Chcete-li uspět v jednání s úřady, musíte se obrnit obrovskou trpělivostí, připravit si velkou zásobu finančních prostředků a v neposlední řadě počítejte s tím, že to bude trvat dlouho. Chtít osedlat „ouřednického šimla“ a dosáhnout spravedlnosti, toť úkol nelehký…
Odvolání.
Po dvou „projetých“ jednáních jsme doma seděli s hlavou v dlaních. Ona porážka bolí. A bolí zvláště tehdy, jste-li si jistí, že jste v právu a máte pravdu… Domluvili jsme se, že to tak nenecháme. I slušní lidé se musí bránit. Pokud jsou na stavebním úřadě zkorumpovaní úředníci, budeme muset na kraj, řekli jsme si.
A tak jsme podali odvolání na kraj. Nejdřív jsme ovšem sehnali právničku. Pak jsme si zajistili statika, geologa a zaplatili odbornou zprávu, která potvrzovala naše oprávněné připomínky.
A zase jsme čekali…
Kraj nám dal za pravdu. Zrušil rozhodnutí stavebního úřadu. A vše (celý případ) vrátil zpátky k projednání. Takže nové jednání.
Svítá nám nová naděje…
Jednání proběhlo. Jsem v absolutním šoku ještě teď.
Řízení bylo krátké a efektivní.
Vše bylo vyřešeno.
Závěrečné rozhodnutí: komín nutno zvednout a to nejméně o 1 m a 50 cm, aby splňoval normy a neobtěžoval sousední dům, opěrná zeď (zábrana či zídka) nutná – soused dodá projekt a zajistí výstavbu.
Chce se mi tančit… Manžel se usmívá… Babička je dojatá…
Mám radost, že jsme to dokázali. Cítím obrovské uspokojení. Byla to dlouhá cesta. Trvala přes rok… A pak mě to napadne… Kolik stojí v naší zemi spravedlnost?
Nás to stálo 36 tisíc Kč.
Je to málo nebo je to moc? Říkám si: ale ta spravedlnost za to přece stojí…
Jenže: co kdybychom na takové výdaje (resp. tahanice) neměli dost finančních prostředků?? Museli bychom to vzdát… A s tím zřejmě počítala druhá strana, že nás to časem „otráví“, unaví a že to finančně nezvládnem… Můj manžel je o této teorii skálopevně přesvědčen… Pokud takto kalkulovali, spletli se v nás. My se totiž umíme „prát“. A když je toho zapotřebí, drží naše rodina pohromadě.
Případ uzavřen.
Napsal/a: Padmé
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (11 vyjádření)
Babofko, dík, dík.:-)
Pravdu máš, je to tak, je to takové „hořkosladké“, k tomu není co dodávat.
Padmé, díky za pokračování… častokrát jsem si říkala, jak to nakonec dopadlo nebo co je v té věci nového. Nakonec jsem to nevydržela a ptala se tě přímo… 🙂
Přesto z toho mám takovou hořkosladkou pachuť na jazyku… Je smutné, že se člověk svého práva domáhá tak straaaašně těžko a zdlouhavě… Ale zaplaťbůh, že jste nakonec vyhráli. Teď ještě aby soused konal dostatečně rychle a nedošlo snad už k žádným dalším škodám a výdajům…
Lussy, díky, je to přesně tak, jak jsi to napsala. Mám z toho rozporuplné pocity – na jednu stranu mám radost, že jsme to dotáhli do úspěšného konce a na druhou stranu mě mrzí fakt, že si uvědomuji, že na to každý nemá (peníze, trpělivost, energii atd.) – a to je špatně….
Kekunko, děkuji.:-)
Nevzdali jsme to, drželi jsme se jeden druhého a občas podpírali babičku všichni společně. Střídali jsme se v pozitivních a negativních náladách a vždycky na tom byl jeden z nás líp a ten to „táhnul“ (měli jsme to jako štafetový kolík). Zaplať PánBůh je to za námi (ty tahanice).
Soused už začal, tak snad to bude co nejdřív.
Padmé, mám obrovskou radost, že se vám podařilo boj vybojovat. Máte můj obrovský obdiv, že jste se i přes to všechno nevzdali. Držím pěsti, ať soused nařízené úpravy provede co nejdřív!
Padmé,
taky jsem si nedávno vzpomněla, jestli stále bojujete s větrnými mlýny. Mám radost, že máte dobojováno a vyhráno.
Ale je prostě strašný, že aby se člověk domohl spravedlonosti a svých práv, musí investovat tolik času, energie a o penězích nemluvě 🙁
Ahoj holky – Hanino, Zuzino, Bramborko, Lien, Mariko, dííííky, chtěla jsem Vás poinformovat, jak to dopadlo ve finále – když už jsem tu na Vás tenkrát vychrlila, jak jsem rozzlobená… a že jsem teda byla… rozzlobená.
Místama to byl nápor na nervy, místama na peněženku, ale zvládli jsme to. Jak píše Bramborka, člověku je z toho trochu šoufl a jak píše Lien a Zuzina, měla by to být samozřejmost (spravedlnost).
Mariko, ty peníze jsme dali za právničku, papíry, odvolání, geologickou zprávu a statika… ne státním úředníkům… to jen na vysvětlenou, nejsem si jistá, jestli to vyznělo tak, jak mělo.. tak jen pro jistotu.
A moc díky za Vaše řádečky.:-)
Padmé, jsem ráda, že to máte za sebou a vítězství patří vám, i když o práci našich šimlů bych vůbec nemluvila a ty peníze???
Je pravda, že se daly použít jinak, ale státní úřednici přece nebudou pracovat zadarmo, že???
Jsem ráda, že to nakonec takhle dopadlo, i když by to měla být samozřejmost a zadarmo.
Máte moji velikou poklonu. Znám, vím, obdivuji Vás. Ano, je to tak – SPRAVEDLNOST NĚCO STOJÍ. Je z toho člověku špatně, viď? Ale na druhou stranu, kdyby bylo více takových jako Vy, to by byla paráda. Kdyby si ti „raubíři“ konečně uvědomili, že to s námi – normálními, kteří jsme v právu, nebudou mít vůbec jednoduché. Tleskám Vám.
Ahoj,
zrovna nedávno jsem si vzpoměla jak asi pokračujete v boji v větrnými mlýny.
Naštěstí zatím nemám žádné zkušenosti v tomto směru,ale když čtu,poslouchám co se komu stalo a jak tvrdě si člověk musí vyšlapat cestu k něčemu tak obyčejnému a samozřejmému jako je SPRAVEDLNOST tak je mi z toho dost často smutno.Jsem ráda,že vám se to podařilo a snad už budete mít klid:-)
P.S není nad dobré sousedské vztahy:-)
hezky napsala…
Až je mi z toho zle,že něco takovýho je vůbec možný.
I já mám podobnou zkušenost /s pojišťovnou/a ta sranda stála kolem 10tisíc a doživotní odpor k České pojišťovně…
Mobile Sliding Menu