Jirka, sirka, bublinka…

Rubrika: Od srdce i od plic

851889_sistersPodle dochovaných zpráv a svědectví jsem tvé narození neuvítala tak úplně s nadšením. Doslova jsem prý přestala na pár týdnů mluvit. Byl jsi pro mne velkým vetřelcem, malým, vzteklým, fialovým uzlíčkem, očekávaným a vytouženým synem. Nositelem jména, pokračovatelem. Já už nebyla ta šikovná, chytrá, sladká, už jsem byla NEJSTARŠÍ. Prvorozená. Co by také člověk očekával od pocitů dvouletého dítěte…

Jak jsem mohla, škodila jsem ti. Tu kousnutíčko, tu ždíbnutíčko, tu uzmutý dudlíček, tu malinké kopnutíčko.
Když už jsi rozum bral, nalezla jsem v tobě vděčného realizátora všech mých šílených nápadů. To já to byla, kdo ti poradil nabírat vodu ze záchoda kelímkem na zuby a pak ji vylévat do rohu pokojíčka.
To já to byla, kdo bez muknutí seděl v koutku postýlky, a kdo, tiše, jako pěna, sledoval tvé zarputilé snažení, natřít obsahem plínky každičkou jedinou šprušličku v kovové postýlce.
Já to byla, kdo tě kousal tak, že až srdce usedalo. Já to byla, kdo rozbil teploměr, zametl rtuť a pak to svedl na tebe.
Já to byla, kdo tě nechal rozstřihat zánovní záclony, a kdo ti poradil, ať si vystřihneš americkou vlajku, která byla našitá na taťkově převzácné bundě ze západního Německa.
To já to byla, kdo ti ukradl kolo, které jsi měl pro své prohřešky zakázané, a já to byla, kdo tě potom na tom kole provokoval. To já to byla, kdo první projel křižovatkou bez úhony, prchajíce před tebou na vypůjčeném kamarádově kole. A já byla ten, kdo přijel rodičům zvěstovat, že tě porazila motorka. To já to byla, kdo si v deseti letech uvědomil, co je to smrt a strach o druhého, kdo mlátil hlavou o podlahu tak dlouho, dokud v přízemí nezavrzaly dveře a neozval se otcův velice unavený a velice rozezlený hlas: “Zuj si boty, jdi nahoru a připrav si prdel.“ Ten výprask nezapomenu do smrti. Ale byla jsem to já, kdo si ho nejvíce zasloužil. A já byla ten, kdo vůbec necítil bolest, z čiré radosti, že ten obrýlený vetřelec je naživu.
Já to byla, kdo ti pravidelně tvrdil, že jsi adoptovanej, i když jsi našim více podobný, než já…..

To tys to byl, kdo mi počmáral všechny panenky fixtužkami.
To tys to byl, kdo vedle mě často klečíval v koutku u zdi, což se nám stávalo, za trest, velice často.
To tys to byl, kdo na mě „bafnul“ a tys byl ten, kdo schytal první střep, který vylétl ze vzteky rozbité skleněné výplně obývákových dveří.
Tys byl ten, kdo vzal na sebe naši kolektivní vinu. Za to, že jsme dědovi kradli cigarety a pak jsme je s kamarády na chmelnici vyhulili. Tys byl ten, u koho se takové lumpárny očekávaly, v přímém kontrastu s poslušnou, cílevědomou a rozumnou starší sestrou – jedničkářkou.
Tys byl ten, kdo se mnou podnikal ty nejděsivější výpravy, nad nimiž mi nyní, jakožto matce dvou dětí, dodatečně vstávají vlasy hrůzou na hlavě.
Tys byl ten, za koho jsem se poprvé prala s klukem. Tys byl jako pirát, s jedním sklíčkem brýlí neustále zalepeným, aby druhé oko „posilovalo“.
Tys byl ten, kdo odevzdaně vlezl do kufru starého odstaveného auta, ve snaze zalíbit se starším klukům, a tys byl ten, komu tam pak výrostci foukali cigaretový kouř. (Domů tě dovedli policajti.)
Tys byl ten, kdo dostal úplně nové kolo a první, co jsi na něm realizoval, byl sjezd z prudkého kopce, na který si netroufli ani ti velcí. (Silniční lišej na polovině těla.)
Tys byl ten první z nás dvou, kdo si zlomil ruku při pádu ze stromu. Tys byl ten, kdo běžel pro pomoc, když jsem spadla z třímetrové výšky na hranu panelu a vyrazila jsem si dech.
Tys byl ten, kdo uměl vymyslet ty nejrafinovanější nadávky a kdo na mne prásknul, že jsem nebyla v kině, ale na diskotéce.
To s tebou jsem se hádala, kdo z nás teď musí hlídat mladší sestru. To s tebou jsem kooperovala, když jsme ji vysazovali nahoru na skříň a pohrozili jí, že ji nesundáme dolů, dokud neodpřisáhne, že na nás neřekne, že kouříme.

To tobě jsem představila lásku svého života a svého současného manžela. To tobě se podařilo ho představit mé matce v době, kdy jsem ani sama ještě nevěděla, že ho miluji.
To tobě uniklo narození mé první dcery, protože jsi byl za prací v Anglii. To tobě jsem prvnímu prozradila, že čekám své druhé dítě. Tobě se nejvíc bála naše nejmladší sestra říci, že v tak mladém věku čeká své děťátko, neb se obávala, že jí vynadáš. (Ještěžes‘ byl v Anglii…((-: )

To tebe nechtěla žádná babička dlouho hlídat, neboť jsi měl nezkrotného ducha, neposednou povahu a obrovskou fantazii, pročež tě napadaly jen samé „hořící“, „rozstřihané“ a „policií doprovázené“ „klukoviny“. To tebe mi nejdříve dávali na hlídání, v domnění, že taková „hodná a slušná“ holčička tě snadno zmákne. (Ha, ha, hodná a slušná holčička ty lumpárny vymýšlela…) Jako tenkrát, když jsme šli krást nepoužitelné obaly do mlékárny. Protože to bylo tak vzrušující a protože tak nádherně hořely, při pálení „důkazů“.
To mně se podařilo ti vyrazit přední zuby, když jsme to na našich letitých rohačkách „narvali“ do plotu. (Byla jsem se tam podívat. Je to už dvacet let a ten plot pořád leží…)
To tys to byl, kdo si nechal ušít první „chlupatou“ sukni, ve které „jedině“ mohl být člověk „in“ na techno-party… Tys to byl, kdo mne poprvé vzal na systém-party… Mou první a jedinou v životě.

Ty jsi ten, komu vděčím za veškerou fotodokumentaci prvního dne života mé druhorozené dcery.
Ty jsi ten, kdo prošel učilištěm se samými jedničkami, aniž bychom to nějak výrazně zaznamenali.
Ty jsi ten, kdo v sobě skrývá výrazný potenciál, cit pro krásno, velké srdce a cit pro rodinu, ale nikdo, kdo tě nezná, by tomu nevěřil.
Ty jsi ten, kdo strávil na vojně pouhé tři měsíce a pak si to domluvil s MUDr. a přijel s velkou slávou domů, jako bys byl ve třicetileté válce. A my tě tak uvítali. Ty jsi ten, komu, stejně jako našemu „papá“, všichni všechno a bez výhrady odpustí. Především ženská část rodiny, která je, vůči tobě, v 100% převaze. Tebe jsme si rozmazlily, a proto ty teď máš potíže najít takovou, která by to s tebou vydržela ((-:. (I když už jsi ZASE v té Anglii).
Ty jsi ten, kdo první věděl, že budeme mít dalšího sourozence, a nikomu jsi to neřekl. Udržels‘ jazyk za zuby – na rozdíl od zbytku rodiny. Ale ty jsi také ten, kdo NEVÍ, že když to bude holčička, bude to Ema a když to bude kluk, tak nejspíš Jáchym. Vypadá to ale na Emu, takže nositelství rodinného štítu zůstává stále na tvých bedrech.

To tobě pořádně nerozumíme, když mluvíš anglicky, protože to, na rozdíl od nás, umíš, aniž by ses to někdy učil.
To tobě pořádně nerozuměli, když jsi byl malý chlapec, protože tvá hlava vybuchovala nápady a pusa to nestačila „vymluvit“a tak jsi zadrhával. To se ti občas stává ještě dnes.
To tobě vyhrkly slzy do očí té noci, kdy jsem rodila svou druhou dceru a ty ses zrovna vrátil z Anglie a našel jsi ve své posteli mou nejstarší, tehdy sedmnáctiměsíční.
To tobě posíláme cigarety, protože v Anglii jsou pekelně drahé, a tebe nabádáme, aby ses nám na té farmě neudřel.
To po tobě se nám stýská, Jirko, sirko, bublinko…

To TY mi chybíš, BRÁŠKO..

Dvacet šest let se nedá narvat do pár řádků.

A jestli se ti Anglie zalíbí natrvalo? (Což celá rodina chápeme, všechny nás to tam nevyslovitelně táhne, patrně památka na minulé životy (((-: a dospělí i možná – trochu závidí..)

To ty nám chybíš, nám všem, ale doufáme, že jsi tak šťastný, že konečně nalézáš to, co ti tvá divoká a rozlétaná duše velí, že konečně máš cíl, který tě naplňuje, a modlíme se, abychom tě zase brzy uhlídali mezi našimi futry………(((((((((((-:

Napsal/a: Bramborka

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • Anonymní

    Moc ale moooooc krasny

  • Moooc kráásné:-)))))

  • Piškotka

    Moc pěkné:o)))

  • Anonymní

    na to se nedá nic napsat, posílám tu nej pusinku ,,
    Barunko… Jiřík

  • Bramborka

    Děvenky, moc vám děkuji za takové krásné komentáře((-:. Jo, máme s bratrem i se sestrou dost silné vztahy, máme se moc rádi a i když se moc často nevídáme, víme o sobě. Padmé, musím říci, že jsem si vzpomněla jenom na pár perliček, určitě toho bylo více… Ale, když se to takhle nacpe na jednu stránku, vypadá to dost šíleně((-:. Jsme s bráškou oba blíženci a necelé dva roky od sebe, takže nás bylo všude plno a ať na nás zkoušeli pevnou kázeň, či pravý opak, stejně jsme si, nakonec, udělali všechno po svém. Navzdory tomu, musím říci, že jsou z nás řádní a slušní lidé – prostě jsme si to „odzlobili“ jako děti((-:. Když se tak dívám na svoje děti, už teď je mi jasné, že budu muset mít oči i vzadu na hlavě, protože nám doma vyrůstá druhé dějství(((-:.
    Rodiče bílé vlasy nemají, na většinu našich eskapád (tak 80%) se nikdy nepřišlo, dozvěděli by se to až teď, kdyby na tyto stránky chodili(((((-:.

    P.S.: Dodatečně se hluboce omlouvám tomu, kdo po mně opravoval článek, jak jsem to tak teď pročítala, vypadá to, že se dosti zapotil((-:. Tak děkuju(((-:

  • Lussy

    Bramborko,
    tak mám slzy na krajíčku. Trochu mi to připomíná mě a bráchu,ale mi byli mírnějšího ražení. Jsme od sebe o necelých 5 let a když si ho naši přivezli z porodnice tak jsem se prostě sbalila a odešla z domova.
    Když jsem ho dostala v kočárku na hlídání byla jsem šíleně otrávená a jednou ho zaparkovala uprostřed silnice a šla domů-prostě mě to vození už nebavilo. A když byl brácha větší, a vůbec se nebál, tak jsem ho tak dlouho zavírala do sklepa a tvrdila, že je tam bubák až se začal konečně bát.
    Brácha byl ten, kterého jsem brala denně na koupaliště a zároveň tam randila se svým současným manželem, mě bylo ale 14,takže manžel mu každý den hrozil, že ho příště utopí,jestli nás doma prozradí. poslední den prázdnin to bráška nevydržel a u večeře pronesl: mami, ségra má kluka a líbá se s ním. A francouzsky!.
    Jelikož je mu bude za pár dní 25, neutopili jsme ho a máme se moc rádi.

  • Padmé

    Bramborko, děkuji Ti za Tvůj příspěvek.

    Musím se Ti přiznat, že bych se Vás (jako dětí) skoro bála :-))) Jen z toho čtení jsem cítila mrazení.:-) Zjevně jste byli pěkní lumpíci, něco mezi uragánem a tornádem.:-))) Nemají Vaši rodiče bílé vlasy???

    Jinak je to moc hezky napsané, je v tom kus srdce i duše, na dááálku je cítit, jak máš brášku ráda a to je dobře, tak to má být.:-)

  • Bramborko, tedy… náááádhera 🙂 Bulím tu a žasnu, jak krásně umíš vyznat lásku – „něčemu“ tak samozřejmému, jako je brácha…. Byli jste pěkná čísla, ale máte na co vzpomínat – to my s bráchou tolik společných zážitků nemáme (bodejť, je o 7 let starší). Moc krásné, dávám 5 bodíků, jelikož víc dát nemůžu 🙂

  • vlastyčka
    vlastyčka

    Milá Bramborko, napsala jsi moc pěkné „vyznání“… Brácha si v Anglii pobrečí spolu s námi 🙂

  • Lien

    Bramborko, to je moc pěkné. Mě moc věcí nedojímá, ale tohle dojemné je. Přeju, ať bráchu vídáš, jak nejčastěji to půjde.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist