Memento mori!

Rubrika: Od srdce i od plic

1159017_little_girl_in_red_sweaterMemento, takto bych nazvala okamžik, který jsem si dnes prožila v čekárně u dětského lékaře.

Vešla jsem do čekárny u naší pediatričky. Dcerka ihned usedla na malou židličku a chystala se zouvat si botičky. Stojím vedle ní, usmívám se a pobízím ji, aby si je pěkně zula…

V daný okamžik výjde ze sesterny maminka s miminkem v náručí. Miminko pláče, moc pláče. Je to takový ten pláč, který se vám zarývá až do mozku či morku kostí.

Vše vidím jakoby zpomaleně a dívám se na ono dítko. Je celé červené z toho křiku a slzičky se mu kutálejí po tvářičkách. Je malinké cca 2-3 měsíce života. Vzpíná se mamince v náručí a hodně se třese.

V tom mě zatahá má dcerka za rukáv a odtrhne můj pohled od toho plačícího tvorečka a ptá se, zakrývajíc si obě ouška: „Maminko, proč to miminko tak pláče??“ odpovídám jí: „Protože bylo očkované“. Nemohla jsem si nevšimnout dvou malých náplastí na nožičkách toho děťátka. Dcerku to ale neuspokují: „Ale mami, proč tak pláče??“ stále si zakrývá ouška. „Protože ho to moc bolí, víš.“ „A proč ho maminka nepochová a nepofouká mu to?“ Děťátko v té chvíli opravdu leží na podložce a maminka cosi lustuje v kabelce. Ona to neví, zrovna tak jako já před lety, že její miminko potřebuje právě v tuto chvíli její náruč, protože neví, co se to s ním děje. Proč ho tak strašně najednou bolí hlavička, proč se to všechno děje, kde je „maminka“??

Miminko stále hrozně pronikavě pláče a mě se chce plakat s ním. Jeho pláč je slyšet stále i po tom, co opustí čekárnu.

Dcerka se ke mě tiskne a schovává si tvářičku pod mou ruku. V té chvíli už vím, že já tohle své dcerce nikdy neudělám… už nikdy… navzdory všemu.

Už většina z vás tak nějak ví, jak je to se mnou a jaký mám postoj vůči očkování a tohle byla opravdu poslední kapka. Některé z vás nepochopí, ale už jsem se k leckterým věcem okolo očkování prokopala a spousta věcí okolo mne se vyjasňuje. Proto ten název – latinské Memento mori – což znamená „Pamatuj na smrt“, nebo také varování či připomenutí, že člověk je tvor smrtelný.

Napsal/a: Horempádem

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (128 vyjádření)

  • Mno, skoro začínám litovat, že jsem si na vás vzpomněla a zejména, že jsem to vyslovila… 🙁
    Přesto se pokusím reagovat na vaše poznámky…

    Lien, myslím, že „demokratický, svobodný stát“ neznamená, že si člověk dělá co chce. Měli jste ve škole povinnou četbu? A četla jsi ji? (Chápu, že povinná četba nemá vliv na tvé zdraví.) Tedy jiný příklad – co zákony? Dodržuješ je? A přijde ti to normální dodržovat je? Nebo chodíš na červenou a své dcerce vysvětluješ, že žiješ ve svobodném státě, tudíž proč bys nechodila na červenou? Povinné očkování pokládám za „totéž“. Jó, pokud bychom se bavili o dobrovolném, či doporučeném očkování, je to zcela jiná. Nejspíš by bylo lepší, kdybyste se v zájmu ochrany zdraví všech dětí v naší (svobodné, demokratické) zemi snažily zasadit o změnu náhledu na nynější „povinné“ očkování a prosadily jej jako „doporučené“.
    (ač to tak z napsaného textu může vyznívat, nejsem zastáncem očkovat hlava nehlava. Já vám rozumím. A máte-li dostatek energie, odvahy, informací, atd. konejte.)

    Horempádem, mě v tom článku překvapilo, s jakou rychlostí úřady konaly…
    Klidně platit pokutu za posun očkování z důvodu nemocného dítěte je věc jedna (a dle mého absolutně nesmyslná), a úmysl neočkovat vůbec je věc druhá…
    ad „Navíc nikdy jsem neřekla,že bych dítě neočkovala, kdybych si byla jistá, že mu to neublíží.“ Nejsem si jistá, ale myslím, že jsi nepopisovala u Elinky nějaké závažné reakce po očkování. Přesto v článku píšeš „V té chvíli už vím, že já tohle své dcerce nikdy neudělám… už nikdy… navzdory všemu.“

  • Horempádem

    Babofko, taky mi info v článku neříkají nic nového a je to tam trošánek mimo a pomotané. Daní rodiče možná udělali chybu, nebo i dr udělala chybu, že včas nepodala hlášení o odkladu očkování u dítěte z nějakých objektivních důvodů. Pak se samozřejmě může stát, že dojde k pokutě.

    Pokuta je sice hezká věc, ale jsem si vědoma těchto sankcí. Navíc nikdy jsem neřekla,že bych dítě neočkovala, kdybych si byla jistá, že mu to neublíží. Pokud ale bude trpět na horečky, nebo budou pochyby o tom, že očkování v pohodě zvládne, tak očkování posunu, ale samozřejmě si dohlédnu na to, aby o tom úřady byly uvědoměny a žádná sankce mi nehrozila. Babofko je i spousta zákonných důvodů ze kterých nemusíš dodržet režim očkování podle očkovacího kalendáře, pokud prokážeš kontraindikaci.
    Už jsem o tom posílala informace…např. odsun BCG vakcíny, který povolili apod.

    A pokud by mi někdo chtěl stůj co stůj naočkovat dítě, které bylo měsíc nemocné, tak tu pokutu klidně zaplatím, za to mi zdraví dítěte stojí.

  • Lien

    A ještě, je to dost smutné, když tady mluvíme o tom, že jsem demokratická, svobodná země.

  • Lien

    Aha, tohle, když budu mluvit za sebe, tak jsem si toho vědoma.

  • Lien, proč jsem si na vás dvě vzpomněla?
    (kopíruji)
    „…brněnští úředníci podali trestní oznámení na rodiče kvůli tomu, že odložili očkování svého ani ne půlročního syna. Kojenec dokonce dostal opatrovníka, který by měl jeho zájmy hájit.“
    „Možná vás ani nenapadlo, že by se o promeškaný termín očkování mohl zajímat státní instituce. Neočkování dítěte je přestupek, na jehož základě mohou být rodiče pokutováni částkou 10 000 Kč.“

  • Lien

    Tak jsem si ho přečetla taky a musím říct, že jsem nepochopila přesně proč sis na mě vzpoměla. Jsou tam tak obecné a povrchní informace, spíš tedy žádné, že netuším, co jsem si z toho článku měla pobrat.

  • Právě jsem si přečetla tento článek
    http://zena-in.cz/clanek/dve-zamysleni-nad-detskym-ockovanim-42036/kategorie/deti
    a chtě nechtě jsem si musela vzpomenout na Horempádem i Lien.

  • Celou diskusi jsem poctivě nepročetla-ale myslím, že bych se s chutí podepsala pod to, co právě napsala babofka…

  • Horempádem, pokud ses z toho svého momentálního stavu vypsala, utřídila sis myšlenky a je ti lépe, pak je to super. Možná – neuvažovala jsi někdy o deníčku? Tomu bys pak nemusela navíc obhajovat své názory a čelit kritice 🙂

    Jinak myslím, že mi nemusíš vysvětlovat, na co máš jaké názory a proč. To je zcela tvoje věc. Tys vyjádřila svůj názor v článku, já ti k tomu stejně jako spousta ostatních napsala, co si o tom myslím. To je vše. Další opakování je myslím zbytečné. Nechápej to ani tak, že do tebe reju. Ne, v mnohém tě chápu a myslím, že máme i podobné myšlenkové pochody. Jen možná nedávám tolik najevo své rozčarování a rozhořčení ze světa kolem sebe… Pěkný den! A těším se na další tvé článečky! 😉

  • Horempádem

    Ne mysicko, nejsou povinné, jenže tehdy jsem byla ještě „zblblo“ do očkování a protože jsme se chystali na dovolenou do zahraničí s dcerkou v období, kdy zde ve městě řádily neštovice, tak jsem se rozhodla naočkovat, abychom se netrefili třeba zrovna na dovolenou a nemuseli se vracet domů.

    Tak proto rozhodnutí pro toto očkování, které se později ukázalo jako blbost, víceméně prostě zbytečné.

  • mysicka1407
    mysicka1407

    plane nestovice jsou uz povinne?? Mam za to ze ne. A toto ockovani vc ockovani na chripku mi prijdou zbytecne pokud je dite zdravo a neohrozuje ho nemoc na zivote.

  • Horempádem

    Jo o pásovém oparu už jsem něco načetla a ve svém okolí zaslechla.
    Víš právě o to jde, vychází to nastejno, takže teď už mi připadá zbytečné do ní rvát vakcínu, když výsledek je stejný, s tím rozdílem, že už nebude muset podstupovat donekonečna vakcinaci.

    Myslím, že to poběhlo i kdysivá v poradně, kdy se paní ptala, zda je možné, aby dítě dostalo neštovky dvakrát. Padl tam i názor od její mudry, že když napoprvé mají velmi mírný průběh, tj žádné vysoké teploty, malý výsev pupínků, že je vyšší pravděpodobnost, že se znovu vrátí. Dtto když je třeba slabší prodělá člověk jako dítě, tak ve stáří může být náchylnější na pásový opar.

    Dalo by se v této souvislosti i říci, že jsem vyhodila sedmnáct stovek 🙂

  • Horempádem

    Jinak dodám vlastní zkušenost. Ono ta doživotní imunita asi jak u koho, záleží na vlastním průběhu onemocnění. Já když jako malá prodělala neštovice, tak neměly nijak závažný průběh. Prostě jsem se opupínkovala, pár pupínku rozrýpala, takže zůstaly jizvičky, ale jinak nic mimořádného, ani přehnané reakce, teda dle mamky. Od té doby mě už nepotrápily, teda nevím, jestli jsi měla na mysli návrat v dospělosti nebo ve stáří. Zatím u mě tedy ne. Manžel dtto.

  • Peťka

    Horempádem, co přesně tě zajímá?
    Ano, moje dcera měla plané neštovice už 2x. Když jsem s ní byla u lékaře s tím, že to přeci nemůžou být opět neštovice, smál se. Prý to není nic neobvyklého. Nakazila i babičku, která je měla jako malá a nyní v dospělosti, po kontaktu s dcerou, měla pásový opar.

  • Horempádem

    Peťko, trošku to rozepiš, zajímá mě to.

  • Peťka

    Horempádem, píšeš o planých neštovicích? Pokud ano, tak není pravda, že si tělo vytvoří doživotní imunitu. Z vlastní zkušenosti, neštovice se mohou opakovat.

  • Horempádem

    babofko, jak jsem psala, šlo o mou momentální reakci danou okamžikem, ze které jsem se chtěla prostě jen vypsat.

    To že se můj názor na některé věci vyvíjí, je z části dán mím věkem. Jednak pro někoho mohu být člověkem lehce ovlivnitelným, pro druhého mohu být člověkem, který přetváří svět kolem sebe, tak aby se mě a mé rodině žilo co nejlépe.

    Jsem mladou maminkou, pro kterou je podstatné zabývat se problematikou porodu, otázkou plen nebo právě očkováním, na kterém závisí zdraví našich dětí.

    Dost dlouho jsem žila v informační tmě. Neměla jsem kamarádku, se kterou bych si mohla popovídat a rozebrat radosti a strasti života, co se týká ženských otázek.

    Tady se schází různí lidé, různé maminky a co maminka to názor. Čtu názory druhých, zajímám se o dění kolem sebe. Reaguju na podněty a pátrám po tom, co mě zaujme a může být v můj nebo dcerčin prospěch.

    Co se týká plen. Látkovky mě nikdy zvlášť nezajímaly, považovala jsem to za uzavřenou záležitost. Přece každá tvrdí, jak je to pracné, drahé a kdesi cosi. Mohla jsem se přidat ke stádu a říct, to není nic pro mě. Ale zajímalo mě to, chtěla jsem o tom vědět víc. A ejhle. Ony už nejsou tak obyčejné a staromodní. Jsou vymakané, různorodé, vypracované pro pohodlí dětiček. Jak jsem uvedla v článečku i zajímavé, co se týká designu…barev…které tě tak pobavily 🙂 Usoudila jsem, že by to pro mne nemusela být taková zátěž, že bych tu starost zvládla. Nezaneřádila bych tolik popelnici jednorázovkami a ještě se mohla vyžívat ve výběru právě zmiňovaných barviček nebo tvarů. Co je na tom špatného v tomto ohledu změnit názor. Neříkám, že jednorázovku nepoužiju, ale tuto výbavu mám v plánu pořídit a vyzkoušet to 🙂

    Co porod? Sama dobře víš, nebo pokud jsi to četla, tak jsem si myslela, jak můj porod byl vlastně fajn a jak mě v tomhle ohledu nic netlačilo. Pak se tu o porodech začalo mluvit. O jejich nepřirozenosti, o přístupu lékařů, o neohebnosti co se týká nezasahování do porodu, když to je třeba. V diskuzích se probralo ledacos. S virenkou jsme to protřepaly horem spodem. No a po pár měsících jsme došly k jedinému. Že porod nemusel třeba ani skončit sekcí, že proběhlo dost a dost zásahů, bez toho aby to bylo zpočátku bezpodmínečně potřeba. No a co se stalo,zpackalo se to. Uznala jsem to, že hlavní je, že i já nebo dcerka jsme v pořádku a zdravé. Navíc hlodal červík okolo užívání magnezia, které mi bylo podáváno od 5tého měsíce těhotenství, až do poslední chvíle. Což mohlo zapříčinit, že děloha nebyla schopná řádných stahů, tak aby dítko bylo vytlačeno. I z diskuze vyplynulo, že magnezium se vysazuje min měsíc před porodem, aby organizmus zaběhl do těch správných kolejí.

    K čemu jsem tedy došla, že budu přemýšlet o vlastní PA. Proč ne, pokud by to vedlo k tomu, že porod bude pohodlnější a smysluplnější. Pohlídám si případný přísun magnezia, tak aby se situace neopakovala. I v tomto případě je špatné, že jsem se nad tím zamyslela a snažila se najít více informací? Že jsem změnila doposud zkostnatělý pohled na porod sama v sobě?

    No a poslední věc očkování. Brala jsem to jako vy všichni ostatní. Prostě jako danou normu, o kterou není potřeba se nějak zvlášť zajímat, protože to za mě už vyřešili jiní. Ano věděla jsem od doktorky, že to může mít nějaké vedlejší účinky, ale říkala jsem si, mě a mého dítěte se to netýká. Dokonce jsem ze sebe v diskuzi s Lien i vypustila jednu věc. Argumentovala jsem tehdy, že jsem nechala dceru naočkovat novo-starou vakcínou proti neštovicím, protože cítím potřebu dceru před nimi ochránit, když už se očkuje proti tolika nemocem, proč ne zrovna proti této nemoci že? Bylo mi řečeno, že vakcína ještě není tolik ozkoušená, že je v oběhu pár let. Řekla jsem , že přeci na někom to vyzkoušet musejí, aby se zjistila účinnost a mé dceři to nemůže ublížit, vždyť jí to pomůže.

    Lien mě nahlodala jednou větou. Zeptala se, zda je mi skutečně jedno, že např jedno dítě z milionu to odnese vážnou nežádoucí reakcí, co když to bude zrovna to mé, jak pak bych se k tomu stavěla.

    Začala jsem se pídit a hledat informace, které by mi osvětlili alespoň z části to, co se okolo očkování již delší dobu děje. No a k čemu jsem došla. Že to, že jsem dceru chtěla ochránit před neštovicemi nebyl šťastný krok. Z informací o vakcíně a pak následně od mudry jsem se dozvěděla, že očkování ji nebude chránit na celý život. Že se na to musí myslet,že účinost opadne do deseti let, tudíž dcera, pokud se bude chtít vyhnout případným neštovicím v pubertě, kdy už mají trošku horší průběh, tak se bude muset nechat přeočkovat a za deset let znovu a znovu a znovu.
    Dnes to vidím. Po tomto očkování se jí týden co týden vyjeví někde n tvářičce pupenec nebo pupence. No nic údajně jedna z nežádoucích reakcí po očkování. Jak dlouho se jí budou ještě objevovat, to nikdo neví. Třeba to za pár měsíců přejde.
    Na základě info od mudry, pokud nebude podána druhá dávka je tu víc jak 40% šance, že neštovicemi onemocní, budou mít lehčí průběh, ale vybuduje si na ně imunitu vlastní, tudíž doživotní. Budu tedy doufat, že si je ze školky přinese, aby nemusela na toto očkování i v dospělosti myslet.

    Budu tuto otázku řešit, ať už jsem v očích jedněch magor, který mění radikálně své názory, nebo druhých, kteří mě alespoň částečně chápou a vědí oč tu běží.

    Okolo očkování mě neuklidňuje spoustu věcí.Nehodlám dělat slepou bábu. Pokud ještě budu mít druhé dítě. Budu o dost opatrnější. Budu dělat vše ve prospěch jeho zdraví. Ne nechci mít doma hlen chrchlající dítě a valící bulvy při zánětu mozkových blan. Chci mít doma dítě zdravé, s řádnou imunitou zbytečně od narození nenabourávaou chemickými látkami, cizorodými bílkovinami (z embrií kuřat, z ledvin psů, nebo jater opic) a viry neznámého složení. Moc ráda bych byla , aby mě lékař dokázal postavit před řádnou studii, u které bych se mohla informovaně rozhodnout, zda je pro tříměsíční dítě důležité nechat ho naočkovat proti tetnu nebo TBC nebo jestli to můžeme trošku odsunout, protože dítě mělo při narození nízký abgar a nemuselo by na to reagovat pozitivně. Já zase nechci mít doma autistu, astmatika, nebo dítě s trvalou poruchou imunity, když tato onemocnění nejsou v anamnéze naší rodiny na denním pořádku.
    Přečetla jsem toho mnoho z jedné i zdruhé strany barikády. Myslím, že teď stojím na prostředku a chci najít zlatý střed. Určitě mě to ještě chvíli bude odnášet na tu druhou (vám nelíbivou) stranu, ale jednou si na to vytvořím konečný názor a věřím, že správný.

    Všem se omlouvám, za ten sloh, ale díky negativím reakcím z toho nechci dělat článeček, takže si udělejte obrázek sami.
    Přeji sobě i všem, aby naše děti byly zdravé a dělali nám všem velkou radost 😀

  • Horempádem, nepotřebuju citace odborníků… 🙂 Mmch jsem se minulý týden bavila u čtení jakéhosi plátku na Slovensku, který mimo jiné propagoval důležitost očkování proti prasečí chřipce… Také jeden odborník… :-)))

    Já chápu tvé rozhořčení, sama v sobě taky bojuju s dalšími nadstandrdními očkováními u malého, zda jsou opravdu důležité, jak někteří (taky) odborníci zdůrazňují. Snažím se zvažovat pro a proti. Zda rizika, která podstupuji s očkováním jsou větší či menší než riziko onemocnění? Zda skutečně onemocnění hrozí? Jak je vážné onemocnění a jaké nese následky?

    Reagovala jsem spíš na tebe, tvou radikální změnu v myšlení a žasla jsem zase nad tvou argumentací (pláč = už nikdy očkování). Připomnělo mi to minulé tvé „prozření“, které se týkalo krásných barev látkových plen. Vždycky mě překvapíš tím, jaký argument je pro tebe ten zásadní.
    To prosím neber nijak zle 🙂 Znám tě jen přes písmenka a tak spousta mých dojmů z tebe může být úplně zcestná.
    Jen si říkám, co tě zase příště tak dostane a změníš úplně totálně a zcela další názor… 🙂

  • Horempádem

    Babofko, chápu, jak mne vidíš. Zároveň chápu, že mne řada z vás považuje za blázna.
    Víš on tento článeček nijak odborně nepoukazuje na očkování. Nejsou v něm žádné odkazy ani citace odborníků. Jen to bylo takové pozastavení se a prostě prachsprostý pocit.
    Už jsem to tu psala mnohokrát. Já nejsem proti očkování, tzn. striktně ho nezamítám, jen narozdíl od většiny za tím nevidím jen ta pozitiva. Viz reakce pana anonymního.

    Já s tím nebudu bojovat proti větru dešti. Stále tu hovořím o svobodě rozhodování a to je důležité. Vše okolo očkování se záměrně zlehčuje a pak to podle toho vypadá. Bohužel existují děti poškozené touto procedurou a před nimi nemá smysl hrát na slepce. Ony tu jsou a budou. Bohudíky většině z nás maminek se ty nejtvrdší reakce našich dětí vyhýbají nebo vyhli. Ty lehčí zaměňované za „cosi“ jiného tu ale jsou a bohužel jsou přehlíženy. Jo jo , co nás nezabije, to nás posílí že? 🙂

  • Horempádem

    Anonymní, trošku jsme se nepochopili, ale nevadí. Hodně zdraví tvému dítku.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist