Kam ten svět spěje…

Rubrika: Od srdce i od plic

931129_friendsTuhle jsem šla s kamarádkou do kina. Měla jsem u ní být ve čtvrt na 8, ale z domova jsem byla vyhozena už před půl sedmou, tak jsem si u kamarádky před domem sedla chvíli do parku. A tam jsem se stala svědkem události, která mě dost překvapila, udivila a otrávila zároveň…


Na lavičce tam seděly asi 4 „děti“ ve věku, no, cca 16-17 let. Popíjely pivko. Říkala jsem si, že by sice neměly, ale nebyla jsem jiná, že? V tomhle věku je to takové normální. Opilé nebyly a jen prostě seděly a kecaly. Pak ale přicházeli další dva kluci – věk – no jestli jim bylo 13 let, tak jim bylo hodně. Typově bych je zařadila mezi takové ty slušné, kteří rozhodně nejsou vůdčími typy např. ve třídě, spíš se jim všichni smějou a když né smějou, tak rozhodně nejsou idoly dívčích srdcí. Na první pohled bylo jasné, že jeden z těch kluků je opilý, potácel se, měl skleněné oči, vykřikoval a prostě to na něm bylo jasné. Druhý vypadal celkem v pohodě, spíš se snažil napodobit toho prvního. Sedli si opodál a otravovali kolemjdoucí.

Pak se partička mladých, co popíjeli to pivko, sebrala, lahve hodili do koše a odešli. Nato se zvedli i opilí kluci a vzali lahve z koše. Pořád jsem přemýšlela, jestli mám něco udělat nebo ne. Hlavou mi probíhalo, jestli bych je neměla chytit za flígr a zavolat policii, aby si je odvedla za rodičema. Ale seděla jsem dál a pozorovala je.
Myslela jsem, že lahve chtějí proto, že je vrátí a koupí třeba další pivo. Tak to byl můj velký omyl, kluci začali ty lahve rozbíjet – házeli s nimi o zem a děsně se u toho bavili. To už jsem nevydržela, protože při představě, že tam půjdu druhý den s Natálkou a ona se pořeže, jsem se vyburcovala a šla za nimi. Jenže oni, jak mě uviděli, tak samozřejmě začali utíkat a ještě se tomu děsně smáli.

Naštěstí funguje na Praze 2 zřejmě dobrá úklidová četa, protože druhý den byly střepy pryč, ale stejně…

Když jsem pak druhý den viděla Natálku, říkala jsem si, že nechci aby vyrostla a byla taky taková. Ale třeba nebude, třeba bude jako já – slušná, bez větších problémů. Kéž by. Umínila jsem si, že se jí budu opravdu maximálně věnovat, zajistím jí kroužky, které jí budou bavit, budu si s ní povídat, jen aby se prostě doma nenudila, jako zřejmě tihle dva kluci, kteří nevěděli, jak o prázdninách lépe trávit čas.

Nechci je odsuzovat, třeba to udělali jednou a už to víckrát neudělají. Navíc za to nemůžou ani tak oni jako jejich rodiče, kteří nejsou schopni zajistit jim dobrý program na prázdniny, nebo třeba ani ty rodiče za to nemůžou. Kdo ví, jak to bylo. Ale byla jsem z toho opravdu dost vykolejená.

Takže co z toho plyne pro mě? Jdu za Natálkou, sice je jí teprve 20 měsíců, ale člověk se má zajímat od začátku a jdu si s ní popovídat o tom, co je špatné a co ne ;o) I když, jak na ní koukám, tak ta má teď jiné starosti – má období sebeuspokojování a momentálně se ukájí o příčku stolu. Takže to vypadá, že mě čekají úplně jiné starosti – brzké babičkovství?!?!?… Ale přece jen si na to pár let ještě asi počkám, i když … dnešní mládež začíná strašně brzo … se vším … aneb jak říkaly naše babičky … kam ten svět spěje … tak já to začínám říkat taky.

Napsal/a: Arabart

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • Anonymní

    Mám dva kluky.Staršímu bude sedum let.Myslím,že sebeuspokojování u něj neprobíhalo.Jen když jsem ho sprchovala,tak mu to bylo příjemné.Neříkal to-bylo to vidět.Co v takovou chvíli říct?Jen jsem dělala,že jsem si toho nevšimla.Bylo na něm vidět,že se stydí,tak jsem ho nechtěla přivádět do rozpaků.
    Mladšímu je osum měsíců.Jen mu rozbalím plenu,tak má ruku na pinďovi.Hraje si s ním až se mu ztopoří.Když mu dávám ručičku pryč,tak se vzteká a pláče.Zabalování je veliký problém.
    Také doufám a věřím,že z mých synů vyrostou slušní lidé.
    Bojím se puberty,ale všichni jsme si jí prošli a většina lidí to zvládla bez hoších následků.Doba asi lepší nebude.Ale věří,že dobrá výchova udělá své.I když ko ví co je dobrá výchova?

  • Anonymní

    Já bych to neviděla až tak černě. Hlavně s tvým bratrem, Kaťule, to jeho oblečení i „extravagantnější“ vzhled je dneska v jeho věku poměrně běžné – on z toho vyroste. Sama dítě teprve čekám, stala jsem se teda macechou nyní 13tileté dcery – ta zatím vypadá vcelku průměrně. Učila jsemale celkem 5 let – 2 roky na základce, 3 na učilišti. Moje zkušenost je, že s těma „extravagantnějšíma“ dětma byla na učňáku občas lepší řeč, než s těma „všedně“ vyhlížejícíma – oni se nějakým způsobem vyhraňují, budují si sebevědomí. A mám pocit, že se mnou mluvily víc a slušněji, než doma s rodiči – což je ovšem způsobeno jenom tím, že já jsem se jim tolik neokoukala, kdežto rodiče prudí doma denně:) Taky se o spoustu těch dětí bojím, aby nespadly do nějaký závislosti – na tohle jsem bohužel recept nenašla. U svého bratra jsem to dělala tak, že jsem poslouchala, co mi říká a všechny komentáře rychle spolkla. Ale máma to má v tomhle těžší.

  • Když jsem chodila na základní školu do 8. třídy, byli jsme považováni za nejhorší třídu v ročníku. Říkali nám „výkvět společnosti“ apod. Když potkám některé učitelky teď, vzpomínají na to, jací jsme byli „zlatí“. Materiál, který jim po prázdninách zase zasedne do lavic ještě v prázdninové euforii, jim opravdu nezávidím. Pokrok nejde zastavit, podepisuje se ale na všech a nejvíc viditelné je to snad na dětech. Když to srovnám sama na sobě, jaká jsem byla, … a podívám se teď na svého bratra, kterému je čerstvě 14 (jsme 3 holky a po mnoha letech se nám narodil bratr), bere mi to dech. Puberta s ním opravdu „mlátí“, přispůsobil svůj vzhled stylu dnešních puberťáků, kteří jsou in. Rozkrok kalhot až u kolen, mikiny s kapucí (ve které mimochodem s sebou nosí všude bílého potkana), dlouhá trička, vlasy až po ramena, pár dredů, díra v uchu a v ní vršek od fixy (pak si tam údajně dá nějaký tunel – já matka dvou malých dětí nemám přesnou představu, co to je). Vím, že experimentuje s kouřením a doufám, že si víc jak 1 pivo nedá. Kdy ale podlehne tlaku svých kamarádů, aby se jim vyrovnal a začně zkoušet něco horšího?Z jeho kamarádů nejsem nadšená já ani rodiče. Kde je ale problém? Rodiče se mu maximálně věnovali, do kroužků taky chodil. V rodině nikdo nekouří a jsme až na pár příležitostí v roce abstinenti. Rodinné zázemí bylo vždy dobré, na dětství máme pěkné vzpomínky … Kde se stala chyba? Nejvíc se hrozím toho, že můj malý syn vždycky říká, že musí hodně papat, aby vyrostl a byl veliký jako můj bratr. Jak bude vypadat svět a tahle společnost, až budou dospívat moji synové?

  • Tak u nás je sebeuspokojování na denním pořádku.Ani nevím,kdy tuhle slast objevila,ale provozuje ji skoro pořád-např. v tříkolce o sedátko,v kočárku o madlo,jak je na něm napojená mezi nohama taková ta látka,aby dítko nevypadlo,v autě v sedačce o pás,který ji vede mezinožičkama,v obchodě v nákupním košíku v sedátku,protože mezi nožičkama je taky kus košíku….
    Vypadá u toho dost šíleně,hlavně jak pomalu rudne a funí.Jenomže jak to chcete takhle malýmu dítěti vysvětlit,že se to na veřejnosti nedělá,když ji to dělá tak dobře,tak to provozuje kdekoliv,kde má příležitost?
    Jinak taky bych si přála,aby z Niki vyrostl slušnej člověk.Každý má něco okusit (v rámci možností),namlátit si jak se říká hubu,aby si pak pamatoval a hlavně věděl,co je správný a co ne.Člověk může dítěti bránit sebevíc a zakazovat (drogy,alkohol,disko,…),ale dítko si vždycky nějakou cestičku najde (fikaná lež,…).Tak doufám,že bude mít v hlavě takovej ten zdravej rozum jako já a její táta,který ji vždycky řekne STOP-tohle mi za to nestojí.

  • mimkys

    No teda,
    po přečtení tvého článku jsem se musela smát, ale až na konci příběhu. Taky koukám v okolí na puberťáky, jak už -náctiletí nosí podprsenky a běhají za klukama, kouří, sotva to cigaretu udrží v ruce! Neřikám že jsem byla jiná to ne, ale zdá se mi, že dnešní pubertáci jsou o něco napřed, s vývojem a tak…
    Taky se bojím o své dvě dcerky, jestli se nechytnou nějaké divné party apod. I když je budu hlídat, jak řikáš Arabart, kroužky a tak, neuhlídají se, jak by sis ty a nebo já přestavovala. Oni si svojí cestičku najdou vždycky!
    A ten konec s tvojí dcerkou – to máš teda dobrý, za chvilkou babičkou (ha ha) To aby jsi už nyní šetřila pomalu na kočárek ne? Mám taky dvě dcerky ale nezažila jsem to sebeuspokojování jak píšeš, jenom jsem o tom četla. Je pravda, když sprchuju starší a osprchu ji pipku, tak řekne mami ještě, mně se to líbí… To pak „čumim“ jak puk ale co se dá dělat co? Pavla

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist