levou rukou. Ukrojit chleba levou, to bych si ale vážně netroufla, nakup rohlíky 😀

  • Jsem na tom na chlup stejně – jen mám zlomené zápěstí,dnes jsem sem chtěla napsat podobný článek 😀

    No aspoň vím že nejsem sama „šikulka“ 😀

    Přeju ať to moc nebolí a dobře se to zahojí, já si dnes po týdnu říkala jj už je to lepší a trochu dostala ruka zabrat teď to bolí zas jak pes – hlavně packu šetřit a zapřáhnout rodinku – oni mají mnohem většímožnosti než se zdá – třeba náš dvouapůlletý Kryštof se obleče už skoro celý sám i ponožky zvládne šestiletá Věrka zas v pohodě připraví snídani nebo umije nádobí. Jak se říká všechno zlé je pro něco dobré .)

  • Virenka

    JanaOss, to jsem se musela smát, tomu podpisu prvňáčka 🙂 Oni jsou vážně dokonalí, a ještě je to takové bezelstné, ty první pokusy o klam 🙂

    Bramborko, článek je hezký, obsah trochu míň, hodně s tebou cítím, neumím si představit mít 2 děti a jednu ruku, ještě k tomu levou :-o. Ty možná jsi opakovaně úrazový typ, ale zase zvládnout tolik věcí „levou“ rukou – kdo to dokáže? Nemehlo nejsi určitě, to je konkrétní fakt. Ať je sádra co nejdřív dole a ať se rukou dobře rozcvičuje, závaží (Amálku) máš dobré a stále k dispozici 🙂

  • Majulka

    Bramborko, fakt dobře napsaný. Úplně jsem trpěla s tebou. Navíc jsem si asi před měsícem nějak pohmoždila prostředník na levé ruce a měla jsem ho nějaký čas zafixovaný. A to byl na levé a já jsem pravák. Člověk si vůbec neuvědomí jak tu ruku potřebuje, dokud jí nemá nějak nemohoucí. Tak jsi to přesně popsala:-))

  • JanaOss

    V tomhle mám jedno velké štěstí, ačkoli jako dítě jsem to tak nepociťovala. Jsem přeučený levák na praváka. Tudíž krasopis je mi naprosto cizí – díky bohu za psací stroje a dnes počítače.
    Když se mi s pravou rukou něco stane, mám levou. Sice ne tak dobře vytrénovanou jako pravou, ale svou práci udělá. Nejhorší bylo při podobném případu, když jsem podepisovala žákuli a můj klasicky vypsaný podpis- prakticky jeho nějaká grafická značka Ossfová vypadala velmi neuměle a syn byl označen za falzifikátora.
    Ovšem pořád to bylo lepší, než případ mé dcery v první třídě, která si poznámku o namáčení culíku spolužačky do vodovek podepsala sama a podpis zněl MAMA- velkými tiskacími písmeny.

  • Bramborko, chlapi to většinou vidí moc jednoduše :)))

  • Bramborka

    Padmé, děkuji((-:. Trošku mi to připomíná to – hoďte JÍ do vody, ať plave((-:..
    Danasi, to je teda k vzteku, když ani člověk neví, kdo byla ta sv…, která ho lohla, aby ji mohl taky trochu ťuknout. Za ty minerálky a těžké kartony tě zpětně lituji, vím, co to KASA je a za sebe říkám již nikdy více..

    Babofko, ťukám všema deseti, loket podloženej a musím víc kontrolovat (chibi, abi tam nebily (((-:). Alespoň k něčemu ta statnice byla((-:.
    Nuninko, zuzino,Jitko67 nebojte, budem ok, trochu se to zlepšuje, v umývání nádobí jsem POŘÁD rychlejší, než manžel. RÝMIČKOU mi teda moc netrpí, on je spíš ten druhej typ, co „rozchodívá“ i otevřenou zlomeninu, o to déle se to hojí. Pomáhá mi moc, ráno mně češe, večer koupe holky. Akorát je pitomé, že odjíždí po osmé a vrací se až v půl šesté. Ale holčičky jsou šikulky, tak to už do toho začátku března doplácáme..
    Ájíku, Karamelo, hlavně, že se dobře bavíte, to jsem chtěla..
    Jinak, nejvíc mi chybí auto – nemůžu řídit a to je vážně malér – doktoři a tak.
    A pan dr. mne moc rozesmál, povídá, až vám to sundáme, dáte si pomalinkou polehounkou rehabilitaci. Při to mi sádroval jednu ruku já druhou přidržovala mimi v šátku a nohou chytala našeho draka((-:. Jenom jsme se se sestřičkou po sobě podívaly((-: To chci vidět, tu polehounkou rehabilitaci((-:.

  • Bramborko to mi nedělej:-)))))) žádné další lámání loktů ju.
    Se tady směju pardooooon. Ale to jsi určo chtěla,že:-) rozesmát nás.
    tak foukáááááám na pacinku. K

  • Bramborko, jako vždy krásně podané – směju se a zároveň je mi tě líto… :)))
    S tím utíráním jsi mě dostala, to je fakt doooost podstatný problém :))
    Holka zlatá, foukám ručku a přeji, ať ta „doba sádry“ rychle uteče a máš zas obě ruce funkční. :))
    Mmch, tu maminku bez rukou jsem viděla taky a opravdu jsem jen tiše žasla, jak bravurně to všechno zvládla…

  • Ach ta úleva, potom, co sundají sádru. Nejen pro maroda, ale i pro jeho okolí. I když ženská to prostě bere tak, jak to je – pro chlapa je to životní tragédie.

    Když Martinovi konečně sundali sádru z obou rukou (levou měl zlomenou v lokti a zápěstí a pravou v zápěstí) tak pro mne nastaly zlaté časy. 😀 Skončilo umývání a utírání a krmení… Nejhorší to bylo, když do toho dostal smrtelnou nemoc na sedm – RÝMIČKU. Je pravda, že se člověk se zasádrovanýma rukama ani nevysmrká, ale ta komedie kolem toho stála za to. Naštěstí to podstatné – utření se na toaletě – zvládl sám :-))).

    Jen abys neměla komplikace a rukou pak mohla hýbat.
    Přeji brzké uzdravení.

  • Bramborko,nějak to vydrž,přeji rychlé hojení,rehabilitace asi budeš mít doma dost:-))

  • Bramborko, tak jsem se musela smát. Ale ne tobě, to co jsi napsala je dost trefné. I když tobě asi zrovna v tuto chvíli k smíchu není. Drž se holka a zapřáhni taky chlapa.

  • Bramborko, musím se smát… 🙂 I když chápu, že tobě do smíchu asi moc není, viď? 🙂 Ještě že to bereš s humorem. A úplně tě vidím, jak ty články ťukáš jedním prstem do klávesnice… levým…. jak jinak… 🙂 A daří se ti to dobře… Tak se vykašli ka kaši a ještě něco nám vyťukej, než ti těch 5 kilo sundají! 😉

  • danasi

    Bramborko, vydrž.
    Já jsem si tak pěkně pochroumala zápěstí. To bylo jak z filmu. Manžel dojel s kamionem na firmu. Bylo to pozdě večer a já pro něj jela z NJ do OV. Když už měl věci v osobáku, ještě hledal telefony. Služební měl, ale soukromý se zatoulal. Tak jsme ho prozváněli. No byl na korbě spadlý mezi trubkami, jak chlap kurtoval. Tma a samý řidiči, chlapy jak hory. Jediná ženská s úzkou rukou. Tak oddělali plachtu a snažili jsme se zaměřit podle zvonění a světla. Já šmátrala rukou. Kousíček chyběl. A kohosi napadlo, že to nadzvednou. No telefon jsem měla, ale trubky ujely a přímo mě na zápěstí. Divím se, že jsem ten telefon nepustila. Ale bolestí jsem si …. do gatí. Z placu jsme jeli do nemocnice a vyfasovala jsem sádru. V práci šéfka řekla, neexistuje nemocenská a tak jsem na kase dělala se sádrou. Dneska vím, že už nikdy. Jen se upravit do práce zabralo a dělat vše jednou rukou a ještě zvedat těžké minerálky či balíky mouky a mléka. Zážitek. A pak ještě v zadu vše kolem trezoru a vydávání peněz ostatním pokladním. Blbě se to počítalo. A tak mne některá sekla. Ještě jsem doplácela 1 400,-Kč. No byla to má vina, že jsem strkala ruku, kam neměla a že jsem podlehla nátlaku a šla do práce i se sádrou. Myslela jsem, že to někdo ocení. Ale houby.
    U tebe aspoň snahu ocení rodina.

  • Padmé

    Bramborko, pěkné a vtipné 🙂 Řehním se tu ještě teď. Je moc dobře, že to bereš s nadhledem a sama si z toho „střílíš“. Ručka se ti zahojí a zas bude dobře. Je mi jasné, že jen s jednou rukou a dvěma malými dětmi je to potíž. Brzké uzdravení a „nepřizab se ani je“ :-)))))
    Děkuji za tvůj příspěvek. A přeji krásný den.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist