Kdo pozdě chodí, na toho se stejně počká…

V Od srdce i od plic

917236_autumn_in_new_york_3Po dlouhé době jsem se chtěla sejít s kamarádkou. Poněvadž můj život už třetí rok běží v pevně daných kolejích, kde se „jízdní řád“ téměř nemění, případně každá změna musí projít několika stupni schválení, na setkání s mou bohémskou přítelkyní jsem moc připravená nebyla…Odjakživa jsem všude chodila včas a teď jsem se navíc naučila na dvacetiminutou cestu počítat alespoň s minimálně jednou tak dlouhou rezervou…

Má přítelkyně je pracovně i společensky velice vytížená. V pondělí jsem navrhla jako „den D“ pátek. Ve středu se mi ozvala, pátek jí ještě nejvíc vyhovoval, i když mu dávala jen padesátiprocentní šanci – musí něco zařídit a ozve se. Kamarádka se ve čtvrtek neozvala a nehlásila se ani v pátek, na zprávy ani na maily nereagovala.
Měly jsme se původně sejít v sedm. Krátce po šesté hodině zavolala, že s naším večerem stoprocentně počítá, ovšem přijít na sedm je pro ni nemožné, snad kolem osmé. Teprve jde z práce, doma má návštěvu, která se u ní neplánovaně zdržela o tři dny déle a navíc si po předchozí proflámované noci naplánovala alespoň půlhodinový odpočinek, než opět vyrazí do večerních ulic. O půl osmé mě čekal telefon: „Zatím jsem si nestihla lehnout, domluvme se na půl devátou, raději na půl a pět minut. Ještě se u mě zastaví jeden známý.“

V tu chvíli už mě obcházely mrákoty, ale rozhodla jsem se vytrvat. O půl deváté a pět minut jsem už neprozřetelně přešlapovala na domluveném místě. Kamarádka samozřejmě nikde. Měla jsem tušit, že těch pět minut je jen neurčitý časový údaj sloužící ke zmatení nepřítele.
Dostávala jsem vztek. V tom jsem uviděla ženskou postavu zběsile běžící směrem od zastávky tramvaje. V ten moment jsem jí vše odpustila. Bohužel nebyla to ona. Třičtvrtě. Těsně před devátou se konečně vynořila na konci ulice. To už jsem necítila ani vzek, ani radost, ale úlevu:-)

No ale rozloučily jsme se ve čtyři hodiny ráno…

Toto taky stojí za přečtení!

Recenze: Projekt pes (ten můj)

PES! Zrovna v naší rodině bylo toto téma za poslední rok skoro na denním pořádku. Máme dvě malé holčičky, které si již

Čtu dál →

Nej hračka – LEGO ve všech podobách

Děti „nutně potřebují“ hodně věcí, pro nás dospělé někdy nepodstatných. Hračkou může být nádobí a pomůcky v kuchyni, lahvičky od

Čtu dál →

Nejlepší hračka

Pokud bych měla vybrat nejoblíbenější hračku ze svého dětství, měla bych problém. Nemůžu se tedy divit, že i naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • bamiska

    nevím na jaké téma byl článek psán..mě tak nějak nenadchnul, nechci urazit pisatelku…ale svále jsem čekala něco že se stalo semlelo…a výsledek jen ten že někdo chodí pozdě 🙁

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

TOPlist